Porucha uvěznila 500 lidí v tunelu, kvůli horku rozbíjeli okna. Válka Renfe s Talgem se stupňuje
Vysokorychlostní jednotka Avril S-106 v barvách Avlo. Foto: Renfe
Španělské Talgo se potýká s problémy rychlovlaků Avril S106. Polovina je kvůli poruchám mimo provoz, Renfe došla trpělivost.
PPF zase leze do pr*ele proruskemu rezimu na Slovensku cenzurou a vyhazovanim lidi vlade nelojalnich ve zpravodajstvi TV Markiza.
Tak z toho vychazi jako vitez polska nabidka.
Začínám chápat, proč se Talgo chtělo dát dohromady se Škodou 😂😂. Koukám, že poruchy zvládají oba výrobci na výbornou, ovšem Škodovka by ještě dokázala vytlouct ze Španělska penále za pozdní dodávky a nefunkční soupravy 😃😃😃😃😃. Tohle know-how Talgu evidentně chybí 🤣🤣🤣🤣🤣
To vypadá na pravidlo že budeme šetřit ať to stojí co stojí. Často se takto postupuje u nás a výsledky jsou vidět. Naopak vždy musí platit, že nejsme tak bohatí, abychom kupovali levné věci. Hlavní musí být kvalita, životnost, pohodlí, jinak tou železnicí nikdo jezdit nebude. Současné moderní vlaky právě toto nesplňují ani náhodou. A ta měřítka typu, že je tam wi-fi, zásuvky apod. přeci neurčují kvalitu ani pohodlí!
Já jsem hlavně zvědavý, jestli se podaří odstranit hluk v mezivozových prostorech vlaku a pak zejména rušivé vibrace – někde se psalo, že tím, že je skříň nějaký odlehčený kompozit či co kvůli své nízké hmotnosti, tak to má nízkou torzní tuhost a silně se tak – skrze vzduchové vypružení – přenáší z tratě vibrace. Stejný systém uložení skříně má i to Talgo pro DB/DSB, ale to nemá Vmax = 330 km/h, ale jen V = 230/200 km/h a pak v Německu na VRT, kde to má jezdit se používá pevná jízdní dráha s vynikající GPK – takže tady by… Číst vice »
V Německu je pevná jízdní dráha v minimálním množství.
Na VRT je..Kolín – Frankfurt všude a Mnichov – Norimberk – Erfurt – Halle/Salle taky. A nová VRT Wendlingen – Ulm taky. Jedině kde není je tuším Hamburg – Hannover – Fulda a možná Berlín – Wolfsburg.
Na VRT? To bych ani neřekl.
Když to srovnáme s BR102 a NIM-Expressy, tak už asi chápu, proč Škodovka v Talgu vidí spřízněnou duši 🙂
Super ani se nedivím, už se to párkrát stalo, že v těch našich moderních soupravách, když se něco stalo v hicech, tak to bylo šílené. Jednou když zdechla loko – štěstí někde u nástupiště, tak četa zakázala i otevřít dveře. Nejlepší bylo jednou předloni večer v létě, když po horkém dni odešla elektronika v posledním vozu u Krušnohora – bylo to asi patnáct minut před odjezdem, tak jsme nemohli ani zpět na nástupiště, i ovládání dveří KO. Takže taky zajímavé, než přišel s vlakvedoucí elektrikář. Kdo nese odpovědnost za tyhle průšvihy, když se díky takovému diletantství při projektování vozů, udělá… Číst vice »
Je to prostě stále otázka konstrukce, požadavku dopravců a státu, kontrola podmínek a kvality, životnosti. Nikde se v podstatě neřeší ta funkčnost, spolehlivost, pohodlí cestujících apod. Ono by to možná vypadalo jinak, kdyby ti, co za to odpovídají a schvalují to, s tím museli povinně denně jezdit. Ze služebních a soukromých aut se to těžko posuzuje. A požadavky na co nejnižší ceny jsou dalším problémem. Nakonec stačí se podívat na podstatně starší výrobky, které vydržely fungovat s malými opravami a rekonsntrukcemi řadu desítek let a v pohodě. Nakonec to jezdí často ještě dnes i přes námitky řady „odborníků“. Navíc levně,… Číst vice »
Není nad to, sedět v horkém letním dnu v béčku s dalšíma sedmi lidma v kupé, že jo! To pohodlí je k nezaplacení…
A pěkně na kozence 😉
krásný příklad jaký smysl má montovat do vlaků neotvírací okna 🥲
A jak jinak byste chtěl docílit tlakotěsnosti při míjení v dvojkolejnem tunelu, když pojedou proti sobě dva rychlovlaky rychlosti přes 300 km/h?
