Posun trati a zvýšení rychlosti na 160 km/h. SŽ chystá další vylepšení alternativní trasy Praha – Brno
Trať Kuřim - Tišnov. Pramen: Správa železnic
Hlavní stavební práce budou probíhat za nickolejného provozu v roce 2027, stojí v dokumentaci EIA.
Jsem zvědavý, jak to dopadne, až se začne dělat úsek Kutná Hora hl.n.- Čáslav. Rekonstrukce nádraží v Čáslavi má začít příští rok. A bude rozsáhlá (včetně podchodu). Ale nebude to nic proti úseku Čáslav – KH (teoreticky od roku 2028) s poměrně rozsáhlým posunem trati u Lochů. A vrcholem má být kompletní rekonstrukce KH hlavní (teoreticky 2028 – 2030). Nové podchody, výrazná změna nivelety ve směru Čáslav, změna zakončení trati 235 a další.
Po sečtení tedy hrozí (při špatné koordinaci) nickolejný provoz asi Kolín – Golčův Jeníkov mezi roky 2026 – 2030! Jsem zvědavý, jak to nakonec dopadne.
Alternativní trasa Praha Brno přes Havlíčkův Brod je jen pro srdcaře.
Hezky rovná trať je do Golčova Jeníkova. Úsek GJ > Světlá nad Sázavou je jen pro srdcaře, tedy pro ty, kteří mají spoustu času kochat se.😉🤦♂️
Taková trať Brno-Blansko s rychlostí místy 70 km/h je také jen pro srdcaře, ale jinou zatím nemáme.
A co tam bude těch 160 km/h jezdit? Osobní vlak co jede z Brna do Hrušovan dnes 100-120 km/h když může 160 ale jízdní řád a autobusové pripoje sou stavěny na max. 120 km/h? Linka R9 bude po výstavbě VRT jezdit mimo Tišnov a Křižanov!!!
Co takhle mírné napřímení trati mezi Golčovým Jeníkovem a Havlíčkovým Brodem přes Habry 🙂
Přijatelné sklonové poměry Vám nic neříkají?!?
To by byl pořádný kopec i pro automobil.
Koho zas napadl nesmyslný nickolejný provoz? Hezky nejdřív vyloučit jednu kolej, a pak druhou.
Ale vy jste to nepochopil. Rozkaz znel prece jasne.
„Bude vyluka nejdriv dvou koleji a pak se vylouci obe. A tunel udelame nickolejny.“ Alles klar?
„SZefe, ste si jistej, ze ste to opravdu myslel takhle?“
Abtreten! Do rana chci videt na youtube navonenou vizualizaci! A poptanou studii! Himmelhergot, SZimulantenbande!
160 km/h je fakt zavádějící V130 (km/h) :
19,451 – 21,513 120
21,513 – 22,580 105
22,580 – 24,042 110
24,042 – 28,467 140
28,467 – 29,006 105
Bych spíš napsal: Jezdilo se 100, bude se jezdit 105
(Aspoň s tím výjezdem z Tišnova mohli něco udělat, 105 je fakt slabý).
Další díl seriálu Čtvrtstoletí s tratí přes Vysočinu z dílny SŽ.
Úsek Tišnov – Kuřim není v Kraji Vysočina ani „na Vysočině“ (= Českomoravské vrchovině).
Mmch. to čtvrtstoletí počítáte od kterého roku?
Ale ta trať vede přes Vysočinu, nebo ne?
Trať č. 251 (Tišnov – Brno – Židlochovice/Hustopeče), jehož je tento úsek součástí, přes ni nevede.
Nenechte se blbnout komerčním jízdním řádem. Reálně jde o trať dle TTP č. 324 Odb. Brno-Židenice – Havlíčkův Brod, která opravdu vede přes Vysočinu.
7 – 19 metrů a “až” 160? Chtěl jsem jásat, že se zázračně ledy hnuly a bude tunel pod Čebínským kopcem, ale jde o metry a navýšení na 110. 🙁
Tunelovou variantu jsem se snažil připomenout na několika poradách k této stavbě, je to ale marný boj.
Letos má snad i začít krátký úsek „Žďár nad Sázavou (mimo) – Sázava u Žďáru (mimo)“.
To není tak zpravodajsky cool, ale mírné posuny dvou směrových oblouků také budou, aby rychlost byla tuším 125 Km/h
(což ve výsledku je asi lepší kontinuálních 125 km/h, než PíáRových 160 km/h a po chvilce 105 Km/h
Tak ono pro nějaké zpoždění pro svižnější jednotky se i to počítá a je dobře že se dělá.
Není 2027 pořád taky termín přestavby prvního koridoru mezi Kolínem a Chocní, kde se bude jezdit jednokolejně? Bojím se, že by tohoto byla SŽ vážně schopna, že by se do Brna jezdilo po jedné koleji.
Až 2030 bude Choceň do Pardubic tedy Sruby, Dobrikov atd. zvýšení na 200 km/h
Tunel skrz kopec na trati perspektivně hlavně pro S-Bahn asi nelze očekávat (a normativ ND stejně omezují další úseky), takže toto budiž. Tím spíš je zajímavé, že tam vůbec nějaké přeložky budou – asi se začíná projevovat generační obměna v oboru, jen tak dál. 🙂
Čeho mi ale je líto, že se neposune čebínská zastávka více do středu obce, to vidím jako vysloveně promarněnou příležitost.
to se u nás začně až za další dvě generace..řešit i naprosto nevhodné umístění zastávek..zatím se konzervují za miliony mimo..
A nesmyslně se zkracovaly na opravených koridorových tratích.
A pak vidíte zast. Brodské. 🙂
Problém u přeložené zastávky byl bus – terminál, který by se musel na nějaké místní komunikaci vybudovat. Tuším, že snad proti tomu přesunu (a možná z tohotu důvodu) byla sama obec.
Na druhou stranu v této podobě je zase ještě v docházkové vzdálenosti sousedních Sentic (který mají dostupnost busem).
