Poškození tratí u Opavy je podle SŽ fatální, zprovozňování může trvat až měsíce
Poškození trati Opava - Kravaře. Zdroj: SŽ
Z Opavska jsou na tom nejhůře úseky tratí u Malých Hoštic a Štítiny.
Z Opavska jsou na tom nejhůře úseky tratí u Malých Hoštic a Štítiny.
Námět pro redakci, aby se příležitostně zeptali příslušných pracovníků SŽ.
Budou nové vysokorychlostní tratě navrženy tak, aby v případě velké vody nebyly bariérou, nebránily rozlivu vody a jejímu odtoku?
Budou všechny úseky nových VRT navrženy tak, aby jejich provoz nemohla ohrozit či dokonce zastavit stoletá voda?
Vzhledem k tomu, že ve Svinově byla voda v kolejišti a tady se s niveletou hýbat nebude, tak provoz by to zastavilo. Z hlavy nevím, jestli v Polance bude možné jet z VRT do Vítkovic. Jinak jakékoli přemostění údolí je navrženo dost velkoryse, žádné úzké propustky, jako se dělaly v 19. století, ale estakádou přes celou jeho šířku.
Ano, bude možný sjezd z VRT na Odb. Odra a dále do Vítkovic.
Že by konečně důvod pro oprášení projektu vlakotramvaje Opava-Hlučín-Ostrava? Ale chápu. Projekt kdysi vyčíslený na 2 mld CZK (dnes možná 5?) byl nechutně drahý, proto raději investujeme 9 mld CZK na „Prajzskou“ dálnici (přeložka I/56) 😀
Tato přeložka silnice by teoreticky uvolnila někdejší traťové těleso do Hlučína. Ale je otázka, jestli by se někdo odvážil jej znovu využít pro dráhu. A taky jak to zaústit do Ostravy.
Já se zeptám asi extrémně hloupě, ale snad mi to jako laikovi v oblasti konstrukce železničních tratí odpustíte – ten visící rošt na fotkách je ještě nějak využitelný? Jakože by stačilo obnovit železniční spodek a rošt nebo jeho části by se s nějakou opravou, asi hlavně kolejnic, dal ještě použít? Vypadá poměrně nově. Nebo už je tak zdeformované, že musí být úplně nový?
Kolejnice se při demontáži asi budou řezat na menší kusy, tak jestli pak má cenu je znovu svařovat. Pražce by to přežít mohly, ale zase může být zásadně poškozené uložení pro kolejnice.
Díky za věcnou odpověď.
Přehrady v Opavě Místa s omezením průtoku viz: https://www.portalobce.cz/povodnovy-plan/moop/opava,ze Tento materiál je v gesci Ministerstva životního prostředí. Příčinou vysokého stavu vody při povodnich ve městě Opava je rekonstrukce inundačního mostu před rokem 1997. Vizte video o stavu inundačního mostu dne 16. 9. 2024 přes řeku Opava na železniční trati č. 317 Opava východ – Hlučín : Zničená železniční trať Opava – Hlučín. Voda zcela zničila železniční koleje na trati z Opavy-Východ směrem na Hlučín. V Malých Hošticích voda trať nejen podemlela, ale část náspu odplavila úplně pryč. (video). Původní inundační most měl několik propustí, kdy docházelo postupnému rozlivu, tyto však… Číst vice »
Zprovozit lze, ale je třeba postavit více propustků (a hlavně je nezasypávat).
V televizních vystoupeních opakovaně v souvislosti s povodní v Opavě bylo označeno za příčinu povodně nevybudování přehrady v Nových Heřmínovech. Příčinou je nevyřešení odtoku vod řeky Opavy po celé délce toku. Skutečnost dokládám seznamem míst s omezením průtoku viz: https://www.portalobce.cz/povodnovy-plan/moop/opava,ze kterého přikládám i částečný výpis. Tento materiál je v gesci Ministerstva životního prostředí. Příčinou vysokého stavu vody při povodnich ve městě Opava je rekonstrukce inundačního mostu před rokem 1997. Vizte video o stavu inundačního mostu dne 16. 9. 2024 přes řeku Opava na železniční trati č. 317 Opava východ – Hlučín : Zničená železniční trať Opava – Hlučín. Voda zcela… Číst vice »
Není teď “ideální” příležitost celou trať Ostrava Svinov – Opava východ zdvoukolejnit a zelekrifikovat?
Proč zelektrifikovat? Však tam dráty jsou už dlouho.
Doplním, že elektrický provoz již od 12/2006.
