Dopravci Názory Železnice

Polemika: „Parní i motorová lokomotiva jely v tuzemsku podle německých předpisů“

Sporná lokomotiva německé řady 216. Pramen: Drážní úřad
Sporná lokomotiva německé řady 216. Pramen: Drážní úřad

Deník Zdopravy.cz nedávno informoval, že Drážní úřad udělil dopravci MBM rail pokutu za (podle úřadu) neoprávněný provoz německé parní lokomotivy. Další pokuta firmě hrozí za jízdu s německou motorovou lokomotivou. Jednatel firmy Jiří Mužík vysvětluje, proč MBM rail považuje jízdy obou lokomotiv za legální. 

MBM rail se odvolala proti rozhodnutí Drážního úřadu ve věci údajného provozu vozidla neschváleného pro provoz v ČR. Dopravce MBM provozoval parní lokomotivu, která má u nás řadu 431.0. Lokomotiva 90800093960-7 je, až na absenci olovníků, shodná s řadou 431.0 a je registrována v Německu.

Stroj byl provozován podle ustanovení § 59 odst. 2 vyhlášky 173/95 Sb., kdy se shoda se schváleným typem nevyžaduje a průkaz způsobilosti se nevystavuje. Tento způsob provozu se používá u mimořádného nasazení vozidla, kdy na schvalovací proceduru není čas a nepředpokládá se pravidelný provoz v České republice. V takovém případě se lokomotiva provozuje podle předpisů platných v zemi, kde je registrována, v našem případně podle německých předpisů, které ale olovníky neznají.

Podmínkou provozu podle § 59 je dohoda dopravců (ve vyhl. 173/1995 Sb. je použit poněkud archaický, ale stále platný výraz „železniční správa“), která byla uzavřena. Další podmínkou je bezpečný provoz vozidla, který byl splněn (rušení kolejových obvodů nepřichází u parní lokomotivy v úvahu a tento typ lokomotivy byl už u nás schválen jako řada 431.0). Na absenci olovníků bylo pamatováno v dohodě dopravců a česká lokomotivní četa byla na tento způsob provozu podle německých předpisů zvláště upozorněna. Práce čety při obsluze kotle byla předmětem kontroly dopravce, kdy nebyly shledány závady a nedostatky.

Stejně dopravce postupoval (podle ustanovení § 59 odst. 2 vyhlášky 173/95 Sb.) při provozu lokomotivy řady BR 218, která zaskakovala za kmenovou lokomotivu 745.7, která měla závadu na nápravové převodovce a z Německa bylo třeba přivézt vlak v režimu „just in time“. I v tomto případě byla uzavřena dohoda mezi dopravci a provoz byl bezpečný, neboť lokomotiva má hydraulický přenos výkonu, který vylučuje rušení kolejových obvodů. Rušit nemůže ani zařízení pro vytápění vlaku, na lokomotivě je parní generátor Clayton.

Dopravce MBM použil při provozu vozidel § 59 odst. 2 vyhl. 173/95 Sb. v dobré víře, neboť toto platné ustanovení je součástí českého právního řádu a dopravce MBM nevidí jediný důvod, proč by nemohl postupovat podle platného právního předpisu. Drážní úřad byl ale jiného názoru a udělil dopravci pokutu s odůvodnění, že byla provozována lokomotiva bez platného průkazu způsobilosti – který se ovšem v tomto případě nevydává. Proti rozhodnutí Drážního úřadu se dopravce MBM odvolal k ministerstvu dopravy.

Jiří Mužík, jednatel MBM rail

19 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • A neměly by konečně platit v EU všude stejné drážní předpisy? Hlavně, že máme předpis na ochranu osobní údajů..

    • To zatím není dost dobře možné, protože naprostá většina železničních správ disponuje vzájemně odlišnými technickými podmínkami – některé náležitosti by samozřejmě bylo možno sjednotit už nyní, otázkou ale je, jaký zájem o to by v současném „liberálně konkurenčním prostředí“ ve skutečnosti byl.

