Postrach českých přejezdů. Data Drážní inspekce ukazují, z jakých zemí jsou chybující řidiči
Srážka vlaku s kamionem na přejezdu ve Šluknově. Foto: HZS Ústeckého kraje
Loni došlo ke 123 střetnutím drážního a silničního vozidla.
Tak konečně:málem by došlo k lynču Poláků…a 85%vinniku nehod na přejezdu jsou knedlíčky….takže tak.
To chce ale relativní četnost, tedy vydělí počtem řidičů, kteří tady jezdí.
Statistika se dá
Statistika se dá vykládat všelijak. Kolik tak přejede přez přejezd Čechů? A kolik Japoncu? To by pak nejlepší řidiči mohli být třeba vatikanci žádná nehoda.
A nejbezpečnější přejezd by statistický byl ten mechanický tam bylo v loni minimum mimořádnosti naopak nejhorší by bylo zabezpečení světly a hned poté svetly se zavorama.
8 neznámá? To jako ujel a už ho nechytli?
Tipoval bych že ze zahraničí to budou hlavně Poláci.
https://www.youtube.com/watch?v=Vlbi08lm7nk
To je neuvěřitelné, kolik příspěvků tady dokáže vyvolat kognitivní zkreslení. Skoro všichni jsme do menší či větší míry oběťmi svých předsudků.
Jeden z příspěvků mě přivedl na otázku týkající se možnosti informování strojvedoucích na překážku na trati (přejezdu) v případě, že je tam jen jedna osoba v jejíž silách není odstanění překážky a současně nemá možnost hlášení prostřednictvím mobilního telefonu na tísňovou linku. Přemýšlel jsem nad tím jaké jsou možnosti a jediné co mě napdlo je výstražný trojúhelník. Co myslíte? Je vhodné řešení využít výstražného trojúhelníku z vozidla a umístění do dostatečné vzdálenosti na trať v jednom směru a osobně zajistit směr druhý ? Bude mít možnost strojvedoucí na takové znamení reagovat? Nebo bude ho vůbec brát vážně? Je to otázka… Číst vice »
Ano, takto mě to učili v autoškole. Další možnost je např. utíkat ve směru kde je huře vidět. Vzdálenost by ideálně měla být nejmén 400m.
400 metrů = 5 minut, když budete hodně rychlý…
Nákladní expres ze 100 km/h brzdí cca 600 metrů, normální expres ze 160 km/h to bude mít o kousíček delší…
Blikačky, vypadnout z auta a pokud se ještě najde v republice někdo, kdo nemá u sebe mobil ( marginálie), tak se modlit…
Zde je ukázka, jak malý osobní automobil zrychluje z nuly na 80 km/h za méně jak jednu vteřinu: https://youtu.be/ayZiaf2kNo0?si=L47C0ZxYmgWDUQnu
400 metrů = 5 minut není běh, ale trošku rychlá chůze.
no zase ve stresu, po štěrku… ne každý bude utíkat jak srnka
Ten mobil je jen teoretická představa. Pokud vlak někde před přejezdem nestaví, tak je na přejezdu za +/- minutu blikání PZZ a je prakticky vyloučeno, aby se to stihlo vykomunikovat. Než řidič pochopí, že auto sám pryč nedostane, než ho napadne, že by mohl někam zavolat, uvědomí si, na jaké číslo by měl volat, než ho napadne, že nemusí popisovat umístění přejezdu, ale stačí si přečíst jeho číslo, než se spojí hovor, než řekne, o co se jedná, než operátor tísňové linky najde a naváže spojení s příslušným dispečerem SŽ a než v lepším případě sám odpálí generální stop nebo… Číst vice »
Na lokálce se šukafony a Vmax 50 – 60 km/hod by uvažovaných 400 metrů muselo stačit.
Muže dojít k poruše přejezdu ale i tak ti lidi jezdi dneska jak.. víme co. Když se blížím k přejezdu tak se rozhlížím a nedivočím.. to máte jak v práci taky na sebe dávate pozor.. at se domu vrátíte.Takže nadpis článku je jak z blesku.
Mohu poprosit o nějakou nehodu na přejezdu, jejíž vyšetřování bylo ukončeno závěrem, že přejezd nefungoval správně?
“ Data Drážní inspekce ale ukazují, že v případě nehod na přejezdů“
U nebo ECH? Obojí je možné. ; – )
Ano, i to se stává. Zrovna jak na potvoru šlo o naši společnost, tehdy pod původním názvem RAILTRANS: https://www.dicr.cz/files/uploads/Zpravy/MU/MU_Varnsdorf.pdf
Dovětek: Nicméně nefunkčnost přejezdu nebo nerespektování omezení rychlosti při poruše přejezdu bývá zcela výjimečné.
Osobně jsem viděl, jak se závory stahoval až za vlakem (Kladno Rozdělov). Fakt je, že strojvedoucí houkal jak ďas a všechny výhledy byly dobré, takže se nic nestalo, ale jet ten vlak od Kladna, mohl být prus… švih.
Jo, a pokud se o nefunkční přejezdu ví, vlaky jezdí krokem a houkají.
Rozhodně nejsem xenofobní, ale tady ta statistika podporuje, nebo vyvrací teorii o chybějících cizincích? Protože musíte porovnávat o absolutní počty obou skupin.
Těch 8 neznámých jsou Rusové v Litevských kamionech oni mají koupený řidičák a nějaké předpisy nebo slušnost za volantem pro ně neexistuje. Dost se snimi setkávám a pokud chce zaparkovat vedle mě tak raději odjíždím protože bez problému do vás nacouvá nebo při výjezdu vás odře.
Tak to je buď vymyšlená lež, a nebo jste to vy, kdo má na starosti tu neúplnou databázi, protože nikdo jiný by to nemohl vědět.
V Litevských kamionech sedí většina národností bývalé SSSR, ale Rusové mezi nimi rozhodně nejsou.
Pozor na to, v Pobaltí jsou velké ruské menšiny.
Jelikož uživatel babilon sdílel odkaz na stránku, kde je statistika nehod tak jsem se rozhodl tedy udělat drobný rozpad dat 🙂 Dle portálu: https://nehody.cdv.cz/statistics.php Základní filtraci jsem provedl: 1. druh nehody (p6) – srážka s vlakem 2. označení osoby ve vozidle (p59a) – řidič Celkový počet – 136 A poté jsem varioval filtry. státní příslušnost osoby ve vozidle (p59e) a druh vozidla (p44) p59e – Ukrajina Celkem – 7 p44 – osobní automobil bez přívěsu – 4 p44 – nákladní automobil (včetně multikáry, autojeřábu, cisterny atd.) – 3 p59e – Slovensko celkem – 5 (8) p44 – osobní automobil bez… Číst vice »
Takovou práci ti to dalo a přitom…
Ještě doplnění na které jsem zapomněl jedná se o celý rok 2022.