Pravda, omlouvám se, pouze zdvoukolejnit
To je mnohem složitější projekt, který musí nejdřív projít všemi těmi zdlouhavými procesy, které se dělají před každou takovou stavbou. Takže by to obnovení provozu akorát zdrželo o několik let, což je u této trati dost nežádoucí.
spíš o spoustu let, vykoupit pozemky a vyřešit stavební povolení muže klidně trvat víc jak 10 let.
Jak si to představujete provést?
Takže tam jezdit dalších 10 let autobusy? Samozřejmě pokud by byl hotový projekt, vydáno stavební povolení a vykoupeny pozemky tak by to bylo ideální. Jinak je to nesmysl.
A ve státním rozpočtu připravené peníze.
Hoštice, nezastavujem!
Zde musíte výslovně uvést, že něco myslíte jako vtip (nejlépe ještě ten vtip hned i vysvětlit), jinak vás určitá část čtenářů bude brát za slovo a minusovat ostošest. Jako nyní.
ještě nepadnul návrh na zakonzervování trati ?
Konzervy by se mezi pražci teď i nějaké našly, takže se dá říct, že je zakonzervovaná.
To teprve přijde ☝️
Vzhledem k tomu, že místy ta trať vůbec není tak není co konzervovat. Nebo navrhujete obnovit jen spodek a na svršek se vykašlat, jaký smysl by to mělo?
Měsíce? Já bych spíš tipoval na roky, tady u nás, a možná že padne i návrh trať zrušit
Souhlas. Opravit 120 metrů trati 087 u Žalhostic na Litoměřicku trvalo se vším všudy 3 měsíce. Komedie. Takže se připravte na roky prací…
Tak on ten administrativní proces je stejně dlouhý bez ohledu na to jestli je to 10m nebo 10km.
Soudě podle nedávné zprávy o podjezdu ve studentce, tak těch pár set metrů úplně krásně může být několik miliard a aspoň 3 roku. I když tady asi nebude tolik modrého zábradlí.
Nebyl bych takový pesimista. V úseku Chotiměř – Radejčín se nejezdí už pěkně dlouho a zatím nikdo trať neruší. Na torzu tratě tam v tichosti pracuje matka příroda, na svršku už jsou vlny jako na moři a prostředky, přidělené na údržbu úseku, zjevně nestačí. Místní si na havárii nuceně zvykli, žádný stavební šturm tam evidentně nehrozí a přesto trať formálně existuje. Asi model „necháme to vyhnít“.
Jaká škoda že nebyly už v roce 1997 štěnovice ,víte vy v SŽ co to štětovnice vlastně jsou?
To slovo píšete pokaždé jinak, tak kdo se v tom má vyznat?
A ve vysledku mysli asi štěnice
Přesto že jsem omylem poprvé napsal nepřesný název, vloudila se chyba neúmyslně, ano správně jsou to ŠTĚTOVNICE, ale pokud to tady nebude nikdo ze SŽ číst, je to stejně jen povzdech nad tím, že už v roce 1997 po povodních, bylo snadné je použít, v úsecích téměř shodných, s dnešním poškozením.
SŽ na rozdíl od vás ví, nebo k čemu chcete využít prvek, který se využívá pro dočasné zajištění výkopu?
Co u nás trvá měsíce jinde dny. Zlaté soběstačné pracující Československo. Lid Čechie bude muset máknout. Nj ale proč by to dělal, když v kurzu jsou profese sedět u kompu.
Potřeba pohrdat nějakým druhem práce (zde práce s PC) a brát tuto práci jako méněcennou vypovídá spíše o vás, než o té práci samotné.
Tak já nevím, ale teba takovej projektant určitě počítač potřebuje a neřekl bych, že je u takové pozice přehršel zájemců..
Ano. Potvrzuji. Jsem projektant.
Takže technické zprávy bych měl psát na psacím stroji a pomalu, abych neudělal chybu. A výkresy bych měl dělat na rýsovacím prkně tuží, pravítkem a křivítkem a ještě pomaleji, abych neudělal chybu, jinak můžu vyhodit celý výkres. 😀 Předpokládám, že mi zaplatíte ten čas navíc, oproti kterému bych to samé tvořil na počítači. 🙂
Tuží to obkreslí až kreslička. Ale vyloženě by se zde hodila litánie nad tím, jak zlé počítače ukradly poctivou práci ubohým ženám a ty tak teď určitě někde živoří 😀
Graylagova kreslička a Michal B. se můžou tužit třeba v tělocvičně. My staři pardálové jsme kreslili tuší a když jsme udělali chybu, tak jsme ji uměli opravit. Byla k tomu potřeba žiletka, měkká guma a měkká tužka. Bylo to sice náročnější než stisknout Alt + Backspace, ale šlo to.