Možná by ten vlastní tunel mohl být v rámci úspor jen jednokolejný a dvoukolejné jen ty navazující úseky (s případnou zastávkou Moravské Knínice už na dvoukolejce) a s tím, že na stávajícím tělese okolo kopce by zůstala jen jedna kolej využívaná přednostně jen do stoupání a běžně jen nákladní dopravou a případně i rychlíky od \Brna (a jinak jakoi záložní), trasa tunelem by sloužila přednostně vlakům jedoucím po spádu a „proti srsti“ jen osobní dopravě (= něco jako to, co se cíleně zlomyslně nepovedlo u Ejpovického tunelu). Myslím, že provozně technologicky by se to zvládat dalo a mohlo by to… Číst vice »
Když někde čtu gejzír toho, jak se něco úmyslně zlomyslně nepovedlo a text je zaplevelen uvozovkami, tak je hned jasné, kdo je autor.
„Tunel skrz kopec na trati perspektivně hlavně pro S-Bahn asi nelze očekávat“
Nejen tam https://mapy.cz/s/bemujekade (zato o cca 10 – 30 km západněji po roce 2030 dle Dobré správy vzniknou úseky až na 160 či kolik km/h 🙂 ).
Trať pro S-Bahn? Objížďka pro VRT nebude?
Naopak, VRT bude objížďkou tohoto úseku (pro rychlíky).
Protože na VRT se nikdy nemůže nic stát a taky dlouhodobější výluky tam nikdy nenastanou, že.
U dálnic se vždy plánuje i objízdná trasa, tady ale zase všichni vesele spí a pak se budou divit.
Když se něco takového případně na VRTce stane, tak těch 7 či kolik párů vlaků za hodinu (v úseku Brno – V. Bíteš vlastně 9 – vč. těch, do u Bíteše sjedou) se stejně mezi Kuřim a Tišnov nevejdou – mezi další vlaky.
Michochodem modernizace, která se vyžádala nickolejný provoz, vlivem výstavby přeložka u Osové Bítýškym, zas ve vysledku taková pecka nebyla.. 160 km asi jen na 2 km useku.
Navíc zrovna tam, kde se při existenci VRT bude zastavovat https://vrtky.cz/documents/159614952/164599101/Linkov%C3%A9+veden%C3%AD.png/b743f4d4-f0f6-4734-86d3-806f71930827?t=1722596981194 viz zastavení všech R v Osové Bítýšce.
Tady bude 160 asi na obdobně dlouhém úseku mezi Čebínem a Hradčanami.
Oblouky z Kuřimi do Čebína zůstanou, tam bude zrychlení snad jen na 110. Titulek je vyloženě přehnaný s tou 160.
Tak na z Prahy na Brno dva koridory, jeden na na 300, druhý na 160 km/h. Na Ostravu také, na ČB dvě dálnice, jeden koridor. A na západě nic. A hlavně na Karlovarsku jezdí vlaky pomaleji než v předminulém století. Sama pomalá jízda 50, 30 dokonce i10 km/h již několik let…Je vidět, odkujd jsou poslanci a lobisté. Podivná republika….
A nebo je tu jedinej koridor pro spojení několika států a je potřeba jeho záloha?
Karlovy Vary jsou v podstatě bezvýznamná prdýlka kdesi v pohraničí, která má ve směru od Prahy dálnici, která se jí brzy přiblíží, přičemž do Chebu už dálnice vede. Dvoukolejnou elektrizovanou trať mají Karlovy Vary také a až bude někdy v budoucnu hotova odbočka z VRT Praha – Drážďany, bude do Prahy vlak výrazně rychlejší. Víc se pro Karlovy Vary udělat nedá, protože jde opravdu jen o bezvýznamnou prdýlku kdesi v pohraničí.
S tím lze asi celkem souhlasit. Jenom mi pořád nejde do hlavy, proč o tu „bezvýznamnou prdýlku kdesi v pohraničí“ český stát v minulosti tolik usiloval, že ji k sobě dvakrát (1918-19 a 1945) víceméně násilím a proti vůli místního obyvatelstva připojil a podruhé kvůli tomu dokonce původní obyvatelstvo kompletně vystěhoval.
Dříve Karlovy Vary bezvýznamnou prdýlkou rozhodně nebyly, za tu bezvýznamnost po roce 1945 můžeme poděkovat Edvardu Benešovi, který Němce nechal odsunout. Smysl mělo odsunout jen ty největší fašistické vymaštěnce a zločince, ale většinu Němců tu ponechat. Tohle je věc, která tíží pohraničí dodnes a prakticky se s tím nedá nic dělat…
A myslíte si, že by ti Němci najednou změnili názor a chtěli by být součástí československého státu? Nebo by se dříve nebo později opět objevily požadavky na autonomii/odtržení a připojení k Německu? Asi se teď těžko můžeme dohadovat, co by bylo, kdyby. Ale za mě by bývalo bylo nejlepším řešení, kdyby ČSR vznikla v etnických, nikoliv historických hranicích. Ušetřili bychom si spoustu problémů. Moje poznámka spíš mířila na počínání většiny českých politiků (Beneš v tom zdaleka nebyl sám) v letech 1918-45. Tak vehementně stáli o naše pohraničí, snažili se ho počeštit, myšlenky na deportaci německého obyvatelstva také padly již mnohem… Číst vice »
ČSR v etnických hranicích by byl zcela neživotaschopný stát, tím se vůbec nemá smysl zabývat. Dlouhodobě životaschopný stát po roce 1918 by bylo společně Rakousko a Česko, čili většina Předlitavska. Dle mého názoru prvorepublikové Československo nemělo vůbec vzniknout, to byl velký omyl, který akorát napáchal hodně škody. Takže Češi měli najednou vlastní stát, ale takový stát, kde nebyli sami a měli v něm národy, kterým se v něm moc nelíbilo (Slováci) a pak i ty národy, které v něm vůbec nechtěly být (Němci, Rakušáci a Maďaři), což způsobilo akorát velké pnutí a ve výsledku zcela nestabilní stát, což se za… Číst vice »
No tohle nezní moc logicky… Slovákům se v Československu moc nelíbilo… a tak „logicky“ se spojili s Maďarskem či Rakouskem? Aha, ne osamostatnili se… kdežto češi se měli sloučit s Rakouskem, tím by jistě vznikl unitární stát který by neměl výrazné národnostní menšiny a všichni by v něm byli spokojeni…
Jediné v čem přiznávám nějakou myšlenku je že „větší“ státy mají v mezinárodním měřítku větší význam, ale to říkejte takovému Beneluxu že už se dávno měli sloučit…
Ne, Češi kupodivu neměli problém s Rakouskem, to se značně nafouklo až po vzniku Československa, aby se dokázalo, jak byla monarchie špatná a Československo dobré. Slovensko je jiný případ, tam po vzniku Československa nikdy nepociťovali nějaký vděk za to, že byli vytažení z uherského útlaku. To byl skuečný útlak, který nastal po rakouskouhrském vyrovnání. Prostě něco, co Češi za monarchie vůbec neznali. Jak by to se Slovenskem po roce 1918 dopadlo, kdyby nevzniklo Československo, těžko říci. Asi by Maďaři museli značně uvolnit otěže. Ale to už je jen spekulace.