Až všechny ty škaredý, zlí a hloupý lidi vyzmizíkujete, tak vám v diskuzích zbytou jen ti krásní a chytrý.
Vy tady taky asi dlouho nebudete 😀
Lovci mamutů!
Na koncovkách přídavných jmen zkuste ještě trošku zapracovat, abyste postoupil do 6. třídy.
Hele, zkazit den mi nemůžete. Zrovna dneska jsem se totiž z rádia dozvěděl, že už můžu v klidu napsat štrůdl, místo dosud jediného správného štrúdl. To posílilo moji víru v to, že jednoho krásného dne si budou hloupý a hloupí lidé rovni.
Když hloupý, tak rovny. Bez legrace.
Ano, správnou obecnou češtinou je též „zlý“ a „ty krásný“.
Mohu se zeptat autora článku, proč si dal tu práci ohledně národnosti řidičů, ale o přejezdech nepadlo ani slovo respektive jestli byl zabezpečený nebo ne?
Už jsi viděl nezabezpečený přejezd chytrolíne?
Je rozdíl mezi označením a zabezpečením, stejně jako mezi odpovědností a alibismem. Ty přejezdy a přechody, které nejsou dokonce ani označené, nefigurují ani v seznamech a statistikách. To, že se nezabezpečeným přejezdům říká zabezpečené, je relativně novinka, takže leckdo ještě mohl zažít doby, kdy tomu tak nebylo.
A to má být jako omluva chování těch, kteří na přejezdu nerespektovali pravidla silničního provozu?
Má to být vysvětlení, že když někam píchnete kus plechu, tak to ještě samo o sobě není zabezpečení. A pokud tomu někdo zabezpečení říká, tak to nejspíš bude velmi nebezpečný alibista, který by neměl o něčem rozhodovat. Kolik přejezdů je například zabezpečeno pro situaci, že se na něm vozidlo zastaví proti vůli řidiče, ať už z důvodu technické závady, nebo třeba pouhé nešikovnosti? Na kolika přejezdech se řidič může cítit nebezpečně, i když se velmi pečlivě rozhlíží – třeba kvůli tomu, že rozhled je zarostlý, nebo že neví, jakou rychlostí se odněkud může vyřítit vlak? zabezpečení je poměrně sofistikované téma,… Číst vice »
„Kolik přejezdů je například zabezpečeno pro situaci, že se na něm vozidlo zastaví proti vůli řidiče, ať už z důvodu technické závady, nebo třeba pouhé nešikovnosti? “
Vy znáte nějaké takové zabezpečení? A teď mi Kefalín řekněte. Co si předsatvujete pos takým pojmom zabezpečení pred situaci, že sa na ňom vozidlo zastaví proti vůli řidiče? To bude asi hen ten nějaký katapult, ne?
Chápu, že ve většině zemí se nevyplatí takové zabezpečení dělat a raději se prostě riskuje, že se vlak naslepo vřítí přímo do překážky. Na takových principech železniční doprava funguje. Ovšem neznamená to, že detekce překážek ještě nebyla vynalezena. Jen prostě železniční doprava má výrazně nižší stupeň zabezpečení než mnohé jiné technické obory. Ano, všechno má logicky svá nenulová rizika. Největším rizikem ovšem je, pokud o řízení rizik rozhoduje alibista, který věří, že rizika odstraní slovní magií.
Pak je tady ale ještě to, že každý člověk je myslící bytost a je na něm aby rizika uměl rozpoznat a hlavně, aby se podle toho řídil a jednal. Neříkám ,že se nemůže stát, že nějaké vozidlo zůstane stát pro závadu na přejezdu, ale pro takové případy je třeba vědět co by člověk asi tak dělal. Jednou z variant je je jít podél trati a blížící se vlak s předstihem varovat. Ideální je když je osob více a je možné zabezpečit oba směry . Slyšíte to ? ZABEZPEČIT. Tudíž upozornit na hrozící nebezpečí. Místo nehody na silnici také zabezpečujete použitím… Číst vice »
Vlak totiž zpravidla nejede podle rozhledu strojvedoucího. A má mnohem vyšši hmotnost (i tisíce tun) .Tomu odpovídá i druk pouužité brzdy-ta nemůže účinkovat okamžitě, tak jako brzda silničního vozidla. Detekce překážky na přejezdu je k ničemu, když je zábzdná dráha vlaků až 1000 m.
Není k ničemu, není to žádný technický problém.
Zcela zásadním problémem je významné prodloužení doby přejezdu v činnosti, protože napřed musíte předzvonit, pak stáhnout závory ( řekněme 40 vteřin), pak zkontrolovat volnost ( třeba 5 vteřin) a pak umožnit jízdu vlaku, který při rychlosti 160 km/h musí dostat informaci 2 km předem + čas na reakci, tedy cca 1 minuta. Celkové uzavření přejezdu cca 2 minuty a při provozu na koridorech to je přes den prakticky nepřetržitka…
U vlaků s nižší rychlostí ten čas uzavření přejezdů bude paradoxně narůstat…
Máte pravdu, při tomto stylu řízení provozu prostě trasu zabezpečit nelze. Natož přejezdy.
Já bych to viděl asi takhle. Když je řidič tak nešikovný, že mu hrozí zastavení na přejezdu je jediná rada. Buď ať do auta pro své dobro a dobro okolí vůbec neleze a nebo ať jezdí jen tam, kde žádné přejezdy nejsou.
Siláckými nafoukanými řečmi riziko neodstraníte ani jimi nezabráníte tomu, že se čas od času něco takového stane vám.
Mě se ale ještě nic takového nestalo a to ŘP vlastním desítky let natož aby se mi to stávalo „čas od času“ opakovaně. Pokud Vám mé příspěvky vadí tak je něčtěte a pokud vám připadá jejich obsah jako silácké nafoukané řeči tak to je mi líto. Jen vězte, že to nemám zapotřebí a nevím proč bych to měl dělat.
Mě se to stalo…
A to jsem již byl strojvedoucí, znal jsem perfektně principy činnosti přejezdů i jízdy vlaků přes ně a přesto to mou relativně spolehlivou Š 105S nepřesvědčilo.
Mazal jsem z auta jak namydlený blesk a naštěstí jel vlak po koleji, na které jsem nestál, takže po jeho průjezdu mě z přejezdu stáhl lanem za tažnou kouli řidič, který zastavil u závor. Nedostatkem paliva to nebylo.