No jo, je vidět, že už jsem tuš neviděl spoustu let, až jsem se nechal kolegou strhnout k takové hrubce.
Jinak jistě, že drobné chyby šly opravit žiletkou, ale u větší chyby bylo jednodušší začít znova. Proto se to taky u větších výkresů dělávalo tak, že projektant/konstruktér kreslil tužkou a až pak to nakonec načisto překreslovala kreslička. Samozřejmě kdo kresličku neměl, tak musel překreslit sám.
To jsem si neuvědomil, pardon, moje chyba. Je to samozřejmě tuš. 🙂
Chyby jsou jedna věc, ale poslední dobou se mi často stává, že zadavatel změní zadání. Je jedno, jak moc, ale změní ho tak, že musím předělat i výkres. A to nemluvím o pracovních výkresech, které používáme během jednání a přípravy projektu.
Předstírání práce při budování socialismu, to byla paráda. Až ni slza ukápla. Hlavně vzpomínám na ten slavný citát „Kdo nekrade okrádá rodinu“, nebo jak to bylo.
Ládine, už to nehul.
Československo soběstačné nebylo, a bylo uvázané v absurdní, nevýhodné struktuře dělby práce v RVHP.
Jo a že někde vojsko za pár dnů položilo kolej ještě neznamená, že to byly kvalitní tratě. Stačí se podívám, v jakém stavu byly hlavní tahy v roce 1989 a kolik z toho se nestihlo dořešit dodnes.
Kolik škod… držím palce, snad bude zprovoznění co nejkratší
By bylo nejlepší, kdyby se obě tratě opravily a zrovna i elektrizovaly.
Drátovat trať, kde projede 1 regionova nebo regiošuk za hodinu?
(teda dva, jeden tam a jeden zpátky)
Na trati České Budějovice – Č.Velenice jezdí vlaků daleko méně a přesto v poměrně nedávné době elektrizovaná byla. Na trati Opava – Ostrava toho mimo špičku nejezdí o mnoho více, než do Hlučína.
Tak Budějovice – Velenice jsou docela podstatné pro nákladní dopravu, není to úplně srovnatelné
Mezi Štítinou a Opavou, tak o tom slyším prvně. Co a kde tam je?
Byl jsem tam v roce 1997 a vypadalo to úplně přesně stejně. Docela koukám, ze asi nedošlo k doplnění “povodňových” propustku…
Ten povodňový propustek by musela být v dané situaci čtvrtkilometrová estakáda a ani tak by nebylo zaručeno, že nedojde k jejímu poškození. Stačí se podívat na fotky na káčku, kde je vidět, jak proud podemlel i pilíř hlavního mostu.
Pilíř hlavního mostu je skutečně hnutý. Takže u hlavního mostu se bude muset snést konstrukce, rozebrat pilíř, postavit pilíř a znovu nahodit konstrukce. Předpokládám, že než se do toho pustí, tak se bude muset udělat nějaký projekt… no kdyby s opravou začali příští léto, tak budu asi velký optimista:)
Jsou tam dva, u toho na hoštické straně násep zůstal, u toho na opavské straně je násep pryč (to vlastně ukazuje titulní snímek, kousek toho inundačního mostku je vidět vlevo).
Ono je krásně vidět na leteckém snímku proč to vzalo celý ten násep. Někdy před rokem 2010 se vymýtila podstatná část zdejší zahrádkářské kolonie a vybudovalo se „odlehčovací rameno“ (neznám přesný termín). Jenže to rameno tu vodu navádí do jednoho malého inundačního otvoru. Směrem od Kateřinek ta voda jela rovně a rovně to bylo přímo na ten vymletý násep. Na „hoštické“ straně ta voda neměla takovou energii, proto tam nejsou žádné větší škody.
https://1url.cz/11FXL
To by musel být propustek s průměrem 5 000 000mm.
Jakkoliv je to nepříjemné, vlakové spojení Ostravy a Opavy stejně vůbec neodpovídá významu měst, která spojuje, a oblastí, které napojuje na zbytek sítě.
Kdyby ve městech a krajích neseděla přizdiprdítka, návrh lepšího železničního řešení by už existoval, a teď bychom jej jenom vytáhli ze šuplíku a za peníze „na obnovu“ bychom jej realizovali.
To ale v šuplíku nemáme, takže se současné špatné řešení zase bude jenom záplatovat, a pak se bude slavnostně otevírat trapná jednokolejná lokálka mezi důležitými regionálními centry.
Řekl bych, že jste v té tezi zůstal „na půli cesty“.
