Polsko chystá obnovu další železniční trati u českých hranic
Stanice Złotoryja. Foto: PKP PLK
Soutěží se kácení dřevin na bývalé trati 312, která je již plně zarostlá.
Soutěží se kácení dřevin na bývalé trati 312, která je již plně zarostlá.
Co je špatně, proč tam to jde?
Kde v ČR je podobná trať? Zlotoryja má 14 tisíc obyvatel, Legnica přes 90 tisíc.
Velká Kraš – Vidnava 700-1200 obyvatel
Skoro to samé, že 🙂
Možná by nebylo od věci si přečíst poslední odstavec.
Podle článku na dziennik.walbrzych.pl ze dne 4.11.2025 se bude v budoucnu obnovovat i trať Ścinawka Średnia – Radków, v článku je i vyjádření ředitele DSDiK. V dalším článku z 7.11.2025 je řešena trať přes Otovice a zde v nejbližší době obnovu neočekavají.
To by bylo fajn, aby udělali i Ścinawka Średnia – Tłumaczów, to by se pak snad dalo i naší straně udělat pokračování do Broumova…
Nejdřív nám natrhli zádel v dálnicích, přichází železnice. První VRT u nás budou 2 km z Polska do Dolní Lutyně.
Stáváme se skanzenem. A to jsme se Polákům smáli.
Pokud jste někdy byl v Polsku, nemohl byste psát takové nesmysly…
Kdy jste byl naposledy vy? Me treba prekvapilo, kolik z novych aut je EV ci aspon hybridy … skoro jako v Mnichove.
Kamile, Kamile… nicméně oceňuji, že jste napsal „byste“ a ne „by jste“.
Tak každý vidí to, co chce. Ano, Polsko má své „zadupie“. Ale je jich čím dál méně
Ve vztahu k polské traťové ofenzivě, kdy se zvažoval i třeba Mirsk, mě fascinuje, že se vůbec nemluví o spojení Opava – Ratiboř. Tam by poptávka byla tzv. „ložená“. Na našem území chybí minimum, směrově to má potenciál na slušnou rychlost…
Kdyby Ratiboř byla v Dolnoslezském vojvodství, tak by se to nejméně posuzovalo.
Na našem území momentálně už delší čas chybí aby vůbec vlaky jezdily… A nevypadá to že by se to v dohledné době mělo změnit.
Kdyby tam meli cyklostezku a třeba i s asfaltem, tak tu obnovu mají rychlejší
Pokud by to dělala SŽ, tak určitě.
Je fascinující kolik hlavních a mnohdy i elektrizovaných tratí v Polsku nechali zpustnout. Stejně tak je zajímavé kolik tam mají bývalých dvoukolejek zdegradovaných na jednokolejky.
U některých dvoukolejek se to dá pochopit, vznikly v době, kdy se tam nacházely tak trochu jiné státní útvary a důležité byly jiné přepravní směry. Zajímavá je třeba dosud kompletně dvoukolejná pruská Ostbahn z Kostrzyna do Tczewa, kde jede osobák jednou za hodinu, rychlík jednou za den a náklady jedou pokud možno jinudy pod trolejí.
Ostbahn není kompletně dvoukolejný. Krom jednokolejného úseku po estakádě v Gorzowě je pak další od Piły až za Chojnice do Gutowce.
Díky za opravu. Je pravda že na německé straně je to také zčásti jednokolejné.