A VRT SLEZSKO (Ostrava – Polsko) budou stavět Poláci místo nás?
Flek
7 hodin
Nějak mi uniká ten smysl, draze pořizovat a provozovat takové jednotky, když pořád nejsou tratě, kde by měli jezdit. A to je i země, kde dnes prakticky neexistují dvoupatrové příměstské jednotky do dvoumilionového hlavního města.
Neříkám, že by se ta patra nehodila, ale oni mají poměrně silnou intenzitu těch klasických, mnohdy dvojitých. A to jak u SKM, tak u KM, tak u WKD (to je pochopitelně trochu výjimka). Do toho tam mají rychlé vrstvy na Lodź (LKA) a zaplněnost je standardní. Naopak ty klasické jednotky mají o něco rychlejší výměnu cestujících. A další věc je, že u nich se přece jen rychlodráha bude stavět snáze, ať už kvůli výškovým poměrům, ale i menší hustotě zalidnění. Zkrácení dojezdu trasy z Trojměstí do Waw by dost dávalo smysl a dolů na Krakow/Katowice taky. To samé Trojměstí –… Číst vice »
Honza Vitásek
8 hodin
Aha, tak proto naši nové rychlovlaky neobjednávají.
Dobře to dělají. Za peníze z EU postavili komplet dálniční síť a ta železniční bude následovat. Šest plánovaných reaktorů místo uhlí.
My jsme ty peníze zvládli prožrat za plaketky s logem EU na dětských hřištích… …v tomto ohledu je mi z nás fakt smutno…
před 20 lety nás všude vyzdvihovali jaký jsme ekonomický tygr střední evropy, a od té doby se jen klepeme po rameni jací jsme pašáci, aniž by si někdo všiml, že sousedi jsou mezitím o kus jinde
Myslíte že v Polsku ty hřiště nestaví? Mají je taky a my máme opravenou většinu tramvajových tratí v Praze, nová vozidla, komplet obměna MHD v ostatních městech a spoustu dalšího. Poláci jsou akorát lepší v čerpání dotací v maximální míře plus nějaké dojednání specifických výjimek pro svůj stát.
Pokud jsme něco prožrali, tak jsou to linky na toustový chleba za 100 mega pro oligarchu nebo rozkradený ROP Severozápad.
U dálkový dopravy nemá dneska už ten takt valnou přidanou hodnotu (krom toho, že taky zdaleka není všude). Za jedno máme internet, takže do 20 vteřin najdu jakýkoliv spojení (včetně mimořádnosti a zpoždění) a za druhý si kupuju jízdenku, kde je to spojení zase vypsaný.
V Polsku to má jezdit snad na Lodž/Poznaň/Wroclaw. Krom toho, že Poláci už dávno jezdí 200.
Jestli věříte naším plánům, tak bych vám rád nabídnul kouzelný fazole za výhodnou cenu.
Ano, aktuálně jezdí express (EIP/EIC) z Vratislavi do Varšavy v 6:36 a další až za 6 hodin, mezitím jen pár pomalých spojů. Proto má takt velký význam.
Nevím, proč kdekdo skloňuje taktovou dopravu. Podle mě je to celkem nefunkční pitomost, která se u nás ani pořádně nepraktikuje, protože třeba pražský Hlavák v žádném případě nemá násobné rezervy v kapacitě, aby to praktikovat šlo. Důležitá je doprava intervalová. Ta je tu velmi rozšířená, a leckdy se jí říká i taktová, aby se ten nesmysl zamatlal.
Jan
12 hodin
Ty polské pendolina byly stejně zvláštní volba. Naklápění sice nemají, ale skříň se přesto nahoru zužuje, aby se to při naklápění vlezlo do prujezdního profilu. Občas jezdím jejich švýcarskými sourozenci a v interiéru je to dost poznat. Není to sice tak stísněné jako v pendolinech předchozí generace, ale normální nenaklápecí vozy jsou prostě větší a pohodlnější. No a Poláci se rozhodli platit tuto daň za naklápění úplně zbytečně.