A čím to tedy bylo? Vypadl Vám při otřesu kabel od cívky k rozdělovači? Odešel do věčných lovišť palec rozdělovače ? A nebo přestala podávat palivová pumpa nebo se ucpal karburátor?
Vlastněním řidičského průkazu zkušenosti ani znalosti ještě nikdo nezískal.
S tím souhlasím. Ovšem technika se v autoškole probírala a to celkem podrobně.
A ještě jedna rada. Když už se Vám vozidlo náhodou zastaví na přejezdu z důvodu že dojde palivo nebo technické závady a nikde nebude nikdo kdo by pomohl….Železniční přejezd je většinou na rovině a pokud je na tom místě silnice v kopci a jediná rovina je místo kolem kolejnic vždy na jednu stranu je silnice z kopce. Dejte tam jedničku nebo zpátečku a použijte klíček a startér, i za cenu možného poškození z přejezdu odskákejte.
Tady neřešíme otázku, jaké mohou být důvody uvíznutí vozidla na přejezdu a jaké způsoby jeho odstranění lze zkoušet, ale zda a proti čemu jsou přejezdy zabezpečené. Typově jde o situace, které se vyskytovaly už od 19. století a stávaly se i potahům.
Stávaly se a stávat se budou. Když necháme stranou technické závady a uvíznutí na přejezdu zůstanou naám ty nehody, které se stanou nesprávnou jízdou, nevěnování se řízení, nerespektování zabezpečovacího zařízení atd. Rizika budou vždy a u všeho. Můžeme je minimalizovat, ale nikdy je neodstraníme zcela.
A k tomu zkoušení…zapomněl jsem, že v případě poruchy moderního vozidla s tunou elektroniky takový postup nemusí fungovat.
Mimochodem zrovna koukám na snímek střetnutí motorového vozu M152.0417 s osobním automobilem značky Volha černé barvy na přejezdu ve Štáhlavicích 16.6.1984. V tomhle jak koukám žádná změna.
Když jsem už zmínil ty koňské potahy: 1908- V pondělí dne . června před druhou hodinou odpolední jel po erární silnici z Bakova k Mnichovu Hradišti povozník X z Kosmonos s povozem na němž seděli holičský pomocník Y a vdova Z z Kosmonos. Blíže obce Veselé nedaleko strážního domku č.63 kde silnice překročuje železniční trať české severní dráhy byl nucen čekati, poněvadž bylo krátce před příjezdem vlaku, který odjíždí z Mnichova Hradiště v 1 hodinu 41 minut. Tu náhle -což asi stalo se neopatrností -splašil se kůň a pádil k přejezdu s povozem i lidmi v něm se nalézajícími a… Číst vice »
Trestní oznámení na povozníka za to, že se mu z neznámých důvodů splašil kůň, také není úplně hřebíček trefený na hlavičku.
Prodávám jak jsem koupil. Rozhodně to není výplod mojí fantazie, ale jde o článek z dobového tisku.
A co my víme. Třeba se vědělo, že ten povozník moc dobře věděl, že má zapražené jankovité koně. Navíc kůň se jen tak nesplaší. je to stejné jako když řidič zastaví auto před přejezdem kde silnice vede ke kolejím z kopce a
zatáhne ruční brzdu aby nemusel stát na brzdě a nesvítil řidiči vzadu brzdovkami do obličeje. Když ruční povolí a auto vjede pod vlak je to možné považovat za obdobu splašeného koně . Vinu taky ponese řidič.
Mně to přijde v pořádku. To je totiž asi jediný způsob, jak událost vyšetřit. Závěr klidně může znít nevinen. Nakonec viz úplně aktuální Bečva. Řeka otravena byla, ale nikdo pořádně neví, co se stalo, tak nelze nikoho zavřít.
každý přejezd na veřejných komunikacích v čr je zabezpečen. i ten kus plechu upozornujici na to, ze za nim jsou koleje je zabezpeceni. pokud absolvent autoškoly nevi jak ma s takovym zabezpecenim nakladat , plka blbosti jako vy. ridic neovladajici predpisy a svuj vuz by mel ve vlastnim zajmu jezdit jako spolujezdec.
Až od roku 2001. Předtím se ještě přejezdům bez zabezpečovacího systému říkalo nezabezpečené. Ale ona ta kvalita legislativy klesá tak nějak celkově.
Vyhláška hovoří jasně – dává limity rychlosti a povinnost mít zařazeno. Takže uvíznutí je skoro vyloučeno a ta varianta, že Vám zrovna dojde benzín zrovinka na přejezdu když jede vlak je asi stejná, že na Vás spadne meteorit.
Přesně tak. Jen co se týče těch rychlostí ….málokdo to dodržuje. Ten kdo dodržuje je kolikrát brzda a pak dochází k tomu, že ho jiní ještě na tom přejezdu předjíždějí jen aby nemuseli také zpomalit. Něco nepochopitelného.
Zrovna ta povinnost zpomalovat a tady nutnost přeřazovat to riziko nechtěného zastavení na přejezdu do zvýrazně zvyšuje. Nízkým nebo dlouhým vozidlům se to zase může stát z důvodu podélného profilu, pokud na přejezd navazuje nějaký strmější úsek.
Křižovatky jsou všechny nezabezpečené. Některé dokonce ani nemají značky.
Ideální pro firmy zabývající se výrobou závor. Zabezpečit každou křižovatku!
Buď máte značky podle kterých se řídíte nebo máte přednost z protisměru a přednost zprava. Co chcete víc?
Máte pravdu, silniční provoz není zabezpečen a protože řidiči musejí dávat pozor na cestu. Nezabezpečené přejezdy také nejsou zabezpečené, a proto se tam musí rozhlížet, a někdy ani to k bezpečnosti nestačí.
i ta krizovatka je zabezpecena. zabezpecena predpisy pro jizdu po pozemni komunikaci za dane situace. bez znacek? plati zabezpeceni pravidla prave ruky.
Jasně, a křižovatka s neřízeným provozem má provoz řízen dopravními značkami, takže vlastně žádné křižovatky s neřízeným provozem neexistují. Takhle můžete postupně zlikvidovat všechny termíny a nedomluvíme se vůbec.
Řidič má povinnost přesvědčit se, že může přejezd bezpečně přejet! Je jedno jestli tam není nic, je tam jen kříž, jsou tam světla nebo tam jsou závory a bliká bílé světlo. Mi řekněte jak to dělám, že jsem ještě na přejezdu žádnou nehodu neměl a to jezdím často přes takové přejezdy, že byste koukal co jsou to špatné rozhledové podmínky.
