Poslední rok bez D1 s tranzitem přes město. Přerov čeká další omezení kvůli stavbě
Stavba D1 u Přerova. Foto: prerov.eu
Město se dohodlo na další stezce pro pěší a cyklisty do okolních obcí.
Město se dohodlo na další stezce pro pěší a cyklisty do okolních obcí.
Nejslabší místo tranzitu Balt – Jadran. Druhé nejslabší je u Mikulova…
Na tak velkou vzdálenost to měli naložit na vlak a ten by by nahradil třeba 50 kamionů z Baltu na Jadran nebo obráceně.
Cyklostezka po přímé spojnici v trase původní II/436 z Bochoře do Přerova, OK to chápu.
Ale proč je nová trasa II/436 taková dlouhá smyčka? Resp. proč není zachována původní přímá trasa a cyklostezka není vedená podél ní s tím, že pod dálnicí bude jen širší podjezd, kam se vejde cesta i cyklostezka?
Našel jsem jen plánované napojení rozvojových ploch severovýchodně od dálnice. Chystá se snad obchvat Bochoře? Něco jako https://mapy.cz/zakladni?mereni-vzdalenosti&l=0&rm=97fYFxUOC0CGfWwLg2WUneOwPNfVOTNe3xL0fUPEne.xH0fPfL1ffo40AsE0FkfZ3G1fm8CzCN0UfDnekLfcNf84D1EVD0IYfk9NhBNIY&x=17.4308814&y=49.4309823&z=14
Použiji slova pana Plíhala z FB Dálnice by musela tudy vést daleko výše, a zasahovala by do sestupové osy přistávací dráhy Bochořského letiště. Ta musí splnit určité výškové parametry vyvýšenin, v její ose, druhá věc je velmi vysoká hladina spodní vody a kvůli ní, daleko náročnější a dražší mohutná izolační metoda stavby, aby do ní nezatékalo. Daleko levnější, je stávající varianta, pominu li zmíněné letiště, s kterým se do budoucna počítá i pro kombinovaný provoz. Takže ta naše bochořská „smyčka-prodlužovačka“ má svůj důvod. Alespoň se do Bochoře nedá vlítnout stotřicítkou, jak historie odečtu radaru už jednou prokázala. A to samé… Číst vice »
Aha, díky za objasnění.
Že dálnice nejde zvednout kvůli ose dráhy mě napadlo, ale že 436 nejde zapustit pod okolní terén kvůli spodní vodě mi nedocvaklo.
….Obyvatelé se mohou těšit na plynulejší dopravu, bezpečnější ulice a celkově vyšší kvalitu života ve městě……..Je smutné, že tohle si Děti a Dědci Země nepřáli…….
Úvahy tohoto typu se v jejich business plánu vůbec nevyskytují.
Taky si na ty křiváky vzpomenu kdykoliv tranzituju přes Přerov…
osobně se těším na dokončení zejména MÚK Předmostí, neboť ostatní komunikace trpí tímto nedodělkem, který ŘSD nechalo provizorně gradovat právě nešťastným napojením dálnice Ostrava-Přerov u autocentra severně od města.
Ani nedokážu popsat, jak se těším, že se toho dálničního obchvatu konečně dočkám.
Neťešte se, brzo se dostaví progresívní „odbornící“ a vysvětlí vám, že ve městě díky indukci nastane po zprovoznění D1 dopravní apokalypsa.
Použiji na ně dedukci a svůj konzervativní postoj, že kamion patří na dálnici, vlak na železnici a odborník má být certifikovaný.
Vy zase prekrucujete, co ta indukce znamena. Zkracene to, ze pri otevreni noveho rychleho obchvatu a uvolneni v soucasnosti ucpanych ulic v centru dojde v delsim horizontu k tomu, ze nekdy vetsi, nekdy mensi cast toho odvedeneho tranzitu je nahrazena novymi cestami lidmi, kterym se najednou vyplati jet autem. V souctu tak provoz vzroste, to je ta indukce. A pak uz jde o to, jestli je to OK, nebo jestli to chceme nejakym zpusobem minimalizovat a vyuzit pocatecni pokles k tomu, abychom treba zklidnili ty stare kapacitni silnice a zkulturnili jejich okoli tak, aby to tolik nelakalo novou automobilovou dopravu,… Číst vice »
Tady ta indukce splyne s tím, že v ranních a odpoledních špičkách je město Přerov křižováno (směr východ-západ) auty jedoucí do práce/obchodů/škol, místní komunikace nejsou normovány na tento nápor (čti radnice po 10letí s nimi nic nedělá) a doprava logicky drhne i bez započítání tranzitu (sever-jih). V Přerově se traduje (čti kdysi bylo za jiných norem spočítáno), že tranzitní doprava představuje jen 40-50% problému dopravy ve městě….
