Klidně bych aj boty vsadil, že beton nevydrží 30 let. Vyškov-Kromeriž taky říkali životnost betonu je 25 roku. A myslím že už dvakrát do toho kopali za 20 let. A kde nekopli, tak je to klasický Hopsa bahn
A to je na té sedlácké dálnici ještě minimální provoz
Vašek H.
1 měsíc
Pokud chceme být historicky přesní, tak se dá říct, že dálnice D1 oficiálně začala slavnostním výkopem u Průhonic 2. května 1939 (ačkoliv první práce začaly už 24. ledna 1939 u Zástřizel – zdejší těleso však bylo opuštěno a nikdy nevyužito – takže výkop u Průhonic stále drží prvenství). Při otevření 19. prosince 2025 to tak bude 86 let 7 měsíců a 17 dní poté přesně. Z toho byla stavba mezi jarem 1943 až 1946 a poté mezi prosincem 1950 až 8. září 1967 přerušena (tedy vzniklo dá se říct zpoždění 19 let 9 měsíců a 9 dní, tj. 21% z… Číst vice »
ovšem D46 je nedálnice, nemá totiž odstavný pruh a maximálka na ní je 110, místy 90, ale zase má výjimku, proto má značení D.
Lze konstatovat, že v ČR, v republice protáhlého tvaru máme:
– jedinou dálnici v podélném směru D1 (letos bude dokončena)
– tím, že je jediná, je přetížená
– přičemž tato je neustále zásadním způsobem opravována, např.nyní most po dobu 3stavebních sezon
– čr nemá dálniční spojení třech největších měst ve státě
– čr nemá dálniční spojení se dvěmi sousedními státy – PL a A
Lze konstatovat, že Nikl P:
– se drží základní mantry diskutujících dopraváků, tj. všechno shazovat a zkritizovat na základě drobných detailů
– má to daleko do Bohumína
– nechápe principy údržby pozemních komunikací (podle vzoru já chci mít všechny silnice krásný nový opravený, ale zároveň nechci aby byly někdy rozkopaný)
– nynější dosud v ČR nevídané snahy ŘSD o rychlejší dobudování chybějící sítě považuje za marné (podle vzoru už to mělo být před 30 lety, proč to tak trvá)
Souhlasím s tím, že u nás se nazývá „dálnice“ něco, kde není odstavný pruh a jede se maximálně 110.
Na nějakých 40 kilometrech mezi Olomoucí a Vyškovem je na spoustě míst 90, protože připojení není ani na 110, nebo jsou příliš ostré zatáčky.
To dřív bývala pouze rychlostní silnice (R), ale abychom se mohli poplácávat po rameni z kilometrů dálnic, přejmenovali ji.
Mimochodem, současný „severní spojení“ Praha-Ostrava přes Mohelnici taky nemá odstavný pruh.
Chystaná „dálnice“ z Brna na sever je taky lež, protože to nebude dálnice.
Jo jo. Jako malý kluk jsem v devadesátkách pořád koukal tátovi do autoatlasu, jak tam byla vymalovaná dálnice z Brna k Trenčínu. No a na Žilinu by se taky něco šiklo. Takže jestli tohle čte nějaký někdo, kdo to umí zařídit, tak… :-;
Tak ta dálnice, co byla zakreslena v autoatlasu se stále plánuje, akorát že má označení D49, plánuje se směrem na Púchov a hlavně už to ani nebude v celé délce dálnice, nýbrž pouze silnice první třídy (možná dokonce ve firmě silnice pro motorová vozidla v uspořádání 2+1 jízdní pruhy). Pokud se ji jednou podaří postavit, je dost možné, že začne časově dávat smysl po ní jezdit i do Trenčína (přes Hulín a Vizovice namísto Uherského Hradiště a Starého Hrozenkova). Nicméně na české i slovenské straně zatím existuje jenom prvních pár kilometrů na začátcích této komunikace a cesta k jejich propojení… Číst vice »
A čím si pomůžete do Trenčína přes Hulín? Až bude obchvat špuntu Bučovic tak na I/50 z Brna do Starého Hrozenkova pojedeme jen přes 3 vesnice
Michal
1 měsíc
Pár dní dozadu som na YT videl prelet stavbou. Okrem križovatky Přerov sever by to chlapci podľa mňa stihli dokončiť a dať do predčasného užívania do volieb. Bol by to dobrý marketingový ťah a najmä by to odľahčilo Přerov od tranzitu. .
