Šlo by i sci-fi Tj mírný oblouk za Lanzhotem ( min na 250 spíše na 300) a napojit se na rovny úsek nad Břeclav směr Brno. Časová úspora min 5, spíše 8 minut, jízda mimo Břeclav, bez přestupu na. Wien, značně zkráceni jízdní doby. Oblouk k Hruškam ( Přerov) by se tam taky vešel a to cele bez bourání obce. Odhaduju na 1,5-2 mld Kč, ale bylo by to super. Případně udělat vrt zastávku Břeclav po brněnském vzoru někde na severu Břeclavi před seradovacim nádražím anebo přestupy o zastávku dříve, cimzby se nahradil i 843, co tam teď jezdí. Ano… Číst vice »
Šlo by to, ale plány počítají s přestupním uzlem právě přímo v Břeclavi.
Petr
2 let
Žádám redakci o opravu skloňování města Lanžhot tak, jak je uvedeno v textech na oficiálních stránkách města, tedy “Lanžhota” ve druhém pádu jednotného čísla. Děkuji.
Marně hledám v textu nějaké skloňování názvu města Lanžhot ….
Snad nechcete, aby se tam psalo … úseku „Lanžhota – státní hranice“
sousloví Lanžhot – státní hranice je „doplněk v 1. pádu“
Lanžhot je podstatné jméno, rod mužský tvrdý, neživotný – tudíž skloňování podle vzoru HRAD, nikoli
1.Hrad – Lanžhot
2.Hradu – Lanžhotu
3.Hradu – Lanžhotu
4.Hrad – Lanžhot
6.Hradu – Lanžhotu
7.Hradem – Lanžhotem
V němčině je to jednodušší – Landshut ve všech čtyřech pádech …
Text byl již upraven a Lanžhot je zde uveden pouze v 1. pádu. Skloňování je dle vzoru les, ne hrad. Zkuste oficiální stránky města nebo wiki – 2. pád jednotného čísla je správně “Lanžhota”. V jiném článku k této stavbě je název uveden správně:
Jenže Lanžhot kolísá mezí vzory, minimálně tak je v kraji zvykem. Lanžhot Lanžhota Lanžhotu Lanžhot (neoslovujeme a už vůbec nevoláme,ještě by mohli přijít) Lanžhotě Lanžhotem. Je celkem pravděpodobné že se v nějaké staré příručce najde jeho kolísání mezi hradem a lesem. Eventuálně to vychází z nějakého starého skloňování vzoru „hrad“. Každopádně místně ustálené skloňování je takové jaké jsem napsal a ve druhém pádě je tvar (bez) Lanžhota. Když jsme u toho tak mezi vzory kolísá i sousední Břeclav, důvod je prostý, původně se psalo Břeclava, takže původně to bylo: Břeclava Břeclavy Břeclavě Břeclavu — Břeclavě Břeclavú Časem to mizí a… Číst vice »
Než zprovoznily ve Znojmě pragotrony, tak tam měli na ceduli co dávali k vlakům napsáno „Do Břeclavě“.
Pepa
2 let
Souhlasím s panem Davidem. Číst vyjádření Projektanta je radost, i když jsou pro mne, jako laika, některé výrazy a souvislosti nepochopitelné…
Dušan
2 let
V rámci rekonstrukce s ohledem na zajištění výlukové propustnosti se zvažovalo i vložení výhybny – tato by musela být s ohledem na topografii úseku na slovenské straně – jednalo by se o dvojici kolejových spojek mezi oběma traťovými kolejemi, nicméně nejspíš nebude.
Mezi Lanžhotem a státní hranicí je – jak v článku uvedeno – vzdálenost 1,5 km, to nedává smysl – smysl by měla vekslička v Brodském, kdysi tam bylo nákladiště ….
David
2 let
Chtěl bych podělovat uživateli „Projektant“ za věcné argumenty ozřejmující aspekty této rekonstrukce.