Jste úplně mimo tehdejší reálie. Pokud by se ČSR neodtrhlo, staly by se Čechy a Morava součástí Německa, stejně jako se jimi stalo Rakousko.
V roce 1938 už se velká část českých zemí stala součástí Německa, v roce 1939 se stal součástí Německa i zbytek českých zemí jako protektorát. Tak hlavně, že jsem mimo 😁😁😁.
Kdo to neprožil, ten nemůže soudit. Nejprve byli donuceni odejít při zabrání říší ne němci a ještě předtím byla malá válka a dost mrtvých nejen četníků a pak už to po velké válce byla nejen odplata. Nesmíte zapomenout co se chystalo po vítězství říše pro náš národ. Část likvidace, poněmčení a vystěhování do Ruska. Takže když řeknete b, musíte také a. A pokud nevíte, tak raději neřešte a nebo studujte.
Absolutně to nemůžeme hodnotit z dnešního úhlu pohledu, kdy jsme s Německem členy EU a naše sousedské vztahy jsou snad nejlepší, co kdy byly. Tehdy byla úplně jiná situace. Můj děda byl ročník 1936. Jako malý zažil domovní prohlídku gestapem, zatčení svého strýce za odbojovou činnost, který se z věznění v Malé pevnosti Terezín již nevrátil. Až do své smrti zastával názor, že „dobrý Němec je akorát mrtvý Němec“. A u ještě starší generace byla nenávist k všemu německému ještě silnější. Myslím si, že kdyby bývali většinu Němců neodsunuli, stali by se terčem neskutečné šikany ze strany státních úřadů, bezpečnostních… Číst vice »
Dějiny ale nezačínají Mnichovskou dohodou, toho jste si zjevně nevšiml a děláte ze sebe akorát pěkného hlupáka. Krom toho zcela bez problému mohu říci, že Vy jste rok 1938 ve věku, kdybyste vnímal, co se kolem Vás děje, zcela určitě neprožil. Muselo by Vám v roce 1938 být alespoň deset let a to by Vám dnes táhlo na stovku. Tak nekecejte, to Vám určitě není. Neprožil jste ani jako dítě druhou světovou válku, to by Vám muselo být skoro devadesát.
Po skončení války byla nenávist vůči Němcům taková, že by to těžko šlo jinak.
Mmch. jen v části oblasti „Sudet“ platí to „tížení pohraničím“. Jsou oblasti, kde by se dnes nepoznalo, že odtud byla většina lidí odsunuta (Jihlavsko, Svitavsko) a jsou oblasti, kde bylo většinově české obyvatelstvo, přesto jde o odlehlé regiony s horšími socio-ekonomickými ukazateli (např. Jemnice, Dačice, Kdyně a jejich okolí).
No ona za socializmu se směrem „dolů“ pohybovala celá republika, nejen Karlovarsko, plus dodatečný efekt „pohraničního pásma“ železné opony…
Ač byl odsun němců skutečně z moderního hleska dost tvrdý, všiml jste si že konečně už skoro na celé století pomohl odstranit pohraniční rozmíšky a „šibování“ hranicí?
Všiml, protože jsem jednak vstoupili do EU a za druhé už téměř vymřeli ti, kteří odsun zažili. Těm nejmladším, kteří by odsun „zažili“ jako mimina, bude letos osmdesát. Už je to naštěstí prakticky pryč.
Československo
Ano, máte pravdu. Psal jsem to proto, že úsilí v tomto směru vyvíjeli především Češi, Slovákům to patrně bylo celkem buřt.
Slovensku zase nebyla „buřt“ přesná hranice s Maďarskem, která mmch. neměla historický průběh, na rozdíl od hranice českých zemí s okolními státy.
A že ta čs.-maďarská hranice byla stanovena spíše dopravními potřebami (přístup k Dunaji, dále železniční jižní tah ryze po čs. území) než národnostní hranicí.
Československomaďarská hranice byla na Dunaji a Ipelu stanovena tak, aby byla bránitelná a východně od Košic tak, aby uvnitř Československa vedla železniční trať z Košic do Čopu. Národnostní hranici vůbec nerespektovala, dá se říci, že by jí na základě rozhraní mezi národnostmi ani nešlo stanovit, protože to tam bylo hodně promícháno a navíc na středním Slovensku žilo hodně Němců.
Je to tak, viz vynikající mapa z roku 1926 https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:1ec56c18-fd47-408d-8c78-390acfe2de66?page=uuid:9764b895-076d-4f23-a5db-d94992e1fb14 (tento + 2 sousední výřezy)
1918 – 19 si ji „připojil“ v rámci toho, že byla v Čechách coby součásti nově vzniklé ČSR + že Rakousko-uherská monarchie (jehož součástí byly celé Čechy předtím) se rozpadla.