Radek Mátl je muž na svém místě na byl už za ANO, tady je hlavní, aby se on nestal politickou figurkou a nechtěl s ním případně jiný vládnoucí subjekt zamést, to by byla pro ČR katastrofa
N.N.
1 měsíc
Stavaři tak rozlišují pojivo v betonu. Asfalt a cement nejsou jediné možnosti.
Já si myslel, že polymerbeton používá jako hlavní pojivo cement a polymery mu pouze dodávají lepší vlastnosti než kdyby bylo použito čistě cementové pojivo.
Lukas B.
1 měsíc
na kryty vozovek se používá cementový beton a asfaltový beton. pro úplné laiky se tomu samozřejmě říká beton a asfalt. bylo to snad pro Vás nesrozumitelné?
leos
1 měsíc
Já se těším, až nebudu muset jezdit po D46 přes Prostějov. To fakt není dálnice, samá zatáčka.
Máte pravdu. Já jsem z Olomuce, tak po ní budu muset jezdit dál. Nicméně vzhledem k tomu, že po ní přestane jezdit většina tranzitu, tak z ní bude celkem pohodová cesta.
včera jsem to jel 2x. Dopoledne a odpoledne celkem v pohodě. Jedeš si v klidu a svižně. Pak přijedeš na úsek Vyškov – Brno a co tam ta hovada dělají, to je za trest, tam nepomůžou ani 3 pruhy
SYN
1 měsíc
Hm, takže jednu dálnici už máme kompletní… byl to tedy vpravdě generační projekt 🙂
To co se mělo stavět z D1 bylo hotovo do revoluce, to co se stavělo od revoluce do dnes jako D1 je ve skutečnosti projekt D47. D1 měla pokračovat na Slovensko ale to už po 89 nebylo potřeba.
Opravdu je nutné vytvářet definici jakože „neobsahuje úseky po kterých se ještě nikdy rychleji než 100kmh nejezdilo“?
Oprava je holt oprava, uvedení zpátky do nějakého stavu který už byl, provizorium je něco jiného, stav který lepší ještě nikdy nebyl.
Chápeme snad svět natolik odlišně že toto jasné nebylo?
to nebude dálnice, ale jako I/46 v režimu SMV, navíc bude teda navazovat přímo na D55, takže by to sneslo i přečíslování na I/55 a tah „46“ ukončit v Olmiku
D46 není dálnice, přeznačená rychlostka=nemá odstavný pruh, stoupání za něž není vidět, kratké připojovací pruhy, ostré zatáčky, max.110, místy 90 = prostě jen formální dálnice
Cítím s Vámi, ale skutečně Vám to „realizování finálního“ připadá nějak podstatně češštější?
Mimochodem, nádraží určitě může dostat nová nástupiště, jako babička k narozeninám nový mixér. Na tom nic nečeského není.
Pokud pořád platí přísloví: Práce kvapná, málo platná“, snad to pak vydrží pár let bez problémů. Jen aby se to nezačalo moc brzo vlnit, jako před pár lety D1 u Ostravy …
To není věc hlouposti, ale vyhodnocování reality. Samozřejmě tady asi všichni víme, že ona věc se struskou se stala, ale pak ve zcela srovnatelných případech se mnohem víckrát nestala. Ano, opakovat se to může, ale neskonale pravděpodobnější je to že se to opakovat nebude. To je asi jako kdyby jste jednou zmokl, pak desetkrát ne, ale pořád se deště bál a všude si s sebou bral deštník i za jasného a krásného počasí a říkal že „jistě“ bude pršet. Opatrnost je vždy na místě, ale vnímat realitu také. Být škarohlíd není žádné velké umění, ale obecně je to vlastnost pozorovatele,… Číst vice »
Ztráta základní gramotnosti bohužel patří ke stáří některých neudržujících se jedinců.
A neschopnost říci na kolik závadných X připadá normálních Y a z poměru X/Y utvořit střízlivý závěr k tomu bohužel patří.
Jestli Vám to udělá radost, tak pěkně zvlněná je i I/13 v Ervěnickém koridoru (protože stojí na pohybující se navážce mezi dvěma povrchovými doly). Podobný problém je i na III. železničním koridoru u Karviné (kde se pravidelně zavádějí kvůli opravám pomalé jízdy a kolejové výluky) a taktéž na silnici v nedaleké Stonavě (je to důsledek důlní činnosti v karvinském revíru).