Teoreticky mohlo, ale:
-oblouk za Lanžhotem limituje 160 a v obci by se překládal blbě
-již rekonstruované mosty mezi Lanžhotem a dálnicí by bylo potřeba rozšířit
-přejezd P8348 by se musel nahradit nadjezdem
-mosty přes Moravu by musel být ještě širší a dál od sebe
-Slováci by museli svůj úsek mít taky na 200, což min. po Kúty mít nebudou
Jinak tady by smíšený provoz při 200 dával smysl, EC jezdí jen po 2h, většina vlaků jsou náklady, ale jejich omezení rychlou trasou po 2 h by nemuselo být nijak hrozné…
To že naše legislativa umožňuje provozovat přejezdy přes tratě na kterých se jezdí 160 považuji za nešťastné. Správce infrastruktury tak nemá žádnou motivaci ty přejezdy rušit. Jinak bez odstranění těch oblouků u Břeclavi a Kút (nebo alespoň jednoho z nich), které jsou momentálně na 90 resp. 95 km/h si nejsem jist, jestli by ta 200 na zbylých 11km přinesla nějaký výrazný užitek, nejsem úplně zastáncem těhle rychlostních cimbuří.
Stát nemá motivaci dávat peníze na rušení přejezdů. Má-li správce prokázat ekonomiku nahrazení přejezdu nadjezdem, tak se to špatně prokazuje. Pokud by to měl nařízené zákonem/normou, tak se pak očekává i od zákonodárců zdroj na tato odstranění, jenže si zákonodárci uvědomují, že prachy teď nejsou.
U Břeclavi oblouk na 90 / 95 jednak nepřeložíte, to byste musel ten levotočivý oblouk od Lanžhotu zatočit ještě více do prostoru obory Soutok – to vám nikdo nepovolí a celkem to bude k ničemu, protože do Břeclavi jsou vjezdové výhybky na 60 …. Takže pří jízdě ze Slovenska vjedete do oblouku 90 a na předvěsti máte očekávajte 60, čili to necháte jet výběhem a pak lehce přiškrábete na těch 60 … V podstatě z Lanžhotu můžete jet do BV výběhem a jen to při nutném snížení rychlosti přiškrábnout EDB … Při odjezdu se rozjíždíte na 60 a za vekličkami… Číst vice »
U Břeclavi, pokud jsem se na to díval dobře jsou to dva oblouky, větší cca 450m, menší cancourek mezi Bratislavákem a podjezdem na Pohansko má nějakých cca 300m v poloměru. Musela by se tam udělat přeložka navíc s mostem do oblouku. To už by byla asi větší šance na přeložku lesem v Kútech.
Pokud tam dáte investičně 200, jste si jistý, že z hlediska trakční dynamiky tam těch 200 vlaky skutečně dosáhnou a jak dlouho (dráha, čas) těch 200 – pokud je dosáhnou – pojedou.
Jaká bude úspora času (vyjádřit v korunách) a kolik EE navíc se spotřebuje (vyjádřit v korunách) ….
V lepším případě byste tam ušetřil asi tak minutu, jíž nedokážete finančně vyjádřit, zatímto investiční náklady budou v desítkách milionů navíc …
Pamatujete na socialistický slogan – Ušetříme korunu, ať to stojí co to stojí ….
LKB
2 let
Konecne normalni tratova rychlost 160 km/h. I kdyz samozrejme 200 km/h by bylo lepsi – SZ k ni asi dojde az u pristi rekonstrukce.
