Poslední úsek koridoru na Slovensko zrychlí, trať stoupne o 53 centrimetrů. Půlmiliardová soutěž začala
Vlak ZSSK ve stanici Kúty. Foto: Phil Richards / Flickr.com
Dvouletá oprava omezí provoz přes hranici na jednu kolej.
Doufám, že se po obnovení dvoukolejného provozu zavedou rovnou nějaké REXy Břeclav – Bratislava a opačně.
Os jezdí už dnes v ideální časové poloze (jako přípoj od rj od Prahy), tedy v sudou 08, s takovou by i za současného stavu dojely do Bratislavy v cca lichou 20, což je sice o 20 minut pomalejší než EC, ale pro region rozhodně lepší, než kapacitně nedostačující a věčně zpožděná dálkovka.
No a navíc by vzniklo spojení Praha – Bratislava každou hodinu, akorát jednou přímo a jednou s přestupem v Břeclavi.
Mám pocit, že nějaká rekonstrukce probíhala v tomto úseku v r. 2005. Co se tam tehdy dělalo?
Fakt nešlo domluvit se ŽSR vložení spojek někde v Brodském a tedy dlouhodobější výluky jen na půlce úseku…?
Dva úřady a domluvit se? Normální by to bylo… ale nevím, co příjde normální těm na úřadě.
Na úřadech je normální uvařit si v 10 kafe a po 11 jít na oběd.
V 11 se na oběd chodí všude kde se nad hlavou nepohybují těžká břemena, nebo nehrozí vtažení do stroje… alespoň v Brně.
A těch 160 km/h tam chtějí dosáhnout jak? Než se ten vlak rozjede na stošedesátku, tak zas bude brzdit…
Jak? Lokomotivním vlakem. K čemu? Ví jen on…
Zajímavé. A ja tam včera jel (Regiojet, 15 osobnich vozů) a hned následný úsek až k Breclavi jel vlak 160. Asi žijeme v jiných vesmírech.
A na druhou stranu 200, ne? Nebo na mostě bude třicítka?
Zajímavé, Slováci to zvednou na 200 až do Blavy, my zas budeme dělat ostudu, že jsme se od 90.let nehnuli ani o píď. – Ale možná je to o tom mostu, třeba nelze nad 160 (nebo méně?) udělat.
Zůstává tam přejezd lesní asfaltky proto 160.
Kdy že začala rekonstrukce koridoru? V minulém tisiceletí? Ale jo, oni ani Řím nepostavili za týden, že 🤭
Před 25 léty. V minulém tisíciletí také stavěli Svatovítskou katedrálu. Nešlo to tak rychle.
Problém modernizace úseku Kúty – Břeclav není, jestli se má jezdit 160 km/h nebo 200 km/h. Problém je v tom, že ŽSR nechce (umět by asi uměla, ale proč by to pro dopravce dělala, že ??) udělat možnost obrácení vlaku v zastávce Brodské zpět do ŽST Kúty běžnou obsluhou zabezpečovacího zařízení tak, aby slovenský dopravce mohl provozovat vlaky Bratislava – Brodské bez nutné spolupráce s českou stranou. To je hlavní vada celé modernizace tohoto úseku, o rychlosti to opravdu nejde. A zastavování EC vlaků v ŽST Kúty – pozůstatek rozdělení ČSFR – a jestliže si záhoráky naučíte jezdit EC vlaky… Číst vice »
To není vada, to je dobře. Aspoň budou Os Břeclav – Kúty opět obnoveny, až budou práce ukončeny.
Přitom by stačil boční peron ukončený šturcem a kolejová spojka. Plus teda zabzař.
Sice se tam nebude dát objíždět souprava lokomotivou, ale jednotka 560 již byla vynalezena a jsou i novější.
Já bych to ty horaly naučil za 24 hodin.
Co vím je, že:
1. žádná trať Břeclav – Kůty nebude :-D, protože
2. všechny vlaky budou končit v Břeclavi (do Vídně se bude jezdit jinudy, do Budapešti dtto)
3. Expres „Vincent Priessnitz“ z Břeclavi do Návsí těch 200 – 250 km/h rozhodně využije, protože z Břeclavi zastaví až v Brně, ale
4. využijí ale takovou rychlost R Břeclav – Návsí, když budou zastavovat i v Zaječí a Šakvicích?