Jak chcete docílit toho, aby se cestující v případě výpadku proudu, poruše klimatizace, proudění vzduchu neupekli v horkých dnech ve vlastní šťávě.
Kvalitní soupravou?
Ono dokáže být tady něco kvalitního a promyšlené? Tak jak je možné, že při výpadku proudění vzduchu v tropickém počasí je za pár okamžiků ve vagónu nedýchatelno a prostě na padnutí i zdravému člověku.
Dost naivní. Nikdy to nezabezepečíte na sto procent. Musí existovat náhradní řešení. Třeba i s otvíracími – ale normálně blokovanými okny. Nakonec i to se dělalo. Ale zase dražší a náročnější na údržbu a provoz.
Dělalo? Jako fakt? Ukažte mi jedinou soupravu certifikovanou na rychlost 300+ km/h, která má otevíratelná okna. To je prostě neřešitelné, lidi mají pocit, že to je podobné jako u klasické soupravy, ale není. Při takových rychlostech už jsou tlakové vlivy enormní, zámky musí být masivní čepové, těsnění „letecká“, takže nejlepší okno je zalepené okno, tam se nemá co poroucaht. Opravu nechce vystřelující klapku při míjení vlaků v tunelu.
Řešení je mít spolehlivé a redundantní systémy a ne že chcípne úplně všechno, pohon, pomocné pohony, nouzové napájení.
Musíte si vybrat, buď VRT, ale s pevnými okny nebo otevírací okna, ale rychlost max 120. Obojí jaksi nelze.
Samozřejmě že lze. Zamykací okna – stačí jen několik ve voze.
A nebo po španělském příkladu – kladívko nouze.
Funkcni do momentu, kdy se klic dostane do rukou bezne verejnosti. takze tak den. maximalne dva.
mimochodem, vzapeti si
zacnete stezovat, ze tim
oknem profukuje, ne? 🙂
A ono se to skutečně nedá technicky vyřešit?????
Dá. Jsou tam lepená okna a nucené větrání.
Obávám se, že při třístovce to jsou jiné efekty než „profukuje“. 😀
Jak chcete utěsnit zamykací okna, aby splňovala podmínku tlakotěsnosti?
Trefa! Jak? Nijak. Protože to z těch mudrlantů nikoho nenapadlo.
Jde to.
To je pravda, že jde. Viděl jste někdy takové okno? Třeba na Šinkansenech je mají průvodčí. Zámek to má jako nouzový exit v letadle. Masivní páka, čepy do bočnice, to fakt není klapka s jazýčky na zamčení. Také jsou tlaky na bočnici až 0,6 t/m2.
hmmm nechci být hnidopich, ale když už lidstvo nějakých 80 let umí udělat přetlakový trup letadla, tak asi možnosti budou.
no jo .. jenže v tom přetlakovým trupu zas tolik děr není.
v podstatě jen nouzáky. a viděl jste někdy, jak vypadá konstrukce dveří a nouzáků, aby se je povedlo utěsnit?
nemluv o tom, že v letadle výrazně onomu utěsnění napomáhá dost velký rozdíl tlaků?
No, on ten přetlakový trup sice má „otevírací otvory“, všiml jste si ale někdy, jaké masivní zámky na nich jsou? A co to udělá když selžou? Ehm, nedávný příběh s Alaska Maxem.
No jako tak to asi vyřešit „nejde“ a bude se to holt řešit systémově tak, že cestující vysklí okno, aby tam nezdechli. A dveře do vagónu se předpokládám otevřít dají a tlakotěsné jsou. Takže asi bude potřeba se zamyslet, kterým směrem se vydat, zda zajistit po nějakou dobu nezávislou ventilaci vagonu z baterie, nebo sebou vozit na vagon aspoň 4 tlakotěsná otevírací uzamykatelná okna se signalizací polohy. Protože možnost že tam někdo prostě umře asi není úplně ideální.
Když se nějaký starší cestující málo napije, ke kolapsu je při 40°C jen krok.