V placatém Polsku to naklápění nikdy nemělo moc smysl. Omezení rychlosti tam bývalo vždycky spíš stavem trati než směrovýmy poměry. Objednávat jednotky s drahým naklápěním by tam bylo dost zbytečné. Problém je, že oni si koupili nenaklápěcí pendolina místo normálních nenaklápěcích jednotek.
Co s tím mají společného odstředivé síly? Kvůli těm se užší skříň fakt dělat nemusí…
„Naklápění skříní nemá s „placatostí“ Polska absolutně nic společného.“
Placatost Polska je důvod, proč tam naklápění nemá smysl pořizovat. Proč si PKP přesto objednaly vlaky s naklápěcí skříní je pro mě právě to nepochopitelné rozhodnutí.
Možná má naklápění s odstředivými silami společné to, že kompenzuje nevyrovnané příčné zrychlení působící na cestující, pro které je pak jízda komfortnější ve srovnání se standardními vozidly.
Mimo jiné. Ale rozhodující je, kam směřuje výslednice sil působících na soupravu v oblouku, aby nevznikl moment ohybu způsobící převržení soupravy. A naklápění skříně upravuje tuto výslednici sil.
P.S. Je to vlastně totéž, jako když jedete rychle na kole do zatáčky. Musíte se naklonit, aby výslednice sil (hmotnost vaše + kola + odstředivá síla) procházející těžištěm, směřovala dovnitř oblouku nebo maximálně po stopu kola. Jinak letíte ven. No a vozidla to mají stejně.
Vzhledem k tomu, že jsem se pár let živil jako konstruktér kolejových vozidel, bych vám vzhledem k hloupostem, které tady často v diskusích píšete, doporučil, abyste raději šel s klukama na hřiště. A znovu opakuji, že o použití naklápěcích skříní rozhodují vedle řady jiných důvodů rychlost jízdy a odstředivé síly působící v obloucích na skříň a tím i na kola a kolejnici. Ale rozhodně důvodem nepořízení není placatost Polska.
Což je blbost, teď litují, že to naklápění nemají, protože by se dalo pěkně využít na trati z Varšavy do Trojměstí, kde jsou časté propady rychlostí z 200 na 170/185 apod.
Pravdepodobne dostali od Alstomu dobrú cenu, keď objednali identickú skriňu s ETR610, ktorá bola vo výrobe. Na VRT naklápanie netreba a keď ich nepoužívajú na starých tratiach ako TGV, tak je to asi aj efektívne.
TPal.
13 hodin
Kdy má dojít k modernizaci interiéru polských pendolin?
Erik85
13 hodin
Vtipné, že se hned ozval Stadler, že stačí jen 250 km/h. 🙂
Frantisek
13 hodin
Na to zajizdeni do CR se tesim, hezky to ukaze, co bychom mohli mit, kdyby na SZ nebyli takovy lepli a fakt by neco staveli.
Přerov-Břeclav bude rychlejší vždy přes Otrokovice, v současnosti tuto 100km trasu EC zvládá za 60minut včetně třech mezizastávek, bez zastávky (předpoklad dálkového vysokorychlostního vlaku) po současné trati určitě za 50min, to přes Brno nepůjde ani omylem i když bude komplet Brno-Přerov na 200 a VRT Brno-Rakvice. Pak už to bude jen otázka poptávky a využití potenciálu Brna. Myslím si že budou existovat dálkové spoje v obou trasách
Rakousko – Polsko přes Brno nemá moc symsl. I kdyby byly všechny tratě hotové, tak to bude při nejlepším stejně rychlé. Jízda přes Brno nemá žádné výhody. Akorát by se ještě víc zasekal už tak přetížený uzel Brno a tratě v okolí. Ty vlaky se naplní aj bez zastávky v Brně díky silné komunitě Poláků s Rakousku. Z Brna do Vídně je už teď dobré spojení a Brno – Ostrava (- Polsko) by se s novou tratí taky mohlo uživit samo.
Rakousko – Polsko přes Brno má smysl při existenci VRT Brno – Pohořelice – Laa – Wien (bohužel neplánované aneb nadále zajížďka z Brna do Vídně přes Břeclav vč. cpaní všech vlaků mj. na úsek Süssenbrunn – Gänserndorf).