Jde to, myslím si i bez úprav – viz vlaky z Púchova do Strelenky..
Zvýšení ze 120 km/h na 160 chválím, to by měl být standard na všech důležitějších tratích. Ale u nově modernizovaných koridorů bych byl radši, kdyby se od teďka za standard považovalo 200 km/h.
Zeptám se jinak: Co je potřeba k tomu, aby EC zvládlo Brno, Břeclav, Bratislava za 55 minut? Brno-Břeclav za 31 minut se už umí, chtělo by to ubrat 3-4 minuty.
Z Devína do Blavy hlavního je jistý dlouhodobě neřešený problém, v tunelu tam prší, tvrdí zlí jazykové.
Co se takhle v Brně ohlédnout… 😀
Co Brno – Nezamyslice? Co Brno – Jihlava?
Chce to nějakou přeložku Bratislavy. Buď nádraží nebo města.
Řešení to nejspíš nemá, a tu hrůzu, co nazývají nádražím, tam budou mít věčně.
Leda snad šoupnout nádraží až za oblouk, o 1.5 km dál. (Tím by se taky hned bez úprav o 5 min zrychlilo veškeré slovenské vnitro :). )
O novém bratislavském hlavním až za obloukem se také v osmdesátých letech uvažovalo. Možná to v nějaké Železniční technice z té doby najdu.
Já bych byl náročnější s požadavkem, aby se klíčové železniční trati stavěly na rychlost 200 – 250 km/h (ev. i více), a všechny součásti celostátní dráhy na rychlost 120 – 160 km/h.
ono už se to tak víceméně plánuje (z celostátních Plzeň – Budějovice 120-160, polovina dvoukolejně, Praha – Mechov – Týniště – Choceň tak nějak podobně, i podkrušnohoří se dělá už na víc než dřívější úseky). No a z klíčových se to 200 přibližuje bohudík na Budweis, a bohužel jen na 200-250 stavět budou Brno – Přerov, kde je to zase příprava na minulou válku… Prerau – Märisch Ostrau má být už na 300 snad a Prag – Brünn a Prag – Dresden taky celkem OK, ale nebudou prachy, i když dluh se vyřeší snadno, jen dnešní 1 koruna bude stát… Číst vice »
Jsem zvědav, jestli někoho na ŽSR mezitím napadne provést aspoň základní opravu trati přes Holíč, protože současné odklony krásně ukázaly, v jak tragickém stavu je. Za těchto podmínek tam projedou nanejvýš tak dva odklony za hodinu, a to ještě šnečí rychlostí.
Napadne, ale to bude tak celé.
Myslienka na opravu odklonovej tate cez Holic prisla na pamat, ale hned aj odisla 🙁
Copak? Něco zapomněla?
Niekto zodpovedny v ZSR nevidi zmysel rekonstruovat odklonovu trat cez Holic.
No to je ten problém jak správy uvažují na obou stranách Moravy. Varianta „když už do toho nechci investovat tak to aspoň nenechám úplně rozpadnout“ tam nějak často chybí. Dlužno dodat, že na východní straně hranice to je ještě tak 3x víc ad absurdum. Slovenské železnice jsou 20 let za českými a 50 let za Evropou.
Nevěřím tomu že Metromolitany budou jezdit po rozpadlé jednokolejce s dvojí úvratí přes Hodénín. Spíš se na těch pár dní udělá mezi Kútama a Lanžhotem NAD.
Já se tu taky nebavím primárně o Metropolitanech, ale zejména silné nákladní dopravě, která jaksi NAD nahradit nejde.
Současný stav, kdy je například díky chybějícím srdcovkám možný vjezd do Holíče od Hodonína jen na jedinou dopravní kolej, je jaksi pro takové účely mírně nedostačující.
Díky tlaku AROSu bude možná k dispozici ještě jedna kolej 🙂
Jakože Kúty – Göding projde modernizací a zdvojkolejněním? Nechtěli by to rovnou natáhnout až do Sudoměřic?
To je +30 minut a získá se tím vlaková trasa, aby mohla nerušeně projet 810/814 do Kútú.
Když se na jednu stranu dají člověkohodiny ztracené a druhou stranu člověkohodiny získané v té 810, tak to bude těžce záporný výsledek oproti NAD za tu 810/814 a průjezdu EC s +5 až +10 minut.
A víte kolik to bude placu, až budou Metropolitany a railjety…jezdit úplně jinudy a žádné Kůty nebudou?