Pokud napíšu do modrého předpisu, že na vás nesmí spadnout meteorit, nebo že si ho na sebe nesmíte nechat spadnout, tak tím naprosto nijak neovlivním riziko, jestli na vás spadne. Nádražácký alibismus prostě nefunguje.
Tahle diskuse nemá příliš smyslu. Vy v tom vidíte alibismus a já v tom vidím to, že o své bezpečí se musí každý přičinit sám. Už mě nebaví jak se všem všechno linkuje podle toho jak někdo pískne.
vy umite ovlivnit pad meteoritu? ja ne , proc to diskutujicimu podsouvate , takovou blbost. rozjet auto tak , aby i kdyby se motor zastavil abych prejel prejezd ovlivnit mohu. rika se tomu technologie jizdy .
Kazdy prejezd je chraneny – tedy zabezpeceny, bud znackou s krizi, nebo znackou s krizi a svetly, nebo znackou s krizi, svetly a zavorami.
Přejezdy a přechody, které nejsou označeny nejsou přechody a přejezdy.
Ano.To, že je někde vyšlapaná cesta neznamená, že tam cesta je a je možno jí jako cestu používat.
To, že je po nějaké cestě zakázáno chodit, ještě neznamená, že to není cesta ani že se po ní nechodí. Alibisté často mívají problém odlišit skutečnou realitu od té virtuální.
Jsou, a ve stanicích bývají docela běžně a legálně, přinejmenším pro služební potřebu. Ale nevztahují se tam na ně pravidla silničního provozu a tady to nejsou přejezdy ve smyslu pravidel silničního provozu.
Každý schválený přejezd jest zabezpečen! Minimálně výstražným křížem! Tvrdit že není přejezd zabezpečen je jako tvrdit že když máte nehodu a dáte trojúhelník že jste nic nezabezpečila.
Á, dobrý den. Tak zatím nevím, ale myslím na Vás.
Do roku 2000 se přejezdy bez přejezdového zabezpečovacího zařízení celkem logicky jmenovaly nezabezpečené přejezdy, schválně se podívejte do původního znění dopravního řádu drah. Ostatně na tramvajových drahách se tak jmenují dodnes. Zřejmě si tehdy ti železniční alibisté a akrobaté se slovy netroufli ten orwellovský newspeak dovést do důsledků. A jak se zdá, když se sebevětší nesmysl hustí průmyslovákům a nádražákům do hlav 20 let, tak jim začne připadat logický a samozřejmý. Ale překvapuje mě, když ten výstražný kříž podle nich ten přejezd zabezpečuje, tak jak mohou věřit, že ho zároveň s tím také nechrání. Přestože pojem „nechráněný přejezd“ byl oficiální… Číst vice »
Národnost asi nikdo nezjišťoval a neevidoval, ty statistiky jsou jenom o státní příslušnosti. Autor zřejmě reagoval na ty výkřiky „zase Polák“. Míchat do článku o jednom tématu jiné téma by nebylo příliš rozumné.
Každý přejezd je zabezpečený.
Ano. asi by bylo dobré lidem říci, že nezabezpečený není to samé co nechráněný. Každý přejezd je zabezpečený, ale podle toho co je nebo není u něj navíc instalováno je buď chráněný nebo nechráněný.
Tohle už je skutečně olympijský vrchol akrobacie s pojmy.
Býval bych nevěřil, že někdo rozumný se může tohoto nesmyslného alibistického tvrzení chytat. Objektivně vzato, už pouhý fakt, že se na některém přejezdu stala nehoda, je důkazem, že nebyl zabezpečený. To, že na někoho dodatečně můžete hodit vinu, majetek ani životy neochrání a nejspíše to ani neodstraní příčiny. Když vás soupeř porazí v šachách, kdo je viníkem – vy, že jste se nechránil, a nebo ten, kdo vám vyhazoval vaše figurky? Pokud vlak shoří na přejezdu, jak mi pomůže, že za viníka bude označen nějaký chudák zahraniční nádeník v pantoflích? Zabezpečování spočívá ve snižování rizik.
Snižování rizik. Tak si někdy porovnejte hustotu přejezdů u nás a ve světě. A jak se „daří“ jejich počty snižovat a komu tato situace asi vyhovuje nejvíce?:-)
Řeč byla o tom, jestli je správné pouhému označení plechovou značkou říkat zabezpečení. Pokud pojišťovně řeknete, že jste měl svůj majetek zabezpečený varovnou tabulkou, tak vám to jako zabezpečení asi neuzná a do plnění se nepohrne. Zabezpečením se rozumí spíš něco, co buď aktivně reaguje na situaci, nebo to ohrožení přímo brání. Pokud svodidlo nahradíte tabulkou zakazující padat do propasti, tak prostě ta funkčnost bude nižší a zabezpečení bych tomu neříkal. Pokud drážní alibisté tradiční terminologii nahradili touto newspeakovou, tak to není dobrý trend.
Pokud alibisté z řad řidičů hledají způsob, jak obhájit svoji chybu, je to jejich problém.
Tady nesouhlasím. Není to jen jejich problém. Je to problém nás všech a zejména těch, co budou nuceni se takové nehody učastnit.
Ano, chyby řidičů jsou problém. Ale nijak nesouvisejí s tím, proč se v roce 2001 přejezdům bez zabezpečovacího zařízení najednou začalo nesmyslně a nelogicky říkat zabezpečené, čímž byl ten pojem zcela vyprázdněn.
Plechová značka u přejezdu není sama. Jsou tam i tři další dopravní značky, odstupňované po 80 metrech. Ze strany železnice je u kolejích návěstidlo, nařizující dávat houkačkou návěst Pozor. A Zákon stanoví povinnost řidiče poslouchat a při zaslechnutí či spatření na přejezd nevjíždět.
říká tomu tak norma , která se jmenuje pravidla silničního provozu , moždá i D1?
Ano a proto se i na silničkách 4 třídy na přehledném úseku najednou místo kříže instalují závory. Kvůli alibismu. Máme peněz dost.
Za zabezpečení se dá považovat něco, co mně v reálném čase řekne, jestli tam jede vlak. A to z křížů nijak nevyčtu. Takže ne, přejezd který je bez závor i signalizace, není zabezpečený.
Ten kříž vám říká, že máte zastavit a rozhlédnout se. Mimochodem, většina těch tragických nehod je na místě, kde je signalizace i závory.
Ten kříž mi říká, že ten přejezd není nijak zabezpečený, a proto že se musím velmi dobře rozhlédnout a zaposlouchat, a vjet tam můžu jen na vlastní riziko.
ne , ten kříž vám říká , že není chráněný . zabezpečený je tím , že vás kříž svou přítomností ta přejezd upozornil. šmankote , je vůbec možný že může takhle hloupej exemplář přispívat do diskusí?
