Polsko chce splavnit Odru do Česka do roku 2030, suchý poldr změní na zásobník vody
Řeka Odra by podle plánů polského ministerstva námořního hospodářství a vnitrozemské plavby měla být do roku 2030 splavná od přístavu
Řeka Odra by podle plánů polského ministerstva námořního hospodářství a vnitrozemské plavby měla být do roku 2030 splavná od přístavu Kędzierzyn-Koźle až po českou hranici. Ministerstvo zpracovává studii proveditelnosti navazující na výsledky české studie týkající se vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Novinářům to řekla zmocněnkyně ministerstva Gabriela Tomiková na Oderském fóru v Bohumíně.
Polsko už plánuje investice do Oderské vodní cesty, které například zajistí dostatek vody. Blízko českým hranicím, jen asi 20 kilometrů od Bohumína, se nyní dokončuje u Ratiboři stavba suchého poldru. Ten má chránit před povodněmi Ratiboř a další města a obce po proudu Odry. Hotový má být v příštím roce.
“Připravujeme přestavbu suchého poldru Ratiboř na multifunkční vodní nádrž. Jednou z jejích funkcí bude právě zajišťování odpovídající úrovně hladiny na Odře,” řekla Tomiková. Vzhledem k evropským dotacím ale bude muset mít objekt pět let funkci suchého poldru. Hned poté by měla být zahájena jeho přestavba na vodní nádrž. Jeho přeměnu Poláci zvažují nejen kvůli lodní dopravě, ale i vzhledem k suchu posledních let.
Polsko průběžně modernizuje Oderskou vodní cestu a připravuje projekty pro podporu plavby, například nový uhelný přístav pro tepelnou elektrárnu Opole nebo logistické centrum v přístavu Koźle. Podmínky pro plavbu na Odře za Vratislaví nedávno významně zlepšil plavební stupeň Malczyce, který byl dokončen loni. Dále pod Vratislaví začala příprava výstavby plavebních stupňů Lubiąż a Ścinawa.
Prvních 15 kilometrů vodní cesty Dunaj-Odra již v Polsku existuje – plavební kanály Gliwický a Kedzierzynský byly postaveny ve 40. letech 20. století a nyní se opravují a modernizují.
Splavnění Odry podporuje také Moravskoslezský kraj. Podle náměstkyně hejtmana Jarmily Uvírové nebude zajištění finančních prostředků takový problém, jako získání stavebního povolení. „Ale buďme optimističtí, protože jedna věc je jasná, že tento projekt je vizionářský, ale pokud by se podařil, tak si myslím, že by to mohlo přispět k rozvoji našeho regionu,“ sdělila Uvírová. Tomiková dodala, že ministerstvo vidí zájem ze strany polských i českých podnikatelů o využívání vodní cesty. “Už teď polští rejdaři nabízejí českým firmám možnost využití Odry na polské straně a věříme, že do budoucna o to bude velký zájem,” řekla zmocněnkyně.
Napomoci rozvoji lodní dopravy na Odře má také inovativní kontejnerová loď, která se nyní staví v loděnici v Koźle zhruba 60 kilometrů od českých hranic. Loď bude stát 15 milionů zlotých (přibližně 90 milionů korun), z čehož dvě třetiny zaplatí evropské dotace. Bude dlouhá 70 metrů a široká devět metrů a vejde se na ni 42 kontejnerů, přičemž jeden kontejner odpovídá jednomu kamionu. V případě zapojení člunu by uvezla dvojnásobek nákladu. Speciálně pro Odru bude mít ponor 1,6 metru. Loď bude mít smíšený pohon na naftu a zkapalněný zemní plyn (LNG).
https://www.facebook.com/PGWWodyPolskie/videos/2168943709886989/
Projekt Dunaj-Odra-Labe počítá s propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje až do Severního a Baltského moře. Výstavba by podle studie stála přes 585 miliard korun. Centrální komise ministerstva dopravy letos navrhla kvůli vysokým nákladům dále již nesledovat takzvanou labskou větev a pokračovat pouze v přípravách na propojení Dunaje a Odry, což by podle odhadů mělo stát 283 miliard korun. Proti okleštění projektu jsou nicméně Ústecký, Středočeský a Pardubický kraj, které trvají na zachování labské větvě vodního koridoru.
Projekt má ale i řadu odpůrců, zejména z řad ekologických aktivistů. Ti plánují na 14. června veřejné slyšení v Senátu.
Česká vláda by měla o dalším pokračování přípravy vodního koridoru rozhodnout v září.
Tomáš Kolařík, autor je šéfredaktorem časopisu Plavba a vodní cesty