No…to spíš budou jezdit přes Havl. Brod, Jihlavu, a Znojmo.
A z Vídně přes Györ do Budapešti.
A co je točit přes Gänserndorf?
Na ŽSR něco udělat pro dopravce – kde žijete člověče ? Proti ŽSR je i Správa železnic moderní prozákaznický dynamický podnik – a to je co říct.
Vím. To byl jen takový optimistický povzdech.
Mimochodem v kontextu vyluk a jedne nocni bourky opet ceska zeleznice ukazuje co „umi“ nejlepe. Rozvrat dalkove dopravy, kdy desitky minut zpozdeni jsou standard.
Vemte si deštník a zakryjete trať před bouří.
Zatímco silnice jsou bez úhony. 😀
No v Rakousku se taky moc nepochlapili…
„trať stoupne o 53 centrimetrů.“
To je co za měrná jednotka ?
Slovenská délková jednotka (tak jako např. v GB yard, palec apod…)
Aha…vidíte…
Já si myslel, že naši bývalí „bratři“ měří v hodech prázdnou flaškou…
…tak to je opravdu „hutný“ stereotyp….zamrzlý v době před X desetiletími…
No co, 53 stovek trimetrů. Bude to dlouhé a veršované.
Centrimetr je přece půl metru na každou stranu. 😉
Nene, to teprve bude…
Třeba Praha – Lysá – Nymburk se bude takhle vyměřovat s tím, že některé vystrkovy o vlak přijdou, a někteří ho budou mít na druhé straně dědiny.
A asi se budou strašně divit, proč je ta zastávka čtyřkolejná…
Neznám kontext, ale proč i Slováci to budou mít na 200 km/h a my ve velice podobnývh podmínkách ne?
Protoze tak se to nikdy nedelalo!
Myslím, že hlavní důvod bude, že Češi zvládli koridor opravit už před dvaceti lety, zatímco na Slovensku se koridor do začíná rekonstruovat až teď a i to jen jeho část, konkrétně:
Úsek A.1: DNV (mimo) – Malacky (sžkm 1,384 – 25,670)
Úsek A.2: Kúty (mimo) – št. hr. SR/ČR (Kúty št. hr.) (sžkm 68,090 – 74,900).
Takže ač to budou mít na 200, tak zatím ne na celém úseku. V ČR můžete sice jet „jen“ 160, ale nečekal jste na to přes 30 let po revoluci.
*koridor do Budapešti
Koridor do Budapesti cez BA NZ a Komrano je este hodne vzdialeny…. Kopu pomalych jazd v BA, je to zle….
Ten už jakž takž existuje.
Akorát že přes Györ 😀
,,zvladlli opravit koridor pred dvaceti lety ,,? A ktery? Pamatuji na prvni stavvbu mezi ceskym brodem a poricany. Pak se po ukonceni praci v danem useku cely cirkus posunul jinam a to tak ze misto aby prace navazovaly odstehhovali se pokud mozno coo nejdal od opravveneho. Pritom svedomite vynechavali nadrazi . Tyy se dellali kdyz mezistanicni useky byly hotove. To trvalo patnact let a stejne se 160 jezdi na 20procentech delky . Ubehlo temer tricet let a stanice poricany se predelava potreti . Tak co ,,zvladli opravit ,,?
Reagoval jsem na „podobné podmínky“, tedy na trať mezi Brnem a Břeclaví, která se podle Wikipedie předělávala s výjimkou uzlu Břeclav skutečně už před dvaceti lety:
Modřice (včetně) – Vranovice (mimo) … 2000
žst. Vranovice … 2001
Vranovice (mimo) – Břeclav (mimo) … 1999
uzel Břeclav … 2014
Břeclav (mimo) – Břeclav st.hr. … 1998
Nevyjadřoval jsem se k celkovém postupu modernizace/optimalizace koridorů, ale i ta je myslím objektivně někde jinde v ČR než na Slovensku.
Tam je jediný problém – přejezdy.
Jenom?
Už jsem se lekl, že jsou tam nějaké kopce…nebo jiný objektivní problém…
Máš v těch předělávkách Poříčan nějaký zmatek. A nebo za předělávku mylně považuješ vložení té stodvacítkové výhybky…
Tak v Poříčanech se hrabou už poslední 3 roky. Nejdřív tak vyměnili pražce ve výhybkách, pak tam udělali podchod a nástupiště, pak tam na pražském zhlaví ty výhybky vytrhali a dali tam betonové i s odvratem, aby tam teď předělali 5., původně kusou, kolej. A to jsem ještě určitě něco vynechal.