Jirka
1 měsíc
A opraví do té doby také úsek Vyškov-Kroměříž, už ted je to rozbité a jak se tam zvýší provoz tak to nechci vidět…..
To by přece nebylo ono, opravit to teď, při cca 1/3 provozu. A soudruzi plánovači z ŘSD s jejich zhuleným tiskovým mluvčím se budou chlubit, jak to krásně modernizují.
Souhlas. Udivuje mě, že se tohle prostě neudálo ještě před dokončením posledního úseku kolem Přerova. Velká škoda. Možná ŘSD sází na to, že D46 je alternativa, takže to rozkopou, až se to skutečně bude pořádně rozpadat:)
Na letošní rok je vypsána tato oprava:
D1 Oprava CB krytu v km 230 – 237 L+P, Blacktopping
Oprava spočívá v odfrézování stávajícího CB krytu v tl. 50 mm a pokládce nové obrusné vrstvy SMA 16S v tl. 50 mm a provedení lokálních oprav trhlin na odfrézovaném povrchu dle kontrolní prohlídky na místě. Opravy na mostech budou vynechány, bude provedeno pouze provázání asfaltových vrstev s přesahem do stávající AB vozovky.
factory
1 měsíc
Jak může být po 58 letech dokončeno něco co v té době nebylo vůbec v plánu? Ještě před 20 lety se dálnice kolem Přerova jmenovala D47. Pak jsou kecy že jsme 60 let nebyli schopni dodělat D1.
Tak ona je celá D1 vlastně zrcadlo dějin Střední Evropy. Baťovy plány na dálnici Východ-Západ, příprava za druhe republiky, výkop už za tzv. Protektorátu, zastavení prací nacisty, obnovení výstavby po válce, zastavení prací komunisty, obnovení prací v 60.letech, přetrasování na Ostravu po 1989 a letos tedy dokončení… Inu, dějiny se valí vpřed…
Ano, nesedí ani letopočet, ani trasování. Ta dálnice se začala stavět před válkou a i po obnovení plánů výstavby v roce 1963 měla být trasována na Uherské Hradiště, Trenčín, Prešov a Košice. Čili pokud by se po 58 letech mělo dokončovat to, co se v šedesátých začalo stavět, tak by to bylo dálniční propojení na slovenskou D1 a to je v podobě D49 bohužel poněkud v nedohlednu.
D49 je v nedohlednu protože Patrik z dementu země řekl že je to zbytečná dálnice a udělá vše pro to aby se nepostavila. Naštěstí už mu je přes 60 takže tu bude smrdět 10 max 20 let a pak sbohem.
lvy
1 měsíc
Mohu se zeptat proč u nás nejde udělat vše v betonu a jinde to jde? Předem děkuji za odpověď.
Kde jinde se běžně dělají vozovky na mostech také z betonu? Znamená to větší náklady na dimenzování konstrukce a vyšší riziko namrzání. Popravdě znám řadu dálnic s asfaltovým povrchem v místech s velkým dopravním zatížením, stejně tak betonových. Proč tedy jinde jde vše v asfaltu a u nás to nejde? 🙂
jednu CB vozovku na mostě jsem dělal, nebylo to na veřejné komunikaci, ale v areálu lomu, a vozovka byla k nosné konstrukci mostu přes izolaci kotvena standardními mašlemi (římsovými kotvami).
Takže to jde i u nás? Proč se to tedy nedělá, takže se pak ty mosty musí pořád opravovat, navíc nejsou schopni udělat nájezdy a sjezdy rovně, takže to skáče.