Dost velká část ceny je rozšíření náspu v inundačním území – na nových hraničních mostech budou koleje nejen výš, ale i dál od sebe – pro V=160 km/h je potřeba větší volný prostor mezi osou koleje a nebližší překážkou (v tomto případě hlavními nosníky), navíc širší mosty s kolejovým ložem budou těžší, takže i nosníky budou mohutnější – osová vzdálenost na mostech bude 9 m (dnes je 7 m), navíc se bude rozšiřovat pozvolněji – oblouky v kolejovém S na vyšší rychlost. Rozšíření náspu bude založeno na vibrovaných štěrkových pilotách (podloží tvoří neúnosné jíly). Náročné bude také budování souběžných staveništních… Číst vice »
Ve spisovné češtině nemá názor co pohledávat, pravidla jsou jasná. K vašim příkladům: okurek je nespisovný, jde o nářeční výraz. Ten Olomouc je neznalost (je ale třeba uznat, že v češtině se často nedá odhadnout, jakého rodu a čísla vlastní jména měst a obcí jsou – viz třeba ty Holice u Pardubic a ta Holice v Olomouci, obojí je přitom rodu ženského, ale v prvním případě v množném čísle, ve druhém případě v čísle jednotném). Ta hranolka není žádné nářečí, ale obyčejné prznění češtiny.
A pak, spisovnou češtinu kodifikují lidé a ti mají na věc také svůj názor. Pravidla se navíc čas od času mění. Nedělal bych z toho porušení termodynamického zákona.
Souhlasím, ale pokud jsou pravidla taková, jaká aktuálně jsou, měli bychom je v oficiálních textech a také v médiích dodržovat. Nemám nic proti tomu, pokud se píše nespisovně nebo nářečně v diskuzích, ty jsou na úrovni hovorové řeči.
Co se jazykovědců týká, to je svět sám pro sebe a sami mezi sebou mají spory, leckdy tvrdé a dlouhodobé. Třeba při úvahách o kodifikaci „bysme“, které je sice nespisovné, ale v běžné řeči mnohem frekventovanější než správné „bychom“.
Představte si že jsou jazyky, a dost velké, které ani nemají ústav pro terorizaci školáků, pardon, ústav pro spisovnou formu jazyka. To jak ten jazyk vypadá pak vzniká na základě toho jak se používá a jak jeho podobu ovlivňují třeba univerzity. Nevidím důvody k tomu proč by nad podobou toho co je v jazyce „správné“, tím jestli ženy smí mít příjemní bez ová nebo tím jestli je dané jméno přípustné, měli rozhodovat nějací ouřadové. Zvláště pokud byly právě tyto jazykové instituce v průběhu 2. pol. 20. stol. zneužity k politickým cílům, což e třeba případ toho ová. To že jazyk… Číst vice »
Zkuste si přečíst nějaký text na oficiálních stránkách města a uvidíte, že je Lanžhot skloňován vždy podle vzoru les, ne hrad. Prosím zdopravy.cz o opravu. Je to v médiích častá chyba.
předpokládám, že to je proto, že se tento úsek bude stavět zároveň s částí na slovenské straně, tak aby se ty opravy koordinovali – asi nemůže být nový přeshraniční most, na který budou navazovat staré koleje na české straně, ještě k tomu o 53 cm níže 🙂
Původně se byla ve hře i varianta se zdvihem nivelety cca 4 m pro zajištění podplavné výšky 7 m na Moravě – v takovém případě by trať začala stoupat hned za dálničním mostem, což je těch 1,5 km.
Spíš bych řekl tu komunistickou ptákovinu s vedením po Moravě, původně se ten kanál projektoval umělý z Hodonína ve směru na Kyjovku a pak přes Lanžhot do Břeclavi.
Most přes Moravu je ale doneška ten samý, i podle panorama na mapy.cz z roku 2018 je vidět, že ta trať přestavbou neprošla, rozhraní je někde u dálničního mostu.
Mimo to Firesta postavila zcela nový most přes Dyji na trati do Vídně.
Lukáš Chytil
2 let
Věděl by někdo, ve kterém termínu je to zastavení provozu a odklony? Děkuji.
Marian Kechlibar
2 let
Kéž by tam při té příležitosti udělali i běžnou lávku pro pěší a cyklisty.