Pak je potřeba něco dělat pro to, aby těch cest do města a po něm, pokud už jim nelze předejít třeba vytvořením zázemí i jinde, nebylo tolik konáno individuální automobilovou dopravou.
Ano, a právě tu netranzitní část IAD by mělo být možné z části nahradit jinou, prostorově méně náročnou, formou dopravy. Tedy možná MHD, ale na Přerovsku má hlavně velký a z velké části nevyužitý potenciál cyklodoprava — kopce tam nejsou, ve městě samém sice nějaké ne úplně souvislé cyklostezky jsou (výhoda: nemusí se začínat úplně od nuly), ale prakticky ze všech směrů jsou příjezdové cesty do města zacpány autodopravou, většinou bez krajnic a s vyjetými kolejemi, pro cyklisty peklo. Uvnitř města samého je také hodně co zlepšovat. Tedy obrovský prostor ke zlepšení, kvalitní cykloinfrastuktura by mohla podstatně naindukovat cyklodoravu tak,… Číst vice »
Bohužel. Vesničany co přijíždí do města ve velkém na kola nenacpete, zejména ne v zimním období. Navíc vám namítnou, že potřebují nakupovat, protože v jejich obcích umřely malé prodejny…
O tom právě mluvím. Vesničany skutečně nijak nedonutíte, aby po stávajících pro kola nevyhovujících cestách jezdili nakupovat do města na kole. A drtivá většina z nich si to nejspíš ani nedovede představit, že by to bylo vůbec možné, málokdo z nich má osobní zkušenost z míst, kde to možné je, a většina na takových místech nejspíš nebyla ani jako turisti. Proto dává smysl tu funkční(!) infrastrukturu postavit, i když po ní zdánlivě není poptávka, a spolehnout se na tu indukci. Nedělám si samozřejmě iluze o tom, že po postavení cyklostezky (a tím spíš nějaké zpackané, jak bývá v našich končinách… Číst vice »
Zamyslel se někdo na tím, že prvotní příčinou jakékoliv dopravní indukce je prostý fakt, že metropolitní oblasti mají historicky tendenci růst jak z hlediska počtu obyvatel, tak z hlediska pracovních příležitostí nebo kvalitního vzdělání…? Potřeby VŠECH, vzhledem k jejich časovým možnostem a fyzické kondici, pak prostě hromadná doprava nebo kolo nevyřeší…
A proč by měla MHD a cyklodoprava vyřešit potřeby VŠECH? Potřeby všech nevyřeší ani IAD (a není to ani fyzicky možné). Ideální je vhodný mix takový, aby nikdo nebyl okolnostmi nucen používat takový mód dopravy, který je pro danou cestu zbytečný a okolí zbytečně zatěžující (jak je tomu teď za stavu faktické preference IAD ze strany infrastruktury). Tedy např. pro danou cestu zvolím svobodně auto nebo kolo, a ne (jak je tomu teď) auto, protože neexistuje cesta, po které bych mohl jet bezpečně na kole, nebo (hypoteticky) kolo jen proto, že někdo „zakázal“ auta.
Svobodně zvolil kolo? Je mi líto,ale neznám nikoho (včetně mě) kdo by sednul má kolo z jiných,než rekreačních důvodů. I kdyby byla cyklostezka široká jak dálnice,tak nikdo neprodá auto,a nebude jezdit celoročně do práce na kole. Pokud mu bude vyhovovat hromadná doprava,tak jí bude využívat,ale aby jezdili lidi prioritně na kole,tak to bysme se museli vrátit v životní úrovni o sto let zpátky,a to se zatím nikdy a nikde v historii lidstva nestalo. Pro všechny případy podotýkám, že nejsme Nizozemí,a to v žádném ohledu.