Poláci křísí u hranic s Českem nepoužívané lokálky

Nové jednotky Pesa Elf2 pro Koleje Dolnośląskie. Foto: KDNové jednotky Pesa Elf2 pro Koleje Dolnośląskie. Foto: KD

Vlaky mají opět jezdit pod vrcholy Krkonoš a Jizerských hor.

173 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Marcel Štancl

Jindřichovice p.Smrkem – Mirsk by byla zajímavá pro Turisty, ale pochybuji, že by to byl schopen někdo obnovit.

Zdravý sluch

Pokud je něco smutné, tak to, že podobnou situaci jako v Polsku 90. a 00. let dnes zažívá železnice v Rumunsku. Zde je dost podobný úpadek, kdy se zdaleka nezavírají jen lokálky. A bohužel se asi nedá moc čekat, že za 30 let to Rumuni udrží, protože ti budou rádi, když albanizaci neprojdou za 30 let i hlavní tahy. V Rumunsku to vypadá, že do 30 let tam bude řidší síť než ve Francii či Španělsku či Pobaltí (kde to ale dává důvod a trochj to vykompenzuje rail baltica) a to je co říct. Tady můžou šotouši kňučet právem. V… Číst vice »

Gwann

víte, ono řevem za obnovu provozu na kozí dráze, za pokračování provozu asi dost absurdních podřipských lokálek a obdobně užitečné bousovky aj. se „zabezpečuje“, že nikdo nebude mít čas přemýšlet o rušení čehokoliv alespoň trochu použitelného, když čelí tlaku a řevu i zde. provozovat mnohé lokálky je ekonomický nesmysl obdobně jako provozovat drtivou většinu busů v sedlech a v méně obydlených regionech. ale to se u veřejných služeb stává, že jsou nesmyslné. proto jsou to veřejné služby. ono učit některé lidi číst, když je dopředu jasné, že se to nenaučí; udržovat některé silnice III. a ještě nižší třídy, provádět záchranný… Číst vice »

Zdravý sluch

Ne, to se tím nezajišťuje. Možná to tak vypadá při pohledu z roku na rok, ale v dlouhodobějším horizontu je bez problému prokazatelné, že většina zemí světa, která podporuje osobní železniční dopravu, se po zrušení lokálek nepustila do masivního ořezávání ze zbytku sítě. Jen v Evropě mluví za vše historie železnice v Německu, Rakousku, Anglii, celá Skandinávie, Itálie, Benelux… To co popisujete platí trochu ve Francii, ale ani tam to není vyloženě o tomhle. Tam je v první řadě o dost menším osídlení na venkově než v Německu či Anglii a do toho tratě, které by byly obdobou našich tratí… Číst vice »

David

Bezplatný převod ze státu na kraj či obec? To by u nás neprošlo. Náš stát (SŽ) to raději za drahé peníze nechá rozebrat či zbourat.

Jiří Kocurek

Tak stát nebo správa železnic? Státu patří i nemocnice na Bulovce, ta s tím asi nebude mít nic společného. Nelíbí se mi to rozšiřování viny na všechny instituce.

JanS

Ta „instituce“, která je vinna, se jmenuje Vláda České republiky a je jenom jedna. Ta řídí úplně stejně SŽ jako tu Bulovku.
Nebo opačně – Bulovka má se SŽ společné to, že je obě řídí stejná vláda

Jaaaa

Spíš je to ministerstvo dopravy a vrcholový management SŽ.

Vlastimil Kocurek

Jen technická poznámka: vrcholový (TOP) management, je totiž určitým byznys pojmem, který takto označuje lidi, kteří perfektně řídí své další podřízené, navíc mají syntetické myšlení a dovedou dělat i strategii vývoje.
TOP management naproti tomu není banda dobře placených prospěchářů a kariéristů, dosazených svými politickými kamarády.

Jiří Kocurek

Protože SŽ za nic zodpovědnost nenese, nic neví, nic nerozhoduje a nemůže se ani ozvat.

Vlastimil Kocurek

Asi tak nějak

V.N.

OK , dobrá zpráva. Nicméně si nejsem jistý, zda obnova bude ze 100% možná. Jestli si to dobře pamatuji , tak zrovna v Karpaczi tuším vyrostly za tu dobu v profilu nějaké překážky, nějaké stavby typu TESCO apod…

-TR-

Pokud bylo něco postaveno v ochranném pásmu dráhy, tak to bylo zřejmě nelegálně a neměl by být problém takové stavby zbourat. V Polsku taková legislativa určitě existuje.

V.N.

Nevíte, jaký je dnes status té dráhy . Není třeba již zrušená ???

-TR-

Celá trať Jelenia Góra – Karpacz nebyla úředně zrušena nikdy.

*h8*

Ale v česku je to obdobné – jaký problém dělají stavby (resp. jejich majitelé) v profilu nikdy nezrušené tramvajové trati v Brně ze Stránské skály do Staré Líšně.

Jaaa

By mne opravdu zajímalo, co by se stalo, kdyby to prostě projeli buldozerem.