u nás je to dost nestandardní řešení a uvádím to jen jako perličku. dělalo se to v lomu, protože v lomu se opravdu nesolí a část nevýhod betonového krytu odpadá. dokonce by se to ani nemuselo nazývat kryt, ale třeba „přímo pojížděná tvrdá ochrana izolace“. problém je, že takový kryt by musel být kotven, a kotvení by znemožňovalo použít při výměně krytu (cca 4x za životnost mostu) frézování. ano, sedání přechodových oblastí (nebo jak Vy říkáte, „nájezdy a sjezdy“) je druhý důvod, proč se u nás na mostech dělá výhradně poddajný živičný kryt, který po dodýchání sednutí přechodových oblastí není… Číst vice »
cementobetonový kryt má své pro a proti. zásadně se nehodí na vysoké násypy (protože každý násyp sedá nebo aspoň dodýchává, a jsou-li stlačitelné zeminy někde patnáct metrů pod základovou spárou, tak se s tím moc dělat nedá), protože by se mohl rozlámat nebo aspoň zeschodovatět. dále u nás není zvykem CB vozovku dělat na (nepřesypaných) mostech. CB kryt se hodí na větší dopravní zatížení (prostě je tuhý a koleje se v něm nevyjedou), má vyšší návrhovou životnost, ale nese to s sebou vyšší požadavky na konstrukci vozovky pod krytem (má větší tepelnou vodivost, a konstrukce vozovky chrání zemní pláň před… Číst vice »
no a pak je tady hluk, CB kryt je výrazně hlučnější, protože jeho povrch je hladký a neporézní. někde se to dá řešit protihlukovou stěnou či valem, někde moc ne.
ano, je to tak – čím víc na jih tím víc beton. a to z více důvodů:
1. jednou z funkcí konstrukce vozovky je ochrana zemní pláně před promrznutím. cementový beton lépe vede teplo a tedy potřebuje pod krytem vyšší „kufr“. když nemrzne, tak požadavek odpadá
2. cementový beton má vyšší tepelnou kapacitu a je světlejší a méně se zahřívá, tedy se na něm více tvoří náledí a to méně ochotně roztává
3. cementový beton je světlejší a v létě se tak nerozpálí a v horku neměkne
4. asfaltovému betonu méně vadí vystavení mrazu a chemickým rozmrazovacím látkám (solení)
Hafan
1 měsíc
Tak to bude krásný vánoční dárek! Zejména pro Přerováky!
Díky všem z přípravy a stavby, že se to nakonec už dotáhne do konce a tahle tragédie na pokračování už skončí.
Klidně bych aj boty vsadil, že beton nevydrží 30 let. Vyškov-Kromeriž taky říkali životnost betonu je 25 roku. A myslím že už dvakrát do toho kopali za 20 let. A kde nekopli, tak je to klasický Hopsa bahn
A to je na té sedlácké dálnici ještě minimální provoz
Pokud chceme být historicky přesní, tak se dá říct, že dálnice D1 oficiálně začala slavnostním výkopem u Průhonic 2. května 1939 (ačkoliv první práce začaly už 24. ledna 1939 u Zástřizel – zdejší těleso však bylo opuštěno a nikdy nevyužito – takže výkop u Průhonic stále drží prvenství). Při otevření 19. prosince 2025 to tak bude 86 let 7 měsíců a 17 dní poté přesně. Z toho byla stavba mezi jarem 1943 až 1946 a poté mezi prosincem 1950 až 8. září 1967 přerušena (tedy vzniklo dá se říct zpoždění 19 let 9 měsíců a 9 dní, tj. 21% z… Číst vice »
ovšem D46 je nedálnice, nemá totiž odstavný pruh a maximálka na ní je 110, místy 90, ale zase má výjimku, proto má značení D.
Lze konstatovat, že v ČR, v republice protáhlého tvaru máme:
– jedinou dálnici v podélném směru D1 (letos bude dokončena)
– tím, že je jediná, je přetížená
– přičemž tato je neustále zásadním způsobem opravována, např.nyní most po dobu 3stavebních sezon
– čr nemá dálniční spojení třech největších měst ve státě
– čr nemá dálniční spojení se dvěmi sousedními státy – PL a A
– čr nemá dálniční spojení pouze s Rakouskem
Ono spojení se Slovenskem je taky jen Bratislava. Ani přes Ostravu není dálniční, natož „mezi“ (jet z Brna směr Tatry přes Bratislavu?)
Dávno mohlo být napojení u Holubic na Trenčín
Ono je vždycky asi dobré si před plamennou kritikou udělat nějaké základní domácí úkoly.
Lze konstatovat, že Nikl P:
– se drží základní mantry diskutujících dopraváků, tj. všechno shazovat a zkritizovat na základě drobných detailů
– má to daleko do Bohumína
– nechápe principy údržby pozemních komunikací (podle vzoru já chci mít všechny silnice krásný nový opravený, ale zároveň nechci aby byly někdy rozkopaný)
– nynější dosud v ČR nevídané snahy ŘSD o rychlejší dobudování chybějící sítě považuje za marné (podle vzoru už to mělo být před 30 lety, proč to tak trvá)
Souhlasím s tím, že u nás se nazývá „dálnice“ něco, kde není odstavný pruh a jede se maximálně 110.