A spousta takových i řídí…bohužel
Ten kříž ho zabezpečuje, ale přitom ho nechrání? Velmi zajímavá logika, taková modrá. Podobně krutopřísní logici nejspíš v roce 2000 zprznili dopravní řád drah a technické normy tou změnou terminologie.
Je zabezpečený. Kříž JE zabezpečení. Pokud respektujete dopravní značení (význam výstražného kříže jistě znáte z autoškoly), tak se s vlakem nesrazíte. I nechráněný přejezd zabezpečený je, byť jen křížem.
Pozor na to, slovo „nechráněný“ je taky zakázané. Ten přejezd je přece chráněný tím křížem.
Nechráněný neznamená nezabezpečený. Každý přejezd, který má alespoň kříž (tj.úplně každý), je zabezpečený. Ale pokud nemá závory, tak je nechráněný. Na druhou stranu, otázka je, jak moc je „nechráněný“ odborný výraz, skoro bych řekl, že vůbec. Takže tím můžete vlastně nazvat cokoli.
není , křížem je zabezpečený.
Docela žasnu, kolik lidí je schopno se o tenhle novodobý terminologický nesmysl hádat, když ještě před 24 lety to bylo přesně naopak. Ostatně tramvajový přejezdový kolík se dodneška oficiálně jmenuje „Nezabezpečený přejezd“, protože tu změnu před těmi 23 lety ani nedokázali udělat systematicky.
Vy nemáte oči? Navíc tam kde je jen kříž vlak před křížením se silnicí obvykle houká (nebo píská to ať si každý vybere co se mu líbí ).
Ano, když není zabezpečený, tak se musí houkat nebo pískat.
Když je nechráněný. I když tam jsou pouze světla vlak houká. Když i závory vlaky už dnes před takový m přejezdem nehoukají. Proč by to taky dělaly když info dá řidiči světlo VZ nebo jeho zvuk a spadne mu před xicht závora.
Jakože aby se pán nemusel uráčit zastavit a rozhlédnout? Že těch pět sekund se tam prostě nemůžete zdržet?
nevyčtete , hmm . tak to nelezte z domu bez statného ošetřovatele. mohl by jste ,,nevyčíst,, že se k přechodu blíží auto , že má tramvaj zavřené dveře a láhev se otevírá na úzké straně. přejezd označený kříži je zabezpečený. zkuste si přečíst materiál nutný pro získání řp.
Dělat závěry z 11 nehod mi přijde poněkud neprůkazné, tak jsem našel nějaká rozsáhlejší data o silničních nehodách na https://nehody.cdv.cz/statistics.php
Počty nehod nákladních vozidel s přívěsem nebo návěsem na českých silnicích od roku 2019 podle státní příslušnosti (pozor, účastník nemusí být viník):
Polsko 2428
Ukrajina 1529
Slovensko 1331
Rumunsko 890
Maďarsko 558
Bulharsko 365
Německo 149
Rakousko 29
(je to výběr států, jak mi přišly pod ruku)
Teď by to chtělo ještě někde sehnat statistiky naježděných kilometrů.
Škoda, že nejde editovat 🙂
Jelikož, aby toto něco znamenalo je potřeba uvést i celkový počet nehod za dané období.
Odkaz jsem si sice rozklikl, ale nevím jaké jste měl nastavení filtrování. Tak prosím jestli toto číslo máte tak dodat do komentáře 🙂
Celkem 25292
ČR 15960
Děkuji 🙂
Nikoliv nsjezdenych kilometrů, ale počet vjetí na přejezd.
Však jsem to sem psal a byl jsem sepsut. Bych s takto vypracovaným článkem a statistikou na dopravní průmyslovce dostal 4 mínus a na dopravní fakuli by mě s tím poslal zkoušející do anu.
Si ještě prihreju polívku:
Několikrát se řešil nárůst počtu projetí stůj. To vůbec nic nevypovídá, když to není vztaženo k počtu dojezdů ke stůj, které narostly jednak kvůli nárůstu výluk, jednak kvůli nárůstu počtu vlkm a jednak k nárůstu počtu kolizních cest z jiných důvodů. Hlavně, že nově máme bič na fíry.
🤣
pardon , to patří jinam . nějak jsem to blbě umístil. asi nezabezpečenej ,,enter,,
„Počty nehod nákladních vozidel s přívěsem nebo návěsem na českých silnicích od roku 2019 podle státní příslušnosti (pozor, účastník nemusí být viník):“
A kde je Česká republika? Ta tam nebyla? Tomu nevěřím.A to, že účastník nemusí být viník je už vůbec mimo. Tam se jistě počítají i taková vozidla jako byla ta shořelá Octavia co zůstala spořádaně stát před světly.
Poláci budou vést i při naježděných km.
Jenže Češi tady ujedou více než 85% kilometrů, že?
Nevíme. Máte nějaká data?
A co přepočet třeba na ujeté kilometry (odřízené hodiny,….) bez průseru.
Jo, ale počet vjetí do přejezdu by byl „vypovídajícnější“.
8x neznámá…takže 8x polák ujel
Pokud by někoho zajímalo já je statistika nehod v Polsku tak vás odkáži sem. https://statystyka.policja.pl/st/ruch-drogowy/76562,Wypadki-drogowe-raporty-roczne.html V dokumentu pro rok 2022 doporučuji stranu 19. Kde uvádějí jaký byl počet nehod podle místa/druhu nehody. Z toho vezmu výtažek co mne zajímal nejvíce (přeloženo přes deepl.com) Tramvajový přejezd, koleje – 149 Železniční přejezd – nechráněný – 45 Železniční přejezd – chráněný – 11 Další zajímavá informace je celkový počet nehod uváděný na straně 6, který činí 21 322. A pro zajímavost. Téměř na konci na straně 80 je tabulka kde jsou nehody rozděleny podle národnosti účastníků nehody. ČR – 25 V dokumentu bohužel… Číst vice »
A co z toho plyne?
To ať si každý určí sám. Já nebudu nikomu vnucovat jaký závěr si z toho má udělat 🙂
Jistě že to jsou jen předsudky. Mistr Polák ze Studénky odvedl svou práci tak dokonale, že jedna dvě další nehody a k tomu třeba zkušenost s nájezdy škodováckých dělníků a je vymalováno. Prostě takto to funguje. S polskýma potravinama je to plně stejné. Staří dvě větší aféry, k tomu trocha špatné zkušenosti s nějakým polskými blafy za pár korun a je rázem je vše špatně. Zbytečný to řešit. Ztráta důvěry.