Hmm, bylo by možné tam soustavně ukončovat příměsto z Prahy?
Ano….právě proto znovuzdopravnění koleje č. 5
A půjde-li vše podle představ SprŽele tak do Poříčan kopnou znovu tak za 7 let až budou napojovat RS z Běchovic. Minimálně do kolínské zhlaví.
Všechny ty dílčí úkony vyplývají ze situace, z nějaké logiky. Ano…před 3 roky v Poříčanech samostatná stavba na opravu nástupišť…jinak řečeno opět dodělávka toho, co se vynechalo při původní koridorové stavbě (stejně tak předtím v Č. Brodě, v současnosti ve Velimi a výhledově v Pečkách…). Váš poukaz na roztříštěnost prací (která je prostě fakt) jaksi mlčky staví na předpokladu všeobecně známého ZADÁNÍ, tedy cílového stavu… Ale to je omyl – nejspíš víte v čem všem se za těch 20-30 let (od počátku projektování)změnila představa toho cílového stavu….rychlost, délka a podoba nástupišť, napájecí soustava….ale také rozsah příměstské dopravy (proto nové „obratové… Číst vice »
Když to zúžíme jen na úsek Brno-Břeclav, tak snad. Ale když vezmeme v úvahu, jak se teď jezdí z Prahy do Brna, tak je to po 30 letech budování návrat kousek za bod 0…. A podobně D1, po 30 letech bude rádoby dokončená, aby ji pak po krátké pauze museli znovu rozkopat při rozšiřování na třípruh…
A dokážete rozeznat omezení z důvodu časově omezené opravy, přinášející lepší stav, vs. slovenský stav pomalu se rozpadajícího bordelu?
Jel jste někdy nedávno po KBD nebo jižním tahu na Košice? To chcete za střízliva srovnávat s tratí Praha-Olomouc?
Proč jižní tah srovnávat s Praha – Olomouc? Snad s Brnem přes HavlBrod, ne? A to ještě mají na Slovensku zúčastněná města trochu méně obyvatel. Tak bych si tolik nefandil…
Čtyřpruh? A ta auta v těch městech budete dávat kam? Neblázněte. Ani energie na tolik převážení nejspíše nebude dost.
My sme s koridorom uz v Ziline 🙂 vid link na novy tunel pri Povazskej Bystrici
https://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=2177
Takže pouze zbývá 242 kilometrů koridoru ze Žiliny do Košic, 135 kilometrů z Bratislavy do Štúrova, …
Ano, ale na existujucom koridore nemame ani jedno urovnove krizovanie.
a on by i na těch 200 provozovat z Brna do Břeclavi šel, i 230 tam jel pinďa, kdyby se hodně chtělo už dřív, teď se má dělat VRT Brno-Vranovice a ten zbytek se na 200 časem předělá.
Koukněte na mapu. Dalo by se udělat max.5 km za předpokladu nového mostu a v oblouku rozšíření zářezu v Lanžhotě.
Za obrovských nákladů ušetříte pár vteřin na jízdní době.
Má to smysl?
Už jsem někde četl dva úžasné návrhy z kategorie sci-fi. První byl vést trať v nové stopě od Moravského Sv. Jánu (SK) do Podivína mimo Břeclav hl.n. podél D1. Druhý byl vybudovat trať mezi Mor. Sv.Jánem a Hohenau (A) a do Břeclavi vjíždět z jihu (od Vídně). Pro pobavení dobré…
To je dobrý vtípek, jen tam jaksi je D2, to jen taková drobnost.
Kde vidíte jakou D2? Díval jste se do mapy? Ani jedna z těch variant ji nekříží, obě jsou od ní západně. Hlavně že Vám to strejci plusujou, ach jo..
Hm a víte vůbec na co reaguji? Na příspěvek nade mnou, ach jo, tak si ho přečtěte a pak se do té mapy podívejte vy, ju, at že sebe neděláte pitomečka.
Pro pobavení dobré, minout největší město a důležitý železniční uzel na trase. Přestupy? Zaběhněte si 2 kilometry na staré nádraží, ale je to teď vlakem o 3 minuty rychlejší.