Na nějakých 40 kilometrech mezi Olomoucí a Vyškovem je na spoustě míst 90, protože připojení není ani na 110, nebo jsou příliš ostré zatáčky.
To dřív bývala pouze rychlostní silnice (R), ale abychom se mohli poplácávat po rameni z kilometrů dálnic, přejmenovali ji.
Mimochodem, současný „severní spojení“ Praha-Ostrava přes Mohelnici taky nemá odstavný pruh.
Chystaná „dálnice“ z Brna na sever je taky lež, protože to nebude dálnice.
Takže souhlasím, spousta „dálnic“ je LEŽ.
Jo jo. Jako malý kluk jsem v devadesátkách pořád koukal tátovi do autoatlasu, jak tam byla vymalovaná dálnice z Brna k Trenčínu. No a na Žilinu by se taky něco šiklo. Takže jestli tohle čte nějaký někdo, kdo to umí zařídit, tak… :-;
Tak ta dálnice, co byla zakreslena v autoatlasu se stále plánuje, akorát že má označení D49, plánuje se směrem na Púchov a hlavně už to ani nebude v celé délce dálnice, nýbrž pouze silnice první třídy (možná dokonce ve firmě silnice pro motorová vozidla v uspořádání 2+1 jízdní pruhy). Pokud se ji jednou podaří postavit, je dost možné, že začne časově dávat smysl po ní jezdit i do Trenčína (přes Hulín a Vizovice namísto Uherského Hradiště a Starého Hrozenkova). Nicméně na české i slovenské straně zatím existuje jenom prvních pár kilometrů na začátcích této komunikace a cesta k jejich propojení… Číst vice »
Prostě klasická česká „prý dálnice“. Nemá to odstavný pruh, jezdí se maximálně 110, a tři pruhy jsou dohromady.
A čím si pomůžete do Trenčína přes Hulín? Až bude obchvat špuntu Bučovic tak na I/50 z Brna do Starého Hrozenkova pojedeme jen přes 3 vesnice
Pár dní dozadu som na YT videl prelet stavbou. Okrem križovatky Přerov sever by to chlapci podľa mňa stihli dokončiť a dať do predčasného užívania do volieb. Bol by to dobrý marketingový ťah a najmä by to odľahčilo Přerov od tranzitu. .
Nevím jak ostatní, ale pro mé volební preference dokončení dálnice nemá žádný vliv.
Radek Mátl je muž na svém místě na byl už za ANO, tady je hlavní, aby se on nestal politickou figurkou a nechtěl s ním případně jiný vládnoucí subjekt zamést, to by byla pro ČR katastrofa
Stavaři tak rozlišují pojivo v betonu. Asfalt a cement nejsou jediné možnosti.
třeba plastbeton, obecněji polymerbeton.
Já si myslel, že polymerbeton používá jako hlavní pojivo cement a polymery mu pouze dodávají lepší vlastnosti než kdyby bylo použito čistě cementové pojivo.
na kryty vozovek se používá cementový beton a asfaltový beton. pro úplné laiky se tomu samozřejmě říká beton a asfalt. bylo to snad pro Vás nesrozumitelné?
Já se těším, až nebudu muset jezdit po D46 přes Prostějov. To fakt není dálnice, samá zatáčka.
Máte pravdu. Já jsem z Olomuce, tak po ní budu muset jezdit dál. Nicméně vzhledem k tomu, že po ní přestane jezdit většina tranzitu, tak z ní bude celkem pohodová cesta.
My se v Prostějově také těšíme. 😉
včera jsem to jel 2x. Dopoledne a odpoledne celkem v pohodě. Jedeš si v klidu a svižně. Pak přijedeš na úsek Vyškov – Brno a co tam ta hovada dělají, to je za trest, tam nepomůžou ani 3 pruhy
Hm, takže jednu dálnici už máme kompletní… byl to tedy vpravdě generační projekt 🙂
To co se mělo stavět z D1 bylo hotovo do revoluce, to co se stavělo od revoluce do dnes jako D1 je ve skutečnosti projekt D47. D1 měla pokračovat na Slovensko ale to už po 89 nebylo potřeba.