Tak vono je pěkný i to, jak ten zapšklej bolšán podsouvá, že takovou věc, jako je reko nějakýho mostu, řeší premiér osobně a že se osobně zasadí proto, aby to neklaplo, protože si nebude moci nakrást cement či co (otázkou samozřejmě zůstává, proč, když tam Fiala tu stavbu bude celou řídit sám osobně, si nzařídí, aby z toho taky něco měl, když je tak všemocnej) A taky je jasný, že když si odkroutíš 7 nebo kolik let v opozici, tak to děláš jen proto, že chceš rychle ke korytu a tam škodit.
Měli jsme tu vládu, kde premiér vlastnoručně sepisoval, co je potřeba postavit a osobně sliboval, jak zařídí, aby to stálo. Třeba taková Martina Sáblíková by mohla vyprávět o rychlobruslařské hale, jakou svět neviděl… Takže ano, je to pod rozlišovací schopností premiéra a je to tak správně.
Kousek vedle je stará státovka, další silniční most je až v Hodoníně, do Holíče. Něco mezi by se sneslo…
Jenže od toho železničního mostu na obě strany chybí jakákoliv cesta. Lepší místo by se dalo najít kilometr severněji, zpevněné komunikace se tam sektávají, ale Moravu přemosťuje pouze potrubí.
Hodilo by se to zcela určitě. Ale sypat do toho naše peníze, když pak přijde slovenský psychopat Maťovič a nasype tam val, aby nikdo neprojel? Vyhozené peníze. Ať si to severobalkánci zaplatí ze svého, pak si to tam můžou blokovat do aleluja.
Vážně si musíte svoji averzi vůči Slovákům vylévat zrovna tady? Je tolik webů, kde jistě najdete spřízněné duše, tak proč oxidujete zrovna na dopravním webu?
Vidíte to naši předkové před tisicistolety neřešili . Kostelik v Kopčanech je vlastně zbytek aglomerace Mikulčic. Velká Morava tam byla z obou stran řeky.
Šlo by i sci-fi Tj mírný oblouk za Lanzhotem ( min na 250 spíše na 300) a napojit se na rovny úsek nad Břeclav směr Brno. Časová úspora min 5, spíše 8 minut, jízda mimo Břeclav, bez přestupu na. Wien, značně zkráceni jízdní doby. Oblouk k Hruškam ( Přerov) by se tam taky vešel a to cele bez bourání obce. Odhaduju na 1,5-2 mld Kč, ale bylo by to super. Případně udělat vrt zastávku Břeclav po brněnském vzoru někde na severu Břeclavi před seradovacim nádražím anebo přestupy o zastávku dříve, cimzby se nahradil i 843, co tam teď jezdí. Ano… Číst vice »
Šlo by to, ale plány počítají s přestupním uzlem právě přímo v Břeclavi.
Žádám redakci o opravu skloňování města Lanžhot tak, jak je uvedeno v textech na oficiálních stránkách města, tedy “Lanžhota” ve druhém pádu jednotného čísla. Děkuji.
https://www.lanzhot.cz/
Marně hledám v textu nějaké skloňování názvu města Lanžhot ….
Snad nechcete, aby se tam psalo … úseku „Lanžhota – státní hranice“
sousloví Lanžhot – státní hranice je „doplněk v 1. pádu“
Lanžhot je podstatné jméno, rod mužský tvrdý, neživotný – tudíž skloňování podle vzoru HRAD, nikoli
1.Hrad – Lanžhot
2.Hradu – Lanžhotu
3.Hradu – Lanžhotu
4.Hrad – Lanžhot
6.Hradu – Lanžhotu
7.Hradem – Lanžhotem
V němčině je to jednodušší – Landshut ve všech čtyřech pádech …
Text byl již upraven a Lanžhot je zde uveden pouze v 1. pádu. Skloňování je dle vzoru les, ne hrad. Zkuste oficiální stránky města nebo wiki – 2. pád jednotného čísla je správně “Lanžhota”. V jiném článku k této stavbě je název uveden správně:
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/nadrazi-lanzhot-vlaky-rekonstrukce-trati-slovensko.A220103_643935_brno-zpravy_krut
Jenže Lanžhot kolísá mezí vzory, minimálně tak je v kraji zvykem. Lanžhot Lanžhota Lanžhotu Lanžhot (neoslovujeme a už vůbec nevoláme,ještě by mohli přijít) Lanžhotě Lanžhotem. Je celkem pravděpodobné že se v nějaké staré příručce najde jeho kolísání mezi hradem a lesem. Eventuálně to vychází z nějakého starého skloňování vzoru „hrad“. Každopádně místně ustálené skloňování je takové jaké jsem napsal a ve druhém pádě je tvar (bez) Lanžhota. Když jsme u toho tak mezi vzory kolísá i sousední Břeclav, důvod je prostý, původně se psalo Břeclava, takže původně to bylo: Břeclava Břeclavy Břeclavě Břeclavu — Břeclavě Břeclavú Časem to mizí a… Číst vice »
Velmi děkuji za lingvistické okénko – ač z regionu, někdy se v tom ztrácím. A omluva všeckým Lanžhočanom .