Lež
čd jezdí každý den vlak, který jede po koridoru a otevírají se tam okna.
Někdo níže navrhoval záložní beterii a ventilaci ventilátorem (bez chlazení)…
Eh, no tak třeba ICE4 DB mají dva nezávislé systémy klimatizace přesně pro tento případ.
A vůbec – jak často se toto u rychlovlaků stává, abychom to tady museli řešit?
A jak jsou ty klimatizační systémy napájené?
A šlo by třeba docílít toho, aby se tam vlaky nepotkaly? Pokud ano, tak s nižší rychlostí? Mohla by být okna trvale zavřená, ale v případě nouze by šlo otevření odblokovat nouzovým tlačítkem? Dveře ve vlaku přece jsou také otvírací. Nicméně rozbíjecí kladívko to jistí.
Ne.
Ne.
Komplikované.
Tedy pane superhero, tohle vyplodit…
Prakticky jednokolejka, daleko nižší kapacita, asi by šlo udělat i fyzicky jednokolejný tunel.
Nižší rychlost potkání – no zadrátovat to do zabezpečovačky by asi šlo, nebo rovnou povolit v tunelu jenom menší rychlost.
Tlakotěsné otevírací okno – tomu brání paragraf jedna, otevírací můžou být jenom dveře. Navíc kolikrát se stane něco, po čem vlak bez změny pokračuje dál s funkční klimatizací a 2h zpožděním. Pokud se do stanice stahuje chcíplej vlak bez klimatizace, už je jedno jestli po vyhození lidí cestou do depa má okna, která stačí zavřít nebo skla na výměnu.
Jakože chcete mít stahovací okna v rychlosti 350?
a kupečko k tomu 😀
S koženkou
A durchfall hajzlík. 😄
Zamykací, proč ne? Tlakotěsné dveře výrobce umí.
To umí, také to není zrovna levná sranda a je to místo s potenciálem vzniku poruch. To tam má být takový potenciální zdroj problémů, jen aby řešil potenciální problémy řidicího systému? Není lepší se soustředit na redundanci a spolehlivost toho?
Stačí stahovací okna v rychlosti 0.
Asi bude nutnost udělat nouzové větrání poháněné z bateriíí stejně tak jako je nouzové osvětlení apod. To, že se podělá energeticky náročná klimatizace nebo topení se může stát, ale větrací okruh (pouze větráky) by měl jít u vagónů bez dostatečných otevíracích oken vždy.
To pak muze napajet i tu klimu, rekl bych, ze problem byl v napajenk te soupravy…
však 2kWh baterka, co s prstem v nose tu soupravu dokáže 4 hodiny aspoň větrat není žádná kosmická technologie, ani životní investice.
No a proč vlaky z Valencie vůbec jezdí na Chamartín? Chápal bych to u těch, co jedou dál směrem na Valladolid apod., ale i přímý vlak Madrid – Valencie vyjíždí z Chamartínu a Atochu jenom projíždí…
Atocha je přetížená a není tam prostor pro úklid a přezbrojení. Zatímco do Atochy jsou zaústěny 4 VRT, do Chamartínu jen jedna
No tak přetížená… Ve střední Evropě by(chom) s tou infrastrukturou zvládli cca desetinásobný provoz. Jenže když oni si tam postulují takové blbosti jako zvlášť výstup a nástup, nemožnost prostě přestoupit mezi nástupišti a podobně, tak to holt takhle dopadá.
A k tomu ta pochodová cvičení a opruzné kontroly…
Pod to se můžu podepsat 🙂 Pro srovnání Praha hl.n. má devět nástupišť a mnohem větší provoz zatímco Atocha 15 jen pro vysokorychlostní vlaky.
No jenže ve Španělsku se bavíme fakticky o kolejích (takže těch 15 kolejí VRT odpovídá „našim“ 8 nástupištím). Ale jako jo, rozsahově by se na jejich VRT nástupištích dal fakticky vytočit celej pražskej hlavák.
Taky můžu podepsat. Cestoval jsem teď měsíc po Španělsku jen vlaky, a ty kontroly byly fakt opruz.
A to jsem tu dostal minusů, když jsem tehdy psal, že rychlovlaky Talga nepatří k nejlepším, a když by se k nám skrze Škodu dostaly, bylo by to dost nešťastné.