Po 1992
Máte snad pocit, že D5, D8 nebo D2 kompletní nejsou?
a vůbec, co je to „kompletní“?
Kompletní znamená dokončená bez provizorií,nekonečných stavenišť a bez omezení na 100 –
takze kdyz se zacne dalnice opravovat .. tak se z kompletni stane nekompletní?
Opravdu je nutné vytvářet definici jakože „neobsahuje úseky po kterých se ještě nikdy rychleji než 100kmh nejezdilo“?
Oprava je holt oprava, uvedení zpátky do nějakého stavu který už byl, provizorium je něco jiného, stav který lepší ještě nikdy nebyl.
Chápeme snad svět natolik odlišně že toto jasné nebylo?
I D46 a D10 jsou kompletní. Svět chápame velmi odlišně.
D46 se má vést až ke Šternberku. Bude to trvat asi dlouho.
to nebude dálnice, ale jako I/46 v režimu SMV, navíc bude teda navazovat přímo na D55, takže by to sneslo i přečíslování na I/55 a tah „46“ ukončit v Olmiku
rovněž D56
D46 není dálnice, přeznačená rychlostka=nemá odstavný pruh, stoupání za něž není vidět, kratké připojovací pruhy, ostré zatáčky, max.110, místy 90 = prostě jen formální dálnice
Takže na světě není ani jedna kompletní dálnice
ještě doplním D10 Praha – Turnov. A ta D4 je taky stavebně kompletní, chybí ji jen stavby v okolí (doprovodná komunikace od Zbraslavi k Cukráku)
Generace je 25-30 let, tohle je tedy dílo dvou generací.
Hodně přidejte
Máme kompletních min. 6.
Cítím s Vámi, ale skutečně Vám to „realizování finálního“ připadá nějak podstatně češštější?
Mimochodem, nádraží určitě může dostat nová nástupiště, jako babička k narozeninám nový mixér. Na tom nic nečeského není.
Nevím, proč ten původní komentář zmizel…
jo, takhle to vypadá… podivně.
Češštější Vám připadá češtější než češtější?
Těch 30 let uteče zatraceně rychle… Předpokládám, že už po zimě budou první reklamace…
Vsadíme se, že nebudou? 🙂
Pokud pořád platí přísloví: Práce kvapná, málo platná“, snad to pak vydrží pár let bez problémů. Jen aby se to nezačalo moc brzo vlnit, jako před pár lety D1 u Ostravy …
A je nějaký reálný důvod to vlnění ostravského typu očekávat?
ŘSD je erár, takže jistě ano…
A u kolika srovnatelných projektů pod hlavičkou ŘSD to vlnění jako u Ostravy od té doby ještě někdy nastalo? nebuďte slušnej, řekněte číslo… 🙂
A vy ze sebe nedělejte hloupého… Riziko odflinknutí, korupce, předražení, podvodu a zanedbání je v eráru samozřejmě vždy aktuální… Za jakékoliv vlády…
To, že se teď staví, jako nikdy předtím, přeci neznamená, že se staví vždy řádně… Ač bych samozřejmě byl moc rád…
To není věc hlouposti, ale vyhodnocování reality. Samozřejmě tady asi všichni víme, že ona věc se struskou se stala, ale pak ve zcela srovnatelných případech se mnohem víckrát nestala. Ano, opakovat se to může, ale neskonale pravděpodobnější je to že se to opakovat nebude. To je asi jako kdyby jste jednou zmokl, pak desetkrát ne, ale pořád se deště bál a všude si s sebou bral deštník i za jasného a krásného počasí a říkal že „jistě“ bude pršet. Opatrnost je vždy na místě, ale vnímat realitu také. Být škarohlíd není žádné velké umění, ale obecně je to vlastnost pozorovatele,… Číst vice »
Váš optimismus a víru v poctivé stavitele přisáté na erár Vám upřímně závidím…
Všímáte si, že musíte vytáhnout jeden problematický a poměrně starý případ a ten zbytek dálniční sítě tím netrpí?
Ztráta základní gramotnosti bohužel patří ke stáří některých neudržujících se jedinců.
A neschopnost říci na kolik závadných X připadá normálních Y a z poměru X/Y utvořit střízlivý závěr k tomu bohužel patří.
ono snad tady pod dálnici nasypali vysokopecní strusku? Nebo proč by se měla začít vlnit?