Než zprovoznily ve Znojmě pragotrony, tak tam měli na ceduli co dávali k vlakům napsáno „Do Břeclavě“.
Souhlasím s panem Davidem. Číst vyjádření Projektanta je radost, i když jsou pro mne, jako laika, některé výrazy a souvislosti nepochopitelné…
V rámci rekonstrukce s ohledem na zajištění výlukové propustnosti se zvažovalo i vložení výhybny – tato by musela být s ohledem na topografii úseku na slovenské straně – jednalo by se o dvojici kolejových spojek mezi oběma traťovými kolejemi, nicméně nejspíš nebude.
Mezi Lanžhotem a státní hranicí je – jak v článku uvedeno – vzdálenost 1,5 km, to nedává smysl – smysl by měla vekslička v Brodském, kdysi tam bylo nákladiště ….
Chtěl bych podělovat uživateli „Projektant“ za věcné argumenty ozřejmující aspekty této rekonstrukce.
Kéž by se takto někdo otevřel i u rekonstrukcí nádraží a zastávek, velmi rád bych si s daným Projektantem pohovořil na téma veřejného prostoru.
A nemohlo by tam být rovnou 200km/h?
Teoreticky mohlo, ale:
-oblouk za Lanžhotem limituje 160 a v obci by se překládal blbě
-již rekonstruované mosty mezi Lanžhotem a dálnicí by bylo potřeba rozšířit
-přejezd P8348 by se musel nahradit nadjezdem
-mosty přes Moravu by musel být ještě širší a dál od sebe
-Slováci by museli svůj úsek mít taky na 200, což min. po Kúty mít nebudou
Jinak tady by smíšený provoz při 200 dával smysl, EC jezdí jen po 2h, většina vlaků jsou náklady, ale jejich omezení rychlou trasou po 2 h by nemuselo být nijak hrozné…
To že naše legislativa umožňuje provozovat přejezdy přes tratě na kterých se jezdí 160 považuji za nešťastné. Správce infrastruktury tak nemá žádnou motivaci ty přejezdy rušit. Jinak bez odstranění těch oblouků u Břeclavi a Kút (nebo alespoň jednoho z nich), které jsou momentálně na 90 resp. 95 km/h si nejsem jist, jestli by ta 200 na zbylých 11km přinesla nějaký výrazný užitek, nejsem úplně zastáncem těhle rychlostních cimbuří.
Stát nemá motivaci dávat peníze na rušení přejezdů. Má-li správce prokázat ekonomiku nahrazení přejezdu nadjezdem, tak se to špatně prokazuje. Pokud by to měl nařízené zákonem/normou, tak se pak očekává i od zákonodárců zdroj na tato odstranění, jenže si zákonodárci uvědomují, že prachy teď nejsou.
Ono to je takové zacyklené.