Taky jsem psal to samé a mínusů bylo habaděj. To nemá cenu řešit, když člověk neví, kdo lajkuje 🐒, vypovídající hodnota je nula. Don’t worry, be happy…😁
Když je firma na prodej, kvalita jde dolů. O tom, co by bylo za pár let po akvizici, to nemusí nic vypovídat.
Většinou to je opačně. Když jde kvalita dolů, klesají zisky a firma se ocitne ve stavu na prodej (startupy teď nechme stranou). Navíc tenhle projekt se táhne mnohem déle než zahrnuje rámec „v poslední době, kdy je na prodej“.
Tak to není žádná novinka. Stačí se podívat kolik rychlovlaků a kam dodaly. Upřímně řečeno kupovat v Evropě rychlovlak na 250+ km/h od někoho jiného než Alstomu nebo Siemensu (alespoň člen konsorcia) se mi zdá jako docela velký hazard.
Ještě je tady v Evropě Hitachi, filiálka z Japonska.
Což je vlastně pohrobek AnsaldoBredy se všema jejíma mínusama…
https://dopravni-magazin.cz/dansko-jakou-cenu-zaplati-za-ic4/?amp=1
Hitachi má s původním AB jen pramálo společného..
No… Freciarossa 1000 je podle všeho dost slušný vlak.
Pikantní informace – jedna IC4 plánovaná k dodání do Dánska se „ztratila“ a našla se v Libyi…
https://www.google.com/maps/place/32%C2%B049'43.7%22N+13%C2%B006'41.6%22E/@32.8287922,13.1113352,76m/data=!3m1!1e3!4m4!3m3!8m2!3d32.8288056!4d13.1115556?hl=en&entry=ttu
AnsaldoBreda a tehdejší italský premiér Silvio Berlusconi údajně dali libyjskému diktátorovi Muammaru Kaddáfímu vlakovou soupravu jako dárek v roce 2009 u příležitosti 40. výročí Kaddáfího nástupu k moci.
Hmm. tak nevím, jestli by ta akvizice Talga, byla takovou výhrou.
Ke škodě Škody a pověsti 109E v ČR… adekvátní doplněk? 😀
Cestujících je mi líto, ale trocha černéh humoru neuškodí. Píšu z Pantera, tak snad dojedem.
U rychlovlaků bych čekal že okna budou z bezpečnostních důvodů nerozbitná.
1.) nic jako “nerozbitný” neexistuje
2.) jak byste se dostával ven při nehodě?
Z bezpečnostních důvodů jsou rozbitná
Je to nabeton podmínka schválení, stejně jako v busu.
Vybraná okna jsou speciálně upravená, aby mohla být rozbita kladívkem a použita pro evakuaci (samozřejmě primárně ale slouží jako nouzové východy dveře.
Může obsluha v takovém případě odblokovat dveře?
Tipuju, že nesmí.
Je velký rozdíl mezi tím co smí za jízdy a při zastavení.
Může, jen si pak pravděpodobně půjde sednout…
To není tak jednoznačné. Pokud začnou lidi kolabovat, tak otevření dveří a evakuace je žádoucí.
Amatéři. Ať natáhnou jízdní doby a je po zpoždění.
Tady je vidět výhoda béček.Stáhneš si okno.Španělé si je nakonec koupí.
A co teprve výhoda parní trakce, když dojde uhlí, v lese je dřeva dost. 🤣
Tam nemajî lesy
Víteco he ironie, satira? 😉 😁.
Španělsko je sice vyprahlejší, ale lesů tam mají docela dost. Zajeďte se podívat třeba do Pyrenejí, Galície, nebo na celý hornatý zalesněný sever.
prave ze jen a pouze na severu – zbytek Spanelska je polopoust… v lepsim pripade nejak trnity krovi…
Není pravda že jen a pouze na severu. Zalesněné je i pohoří Sierra de Segura na jihu nebo i hory v okolí Gibraltaru.
https://i3.cn.cz/15/1689406347_P2023071501825.jpg
pokud mají cestující páru, vytlačí
Sice jo, ale problém bývá spíš s vodou, než s palivem.
Teď akorát udělat tlakotěsnou stahovačku homologovatelnou na v 350km/h..
Když ve Španělsku znáte správné úředníky, nejlépe ze stejné strany (politické), tak není žádná homologace problém :-). A když máte a znáte i správné soudce, tak lehce vyřešíte i následné drobné problémy s těmi občas vycucnutými….