Ano, tak nějak mi to vyšlo. Pokud bychom se jednou dočkali odstranění těch zbývajcích úrovňových přejezdů na trati, dalo by se ještě nějakou minutku umazat. Na to ale asi stát při plánované investiční aktivitě nebude mít žádný prostor, pokud nedojde k nějakému neštěstí srovnatelném se Studénkou.
Takzvaná linie „Y“. Provozní rychlost 320 km/h. Konstrukční rychlost 350 km/h. 480 km tratí, které spojí Varšavu s Poznaní a Vratislaví. V pozdější fázi se plánuje vybudování dalších tras pro takové rychlosti.
A VRT SLEZSKO (Ostrava – Polsko) budou stavět Poláci místo nás?
Nějak mi uniká ten smysl, draze pořizovat a provozovat takové jednotky, když pořád nejsou tratě, kde by měli jezdit. A to je i země, kde dnes prakticky neexistují dvoupatrové příměstské jednotky do dvoumilionového hlavního města.
Za 10 let budou mít mnoho kilometrů tratí, po kterých by měli běhat. Vlaky se musí vyrábět, proto se objednávají dopředu.
Neříkám, že by se ta patra nehodila, ale oni mají poměrně silnou intenzitu těch klasických, mnohdy dvojitých. A to jak u SKM, tak u KM, tak u WKD (to je pochopitelně trochu výjimka). Do toho tam mají rychlé vrstvy na Lodź (LKA) a zaplněnost je standardní. Naopak ty klasické jednotky mají o něco rychlejší výměnu cestujících. A další věc je, že u nich se přece jen rychlodráha bude stavět snáze, ať už kvůli výškovým poměrům, ale i menší hustotě zalidnění. Zkrácení dojezdu trasy z Trojměstí do Waw by dost dávalo smysl a dolů na Krakow/Katowice taky. To samé Trojměstí –… Číst vice »
Aha, tak proto naši nové rychlovlaky neobjednávají.
Kteří „naši“ a na jakou linku?
Dobře to dělají. Za peníze z EU postavili komplet dálniční síť a ta železniční bude následovat. Šest plánovaných reaktorů místo uhlí.
My jsme ty peníze zvládli prožrat za plaketky s logem EU na dětských hřištích… …v tomto ohledu je mi z nás fakt smutno…
A rozhledny máme krásné!
Bohužel rozhledny se začínaji po 20 letech rozpadat, takže z toho nezbude nic.
před 20 lety nás všude vyzdvihovali jaký jsme ekonomický tygr střední evropy, a od té doby se jen klepeme po rameni jací jsme pašáci, aniž by si někdo všiml, že sousedi jsou mezitím o kus jinde
Ještě u nás umíme dotace na ETCS na 30+ let starý popelnice místo nákupu nových mašin!
Náhodou, nové mašiny s ETCS i celé vlaky se tu nakupují po desítkách. Problém je, že to dost dobře nejde po stovkách.
Líp bych to nenapsal! Smutná pravda.
Myslíte že v Polsku ty hřiště nestaví? Mají je taky a my máme opravenou většinu tramvajových tratí v Praze, nová vozidla, komplet obměna MHD v ostatních městech a spoustu dalšího. Poláci jsou akorát lepší v čerpání dotací v maximální míře plus nějaké dojednání specifických výjimek pro svůj stát.
Pokud jsme něco prožrali, tak jsou to linky na toustový chleba za 100 mega pro oligarchu nebo rozkradený ROP Severozápad.
Podivejte se jaké tramvaje jezdí v Polských městech a jaké u nás. Rozdíl markantní.
Pro začátek by stačilo zavést taktovou dopravu. Polsko je poslední země ve střední Evropě kde takt nemají. Od menšího k většímu.
To je pravda, jinak si nás PL maže na chleba
Takze oni budou jezdit 300 a my se jim budem vysmivat, ze nemaj takt…
My budeme jezdit 320 km/h (dle plánů).
Mmch. na kterých že tratích budou těch 320 km/h jezdit?