Mrkněte třeba na D3 na mosty u Soběslavi a Veselí, jak se krásně vlněj… I bez strusky…
Bohužel pro vás, jde o plánované nadvýšení, které po dotvarování betonu zmizí.
ŘSD od té doby, změnila postupy při přebírání jednotlivých kroků výstavby dálnice. Dneska je vše monitorováno 24/7.
Jestli Vám to udělá radost, tak pěkně zvlněná je i I/13 v Ervěnickém koridoru (protože stojí na pohybující se navážce mezi dvěma povrchovými doly). Podobný problém je i na III. železničním koridoru u Karviné (kde se pravidelně zavádějí kvůli opravám pomalé jízdy a kolejové výluky) a taktéž na silnici v nedaleké Stonavě (je to důsledek důlní činnosti v karvinském revíru).
A opraví do té doby také úsek Vyškov-Kroměříž, už ted je to rozbité a jak se tam zvýší provoz tak to nechci vidět…..
Jo, tam je to hodně špatné…
Začnou příští rok… po otevření Přerova až se tam přesune provoz 😆
To by přece nebylo ono, opravit to teď, při cca 1/3 provozu. A soudruzi plánovači z ŘSD s jejich zhuleným tiskovým mluvčím se budou chlubit, jak to krásně modernizují.
Souhlas. Udivuje mě, že se tohle prostě neudálo ještě před dokončením posledního úseku kolem Přerova. Velká škoda. Možná ŘSD sází na to, že D46 je alternativa, takže to rozkopou, až se to skutečně bude pořádně rozpadat:)
Na letošní rok je vypsána tato oprava:
D1 Oprava CB krytu v km 230 – 237 L+P, Blacktopping
Oprava spočívá v odfrézování stávajícího CB krytu v tl. 50 mm a pokládce nové obrusné vrstvy SMA 16S v tl. 50 mm a provedení lokálních oprav trhlin na odfrézovaném povrchu dle kontrolní prohlídky na místě. Opravy na mostech budou vynechány, bude provedeno pouze provázání asfaltových vrstev s přesahem do stávající AB vozovky.
Jak může být po 58 letech dokončeno něco co v té době nebylo vůbec v plánu? Ještě před 20 lety se dálnice kolem Přerova jmenovala D47. Pak jsou kecy že jsme 60 let nebyli schopni dodělat D1.
D47 kolem Přerova nikdy nebyla, ale kolem Olomouce Ano
Tak to rozhodně ne. D47 byla od začátku trasována kolem Přerova.
Pravděpodobně si to pletete s D46. https://cs.wikipedia.org/wiki/Projekt_d%C3%A1lnice_D47
Tak ona je celá D1 vlastně zrcadlo dějin Střední Evropy. Baťovy plány na dálnici Východ-Západ, příprava za druhe republiky, výkop už za tzv. Protektorátu, zastavení prací nacisty, obnovení výstavby po válce, zastavení prací komunisty, obnovení prací v 60.letech, přetrasování na Ostravu po 1989 a letos tedy dokončení… Inu, dějiny se valí vpřed…
Ano, nesedí ani letopočet, ani trasování. Ta dálnice se začala stavět před válkou a i po obnovení plánů výstavby v roce 1963 měla být trasována na Uherské Hradiště, Trenčín, Prešov a Košice. Čili pokud by se po 58 letech mělo dokončovat to, co se v šedesátých začalo stavět, tak by to bylo dálniční propojení na slovenskou D1 a to je v podobě D49 bohužel poněkud v nedohlednu.
D49 je v nedohlednu protože Patrik z dementu země řekl že je to zbytečná dálnice a udělá vše pro to aby se nepostavila. Naštěstí už mu je přes 60 takže tu bude smrdět 10 max 20 let a pak sbohem.
Mohu se zeptat proč u nás nejde udělat vše v betonu a jinde to jde? Předem děkuji za odpověď.
nebudou to mosty a estakády? ty bývají i jinde asfalt
Ne, ty jsou jinde taky beton.
2km z celého úseku jsou mosty a „předmostí“, tam se beton nedává. Zbylé 3km mě napadá leda jako protihlukové opatření…
OK, tak proč se tam tedy u nás beton nedává a jinde se dává? Jakou to má logiku?