U Břeclavi oblouk na 90 / 95 jednak nepřeložíte, to byste musel ten levotočivý oblouk od Lanžhotu zatočit ještě více do prostoru obory Soutok – to vám nikdo nepovolí a celkem to bude k ničemu, protože do Břeclavi jsou vjezdové výhybky na 60 …. Takže pří jízdě ze Slovenska vjedete do oblouku 90 a na předvěsti máte očekávajte 60, čili to necháte jet výběhem a pak lehce přiškrábete na těch 60 … V podstatě z Lanžhotu můžete jet do BV výběhem a jen to při nutném snížení rychlosti přiškrábnout EDB … Při odjezdu se rozjíždíte na 60 a za vekličkami… Číst vice »
U Břeclavi, pokud jsem se na to díval dobře jsou to dva oblouky, větší cca 450m, menší cancourek mezi Bratislavákem a podjezdem na Pohansko má nějakých cca 300m v poloměru. Musela by se tam udělat přeložka navíc s mostem do oblouku. To už by byla asi větší šance na přeložku lesem v Kútech.
Zrušení přejezdu narazilo na nesouhlas Městského úřadu Lanžhot a LČR.
Pokud tam dáte investičně 200, jste si jistý, že z hlediska trakční dynamiky tam těch 200 vlaky skutečně dosáhnou a jak dlouho (dráha, čas) těch 200 – pokud je dosáhnou – pojedou.
Jaká bude úspora času (vyjádřit v korunách) a kolik EE navíc se spotřebuje (vyjádřit v korunách) ….
V lepším případě byste tam ušetřil asi tak minutu, jíž nedokážete finančně vyjádřit, zatímto investiční náklady budou v desítkách milionů navíc …
Pamatujete na socialistický slogan – Ušetříme korunu, ať to stojí co to stojí ….
Konecne normalni tratova rychlost 160 km/h. I kdyz samozrejme 200 km/h by bylo lepsi – SZ k ni asi dojde az u pristi rekonstrukce.
Vzhledem k oblouku za Břeclaví a před Kútama by tam tu dvoustovku máloco využilo. A zrušit přejezdy by taky něco stálo.
Jak dlouho a na jak dlouhém úseku tou rychlostí pojedete ….
Za 3 generace později.
Projdou tratě Hodonín – Holíč – Kůty nějakou periodickou opravou?
Teď se tam bojím jet 80. Abych si nevyrazil zuby. A snad Slováci srovnají to esíčko před Kútama.
nesrovnaj….myslím že bude na max. 100-120
Ale jó. To půjde.
Ten nadpis není úplně korektní. Tratí typu „koridor“ směr Slovensko je víc.
To se mi snad zdá. Za 1,5 km letmé tratě 600 mil? To bude asi stříbrný trolejový drát a pozlacené kolejnice. Má někdo vysvětlení k této ceně?
Stačí si přečíst článek, výměna čtyř menších mostů, rekonstrukce mostu přes řeku, zvednutí tratě o půl metru…
Dost velká část ceny je rozšíření náspu v inundačním území – na nových hraničních mostech budou koleje nejen výš, ale i dál od sebe – pro V=160 km/h je potřeba větší volný prostor mezi osou koleje a nebližší překážkou (v tomto případě hlavními nosníky), navíc širší mosty s kolejovým ložem budou těžší, takže i nosníky budou mohutnější – osová vzdálenost na mostech bude 9 m (dnes je 7 m), navíc se bude rozšiřovat pozvolněji – oblouky v kolejovém S na vyšší rychlost. Rozšíření náspu bude založeno na vibrovaných štěrkových pilotách (podloží tvoří neúnosné jíly). Náročné bude také budování souběžných staveništních… Číst vice »
Správné skloňování je Lanžhota, nikoliv Lanžhotu.
To je věc názoru/nářečí: Ta Olomouc / ten Olomouc. Ta hranolka, ten hranolek. Ta okurka, ten okurek.
Ve spisovné češtině nemá názor co pohledávat, pravidla jsou jasná. K vašim příkladům: okurek je nespisovný, jde o nářeční výraz. Ten Olomouc je neznalost (je ale třeba uznat, že v češtině se často nedá odhadnout, jakého rodu a čísla vlastní jména měst a obcí jsou – viz třeba ty Holice u Pardubic a ta Holice v Olomouci, obojí je přitom rodu ženského, ale v prvním případě v množném čísle, ve druhém případě v čísle jednotném). Ta hranolka není žádné nářečí, ale obyčejné prznění češtiny.
