na kryty vozovek se používá cementový beton a asfaltový beton. pro úplné laiky se tomu samozřejmě říká beton a asfalt. bylo to snad pro Vás nesrozumitelné?
To co se mělo stavět z D1 bylo hotovo do revoluce, to co se stavělo od revoluce do dnes jako D1 je ve skutečnosti projekt D47. D1 měla pokračovat na Slovensko ale to už po 89 nebylo potřeba.
Opravdu je nutné vytvářet definici jakože „neobsahuje úseky po kterých se ještě nikdy rychleji než 100kmh nejezdilo“?
Oprava je holt oprava, uvedení zpátky do nějakého stavu který už byl, provizorium je něco jiného, stav který lepší ještě nikdy nebyl.
Chápeme snad svět natolik odlišně že toto jasné nebylo?
ještě doplním D10 Praha – Turnov. A ta D4 je taky stavebně kompletní, chybí ji jen stavby v okolí (doprovodná komunikace od Zbraslavi k Cukráku)
Martin Verner
4 hodin
Cítím s Vámi, ale skutečně Vám to „realizování finálního“ připadá nějak podstatně češštější?
Mimochodem, nádraží určitě může dostat nová nástupiště, jako babička k narozeninám nový mixér. Na tom nic nečeského není.
Pokud pořád platí přísloví: Práce kvapná, málo platná“, snad to pak vydrží pár let bez problémů. Jen aby se to nezačalo moc brzo vlnit, jako před pár lety D1 u Ostravy …
Začnou příští rok… po otevření Přerova až se tam přesune provoz 😆
factory
5 hodin
Jak může být po 58 letech dokončeno něco co v té době nebylo vůbec v plánu? Ještě před 20 lety se dálnice kolem Přerova jmenovala D47. Pak jsou kecy že jsme 60 let nebyli schopni dodělat D1.
Tak ona je celá D1 vlastně zrcadlo dějin Střední Evropy. Baťovy plány na dálnici Východ-Západ, příprava za druhe republiky, výkop už za tzv. Protektorátu, zastavení prací nacisty, obnovení výstavby po válce, zastavení prací komunisty, obnovení prací v 60.letech, přetrasování na Ostravu po 1989 a letos tedy dokončení… Inu, dějiny se valí vpřed…
Ano, nesedí ani letopočet, ani trasování. Ta dálnice se začala stavět před válkou a i po obnovení plánů výstavby v roce 1963 měla být trasována na Uherské Hradiště, Trenčín, Prešov a Košice. Čili pokud by se po 58 letech mělo dokončovat to, co se v šedesátých začalo stavět, tak by to bylo dálniční propojení na slovenskou D1 a to je v podobě D49 bohužel poněkud v nedohlednu.
D49 je v nedohlednu protože Patrik z dementu země řekl že je to zbytečná dálnice a udělá vše pro to aby se nepostavila. Naštěstí už mu je přes 60 takže tu bude smrdět 10 max 20 let a pak sbohem.
lvy
5 hodin
Mohu se zeptat proč u nás nejde udělat vše v betonu a jinde to jde? Předem děkuji za odpověď.
Kde jinde se běžně dělají vozovky na mostech také z betonu? Znamená to větší náklady na dimenzování konstrukce a vyšší riziko namrzání. Popravdě znám řadu dálnic s asfaltovým povrchem v místech s velkým dopravním zatížením, stejně tak betonových. Proč tedy jinde jde vše v asfaltu a u nás to nejde? 🙂
jednu CB vozovku na mostě jsem dělal, nebylo to na veřejné komunikaci, ale v areálu lomu, a vozovka byla k nosné konstrukci mostu přes izolaci kotvena standardními mašlemi (římsovými kotvami).
cementobetonový kryt má své pro a proti. zásadně se nehodí na vysoké násypy (protože každý násyp sedá nebo aspoň dodýchává, a jsou-li stlačitelné zeminy někde patnáct metrů pod základovou spárou, tak se s tím moc dělat nedá), protože by se mohl rozlámat nebo aspoň zeschodovatět. dále u nás není zvykem CB vozovku dělat na (nepřesypaných) mostech. CB kryt se hodí na větší dopravní zatížení (prostě je tuhý a koleje se v něm nevyjedou), má vyšší návrhovou životnost, ale nese to s sebou vyšší požadavky na konstrukci vozovky pod krytem (má větší tepelnou vodivost, a konstrukce vozovky chrání zemní pláň před… Číst vice »
no a pak je tady hluk, CB kryt je výrazně hlučnější, protože jeho povrch je hladký a neporézní. někde se to dá řešit protihlukovou stěnou či valem, někde moc ne.