Spíš ztráta schopnosti myslet a analyzovat.
To vše přiživované bombastickými titulky novinářů.
Pokud čeští řidiči v ČR najezdí dejme tomu 95% (možná i vice) kilometrů, znamená to, že zahraniční řidiči chybují častěji.
A vy víte, kolik najezdí čeští řidiči? Nějaké dejme tomu má víte jakou váhu, že?
Pokud tohle nevíme, pak nemůžeme přece porovnávat.
Nemůžeme. Tak proč se o to pokoušíte na základě „dejme tomu“?
Poukazuje na to, že autor článku tak nesprávně činí a konstatuje v textu
Já to tam nevidím. Můžete konkrétně citovat?
No právě že tam není uvedena statistika, kolik tu najezdí konkrétní národnosti, proto ze statistiky v článku něco vyvodit moc nejde. Když už, tak aspoň vzít třeba profesionální řidiče, protože Scania na přejezdu je horší než Fabia.
Rozhodně z toho článku lze vyvodit, že polští řidiči nejsou příčinou apokalypsy na českých železničních přejezdech, jak tu od některých zaznívá.
Pokud se podíváte někdy na hlavních tazích na Polsko na SPZ kamionů, předpokládám, že byste odhadoval podíl Čechů menší než 95%. A kamiony a CZ značkami velmi často řídí UA řidiči.
Takže z toho Poláci vycházejí hůře mediálně, ale statisticky to rozhodně nemusí být pravda.
Navíc pokud si všimněte způsobu jízdy, tak rozhodně horší je RO, TR a SRB. Z častého ježdění po D1 nevidím žádný rozdíl mezi CZ,SK a PL….
Co se mě týče já jezdím pouze po ČR a tedy v mém případě to je čistých 100%. K tomu abyste mohl říci, že zahraniční řidiči chybují častěji byste musel vzít v úvahu i to kolik tito řidiči zůsobí nehod i doma a také přihlédnout k tomu kolik je občanů/řidičů v PL a kolik v ČR.
Vážení, když už tady máme tento článek…dnes jsem se zaměřil na slyšitelnost zvukového výstražného znamení u přejezdu. Zařízení bylo v provozu a červená světla blikala. Ovšem vyzvánění nebylo do vozidla vůbec slyšet. K tomu bylo nutné snížit rychlost ventilátoru vytápění interiéru z 3 (ze 4 možných) na 2 kdy začalo být alespoň slabě zaregistrovatelné. Ovšem to za předpokladu, že jsem se na to soustředil. Další snížení na 1. stupeň už zajistilo dobrou slyšitelnost.Od výstražného zařízení jsem stál několik mětrů a VZ tam byla dvě každé na jedné straně silnice. Z toho plyne, že v uzavřeném vozidle stačí velmi málo aby… Číst vice »
A z toho plyne co? Na křižovatce se semafory žádná zvuková signalizace není a taky to není problém… Tady je něco navíc a vy to hned kritizujete jak to funguje špatně. Přitom už teď je to tam navíc o proti obdobným zařízením. Představte si, že závory a dokonce i ty světla jsou navíc, zabezpečením přejezdu je už samotný kříž.
A protože Vy mě vůbec neznáte a asi jste ještě nečetl mé příspěvky hned přijdete s tím, že já něco kritizuji, že to funguje špatně. „Představte si, představte si“….já nemusím, já to vím! Když pan Sůra napsal svůj příspěvek o hlupácích byl jsem k němu ve skrytu duše malinko kritický, ale nyní ho naprosto chápu. Jděte a podívejte se z okna. Venku je zima, prší, v autě je vlhko a tím se nám co? No potí okna přeci? A jak docílíme toho aby se nám okna nepotila? No pustíme si na ně teplý vzduch ! Pak je to buď a… Číst vice »
Ale kdyby na křižovatkách zvuková signalizace byla, mohla by zachránit třeba jeden jediný lidský život. I takto někteří jedinci argumentují.
Však na křižovatkách často zvuková sihnalizace je. Slouží chodcům a zejména nevidomým nebo lidem s oční vadou. A ta jistě už za dobu co se používá nějaký ten život zachránila.
Tím nechci říci, že je třeba aby taková signalizace byla i pro řidiče. Byla by zbytečná.
Proč? Třeba slabozraký řidič by ji ocenil. Nebo by mohly být návěstní opakovače ve vozidlech, včetně hlasových pokynů…
Slabozraký řidič by ji neocenil z již výše zmíněného důvodu.
Slabozraký člověk nemá za volantem co dělat.
Ani slaboduchý
….a na některé křižovatky bych montoval i závory. hihi
Ocelová svodidla či betonové bloky se k usměrňování silničního provozu používají celkem běžně, a celkem každý chápe, že ne vždy jejich funkci plně nahradí jenom nějaká varovná či informační cedulka.
Opravdu věříš tomu , že kříž je nějaká forma zabezpečení jinde než v šotosvětě nebo jen forma informace/oznámení. Zabezpečenou, a to jakkoli, věc poznám a to značkou neuděláš. Dům taky neuchráníš cedulí zákaz vstupu . A závora je jako plot ….. přelezeš , podlezeš ALE UŽ NĚCO evidentně porušuješ. Nejen plechová, někde orezlá, cedule která může být v očích cizince reklama na krchov, stejně tak jako nechápou označník zastávky.
Z toho plyne například vysvětlení, proč nějací svědci mohli mít dojem, že se signalizace spustila až po nehodě.
Zvuk je stejně jako závora pouze doplněk.
Ale podstatný. Zvonek pomáhá třeba při nízkém a intnzivním osvětlení kdy může být výstražné světlo špatně viditelné. Opačně zvonek nemusí být slyšet, ale světlo bude vidět. Třetí možností je kombinace obou možností kdy je špatně zřetelné světlo a z nějakého důvodu není slyšet zvonek. Je to stejné jako s puštěným radiem a jedoucí sanitkou s VRZem. Takový řidič pokud jede za ním a on má puštěné radio a nemonitoruje provoz za vozidlem pomocí zrcátek nemusí o ní vůbec vědět.
Aj závory by na křižovatkách mohly být.
Nemohly. Dřevo je drahé a obnova věčně zničených závor by se nám prodražila.
Hluchoslepému řidiči vůbec může spousta věcí unikat.
To je otázka, jestli zvuk je doplněk světel nebo světla doplněk zvuku. Možná ten dojem vznikl jen tím, že zvuk není tak názorně namalován ve vyhlášce. Závora určitě není jenom doplněk, závora je platná a závazná i tam kde světelná a zvuková signalizace není, což je například na účelových komunikacích a vjezdech na pozemky celkem běžné. I když také bývá běžné ,že chodci takovou zamčenou závoru ignorují.