Pavel

Prošel jsme si podle mapy uvedené tratě a ono se nejedná o žádné místní dráhy od vesnice k ještě menší vesnici. Ale opravdu o tratě spojující relativně velká sídla. A většina tratí není ani koncových, ale propojujících stávající úseky. Takže potenciál těchto tratí je velký. Proto ty návrhy na modernizaci a elektrifikaci.

Panda

Přesně tak, porovnání s tratěma typu Bousov-Bakov (viz některé příspěvky níže) je úplně mimo. A například zrušení tratě do Karpacz lze přirovnat tak ke zrušení Železné Rudy… Na naší straně Krkonoš podobné tratě chybí a vede to k zácpám a zadělání hor parkovištěma (viz Pec).

Zdravý sluch

Jj, to přirovnání sedí. Zvláště v Polsku, kde je pohoří málo a Poláci jsou tak mnohem více ochotní jezdit koncentrovaně do těch 2 co mají. V Česku se poptávka rozmělní, v Polsku nikoli. Není tak divu, že se dnes snaží obnovit dopravu, ono se dá čekat, že do Karpacze bude i přímé TLK z Wroclawi, jako do Sklarske. Zrušené či skomírající lokálky v ČR nemají ani nejmenší šanci se tomu podobat. Jejích obdobu nezachraňuje ani Polák. Spíše bych to přirovnal ke snaze, aby Polsko přestalo rozsahem měst dostupných po železnici zaostávat za Slovenskem.

Hubert

Nechybí. Do Žacléře trať vede, ale kraj nic neobjednal, do Rokytnice jede jeden spoj za týden, víc kraj nechce…

simeon

Navíc elektrifikovány již byly, bohužel jen do konce 2. světové války. Držím palce, Krkonoše budou zase trochu zajímavější 🙂

Jouda

……už i Poláci dostávají rozum a my budeme konzervovat ….

noerf

Jenže vojvodství bude obnovovat tratě, které zrychlí, elektrifikuje a zahrne do svého integrovaného systému. Druhá věc je, zda-li od státu dostane dotace na obnovu tratí a zda následující vedení regionu to bude chtít financovat a mít na to prostředky.

Marcel Štancl

Nejen Poláci vzpomeňte si jak to dopadlo když Němci obnovili Dolní Poustevna – Sebnitz tak naši okamžitě zrušili 810 Rumburk – Ebersbach , aby to náhodou nebylo celé průjezdné pro turisty a s tím Polskem to může dopadnout zrovna tak.

xyz

Rumburk – Ebersbach: zastavení osobní dopravy od 12/2010.

Dolní Poustevna – Sebnitz: obnovení osobní dopravy od 7/2014, přičemž na české straně až po státní hranici byla obnova provedena již na podzim 2008. Dalších 5,5 roku se čekalo na německou stranu, až obnoví svůj úsek.

Marcel Štancl

To už je jedno kdo to zprasil, podstatné je , že nikdy nefungovaly oba přechody současně a tento stav trvá dodnes.

Jiří Kocurek

Ne, u nás by se měly kraje zrušit a objednávku by mělo převzít ministerstvo na Nábřeží. Tak by to bylo správně.

Jaaaa

Ne, kraje by se měly zvětšit.

*h8*

raději upravit poněkud socialistické administrativní hranice (z roku 1960) a obnovit zemské zřízení

Jiří Kocurek

Současných 14 krajů je přibližně shodných s rozdělením z roku 1948. Rozhodně ne z roku 1960, kdy byly na Moravě jen dva kraje.

Doctor

Klodzko – Stronie Śląskie je také jedna z tratí ( a v blízkosti našich hranic ), kde se jedná o revitalizaci a obnovení pravidelného provozu a to už od roku 2016.
Zde novější článek v polském jazyce : http://24klodzko.pl/kiedy-pojedziemy-pociagiem-do-stronia/
ale lze najít i jiné …
Držím polským zainteresovaným stranám palce !

Tomáš

Dobrý večer, rád bych přidal jen svůj názor.
Článek je špatně načasován. Hlavně kvůli uzávěrě Trutnovska.
Nicméně si rád přečtu všechny články zde.
Připadá mi že jsou čtenáři víc a víc rozhořčení nad neschopnosti vlády.
Více na sebe v diskusi útočí.
Je to jen můj názor nebo patřím do blázince?

Jaroslav

Dobrý večer, dovolte mi přidat i můj názor. Váš názor mi naprosto nedává smysl, protože mícháte jablka s hruškami a do toho ještě pár melounů. Hezký zbytek dne.

Jaaa

Krása, a copak dělají naše slavné centrální origány?

Hlavně si nenechat vzít pravomoc rozhodnout o tom, kde se bude jezdit a kde ne. Malí lidé nikdy nebudou dělat velké věci.

Krušky-Středohoří

Polská vojvodství zabírají mnohem větší rozlohy než naše kraje

Jaaa

To je sice možné (14 krajů je čistá zhovadilost zákonodárce), nicméně jsem odkazoval spíš na ten Kolovratníkův návrh ohledně konzervace, který ve skutečnosti tlačí SŽ. Taková klička, jakože SŽ skrze Kolovratníka má zákonodárnou iniciativu.