** Pardon: otázka měla zní: na kterých že polských tatích budou ty polské jednotky těch 300 km/h jezdit?
P. S. Takt má být naprosto základní věc z hlediska pravidelných vazeb, zapamatovatelného JŘ atd. atd.
U dálkový dopravy nemá dneska už ten takt valnou přidanou hodnotu (krom toho, že taky zdaleka není všude). Za jedno máme internet, takže do 20 vteřin najdu jakýkoliv spojení (včetně mimořádnosti a zpoždění) a za druhý si kupuju jízdenku, kde je to spojení zase vypsaný.
V Polsku to má jezdit snad na Lodž/Poznaň/Wroclaw. Krom toho, že Poláci už dávno jezdí 200.
Jestli věříte naším plánům, tak bych vám rád nabídnul kouzelný fazole za výhodnou cenu.
Ano, aktuálně jezdí express (EIP/EIC) z Vratislavi do Varšavy v 6:36 a další až za 6 hodin, mezitím jen pár pomalých spojů. Proto má takt velký význam.
My máme a budeme mít jen plány. Poláci narozdíl od nás jen nežvaní, ale makají.
Nevím, proč kdekdo skloňuje taktovou dopravu. Podle mě je to celkem nefunkční pitomost, která se u nás ani pořádně nepraktikuje, protože třeba pražský Hlavák v žádném případě nemá násobné rezervy v kapacitě, aby to praktikovat šlo. Důležitá je doprava intervalová. Ta je tu velmi rozšířená, a leckdy se jí říká i taktová, aby se ten nesmysl zamatlal.
Ty polské pendolina byly stejně zvláštní volba. Naklápění sice nemají, ale skříň se přesto nahoru zužuje, aby se to při naklápění vlezlo do prujezdního profilu. Občas jezdím jejich švýcarskými sourozenci a v interiéru je to dost poznat. Není to sice tak stísněné jako v pendolinech předchozí generace, ale normální nenaklápecí vozy jsou prostě větší a pohodlnější. No a Poláci se rozhodli platit tuto daň za naklápění úplně zbytečně.
To je tak, kdyz si objednate naklapeci jednotky a usetrite na systemu naklapeni… 🙂
V placatém Polsku to naklápění nikdy nemělo moc smysl. Omezení rychlosti tam bývalo vždycky spíš stavem trati než směrovýmy poměry. Objednávat jednotky s drahým naklápěním by tam bylo dost zbytečné. Problém je, že oni si koupili nenaklápěcí pendolina místo normálních nenaklápěcích jednotek.
Naklápění skříní nemá s „placatostí“ Polska absolutně nic společného. Co takhle vliv odstředivých sil v obloucích?
Je-li místa dost,není třeba ostrých oblouků.
Co s tím mají společného odstředivé síly? Kvůli těm se užší skříň fakt dělat nemusí…
„Naklápění skříní nemá s „placatostí“ Polska absolutně nic společného.“
Placatost Polska je důvod, proč tam naklápění nemá smysl pořizovat. Proč si PKP přesto objednaly vlaky s naklápěcí skříní je pro mě právě to nepochopitelné rozhodnutí.
Možná má naklápění s odstředivými silami společné to, že kompenzuje nevyrovnané příčné zrychlení působící na cestující, pro které je pak jízda komfortnější ve srovnání se standardními vozidly.
Mimo jiné. Ale rozhodující je, kam směřuje výslednice sil působících na soupravu v oblouku, aby nevznikl moment ohybu způsobící převržení soupravy. A naklápění skříně upravuje tuto výslednici sil.
P.S. Je to vlastně totéž, jako když jedete rychle na kole do zatáčky. Musíte se naklonit, aby výslednice sil (hmotnost vaše + kola + odstředivá síla) procházející těžištěm, směřovala dovnitř oblouku nebo maximálně po stopu kola. Jinak letíte ven. No a vozidla to mají stejně.
Krásný příklad, ještě názorněji je to vidět na motocyklu.