Hafan
5 hodin
Tak to bude krásný vánoční dárek! Zejména pro Přerováky!
Díky všem z přípravy a stavby, že se to nakonec už dotáhne do konce a tahle tragédie na pokračování už skončí.
Proč se v článku střídá pojem beton a cementobeton, když je to jedno a to samé? Aha, už vím. Cementobeton zní více odborně. 🫣
na kryty vozovek se používá cementový beton a asfaltový beton. pro úplné laiky se tomu samozřejmě říká beton a asfalt. bylo to snad pro Vás nesrozumitelné?
Stavaři tak rozlišují pojivo v betonu. Asfalt a cement nejsou jediné možnosti.
třeba plastbeton, obecněji polymerbeton.
Já se těším, až nebudu muset jezdit po D46 přes Prostějov. To fakt není dálnice, samá zatáčka.
Hm, takže jednu dálnici už máme kompletní… byl to tedy vpravdě generační projekt 🙂
To co se mělo stavět z D1 bylo hotovo do revoluce, to co se stavělo od revoluce do dnes jako D1 je ve skutečnosti projekt D47. D1 měla pokračovat na Slovensko ale to už po 89 nebylo potřeba.
Máte snad pocit, že D5, D8 nebo D2 kompletní nejsou?
a vůbec, co je to „kompletní“?
Kompletní znamená dokončená bez provizorií,nekonečných stavenišť a bez omezení na 100 –
takze kdyz se zacne dalnice opravovat .. tak se z kompletni stane nekompletní?
Opravdu je nutné vytvářet definici jakože „neobsahuje úseky po kterých se ještě nikdy rychleji než 100kmh nejezdilo“?
Oprava je holt oprava, uvedení zpátky do nějakého stavu který už byl, provizorium je něco jiného, stav který lepší ještě nikdy nebyl.
Chápeme snad svět natolik odlišně že toto jasné nebylo?
Takže na světě není ani jedna kompletní dálnice
ještě doplním D10 Praha – Turnov. A ta D4 je taky stavebně kompletní, chybí ji jen stavby v okolí (doprovodná komunikace od Zbraslavi k Cukráku)
Cítím s Vámi, ale skutečně Vám to „realizování finálního“ připadá nějak podstatně češštější?
Mimochodem, nádraží určitě může dostat nová nástupiště, jako babička k narozeninám nový mixér. Na tom nic nečeského není.
Nevím, proč ten původní komentář zmizel…
jo, takhle to vypadá… podivně.
Češštější Vám připadá češtější než češtější?
Těch 30 let uteče zatraceně rychle… Předpokládám, že už po zimě budou první reklamace…
Vsadíme se, že nebudou? 🙂
Pokud pořád platí přísloví: Práce kvapná, málo platná“, snad to pak vydrží pár let bez problémů. Jen aby se to nezačalo moc brzo vlnit, jako před pár lety D1 u Ostravy …
A je nějaký reálný důvod to vlnění ostravského typu očekávat?
ŘSD je erár, takže jistě ano…
A u kolika srovnatelných projektů pod hlavičkou ŘSD to vlnění jako u Ostravy od té doby ještě někdy nastalo? nebuďte slušnej, řekněte číslo… 🙂
Všímáte si, že musíte vytáhnout jeden problematický a poměrně starý případ a ten zbytek dálniční sítě tím netrpí?
ono snad tady pod dálnici nasypali vysokopecní strusku? Nebo proč by se měla začít vlnit?
A opraví do té doby také úsek Vyškov-Kroměříž, už ted je to rozbité a jak se tam zvýší provoz tak to nechci vidět…..