Spousta lidí ale zastává názor, že na Vsetíně by se nemělo říkat: „Jedeme na Kladno!“, přestože pravidla umožňují použití obou předložek.
Jedno vyjádření je tady: https://informace.rozhlas.cz/sklonovani-nazvu-mesta-olomouc-7735560
A pak, spisovnou češtinu kodifikují lidé a ti mají na věc také svůj názor. Pravidla se navíc čas od času mění. Nedělal bych z toho porušení termodynamického zákona.
Souhlasím, ale pokud jsou pravidla taková, jaká aktuálně jsou, měli bychom je v oficiálních textech a také v médiích dodržovat. Nemám nic proti tomu, pokud se píše nespisovně nebo nářečně v diskuzích, ty jsou na úrovni hovorové řeči.
Co se jazykovědců týká, to je svět sám pro sebe a sami mezi sebou mají spory, leckdy tvrdé a dlouhodobé. Třeba při úvahách o kodifikaci „bysme“, které je sice nespisovné, ale v běžné řeči mnohem frekventovanější než správné „bychom“.
Představte si že jsou jazyky, a dost velké, které ani nemají ústav pro terorizaci školáků, pardon, ústav pro spisovnou formu jazyka. To jak ten jazyk vypadá pak vzniká na základě toho jak se používá a jak jeho podobu ovlivňují třeba univerzity. Nevidím důvody k tomu proč by nad podobou toho co je v jazyce „správné“, tím jestli ženy smí mít příjemní bez ová nebo tím jestli je dané jméno přípustné, měli rozhodovat nějací ouřadové. Zvláště pokud byly právě tyto jazykové instituce v průběhu 2. pol. 20. stol. zneužity k politickým cílům, což e třeba případ toho ová. To že jazyk… Číst vice »
A pak jsou jazyky, kde nad jejich čistotou bdí ministerstvo , třeba francouzština .
To samé , ta i ten Kroměříž, ta i ten Lideč.
Není.
https://www.kurzy.cz/obec/lanzhot/symboly/
Zkuste si přečíst nějaký text na oficiálních stránkách města a uvidíte, že je Lanžhot skloňován vždy podle vzoru les, ne hrad. Prosím zdopravy.cz o opravu. Je to v médiích častá chyba.
https://www.lanzhot.cz/
Podle jakého vzoru .. ?
Podle vzoru les. Taky určitě neřeknete “Jedu z lesu”.
Proč to vlastně nebylo na hranice dostavěný rovnou, že se teď jako sólo akce řeší směšnejch 1,5 km trati?
předpokládám, že to je proto, že se tento úsek bude stavět zároveň s částí na slovenské straně, tak aby se ty opravy koordinovali – asi nemůže být nový přeshraniční most, na který budou navazovat staré koleje na české straně, ještě k tomu o 53 cm níže 🙂
Původně se byla ve hře i varianta se zdvihem nivelety cca 4 m pro zajištění podplavné výšky 7 m na Moravě – v takovém případě by trať začala stoupat hned za dálničním mostem, což je těch 1,5 km.
Díky, tohle vysvětlení má hlavu a patu. Pamatuju i tu mediální masírku ohledně přístavu v Hodoníně.
…čert aby ten kanál spral…
Spíš bych řekl tu komunistickou ptákovinu s vedením po Moravě, původně se ten kanál projektoval umělý z Hodonína ve směru na Kyjovku a pak přes Lanžhot do Břeclavi.
Protože se musí zvednout most patřící napůl SŽDC i ŽSR?
Most je ve správě někoho vždy celý
A tady ho spravují Slováci? Celá výluka je řízená časem prací na mostě.
Ano, most patří Slovákům.