Vzhledem k tomu, že jsem se pár let živil jako konstruktér kolejových vozidel, bych vám vzhledem k hloupostem, které tady často v diskusích píšete, doporučil, abyste raději šel s klukama na hřiště. A znovu opakuji, že o použití naklápěcích skříní rozhodují vedle řady jiných důvodů rychlost jízdy a odstředivé síly působící v obloucích na skříň a tím i na kola a kolejnici. Ale rozhodně důvodem nepořízení není placatost Polska.
Což je blbost, teď litují, že to naklápění nemají, protože by se dalo pěkně využít na trati z Varšavy do Trojměstí, kde jsou časté propady rychlostí z 200 na 170/185 apod.
Pravdepodobne dostali od Alstomu dobrú cenu, keď objednali identickú skriňu s ETR610, ktorá bola vo výrobe. Na VRT naklápanie netreba a keď ich nepoužívajú na starých tratiach ako TGV, tak je to asi aj efektívne.
Kdy má dojít k modernizaci interiéru polských pendolin?
Vtipné, že se hned ozval Stadler, že stačí jen 250 km/h. 🙂
Na to zajizdeni do CR se tesim, hezky to ukaze, co bychom mohli mit, kdyby na SZ nebyli takovy lepli a fakt by neco staveli.
Ta jižní linka bude reálně linka Vídeň – Brno – novostavba přes Vyškov – Ostrava – PL. Těším se.
Dokud nebude celá novostavba Brno-Přerov, modernizovaný ŽUB a VRT Brno – Břeclav, bude pro Poláky stále rychlejší spojení s Vídní přes Otrokovice.
Stavby ktere jmenujete budou všechny hotovy až někdy na konci století
Kterého? 🙂
Přerov-Břeclav bude rychlejší vždy přes Otrokovice, v současnosti tuto 100km trasu EC zvládá za 60minut včetně třech mezizastávek, bez zastávky (předpoklad dálkového vysokorychlostního vlaku) po současné trati určitě za 50min, to přes Brno nepůjde ani omylem i když bude komplet Brno-Přerov na 200 a VRT Brno-Rakvice. Pak už to bude jen otázka poptávky a využití potenciálu Brna. Myslím si že budou existovat dálkové spoje v obou trasách
Rakousko – Polsko přes Brno nemá moc symsl. I kdyby byly všechny tratě hotové, tak to bude při nejlepším stejně rychlé. Jízda přes Brno nemá žádné výhody. Akorát by se ještě víc zasekal už tak přetížený uzel Brno a tratě v okolí. Ty vlaky se naplní aj bez zastávky v Brně díky silné komunitě Poláků s Rakousku. Z Brna do Vídně je už teď dobré spojení a Brno – Ostrava (- Polsko) by se s novou tratí taky mohlo uživit samo.
Rakousko – Polsko přes Brno má smysl při existenci VRT Brno – Pohořelice – Laa – Wien (bohužel neplánované aneb nadále zajížďka z Brna do Vídně přes Břeclav vč. cpaní všech vlaků mj. na úsek Süssenbrunn – Gänserndorf).
Ano, tak nějak mi to vyšlo. Pokud bychom se jednou dočkali odstranění těch zbývajcích úrovňových přejezdů na trati, dalo by se ještě nějakou minutku umazat. Na to ale asi stát při plánované investiční aktivitě nebude mít žádný prostor, pokud nedojde k nějakému neštěstí srovnatelném se Studénkou.
A od kdy má povoleno SŽ projednávat a projektovat VRT? Natož stavět…
Jj, za všechno může nějaký zidojestersky protiželezniční spiknutí! #mynic
Takže nic nevíte a jen blbe plácáte.
Zamyslel jste se alespoň nad otázkou nebo jen reagujete náhodně na text?
A kterou trať na 300km/h v Polsku právě staví?
Takzvaná linie „Y“. Provozní rychlost 320 km/h. Konstrukční rychlost 350 km/h. 480 km tratí, které spojí Varšavu s Poznaní a Vratislaví. V pozdější fázi se plánuje vybudování dalších tras pro takové rychlosti.
https://www.cpk.pl/pl/aktualnosci-2/kolejowa-linia-y-coraz-blizej-jest-wniosek-o-decyzje-srodowiskowa-dla-odcinka-sieradz-pleszew