A nějak jste vynechal rok 1938, kdy to šlo poněkud opačným směrem.
V roce 1918 zase mistni Nemci vyhlasili Deutschbohmen, takze to byla dost podobna situace jako o 20 let pozdeji. Mistni lide chteli neco jineho nez politici z centra.
Jen podobná, ne stejná – ty Deutschböhmen měly patřit Rakousku – tedy aspoň stejné zemi, která byla „mateřskou částí“ tehdy čerstvě rozpadlé monarchie. Tzn. tam by se aspoň dalo argumentovat, že „se nechtěli odtrhnout od původní země“.
O cca 20 let později to bylo něco úplně jiného – Hitlerem záměrně protlačované připojení k zemi, které ty české příhraniční oblasti (vyjma Hlučínska, kde ale žilo vysoké % Čechů, resp. Slezanů, nicméně i tak bylo součástí „Mnichova“) nikdy nenáležely – tedy Německu.
Deutschbohmen mely byt soucasti Deutschotesrreich, tedy statu zahrnujiciho vsechny nemecky mluvici oblasti Predlitavska. Historici ovsem priznavaji, ze konecnym krokem melo i tak byt slouceni s Nemeckem.
Pokud by sloučením Deutschboehmen s Rakouskem vzniklo Deutschoesterreich, byl by to problematicky fungující stát, který by se s Německem sloučit musel. Jenže to by tehdejší vítězové první světové války do nástupu krize v roce 1929 ani vznik takového státu nedovolili. Tohle nemělo po konci první světové války šanci vzniknout.
A „národní výbor“ vyhlásil příslušnost k ČSR. Počítal jste kolik „hlasů“ měl který z nich? A v takovém Lausitz se ptal občanů kdo kam chtějí příslušet?
Jakože to bylo zcela neobvyklé a většinu času bylo Ašsko a Cheb součástí úplně jiného království… a teď tu o budulínkovi!
Spíš jste měl napsat že „dvakrát si Chebsko a jiné části pohraničí nárokovali (krátkodobě) sousedící diktátoři…
Viz třeba https://is.muni.cz/el/1421/jaro2012/HIA109u/Mapy_Evropy_a_vnitrni_cleneni.pdf
Jenze ctyri stoleti byl v tom kralovstvi vzdy kralem rakousky Nemec sidlici v nemeckojazycne Vidni. Najednou uz to nebylo kralovstvi, ale republika a sefoval ji jakysi Cech z Prahy. A to se mistnim Nemcum ani trochu nelibilo.
No a kdysi předtím byl v tom samém království králem Čech v převážně českojazyčné Praze.
Navíc to království se v roce 1918 tak jako tak rozpadlo, tzn. alternativou by byla leda tak příslušnost k Rakouské republice.
To uz ovsem bylo hodne davno predtim. To byly v kralovstvi uplne jine pomery, ani tech Nemcu tu nezilo tolik.
Napsat, že druhý koridor na Brno je na 160 km/h, je hooodně optimistické, realita přes Havlíčkův Brod je taková, že je to jen někde a z leknutí, že to na kousku vůbec vyšlo. Místy jsou to i dlouhé úseky na 70-80 km/h. Na 160 jsou mezi Kolínem a Brnem zatím jen 2 km u Vlkova (mezi 120 a 130 km/h), na 150 km/h asi 4 km. Přes Třebovou je to sice o hodně rychlejší, ale tam už se to taky pere kapacitně se směrem na Olomouc a Ostravu a těch rychlostních propadů je taky celkem dost. Ona trasa na západ… Číst vice »
Ono to není, že by se na západ přeložky moc neřešily, oni se řešily, ale jen když to moc nestálo. Třeba úsek z Plzně do žst Pňovany – les je víceméně přeložkovaný celý. I když ne moc velkoryse (z 80-90 na 110-120 byť aspoň bez výraznějších propadů + zdvojkolejnění). A dál už by to bylo drahý, tak se to jen vypralo v perwollu. To samé Plzeň – Beroun, tam taky přeložek je dost, ale poplatných době a cenovému rámci, takže je tam zase +- stálá rychlost kolem 120 z původních kolem 90. Takže ve výsledku v Plz. kraji je jedna… Číst vice »
A teď jak špatně je na tom Šumperk, Jeseník, Opava, Třebíč, Znojmo… a pohled do mapy nic? Že s tím nemá nic společného terén a poloha?
To že se KV dostaly mezi krajská města (minikraje) neznamená že mají automaticky mávnutím kouzelného proutku přednost před městy která tuto výsadu nezískala…
Znojmo: spojení z Prahy bude řešeno VRTkou do Brna a dále novostavbou k Hrušovanům n/J.
Třebíč: VRT k Jihlavě a dále modernizovaná trať do Třebíče
Opava: VRT Praha – Brno – Ostrava + dál po (snad mezitím zdvoukolejněné) trati do Opavy
Ano, zejména Jeseník je/bude na tom ve spojení s Prahou podobně neřešeně jako Karlovy Vary a jejich okolí (vlakem z Prahy do KV ne rovnou na západ, ale směr Líbeznice a pak přes Most při souběžném minutí letiště Ruzyně…).
Velkorysé by bylo, kdyby udělali rovnou přeložku mezi Čebínem a Kuřimí. Tam bude propad na 105 Km/H
Součástí přeložky by mohla být zastávka Moravské Knínice, když už se to bude rýpat, ten tunel by nebyl tak dlouhý a pomohlo by to. https://mapy.cz/s/lazavuzafu
A ano, i poloha zastávky Čebín by se dala vylepšit.
No, Knínice… teď je to ze středu obce na nádraží Tišnov 2km, a mohlo by to být na „vlastní“ jen kilometr… žádný zázrak!
A kdy se provedou podobne prelozky v useku Brno-CT?