  • Vytrženo z kontextu. Evropské právo jasně říká jak se používá zahraniční vozidlo, tohle musí mít povolení od každého státu. Kdyby stačila dohoda dvou dopravců, můžeme zavřít úřad protože nebude potřeba nic schvalovat když se dva dopravci dohodnou… A je jedno jestli jede jednou nebo pravidelně… Ať zkusí zajet do Německa s vozidlem schváleným jen v ČR…

  • „Tento způsob provozu se používá u mimořádného nasazení vozidla, kdy na schvalovací proceduru není čas a nepředpokládá se pravidelný provoz v České republice.“
    To NENÍ pravda – v (pro Jirku Mužíka) nejlepším případě je to jen část pravdy!

    „Podmínkou provozu podle § 59 je dohoda dopravců (ve vyhl. 173/1995 Sb. je použit poněkud archaický, ale stále platný výraz „železniční správa“), která byla uzavřena.“
    Podle informace z DÚ Jirka Mužík žádnou dohodu s německou „železniční správou“ včas před udělením pokuty nepředložil.

    • Zajímavé. Správní řízení je neveřejné, že by únik informací z DÚ? To je ovšem na pováženou a mělo by to být vyšetřeno. Patrně „železničář v dopravě“ ví víc, než ing. Mužík, který byl za MBM účastníkem toho řízení . Píše-li v článku že dohoda byla, tak asi ví, co píše.

      • Jaký únik informací? Správní řízení DÚ ČR řádně ukončil a jako opravný prostředek udělil pokutu, protože nebyly splněny stanovené podmínky (m.j. ani včas předložena předmětná dohoda). Že s tím závěrem Jirka Mužík nesouhlasil a odvolal se k MD ČR (které se jím zabývá – nezabývá už asi měsíc), to je až jeho další krok učiněný po skončení původního řízení – a co do toho odvolání napsal, je jeho věc: samozřejmě přitom na sebe „žalovat“ nebude, tak hloupý není.

  • V textu je chyba. Jezdi se loko 216. Ta parni generator i dieselhydrauliku ma.

  • Podle spolkových předpisů zde třeba jezdí krámy gwtr, které tedy nemusí mít ani genstop, či trsku. A nemusí to (na rozdíl od Mužíka) změnit ani po absencí uvedených systémů zaviněné bouračce. Mužík neprovozuje, pokud vim, odchylně od gwtr skvěle placenou pravidelnou dopravu. Co, nebo kdo představuje vyšší riziko? Že by fungoval dvojí metr?

    • Možná byste měl přestat chlastat tu produkci n.p. Budvar, protože to už hodně leze na mozek. Furt dokola ty samý lži a pomluvy…

      • Taky jsem si celou dobu, co to čtu, říkal, jestli je to jeden a ten samý 😀

      • Nejsem únavným. Únavné je cestování s hlučícími tramvajemi gw. A v té souvislosti se ptám, proč po Šumavě v cudzině schválená vozidla vesele rámusí (bez fčních rdst a genstopu), zatímco spolkaře ing. Mužíka za daleko menší prohřešek buzerují? Moje otázka s kvalitou popíjeného ležáku souvisí pramálo. Příště poprosím o menší porci invektiv (byť mé všetečné otázky u jedince slabší povahy jistě vzbuzují jistou míru nevole) zato o lepší odpověď.

        • Aha, takže to nejsou kecy a pomluvy vydolované buhvíkde, ale „všeobecné dotazy“. Děkujeme za poučení…

  • Řada BR 218 nemá parní generátor Clayton, ale již z výroby elektrické topení.

    • „Řada BR 218“ – už jen toto spojení svědčí o vachrlatých znalostech autora textu v železniční problematice. Takhle píšou mašinkáři co si doma rovnají německé lokomotivy do vitrínky. Aneb, Němci taky nepíšou „Baureihe ř. E499.0“

  • Nic proti, ale zrovna Mužík docela rád často používá věci „v dobré víře“ a je to taková jeho výmluva. Uvidíme, co na to MD.

Newsletter

Partneři


Výběr editora