Zákon zakazuje vjerd na přejezd i tehdy, kdy je slyšet… A je povinností řidiče naslouchat, aby mohl mohl ustanovení zákona splnit.
Googlím zdroje a hned vyskočí článek na zDopravy. A on je nový 😀
To je troška případů….více je těch, co se podaří vlaku přibrzdit a těsně se minou. Bohudík.
Nechci mluvit za pana Sůru, ale naprosto chápu, proč ten článek napsal. Mě ty fašizující příspěvky na polské řidiče taky silně pijou krev. Polák nejsem, ale nemám rád tyhle interpretace ve stylu kolektivní viny.
Je vidět, že pan Sůra to vzal vážně a nenechal to jen tak.
No statistika úplně k ničemu, ale tak asi má doma dusno, tak si to vybíjí tady.
Ne ne. Já naprosto chápu proč se tady tento článek objevil a jsem rád, že tomu tak je. Podle počtu příspěvků je evidentní, že zase až tak úplně k ničemu není.
Chybí Vám v tom výpisu těch 104 řidičů s českou státní příslušností. Jen ještě dotaz co je to ta neznámá státní příslušnost? On někdo může být bez státní příslušnosti? A pokud mohu prosit ještě to rozdělte na osobní auta a nákladní, pokud tedy není možné vyspecifikovat přímo kamiony.
nebyla zjištěna.
On asi myslí, že v tom seznamu není státní příslušnost ČR vůbec uvedena a přehled vede statní příslušnost UA s třemi případy.
Ano přesně tak, vypadá to jako kdyby nejhoší řidiči byli z UA.
A přitom pokud je statistika dělána na našem území je jasné, že to tak být nemůže. Vždy bych předpokládal, že většina bude tuzemských řidičů. Spíše to bude tak, že ten přehled je udělán jako přehled zahraničních řidičů.
Ještě by mohlo být zajímavé porovnání mezi kraji co se týče přejezdů kde k nehodám došlo. Můj tip by byl, že na 1. místě by se mohl umístit JČ kraj.
U vážných nehod asi viník zjišztěn bude vždy, ale pokud někdo nebyl zjištěn napadá mě, že jde třeba o poškozené závory kdy viník odjel nebo něco podobného.
To pak ano, jen by to chtělo popsat.
To už by byla spekulace nad rámec zveřejněných dat. A tu spekulaci snad autor článku za nás dělat nemusí.
Doufám, že to míníte jako ironii – viz poznámka – tak jsem to pochopil a pak se přidávám, i když politiku bych sem netahal.
Moraváci nula 💪
Autor si spletl národnost a státní příslušnost. 😆
Bo zme v pohodě, pičo! 🤣🤣🤣
What is it ,,Moraváci,, ?
Moraváci- lidové označení Moravanů od staršího Moravci. Německy Mährer, anglicky Moravians. Označení lidí žijících na Moravě nebo z Moravy pocházejících.
Doudlebové, Valaši a Pražáci taky nula, co? Ani Kašubové, Slezané, Vislané a Mazované tam žádní nejsou.
Je samozřejmě pravda, že aby ta statistika byla vypovídající, tak by musela být vztažena k celkovému počtu přejetí přejezdů, nebo aspoň třeba počtu aktivních řidičů, což nicméně asi nelze zjistit. Nicméně myslím, že je úplně stupidní si myslet, že nehodovost na přejezdech souvisí s národností. Jo, možná kdyby tu jezdili lidi z nějaké exotické země s úplně jinými silničními pravidly, šlo by to očekávat. Ale představa, že Poláci zrovna houfně vjíždí před vlaky, je jen trapné čecháčkovství. Holt když tam vjede Franta Novák, tak se to do titulku nedostane, ale že to byl Polák se hned píše všude. Obdobně jako… Číst vice »
Pravidla jako taková jsou víceméně stejná.
Ovšem z článku zde:
https://www.cdv.cz/tisk/zavory-na-ceskych-zeleznicnich-prejezdech-funguji-jinak-nez-v-zahranici/
Se dají drobné rozdíly u nás a v zahraničí vyčíst. Nevím zdali již došlo k úpravě nebo ne to jsem již nedohledal.
Tím nechci nijak obhajovat porušování předpisů. Jen chci poskytnout další pohled na to, že nějaké rozdíly ještě mohou existovat.
Děkuji za odkaz. Tahle česká specifika jako enormě dlouhé (a hlasité) předzváněcí doby a otevírání závor a jejich okamžité sklápění dělají problémy nejen zahraničním řidičům, ale i těm českým. Samozřejmě, z hlediska předpisů problém neexistuje, ale lidská psychika takhle nefunguje. Byl bych nesmírně rád, kdyby se s tím u nás něco dělalo, ale žádnou iniciativu jsem doteď neviděl.
No je to možná lepší, že máte víc času přejezd opustit pokud se někde seknete, nebo jako chodec nedostanete závorou do hlavy (je-li zmíněna rychlost 8-10 km/h, babička takhle rychle nepoběží, kvůli takovému přejítí správci dráhy volat nebudu).
Jo zamávání závor aby mezi ně někdo najel, to se dá vyřešit.
„dělají problémy nejen zahraničním řidičům, ale i těm českým.“
Některým možná ano, ale ne všem. problém s respektováním budou mít asi hlavně ti co hróózně pospíchají a nemají čas vyčkat až budou moci přejezd přejet.
PZ se aktivuje dostatečně s předstihem a doba než dojde k tomu vašemu okamžitému spuštění závor je dost dlouhá na to, aby všichni řidiči stihli zatavit a ti kteří projeli kolem PZ v době kdy se spustilo s přehledem přejezd stihnou opustit. Podle mě to je nastaveno naprosto v pořádku.
Pokud jsem držitelem oprávnění k řízení silničního vozidla v cizině jsem povinen znát vše, co ona cizina po řidiči vyžaduje a dodržovat to. Nehledě na to, že červené světlo je zákazem jízdy minimálně v celé Evropě
Vaše metodologie je chybná.
Článek se nesnaží odpovídat na otázku, zda je u cizince větší pravděpodobnost způsobení nehody na přejezdu.
Článek odpovídá na otázku, zda cizinci stojí za většinou, nebo alespoň disproporčně vysokým počtem nehod na přejezdech vzhledem k celkovému počtu nehod.
Pokud bychom chtěli být důslední, pak by bylo spíš zajímavé vědět, jaký podíl tvoří kamiony, kde bude poměr cizích řidičů o dost odlišný oproti veškeré silniční dopravě.