Nejspíš nikdy ne?? Ale popravdě, až tak moc není důvod… do Prahy to bude řešeno dvěma dalšími způsoby a do Svitav samotných zase tak moc lidí nejezdí…
Tedy samozřejmě, v nějaké bájné budoucnosti kdy bude například rychlé spojení ČT – severní Čechy pak už na to budou kapacity i důvod…
Co je to nickolejný provoz? Jako, že tam normálně vlaky jezdit nebudou, ale v případě nějakého problému na koridoru tam bude umožněn omezený provoz vlaků?
„Nickolejný provoz“ je železniční mluvou výluka všech kolejí v daném úseku, takže ne, žádný provoz tam nebude.
Díky, čeština je vlastně krásný jazyk 🙂
Spíš bych řekl že Správa železnic je, ehm, krásná organizace 🙂
Ten výraz není výmyslem nikoho ze SŽ, ten se začal používat ještě v dobách působení ing. Hnulíkové na GŘ ČD v souvislosti s totální (a obvykle i déletrvající) výlukou s výrazným dopadem na osobní dopravu – a nejsem si jist, zda dokonce jeho původní autorkou nebyla právě ona.
Nickolejný provoz je, že tam neprojde nic, protože tam nebude nic, ani koleje.
Nikoli železniční mluvou, jen blábolem pár šotoušů, co to zjevně omylem dotáhli kam neměli.
Železniční mluvou je to úplná výluka dopravní cesty.
Bylo by mnohem snazsi rict „presruseni provozu“ nebo „vyluka“, ale to by bylo malo inovativni…
Asi jako propojení 1. a 2. koleje se nazývá Odbočka Lom.
Tak je to dopravna s kolejovými rozvětvením, už musí mít nějaký unikátní název.
Přesně tak. Slovo „nickolejný“ mohl vymyslet jen „opravdu erudovaný specialista“.
Kdybych pristoupil na to zeleznicarske przneni jazyka, tak bych cekal spis „bezkolejny“ provoz nez nickolejny. Ten vyraz je strasny.
Výluka je příliš obecný pojem.
Přerušení provozu naznačuje, že se nejezdí vůbec.
Nickolejný provoz dává představu, o co se jedná. Žádné koleje, ale pro cestující je v daném úseku je v provozu náhradní autobusová doprava.
Navíc to logicky navazuje na jiné druhy omezení: Výluka tříkolejného úseku a omezení jen na dvoukolejný provoz. V příštím týdnu omezení na jednokolejný provoz. Následně po dobu výměny mostní konstrukce nickolejný provoz se zavedenou NAD.
Je to blábol, žádný železniční provoz neprobíhá.
Dávalo by to možná jakýsi hloupý smysl u osobního dopravce, rozhodně ale ne u infrastrukturního podniku.
Ti lidi, co to produkují, zjevně vůbec netuší, co vlastně dělají a kde pracuji (bohužel u SŽ na řadě míst ne až tak zřídkavý jev).
Co takhle udělat napřímení trati kolem Vlkanče, tak je to hlavní zpomalení, resp. celý úsek Golčův Jeníkov – Světlá nad Sázavou je problém celé tratě.
Do tohoto úseku žádné velké peníze nepůjdou.
Tento úsek bude „řešen“ sjezdem z VRT do světlé nad Sázavou. Takže všechny rychlíky z Vysočiny pojedou ze Světlé do Prahy po VRT, takže stávající trať bude „jen“ pro náklad a osobáky.
ale zároveň sloužit jako záloha..
Tam je problém ve výškové situaci: napřímení by znamenalo výrazné zhoršení sklonových poměrů s nehorázným dopadem zejména na nákladní dopravu. A nebo hóóódně dlouhý tunel.Ty „serpentiny“ jsou tam právě hlavně kvůli zmenšení stoupání – jako na „semmeringu“.
Ty oblouky se dají natáhnout i jinak.
Tak to jsem nevěděl! Díky za vysvětlení.
Mmch. NAD těch cca 7 měsíců bude zase Křižanov – Brno? Tedy z Křižanova coby stanice, ve které od 12/2026 „nebudou rychlíky zastavovat“ kvůli „stíhání časových poloh tak, aby byly v Tišnově okolo X:00 h a v Brně už na X:30 h“? 🙂
Jsem zvědav, jak to Regiojet (který mezitím bude tuto linku provozovat) vymyslí.
Aby to nedopadlo, jako v několika minulých případech, že bude NAD zrušeno….
V letáku je rychlost až na
160 km/h.
Tipuju, že třetina úseku bude na 120 km/h a s odřenejma ušima.
130/140/150/160 na cca 4,5 km
Pro jednotky RegioJetu bude která rychlost závazná?
Hned po stavbě ta druhá a po zavedení ETCS (dle plánu 2030) ta třetí.
Narovnání tratě.
Každý doufal v tunel pod kopcem a onooooo – NIC.
A není i tady v případš tunelu problém v nevhodně velkém zhoršení sklonových poměrů? Přece jen je to trať hojne využívaná nákladní dopravou …
Tam by bylo letmým pohledem do mapy 30 výškových m na 3 km, dál na obě strany trati je ten sklon větší.
Me strasne bavi jak si vsichni mysli ze se toho VRT dockaji.CR nema na provoz samotne republiky a tady si lidi mysli ze nekdo vyplajzne prachy za VRT.
Zkuste na VRT koukat i jako na jednotlivé části. Třeba Polabí jako kapacitní přeložka koridoru, celkově se čtyřmi větvemi. Kapacitně jedno z nejhorších míst na síti.
Jižní Morava, kapacita i pro příměstskou dopravu na koridoru + ta možná odbočka ke Znojmu
Moravská brána, kapacita od Olomouce/Přerova do Ostravy.
Na VRT se dají přesunout vlaky od 200 km/h, těch tu už jezdí celkem dost, nemusíme na to hned pořizovat vysokorychlostní soupravy.
Pak je tam i to, že v okamžiku, kdy onen vlak, který bude vyyužívat VRT udělá za den dvojnásobek oběhů oproti dnešku, tak si na sebe i přes mírně vyšší pořizovací cenu vydělá mnohem rychlej.