Mně se tedy ta spojka do Hohenau zdá naprosto vynikající nápad. Jenom nevím, jestli je realizovatelná (stavebně přes ten lužní les, jinak než nějakou brutálně čínskou metodou vs. ochranáři – ti slovenští, rakouští mají toto pohraničí zcela na háku).
Jaké nevýhody takové do spojky vidíte?
Problém je Rakousko. Jednak je to u nich chráněné území, jednak by tím stát (Rakousko) nic nezískal. Navíc jiná napěťová soustava (dnešní moderní mašiny to však už zvládají).
Raději nakreslete přeložku Jihlava – Brno…
Podívejte se do mapy. Od Břeclavi po Kúty je to samý ostrý oblouk. Navíc, záplavová oblast. Těch 200 km/h v SR nebude až po hranici, ale jen po Kúty.
Velmi vtipné … „samý ostrý oblouk“ … za Břeclaví směrem k Lanžhotu, resp. bývalému hradlu Dyje je „ostrý oblouk“ (končí na nadjezdu na cestou do obory Soutok) umožňující jízdu „jen rychlostí“ 90, což rozjíždějícímu vlaku nevadí, nákladní vlak tam – s ohledem na konfiguraci jízdní cesty – jak od Podívína, tak Hrušek – do Lanžhota nebude projíždět „po rovné“, ale vždy musí jet „do odbočky“, takže se bude znovu rozjíždět z rychlosti 60… v opačném směru je to totéž, vjezdová rychlost do odbočky 60, resp. po rovné do zastavení u peronu … Takže za Lažhotem to může strojvedoucí pěkně shodit… Číst vice »
Takže by hodně práce udělaly výhybky na 80 km/h.
No furt lepší šedesátková vexle vpořádku, než slovenkých 10 km/h pomalé jízdy přes padesátkovou.
Ony jsou tam i vexle na 80. Na 60 je jen na 14.kolej.
ty ostré oblouky jsou ale nutné, všude jsou tam úzká údolí mezi vysokými horami a vůbec náročné podmínky!
To je sice pravda, ale tohle je opravdu asi ten posledni usek, kterej je potreba resit.
A lužní les. Proč se mu předkové vyhnuli a reději ho obešli. Původně šla ta štreka do Břeclavi od severu.
Narovnat by to jistě šlo, ale jaké by byly náklady vs. přínos pro EC zastavující v Břeclavi? Objem materiálu pro takhle dlouhý násep by byl obrovský.
A v tom ostrém oblouku se stejně nedá víc jak stovkou, pokud chcete na nádraží v Břeclavi zastavit. A Lesy ČR si tu oboru nebudou chtít nechat zrušit.
Ta lokálka od severu, spíš byla dána tehdy převažujícím směrem do hlavního města a klidně mohla roli hrát i trať na Znojmo, Mrkněte na toto mapy. cz/s/cufecurebe Vzhledem k tomu že Znojmo prý snad mělo mít původně nádraží ve směru na Jihlavu celé to mělo být o 90° otočené to dává velmi zajímavou trasu. Jo jenomže pak za republiky se situace změnila a bylo třeba aby se jezdilo přímo a nejjednodušší bylo postavit to co se postavilo. (jinak to zapojení prý sehrálo roli v připojení Valticka s odůvodněním bezúvraťovou jízdou z Brna do Bratislavy. Jinak v ÚP BV je zakreslených… Číst vice »
Protože odborně vzdělané osoby v oblasti trakční dynamiky spočítaly, že při rozjezdu vlaku z Břeclavi se na úseku dlouhém 11 475 metrů vlak na rychlost 200 jednak nerozjede, jednak na trase se nachází přejezd číslo P 8348, který by při rychlosti 160+ nemohl existovat = musel by se za několik desítek milionů postavit nadjezd, je málo pravděpodobné, že by ŽSR úsek z Kút ke státní hranici modernizovali také na rychlost 200, protože vlak rozjíždějící se z Kút na cca 4 300 metrech rychlostí 200 nedosáhne, bude rád, když dosáhne českomoravských 160 a když strojvedoucí po dosažení této rychlosti sjede s… Číst vice »
Z jakého důvodu se trakční dynamika vyhodnocovala se zastavováním v Kútech, když některé vlaky je projíždí už teď a při zvýšení rychlosti, které přinese zvýšení časové ztráty z této zastávky, se dá očekávat odklon od této zastávkové politiky? Argument zvýšení nákladů o několik desítek milionů u projektu za půl miliardy pak považuji za úplně zcestný, zvlášť když by nahrazení přejezdu nadjezdem přineslo kromě zrychlení i zvýšení bezpečnosti. Navíc navazující úsek Brno – Břeclav se na 200 km/h bude za drahé peníze zrychlovat dodatečně. A proto uděláme Břeclav – Kúty zase na 160 km/h, abychom to mohli zase za nějakých 15… Číst vice »
Protože je před Kútama oblouk skoro do pravýho úhlu, takže před ním tak jako tak musí vlak zpomalit…?