Jo, tam je to hodně špatné…
Začnou příští rok… po otevření Přerova až se tam přesune provoz 😆
Jak může být po 58 letech dokončeno něco co v té době nebylo vůbec v plánu? Ještě před 20 lety se dálnice kolem Přerova jmenovala D47. Pak jsou kecy že jsme 60 let nebyli schopni dodělat D1.
D47 kolem Přerova nikdy nebyla, ale kolem Olomouce Ano
Tak to rozhodně ne. D47 byla od začátku trasována kolem Přerova.
Pravděpodobně si to pletete s D46. https://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_d%C3%A1lnice_D47
Tak ona je celá D1 vlastně zrcadlo dějin Střední Evropy. Baťovy plány na dálnici Východ-Západ, příprava za druhe republiky, výkop už za tzv. Protektorátu, zastavení prací nacisty, obnovení výstavby po válce, zastavení prací komunisty, obnovení prací v 60.letech, přetrasování na Ostravu po 1989 a letos tedy dokončení… Inu, dějiny se valí vpřed…
Ano, nesedí ani letopočet, ani trasování. Ta dálnice se začala stavět před válkou a i po obnovení plánů výstavby v roce 1963 měla být trasována na Uherské Hradiště, Trenčín, Prešov a Košice. Čili pokud by se po 58 letech mělo dokončovat to, co se v šedesátých začalo stavět, tak by to bylo dálniční propojení na slovenskou D1 a to je v podobě D49 bohužel poněkud v nedohlednu.
D49 je v nedohlednu protože Patrik z dementu země řekl že je to zbytečná dálnice a udělá vše pro to aby se nepostavila. Naštěstí už mu je přes 60 takže tu bude smrdět 10 max 20 let a pak sbohem.
Mohu se zeptat proč u nás nejde udělat vše v betonu a jinde to jde? Předem děkuji za odpověď.
nebudou to mosty a estakády? ty bývají i jinde asfalt
2km z celého úseku jsou mosty a „předmostí“, tam se beton nedává. Zbylé 3km mě napadá leda jako protihlukové opatření…
Kde jinde se běžně dělají vozovky na mostech také z betonu? Znamená to větší náklady na dimenzování konstrukce a vyšší riziko namrzání. Popravdě znám řadu dálnic s asfaltovým povrchem v místech s velkým dopravním zatížením, stejně tak betonových. Proč tedy jinde jde vše v asfaltu a u nás to nejde? 🙂
Plus se musí řešit separace betonu vozovky od betonové nosné konstrukce, což je další detail navíc.
jednu CB vozovku na mostě jsem dělal, nebylo to na veřejné komunikaci, ale v areálu lomu, a vozovka byla k nosné konstrukci mostu přes izolaci kotvena standardními mašlemi (římsovými kotvami).
cementobetonový kryt má své pro a proti. zásadně se nehodí na vysoké násypy (protože každý násyp sedá nebo aspoň dodýchává, a jsou-li stlačitelné zeminy někde patnáct metrů pod základovou spárou, tak se s tím moc dělat nedá), protože by se mohl rozlámat nebo aspoň zeschodovatět. dále u nás není zvykem CB vozovku dělat na (nepřesypaných) mostech. CB kryt se hodí na větší dopravní zatížení (prostě je tuhý a koleje se v něm nevyjedou), má vyšší návrhovou životnost, ale nese to s sebou vyšší požadavky na konstrukci vozovky pod krytem (má větší tepelnou vodivost, a konstrukce vozovky chrání zemní pláň před… Číst vice »
no a pak je tady hluk, CB kryt je výrazně hlučnější, protože jeho povrch je hladký a neporézní. někde se to dá řešit protihlukovou stěnou či valem, někde moc ne.
Tak to bude krásný vánoční dárek! Zejména pro Přerováky!
Díky všem z přípravy a stavby, že se to nakonec už dotáhne do konce a tahle tragédie na pokračování už skončí.
Ještě dodělat D55 od Olomouce a bude to dokonalé
Tak to snad už klapne …