Vy furt ale neřešíte to že na to stát nemá a nebude mít peníze. A ani EU. To hraní si s UK něco stojí a pocítíme to právě na takových to věcech. Stát udělá projekty aby lidi mlčeli, a pak bude posouvat, posouvat,posouvat. Stejně jako dálnice na Vídeň atd…
Hraní si s UK? Jo odborník na stát se pozná hned
Si s Britanii nejak hrajeme? :O
Však nikdo neplánuje, že se bude stavět všechno najednou, tratě jsou stavba na mnoho let a tudíž financovaná průběžně. Železnice není zrovna to, co by se mělo omezovat, obzvlášť ne v místech, kde už teď jsou velké problémy. Někde už nezbývá téměř žádná kapacita pro nákladní dopravu. Hele překvapení, v Solnici začíná stavba nákladového nádraží
A na dálnici do Vídně vykupuje ŘSD pozemky….
S United Kingdom si hrajte jak je vám libo
Jasně, přesně to samý jsme slyšeli v roce 1955 ohledně dálnic.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/jihomoravsky-kraj/rychlosti-200-kilometru-za-hodinu-se-prohnal-vlak-z-brna-do-breclavi-v-budoucnu-bezna-vec-54853 my skromnější čekáme jen na těch 200 km/h co má být letos 🙂
Tak jestli někdo čeká že bude metro D za 100 miliard a NS2 za 250 miliard tak v tom porovnání počáteční úsek VRT Pha-Světlá n.S. nevypadá až tak nereálně…
Tišnovské mosty směr Řikonín bude další nickolejný provoz?
Podle předběžných plánu má být úplná výluka 24.2. – 26.10. 2027 v úsecích Kuřim – Říkonín a ještě navíc Tišnov – Rožná
https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/174159423/Pl%C3%A1novan%C3%A1+do%C4%8Dasn%C3%A1+omezen%C3%AD+kapacity+v+roce+2027/c4d6038c-7877-4f4a-8595-06b7303b2e58
Občas se nestačím divit, jak některé stavby mohou na české železnici trvat … úsek Rožná, Nedvědice, 1,3 kilometru, 8 měsíců … to tam budou všechno nosit pěšky a nepoužijí jedinou mechanizaci ? Nebo co tam jako míní tak dlouho proboha dělat ???
Budou se měnit mosty.
Tak snad je vymění všechny a ne že si nechají nějaký na později, jak to v SŽ taky umí.
Má se dělat tento 2k úsek Kuřim-Tišnov, v Tišnově ve stanici hlavní práce, most přes Svatku směrem na Řikonín a v úseku Nedvědice-Rožná v údolí sanaci svahu či opěrných zdí.
Proti nickolejnému provozu z důvodu urychlení rekonstrukce v zásadě nic nemám, proč se ale najednou neudělá třeba 100km úsek, aby byl klid, ale takhle se to kouskuje?
Řekl bych, že se jim na takto dlouhou vzdálenost nepodařilo vyřešit financování
Podaří se jim to na 200 km VRT Praha – Brno (dle aktuálního harmonogramu víceméně zaráz), tak by se jim to podařilo na 100 km modernizace tratě. 🙂
Nicméně pokud se jim to nedaří, pak je alternativou to dělat po jedné koleji.
VRT Praha – Brno bude skoro jistě v režimu PPP a i ta se snad bude dělat na etapy, kdy úsek z Prahy nejprve naváže na postupně rekonstruované tratě přes Vysočinu někde u Světlé nad Sázavou, ne?
Ne https://mapy.spravazeleznic.cz/
VRT Brno – Velká Bíteš realizace 2031 – 2036.
VRT Praha – Světlá n/S. realizace 2030 – 2035.
VRT Světlá n/S. – Velká Bíteš realizace 2031 – 2036.
Tzn. po diskutovaném úseku Tišnov – Kuřim budou (v kontextu oficiálních údajů Dobré správy, viz jednotlivá kliknutí na odkazované mapě) jezdit dálkové vlaky jen jediný rok, a to 2036.
ano, s drobnou podmínkou – a to že tyto termíny budou dodrženy. Lidé co sledují cirkus s Brno-Přerov na 200kmh by o neustálém posunování termínů mohli vyprávět…
Snad budou, však za poslední rok byly o 3 roky posunuty (ještě před rokem tam Dobrá správa uváděla namísto roku 2031 rok 2028 coby začátek). 😀
Spíš bych to viděl takto:
VRT Praha – Poříčany realizace 2031 – 2035
VRT Poříčany – Světlá n/S. realizace 2035 – 2040
VRT Brno – Velká Bíteš realizace 2040 – 2045
VRT Světlá n/S. – Velká Bíteš realizace 2045+
I to jste optimista, budeme rádi když aspoň ty poříčany začnou někdy v 40.letech. Zbytek je uplne v nedohlednu.
Osobně jsem větší optimista a čekám tak dvouleté rozestupy mezi dokončováním jednotlivých úseků. Naopak větší pesimista jsem v tom, kdy se vůbec začne stavět.
Protože u VRT jako kompletní novostavby nedává moc smysl to kouskovat, když budete mít třeba 30 kilometrový úsek uprostřed vysočiny. Samozřejmě to asi bude rozdělené na menší zakázky, ale budou se stavět plus minus současně. Jen tipuji
U „nickolejných úseků“ taky nedává kouskování smysl.
Já bych to takhle neřekl. Přeci jen, když máte na trati překážku z jakéhokoliv důvodu (závada, nickolejný provoz….) , tak se s tím pořád dá nějak pracovat (NAD například).
Když postavíte 30 km koleje uprostřed Vysočiny (nebo kdekoliv) pro VRT, tak je to sice hezké, ale co tam pošlete? Nic. Ten úsek je vám k ničemu.
Nicméně souhlasím, že by bylo lepší, když by se rovnou dělalo několik úseků nebo celá trať najednou. Na druhou stranu v tom vidím problém právě v případě NAD, která by potřebovala velké množství autobusů, které by jezdily po delší trase.