Pritom trat Brno-Breclav je nejrovnejsi usek v CR. Uz se dokonce zrusil i jediny prejezd co tam byl, takze staci vymenit par vyhybek a jedem 200kmh.
Šakvice – Starovičky, Podivín břeclavské záhlaví – ty jsou stále
Škoda jich, náhrada obou přejezdů (v druhém případě tedy přechodu) by zde technicky nebyla nijak náročná.
No výborně – tak v čem je problém?
Jsou Šakvice – Starovičky potřeba? Nebyla by na šakvické straně lepší cesta podle trati k nadjezdu? Přijatelná cesta do Zaječí by se podle velikosti obcí hodila spíš.
Vidím P6794 (Podivín), P6795 (Šakvice – Podivín, km 105,958), P6796 (Vranovice).
Za 200 mil by se to dalo předělat ne? Za mě nijak velká investice. ideální by bylo dát nástupiště do odbočky a poslat vlaky 230cítkou.
Nestačí. Jsou tam ještě poloperony u hlavních kolejí. Ty musejí také pryč, jezdit dvoustovkou a přecházet koleje k peronu, to je zaděláno na průšvih.
Co se týká tratě Vranovice – Břeclav, tak jedna traťová kolej byla na 200 zrekonstruována už při předělávce na koridor. Pak po ní jezdilo Pendolino těch 237 km/h, nebo kolik.
Akorát jsou tam přejezdy, a ty legislativně umožňují jen těch 160.
Prý to nejde kvůli zásahům napřímené trati do chráněného území. Prakticky to ani nezbytné není, protože zatím platí politika, že v Břeclavi všechno staví.
A co teprve v Kútech. Mezinárodní křižovatka 1.kategorie.
Do Kútú přijedete z Moravy autem rychleji než do Břeclavê, bez problémů zde zaparkujete a nemusíte si kupovat mezinárodní jízdenku při cestě do SR.
A pevně doufám, že i stavět bude…tedy minimálně do té doby, než nějaké vlaky na SK, HU a AT pojedou také přes Olomouc, jelikož ne všichni jaksi bydlíme v Praze (a přesto chceme cestovat). Přestupy v ČT nejsou možné (ona politika), ze severozápadu Moravy jezdit na přestup směr Maďarsko do Pardubic se mi zdá poměrně silně šotoušské a cestování do Brna z onoho severozápadního cípu Moravy je dost ..eeee…řekněme „ne úplně efektivní“ (a to i přes přímé rychlíky R12). Břeclav je, až na výjimky, od Jeseníku až po Olomouc, resp. od Šumperka až po Ostravu jediný možný přestupní bod při… Číst vice »
Přestupy v Č.Třebové budou v budoucnu od R1 na Sp a Os Česká Třebová – Brno.
Co se týká Maďarska, tak budete muset buď do Prahy nebo do Znojma. MV to totiž pojede přes Havl. Brod, Jihlavu, Znojmo, a Retz do Vídně – a z té přes Györ do Budapešti.
Vaše logika tahání mezinárodního vlaku maninama mi uniká zejména pokud je dostupná trať přes Rakousko.
On chce dát fakáče cestujícím. Aby mu nezavazeli ve vlaku.
Mě to po jeho dnešních vystoupeních v diskusi k podcastu přijde že spíš mu jde o to rozvrátit železnici, pak tam má hromadu otazníků a pak profit. Jinak to není možné, nebo je to Trollus Maximus.
A to chráněné území má jaký smysl?
Jediné akceptovatelné chráněné území je u mně vyměřené trasování pro nějakou trať (aby si nějaký putykář nepostavil hlavu).
První problém by mohl být oblouk v Lanžhotě.