Protože kdyby se už v příslušné době uvažovalo koncepčně a „s výhledem desítek let“, tak už by ta modernizace trati v letech 2005/06 proběhla s přinejmenším částečným, eventuálně však plným, zdvoukolejněním.
P. S. Stejně tak je to už cca 20 let, kdy jsem si v ČD pro Vás, rubrice „perspektivy“, četl o (opětovném, ale v jiné trase – středem Ludgeřovic) protažení vlaků (resp. nově vlakotramvají) z Opavy přes Hlučín (opět) až do Ostravy.
Lepší železniční řešení skončilo schůzí zástupců ČSD, samosprávy a průmyslníků, která „učinila závěr, že spojení přes Hrušov nesplňuje požadavek rychlého spojení Hlučínska s Ostravou“.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Opava_v%C3%BDchod_%E2%80%93_Hlu%C4%8D%C3%ADn_%E2%80%93_Pet%C5%99kovice
ČSD??
Koneckonců asi jo
ČSSD 😉
Máte recht, jednokolejka Vmax 100km/h… parametry ktere neodpovidaji spojeni 2 největších měst v kraji. Na druhou stranu ji aspoň nějak zmodernizovali. Trať do Frýdku je pořád stejný tankogrom
a než se vyřídí papíry budeme spustu let jezdit busem, opravdu geniální nápad.
Odnesený kus trati v Opavě směr Malé Hoštice i dtto v Krnově pod Cvilínem se nachází nedaleko nových obchvatů, kde zúžený profil pod přemostěním možná zrychlil proud i energii vody. Nejsem žádný projektant, ale přijde mi dost pozoruhodné, když se záplavová zóna přehradí náspem silnice a vodě se nechá jen taková propust, aby se do něj voda musela tlačit. Zajímal by mě i efekt „ostrova“ nad opavským „poldrem“ u zahrádek, který efekt proudu před náspem trati možná znovu zesílil. Nebo ne? Uvítám, když mě někdo odborně zdatný vyvrátí.
U Cvilína je to dost dobře možné, taky mě to napadlo, když jsem viděl některá videa, ale u Hoštic ne. Tam to tak vypadalo i v 97 a to ještě obchvat nebyl ani na papíře.
Opravdu voda 1997 odnesla násep za Ostrojem? Vsadil bych se že ne.
Tak to si pište, že odnesla. Jako dítě jsem chodil z Hoštic k Ostroji jenom po pražcích a pod námi tekla voda. Tehdy tam chodilo i spoustu lidí, protože nebyla jiná cesta, jak se do Opavy dostat, protože obchvat ještě tehdy nebyl a vše ostatní bylo pod vodu.
Ano.Bydlel jsem kousek od toho
A ne za Ostrohem,ale u Globusu.Za ostrohem nebyla ani voda z Moravice
Zase jsem si to nepřečetl.Google mi tam posílá šotky.
Já taky myslím, že ne. Nevím, jestli si to nepletu s jinými povodněmi, ale obyvatelé Hoštic snad i využívali ten násep jako jedno z mála spojení s Opavou.
Jak to tu vypadalo z výšky je vidět zde: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/popup2.php?posun=yes&id=192&dalsi=yes&zarazeni=f
Ten poldr zabrání velké vodě ale ne 100lete vodě.Obchvat vodu nezastavil a ani proud neusměrnil jako v Krnově,kde chybí mostní propustky a ne valové jaké tam jsou.Ty nestíhají ani velkou vodu.
Aby se trať na Hlučín co 27let neodnesla,musela by se vytvořit eskapáda delší než jen 2mosty mezi řečišti .V 97 to bylo totozne poškození ,jen podle nebyl.A mělo se za to ,že on přou usměrní.Někde ale soudruzi udělali chybu a řeka ,světe div se,vrací do původního koryta.Stejny problém je s dálnici do Polska u Bohumína.
A ty vaše eskapády by měly vyřešit co? https://cs.wikipedia.org/wiki/Eskap%C3%A1da
Takovým jako Vy se říká „hnidopich“..
Zkuste se na sebe podívat na wiki, co to znamená..
Kdo vý, ten vý.
Mám tam více chyb.Příště si to po sobě přečtu .Slibuji,abych Vám nepřidělávat vrásky „Co tím chtěl básník říci. “ a ušetřil Vaši námahu.
Tu eskapádu si ještě čtenáři odvodí, ale třeba věta „A mělo se za to ,že on přou usměrní.“, to už je ořech. Plus by to chtělo dotáhnout ještě aspoň mezery u čárek a teček, dělají se za nimi, ne před nimi. Bude to přehlednější.