Tak by SprZel měla bouchnut do stolu a říct MD, že když už nickolejny provoz, tak na co nejdelším úseku…
Přesně tak! Výluky pouze 100 km a delší
A když úsek nemá potřebnou délku, tak rovnou trať zrušit.
Protože „se“ žádný takový tzv. nickolejný provoz dlouhou dobu nepředpokládal – přišli s tím až dodatečně coby „věc ozkoušenou na nedalekém úseku Brno – Blansko v roce 2022“ (tohle jsem od Dobré správy četl ohledně úseku Vlkov – Křižanov).
Pokud by to bylo předpokládáno od začátku, pak se to možná dalo zkoordinovat. Reálně to Dobrá správa nezvládla ani co do časové shody modernizace úseků Vlkov – Křižanov a Přibyslav – Pohled, kdy ten druhý měl také být při „nickolejném provozu“ (který by tak probíhal letos a ne loni, protože „se“ nestihlo začít souběžně s úsekem Vlkov – Křižanov).
Proti současnému zavření Přibyslav – Pohled byli nákladní dopravci, protože by se nedostali do Žďáru nad Sázavou a Křižanova. Proto se to dělá „až“ teď, po dokončení Vlkov – Křižanov.
Nemáte docela tak pravdu – jednokolejně se Pohled – Přibyslav jezdilo už část loňského roku, ale jen kvůli rozšiřování mostu na okraji žst. Přibyslav.
Nicméně nákladní dopravci byli i proti „nickolejce“ Vlkov – Křižanov, stejně na to Dobrá správa nedbala.
Po zkušenosti s opravou u Blanska už by se to nemělo nikdy opravdu opakovat. Rok to tam nejezdilo a opravili malinkatý úsek. Kdyby ho tehdy opravili celý tak je to na pochvalu ale takhle je to hrozný a rok trval prostě kousek který mohl být celou dobu po jedné koleji průjezdný
Kromě jiných problémů není ani kapacita firem, aby skutečně najednou dělali na 100 km trati. Reálných je tak max. 30 km.
To bych neřekl. Jediné skutečně úzké hrdlo je EŽ.
sorry, AŽD, ne EŽ. EŽ má konkurenci a někde byli vidět i Poláci od Swietelského.
Dost často je to z důvodu obsluhy nákladní dopravou. Aby tam byl přístup alespoň z jedné strany, viz loni a letos výluky na Plzeň Cheb.
Mmch. v době, kdy bude existovat VRT Brno – Velká Bíteš (dle Dobré správy za cca 10 let), bude těch 160 km/h stejně nevyužitých – nepojedou tudy žádné dálkové vlaky. A ty příměstské mají vyšší četnost zastávek (mmch. zrovna v Čebíně a u Hradčan umístěné docela odlehle než by jinak bylo možné – a na tom se asi nic nezmění?)
Zrovna tady bych se nebál, že si rychlou vrstvu poté objedná JMK.
Podle plánů mají v hodinovém intervalu jezdit spěšné vlaky Brno – Tišnov – Žďár nad Sázavou, které nahradí rychlíky odkloněné na VRT.
Srov. s argumenty, jak „VRT, díky přesunutí dálkových vlaků na sebe, uvolní kapacitu konvenčních tratí pro nákladní dopravu“. 🙂
Zrovna tady bych velkou nákladní dopravu nečekal. Všichni dopravci se úplně těší, až budou zdolávat 20 promile do Vlkova.
Pak je zajímavé si rozebrat, kde že vlastně VRT Praha – Brno má přidat kapacitu pro nákladní dopravu – a to tak, aby tam vzápětí jiný nebo ten samý objednatel neobjednali jiné vrstvy vlaků (např. 30 – 60min. takt zrychlených vlaků v ose Brno – Svitavy).
Tohle tady píšu už dlouho. MD předpokládá a prezentuje přesun osobní dopravy na VRT, nicméně pokud taková změna trasy spojů způsobí minutí obcí, kde jsou zvyklí na stávající rozsah obsluhy železniční dopravou, bude se jednat o krajně nepopulární řešení, vůči kterému lze čekat tuhý odpor. Podle mě to povede právě na stav, kdy přetrasované spoje budou nahrazovány nově objednávanými vlaky.
Obce závislé na obsluze současnou tratí jsou jako třeba Níhov? Ale tam přeci šnelzugy nestaví že? A pomalé osobáky se na VRT přesouvat nebudou (ani nemůžou)?
No a co navrhujete, místo VRT rozšířit současnou trať přes Vysočinu na čtyřkolejku? A to stoupání u Vlkova nějak řeší?
Navrhuji, abyste si neodpovídal návodnou otázkou.
Např. navrhuji, aby se ve VRTkařských argumentech neříkaly nepravdivé argumenty.
Reálně jen 17 promile (skloníky jsou bei oko), ale i to stačí.
Když v čele nebude plecháč, kterj byl za 100km/h rád, ale moderní jednotk,a tak není problém i těch 160 využít.
na zastávkáči? a kde? Mezi Hradčany a Čebínem a nebo mezi Čebínem a obloukem na 105?
Copak tam jezdí výhradně zastávkové?? Minimálně spěšňáky tam zůstanou „navždy“… plus při výlukách/MÚ případně přesměrované rychlíky…
To „AŽ 160 km/h“ má zrovna u téhle trati hodně mizernou vypovídací hodnotu o budoucím stavu 😀
Spíš ejhle, vyšly 2 km na 160….. mezi 120 a 130
Mě by třeba zajímalo, proč se jako odklonové nazývají trasy, které fungují jen v zimě 🙁
„Trať se v terénu posune o sedm až 19 metrů.“
Maximalni posun o 19 m chapu, ale co znamena hodnota 7 m uz ne. Minimalni posun je prece nutne 0 m, jelikoz se dopojujeme do stavajici trasy…
Já to čtu jako „minimální z lokálních maxim“. 🙂
Rozumím tomu správně, že v době, kdy (už?) má být rozkopáno v České Třebové, si pro zpříjemnění rozkopeme ještě (prakticky jedinou kapacitní) alternativní trasu?