Kde jinde se běžně dělají vozovky na mostech také z betonu? Znamená to větší náklady na dimenzování konstrukce a vyšší riziko namrzání. Popravdě znám řadu dálnic s asfaltovým povrchem v místech s velkým dopravním zatížením, stejně tak betonových. Proč tedy jinde jde vše v asfaltu a u nás to nejde? 🙂
Plus se musí řešit separace betonu vozovky od betonové nosné konstrukce, což je další detail navíc.
jednu CB vozovku na mostě jsem dělal, nebylo to na veřejné komunikaci, ale v areálu lomu, a vozovka byla k nosné konstrukci mostu přes izolaci kotvena standardními mašlemi (římsovými kotvami).
Takže to jde i u nás? Proč se to tedy nedělá, takže se pak ty mosty musí pořád opravovat, navíc nejsou schopni udělat nájezdy a sjezdy rovně, takže to skáče.
u nás je to dost nestandardní řešení a uvádím to jen jako perličku. dělalo se to v lomu, protože v lomu se opravdu nesolí a část nevýhod betonového krytu odpadá. dokonce by se to ani nemuselo nazývat kryt, ale třeba „přímo pojížděná tvrdá ochrana izolace“. problém je, že takový kryt by musel být kotven, a kotvení by znemožňovalo použít při výměně krytu (cca 4x za životnost mostu) frézování. ano, sedání přechodových oblastí (nebo jak Vy říkáte, „nájezdy a sjezdy“) je druhý důvod, proč se u nás na mostech dělá výhradně poddajný živičný kryt, který po dodýchání sednutí přechodových oblastí není… Číst vice »
Ono asfalt je fajn až do doby, kdy začne pršet, anebo je vedro a udělají se koleje. Navíc pokud je mi známo, tak asfalt má mnohem kratší životnost.
cementobetonový kryt má své pro a proti. zásadně se nehodí na vysoké násypy (protože každý násyp sedá nebo aspoň dodýchává, a jsou-li stlačitelné zeminy někde patnáct metrů pod základovou spárou, tak se s tím moc dělat nedá), protože by se mohl rozlámat nebo aspoň zeschodovatět. dále u nás není zvykem CB vozovku dělat na (nepřesypaných) mostech. CB kryt se hodí na větší dopravní zatížení (prostě je tuhý a koleje se v něm nevyjedou), má vyšší návrhovou životnost, ale nese to s sebou vyšší požadavky na konstrukci vozovky pod krytem (má větší tepelnou vodivost, a konstrukce vozovky chrání zemní pláň před… Číst vice »
no a pak je tady hluk, CB kryt je výrazně hlučnější, protože jeho povrch je hladký a neporézní. někde se to dá řešit protihlukovou stěnou či valem, někde moc ne.
Proč to tak ale potom nedělají třeba v Německu?
Němci běžně dělají asfalt – A9 u Mnichova, A6 mezi Norimberkem a Heilbronnem… 3+3 dálnice s obrovským provozem a reko v posledních letech -> asfalt
Francie -> asfalt
Více betonu je v jižních státech kde nemrzne.
ano, je to tak – čím víc na jih tím víc beton. a to z více důvodů:
1. jednou z funkcí konstrukce vozovky je ochrana zemní pláně před promrznutím. cementový beton lépe vede teplo a tedy potřebuje pod krytem vyšší „kufr“. když nemrzne, tak požadavek odpadá
2. cementový beton má vyšší tepelnou kapacitu a je světlejší a méně se zahřívá, tedy se na něm více tvoří náledí a to méně ochotně roztává
3. cementový beton je světlejší a v létě se tak nerozpálí a v horku neměkne
4. asfaltovému betonu méně vadí vystavení mrazu a chemickým rozmrazovacím látkám (solení)
Tak to bude krásný vánoční dárek! Zejména pro Přerováky!
Díky všem z přípravy a stavby, že se to nakonec už dotáhne do konce a tahle tragédie na pokračování už skončí.
Ještě dodělat D55 od Olomouce a bude to dokonalé
To rozhodně. A nebýt jednoho ekoblázna, tak ty vánoce mohli mít už před několika lety.
Nepochybně. Ty tisíce kamionů, které se vyhnou Prostějovu…
D55 do Přerova strašně moc přiblíží Olomouc, stane se tak konečně i po silnici velice dobře dojezdná, což určitě celému regionu jedině prospěje.
Tak to snad už klapne …