Stejně to funguje třeba s řidiči BMW nebo Audi. To je taky vždycky hned v titulku, především když s ním bourá mladý řidič, jinak je značka auta až v článku, pokud vůbec. A to jen když článek vůbec vznikne.
V jednotlivých zemích se liší způsoby značení a zabezpečení, pravidla provozu, systém dozoru nad provozem, sankce i způsob dopravní výchovy. Což skutečně může vést k národně specifickému stylu jízdy i národně specifickým návykům, které by mohly být statisticky rozpoznatelné. Navíc zde mohou být specifické relační interakce, například že zlozvyk získaný v jedné zemi může vadit v druhé zemi, ale nemusí vadit ve třetí zemi.
Ale co se neliší nikde je červené světlo. To zakazuje jízdu vždy a všude
.
I v tom jsou velmi podstatné rozdíly, nakolik závazně jsou různá ustanovení, signály nebo značky ve které zemi chápány.
Čeští řidiči by si hlavně měli zamést před vlastním prahem.
A teď k nim přiřadit výši způsobené škody. 🙂
Tov sem v šoku, čekal jsem že 80% jsou Poláci. Možná nejsou Poláci první v množství ale jsou první ve vážnosti nehod? Čechů je hodně ale s malými škodami? Velké nehody naopak způsobu pár Poláků.
Pendolino zničil a lidi v něm zabil Polák. Nehoda tento týden opět Polák
Ok, vyjmenoval jste dvě nehody za x let. Na ty s českými řidiči si nevzpomenete? Třeba na toho experta ze Stráže nad Nisou?
Takže tyto velké drastické nehody jako najednou nemají váhu? Probuďte se, víme ja v Česku řídí Poláci, v Polsku dle mé zkušenosti Poláci tak neprasí.
Všechny nehody mají jedno společné: chybu řidiče. Bez ohledu na národnost.
Anebo taky všechny nehody mají společné, že šlo o srážku – bez ohledu na to, zdá se někdo dopustil chyby a zda to byl zrovna řidič. Z pozice cestujícího pendolina je mi celkem jedno, jestli řidič porušil předpis, nebo jestli je mu jenom selhalo vozidlo. Následky jsou zásadě stejné bez ohledu na to, jestli a na koho se podaří hodit vinu. Ale v rámci řízení rizik samozřejmě je vhodné zkoumat všechny faktory, které mohou riziko ovlivňovat. Dopravní návyky ze země původu mohou být mezi nimi.
Tato statistika má malý vzorek vstupních dat na to, aby výsledek byl dostatečně vypovídající.
Tato statistika pouze rozlišuje poměr národnosti řidičů z počtu nehod. Ale VŮBEC NEZOHLEDŇUJE poměr národnosti řidičů, kteří přejeli přejezdy v Česku celkem za dané období.
Čili zato statistika je úplně o víte čem.
Neboli pro tupější:
dokud nespočítáte počet viníků Poláků z Poláků jedoucích přes přejezdy, počet viníků Čechů z počtu Čechů jedoucích přes přejezdy atd, nemůžete tvrdit, která národnost řidičů páchá více nehod v Česku na přejezdech.
Ano, pokud by bylo cílem zjišťovat, zda je u cizince větší pravděpodobnost způsobit nehodu na přejezdu. Tak ale otázka nestojí.
Zde i jinde v diskusích se totiž prezentuje tak, že když je to nehoda na přejezdu, bude to určitě Polák. A to tato data zcela jednoznačně vyvrací.
Ono lze předpokládat, že v každém státě těch cca 80-90 procent budou viníci ti domácí. Počet jedoucích cizinců v kterémkoli státě bude v porovnání s domácími logicky daleko nižší.
Samozřejmě.
Až mi dodáte data o počtech přejetí přejezdů podle národností, tak rád zohledním.
Neboli pro tupější: tato statistika je sestavena na základě výkřiků některých internetových odborníků v různých diskuzí, že Poláci jsou na přejezdech peklo.
Mam otazku, ci pri tych stretoch na prejazdoch dokazete oddelit osobne auto od kamionu a pri stretoch brat do uvahy len kamiony ? Povedal by som ze pri kamione je radovo vyzsia pravdepodobnost, ze ho soferuje cudzinec ako pri osobnom aute.
V inom clanku citam, ze ste se poziadali o vycislenie pridelenia mytnych jednotiek podla krajiny povodu. Este si vyziadat kolko km bolo najazdene podla krajiny povodu a toto uplatnit na pocet nehod na prejazdoch.
Asi takto by vznikla relativne najpresnejsia statistika nehod podla statnej prislusnosti.
No a to právě ta vaše statistika vůbec nemůže potvrdit, ani vyvrátit.
To si ani nemohla klást za cíl.
Nejsou k dispozici nejake celkove statistiky nehodovosti v CR podle národnosti řidiče? Popřípadě statistika z mytnych bran, z jaké země je vozidlo? Přeci jen při takovém provozu, co přes CR je, musí být k dispozici nejake analýzy?
Díky:)
Pro ty tupější jste mohl aspoň napsat, že tento článek to nevyvrací, ani nepotvrzuje a že by se na tousela udělat statistika jiná, je které nemáte data (počty vjetí do přejezdu dle národnosti řidiče za rok v Česku).
Přesně. Pokud Češi přejedou přes přejezdy 10 000 000x (příklad) a zaviní sto nehod a někdo jiný 1 000x a zaviní jednu nehodu, co z toho vyplývá? Že u toho cizince je 100x vyšší pravděpodobnost, že něco způsobí na přejezdu. Všechno je to jen hra s čísly. Navíc u českých řidičů se v drtivé většině jedná o osobní automobily.
Můžete tu drtivou většinu nějak specifikovat a zdrojovat daty namísto pocitů?
A dalo by se z toho vytáhnout jaký podíl byl pod a nad 3,5 tuny?
8 neznáma……..hustý!
Tato skupina se zdá být jedna z těch nejnebezpečnějších 🙂
To nechápu. To jsou řidiči, co od nehody na přejezdu ujeli?
Po střetu s vlakem se moc dobře neujíždí, s ohledem na poškození hlavně ne inkognito.
Loni přímo u nás v obci. Takže tohle je pravděpodobně jedním z těch osmi řidičů.
https://www.youtube.com/watch?v=Vlbi08lm7nk
tak tato skupina mě taky zaujala. „nešlo určit národnost“.. že by zajíci? nebo snad krávy?
Ne, to jsou ridici, co shoreli tak, ze je nebylo mozno identifikovat