Nebo se snad bude s dálkovinou a náklady jezdit přes Zastávku a Velké Meziříčí nebo Jihlavu? To úplně nevidím v barvách …
Na alternativu v podobě Břeclav/Brno-Přerov-Kolín snad nikdo ani v divokých snech nemyslí.
V Třebové bude provoz výraznější omezen až v roce 2028, a proto se plánuje úplná výluka Tišnova na rok 2027.
no ono to vyjde stejne nastejno, do roku 2028 v Trebove tak 3x rupne zase nejaky dozivajici preves a zastavi komplet dopravu.
Tak, zatím je to pouze posouzení záměru…
Opravdu je tady ještě někdo, kdo věří tomu, že bude Dobrá Správa schopná dodržet vlastní plánovaný termín?
Jsem dost zvědav, kolik staveb se v roce 2027 /2028 začne realizovat. Tenhle termín má spousta staveb po celé ČR.
To už začínám mít obavu, jestli je na to dost stavebních firem, aby si ještě konkurovaly nabízenou cenou…..
Reálně předtím i potom beztak nějaké jednokolejné provozy (patkování sloupů atd.), takže omezení beztak ještě delší.
Mmch. zdravím mezi Vlkov a Křižanov, kde teď celý měsíc Os vlaky opět nejezdí (opět jednokolejný provoz, kdy kvůli NAD stejně jsou polohy Os vlaků mezi Vlkovem a Tišnovem posunuty o 30 min., kdy při tomto posunu by se vlaky na tu jednu kolej mezi Vlkovem a Křižanovem vešly, ale ono ne-e – stejně jede NAD…).
** Pardon, je to 19. 2. – 31. 3., tzn. více než měsíc.
Vskutku vražedné tempo oprav 10km/3 roky.
Tak tím stejným tempem by 100 metrů trati postavili za 11 dní… nebo ne? Stavba trati v nové stopě obvykle 3 stavební sezóny trvá, s ohledem na místní podmínky, ale bez ohledu na délku.
Dnes. Před 150 lety postavili za 3 roky trať z Pardubic do Liberce s odbočkou do Svatoňovic (uhlí). Ale to ještě nebyly poruchové stroje jako auta, bagry, buldozery, podbíječky ani nebyl dynamit a takže mohli používat osvědčené motyky, dřevěné lopaty, koňské povozy a na tunely kladiva a majzlíky.
Měli střelný prach na tunely.
No výluky, nickolejný provoz a NAD jim tehdy rozhodně stavbu nekomplikoval…
Řešili to pomocí NDD – náhradní dostavníkové dopravy.
Docela by mě zajímalo, jak nickolejný provoz zpomaluje stavbu?
My ty cestující z vlaku vyženeme!
To už se jim povedlo. Když byl na této trati nickolejný provoz naposled, tak to byla poslední kapka k tomu, abych si koupil auto. No a když už ho mám, tak motivace vracet se do tohoto vlaku je – žádná.
Takže obavy, že pokud se bude trať rekonstruovat stávajícím tempem 1 mezistaniční úsek za 6 měsíců, tak bude zastaven provoz takřka nepřetřžitě, se potvrdily.
Takže bude další naprosto zprasená kompletní výluka? Já myslel, že ta komedie v Křižanově už stačila…
A můžeme se těšit na další nickolejny provoz.
To nejdůležitější chybí. Tunel pod Čebínským kopcem, který by vyřešil ty dva oblouky o malém poloměru.
By jste chtěl moc 😷😷😷
Kolem Čebína jsou ty zatáčky ještě celkem v klidu, horší jsou ty v úseku Světlá – Čáslav.
Jako Golčův Jeníkov- Čáslav je už celkem ok ale Světlá – GJ je fakt hrůza
Oba tyhle úseky se objedou. Spíš mě překvapilo kopírování meandrů Sázavy v navazujících úsecích.
Ale voni to tak chtěj…
No tak SnS-Okrouhlice se snad vylepší, bohužel úsek HB – Okrouhlice je vysloveně promarněná příležitost. Ale zase tehdy mám dojem ještě nebyla tak jasná vize (odbočky z) VRT… To je přesně ten typ úseku, kde by to i přes „nový stav“ stálo myslím za to ještě lokálně přeložit aspoň to nejhorší (esíčko za Okrouhlicí a snad i „meandry“ u Perknova, byť ty už aspoň nejsou tak daleko od místa zastavení v HB).
Zajímalo by mě také, jestli probíhá nějaká koordinace mezi SŽ a ŘSD, které tu plánuje stavbu I/73. Aby to nedopadlo jak s tím tunelem pod D3 pro IV. koridor.
dobrá otázka, v místě 2. oblouku od Kuřimi má být MÚK I/73 a II/385, opravdu by nebylo lepší se prokopat skrz kopec mezi Čebínem a Mor. Knínicemi?
Mým laickým pohledem by to lepší bylo, mj. by to umožnilo posunout část MÚK severně od současného vedení trati (do blízkosti sportovního letiště na tělesu náspu, kde se stejně bude stavět), kde je možné napojit tři ze čtyř proudů od/k II/385 krátkým přivaděčem k novému kruhovému objezdu západně od Převychu. Čtvrtý proud od Kuřimi směrem na Svitavy by se mohl napojovat rampou od II/385 pod Zborovem. Zdálo by se mi to logičtější než se snažit vecpat s celou MÚK do omezeného prostoru při křížení II/385 a III/3861. To by ovšem vyžadovalo nevídanou míru plánování a koordinace mezi oběma organizacemi, čili… Číst vice »
A nestačilo by vrátit dráhu do původní stopy severně od kopce?
Jo, to by byl velmi dobrý nápad …. jenže to Dobrá správa určitě neudělá …
To jako na starou Tišnovku? Ale jistě, pokud nebude vadit, že je jednokolejná, prochází zastavěnou oblastí Drásova a Tišnova a je na ní několik nechráněných přejezdů.
Takže snad radši ne.