Pamatuji si nějaké práce na mostě přes Moravu v r. 2005. To nebyla koridorizace?
Našel jsem tohle: https://www.k-report.net/koridory/I-brno-1.htm A jedná se o mosty přes Kyjovku.
Most přes Moravu je ale doneška ten samý, i podle panorama na mapy.cz z roku 2018 je vidět, že ta trať přestavbou neprošla, rozhraní je někde u dálničního mostu.
Mimo to Firesta postavila zcela nový most přes Dyji na trati do Vídně.
Věděl by někdo, ve kterém termínu je to zastavení provozu a odklony? Děkuji.
Kéž by tam při té příležitosti udělali i běžnou lávku pro pěší a cyklisty.
To by se muselo řešit na úrovni vlády …. což je pod rozlišovací schopnost Petra II. Fialy … nic z toho mít nebude ….
To vás ta žluč a nenávist zaslepuje tak, že ani nejste schopen vnímat časovou osu této akce a porovnat jí s Fialovým premiérstvím?
Tak vono je pěkný i to, jak ten zapšklej bolšán podsouvá, že takovou věc, jako je reko nějakýho mostu, řeší premiér osobně a že se osobně zasadí proto, aby to neklaplo, protože si nebude moci nakrást cement či co (otázkou samozřejmě zůstává, proč, když tam Fiala tu stavbu bude celou řídit sám osobně, si nzařídí, aby z toho taky něco měl, když je tak všemocnej) A taky je jasný, že když si odkroutíš 7 nebo kolik let v opozici, tak to děláš jen proto, že chceš rychle ke korytu a tam škodit.
Starý bolševik dostal noty, jak se má vyjadřovat o nové vládě. Tak se holt snaží.
Starý bolševik dostal evidentně noty už když byl mladý bolševik a těch se drží…
Zakázka šla do soutěže 8. listopadu 2021 https://etendry.cz/detail/729163-Dokonceni-I-zel-koridoru-v-trat-useku-Lanzhot-%28CR%29-%E2%80%93-Kuty-%28SR%29.html
Opravdu si myslíte, že lze dokumentaci během soutěže změnit?
A eventuální „Petr I. Fiala“ je podle vás kdo? Ten (opravdu zcela stejnojmenný jako nynější premiér) systémový specialista ČD pro Kraj Vysočina? 🙂
Děláte si z nás legraci, že…?
Měli jsme tu vládu, kde premiér vlastnoručně sepisoval, co je potřeba postavit a osobně sliboval, jak zařídí, aby to stálo. Třeba taková Martina Sáblíková by mohla vyprávět o rychlobruslařské hale, jakou svět neviděl… Takže ano, je to pod rozlišovací schopností premiéra a je to tak správně.
Kousek vedle je stará státovka, další silniční most je až v Hodoníně, do Holíče. Něco mezi by se sneslo…
Jenže od toho železničního mostu na obě strany chybí jakákoliv cesta. Lepší místo by se dalo najít kilometr severněji, zpevněné komunikace se tam sektávají, ale Moravu přemosťuje pouze potrubí.
Hodilo by se to zcela určitě. Ale sypat do toho naše peníze, když pak přijde slovenský psychopat Maťovič a nasype tam val, aby nikdo neprojel? Vyhozené peníze. Ať si to severobalkánci zaplatí ze svého, pak si to tam můžou blokovat do aleluja.
Vážně si musíte svoji averzi vůči Slovákům vylévat zrovna tady? Je tolik webů, kde jistě najdete spřízněné duše, tak proč oxidujete zrovna na dopravním webu?
Vidíte to naši předkové před tisicistolety neřešili . Kostelik v Kopčanech je vlastně zbytek aglomerace Mikulčic. Velká Morava tam byla z obou stran řeky.
Nutno však podotknout že ta hranice tam tehdá nebyla a Morava tekla trochu jinudy.
Pěší most máte v Mikulčicích.
No jo, tem jsem úplně přehlédl. Díky za doplnění.
Není zač.
Stavěli ho až někdy 2019/2020.