Nevím, co sedí na příslušných odborech GŘ SŽ za lidi, ale evidentně škodí této zemi pro svou lidskou malost.

Gwann

tak to, že jeden poslanec má zákonodárnou iniciativu, ale senátoři jen v nějakém počtu…a že to škodí…to je pravda. líp se prolobovávají různé pozměňovací hrůzy a účelové zákony

Dejv

Rozdíl mezi Polskem a Českém je, že nezůstává pouze u keců. Polák když něco řekne, tak to prostě udělá.

Lech Malý

Myslím, že si tu zemi značně idealizujete.

pkajetan

Lechu – Vy jste Polák? Já jsem Čech a s Poláky mám 40 let jen ty nejlepší zkušenosti, narozdíl od Čechů .. 🙁

Lech Malý

Jsem Čech. Teď je to už asi lepší, ale v devadesátých byl tamní maloobchod fakt brutus. Jezdil jsem tam hodně, natáhli nás tehdy snad vždycky a všude, to už fakt bylo za hranicí smůly nebo náhody. Masakr byl, když část peněz vraceli v nových, a část ve starých, to se nedalo uhlídat. Ano, od té doby jsem zaujatý, a ano, nemám obdobnou zkušenost cizince, jak se k němu chovají v naší zemi.

Lektor

Tak proč jste ta jezdil nakupovat, když vás vždycky natáhli…….

Lech Malý

Kde píšu, že jsem jezdil nakupovat? Jezdili jsme na vodu (Bóbr, Dunajec) a do příhraničních hor.

Riki

Je na tom něco divného, zvláště v devadesátkách, že Vás „natáhli“, co je na tom nenormálního , co asi dělali někteří češi zahraničním turistům. Asi si obecně nemáme co vyčítat, někdo měl zase zkušenost podobnou od nás.
I dnes by jistě někdo stále našel.

švestka

Tak zase v počtu různých náhodných změn v JŘ už jsme Polsko minulých desetiletí docela slušně dohnali. S tím rozdílem, že dneska je internet, tehdy to v Polsku byla větší kovbojka, jestli vlak přijede nebo ne.

Twix

To je pravda. Jen tomu občas předchází dlouhá doba kdy nic neříká ani nedělá.

Zdravý sluch

Čech nikdy nezavřel tratě podobné jako jsou Karpacz nebo příměstská trať z Wroclawi do Sobotky, Swidnice a její pokračování do Jedliny. V Polsku se jeden čas nejezdilo ani z Klodzka do Walbrichu. Takže nemáme kde konat. Až budou Poláci obnovovat Mochov a zachraňovat Kralovice, tak můžete povidat. Oproti třeba ale Francii se Polák skutečně snaží, to uznávám. U nás vám i v těch méně prozeleznicich krajích jezdí vlaky do třeba Studence, na úplný okraj Humpolce z okraje Havlbrodu, Merklína, do Zlutic nebo do nějakého Straskova. Co taková JHMD dodnes v pravidelném provozu. Nebo Slavonice. A můžeme pokračovat.

Tomáš Záruba

Vysočina protiželezniční? Možná před 10 lety.

M19

Do centra je to z nádraží v HavlBrodě deset minut pěšky, to je stejně jak z Hlaváku v Praze na Václavák pěšky. Jsem netušil, že je to pro většinu lidí nepřekonatelná vzdálenost. To i nádraží Jihlava město je od vlastního centra pěšky vzdálenější. Jen v Brně vás vysadí přímo v centru dění. Vaše trollení je opravda úsměvné.

Jerry

V kvalitě železniční sítě sme na tom lépe. Polská železnice je jak jezdit na oranici

Džamel

Toto platilo tak 10 roků zpátky… Dneska jsou proti nám úplně jinde…

Cestující, teď ale doma

blbost, jsou pořád daleko za námi

Jerry

Jo ty jejich pomalé jízdy na hlavních tratích.. stanice vypadají jak před válkou a tomu odpovídá i žab. Zář.

simeon

Připomínám Porajów na trati 089

Zdravý sluch

Nic z toho, co chtějí Poláci v první vlně obnovit, nejsou lokálky s potenciálem sólo 810. Jsou to tratě s parametry na v=80 i v obloucích (stavělo je Prusko) a s potenciálem na dvoudilnou Pesu, která se běžně vyrábí. Případně pro obdobu RS1 nebo ojetou RS1. Doporučuji se podívat o kousek vedle na východní Německo a všimnout si toho, že síť železnice v Polsku se kolem roku 2010 dostala na řidší, pomalejší a s minimem spojů i vedle toho, co zbylo po redukcich z 90. a první poloviny 00. let v jižním Sasku. Takže žádný div, když se Polsko trochu… Číst vice »

švestka

Přesně tak, nejde o žádné tzv. nebenbahn, čili česky lokálky, je to vidět na parametrech tratí, obloucích, (původních) rychlostech, nádražích ať už budovách nebo spousta jich má ostrovní nástupiště, zrovna tady Myslakowice. On je taky problém, že Polsko svoje Sudety považovalo za kořistní území a ještě před pár lety to tam vypadalo, že co se nepostavilo do války to není a co jo, tak se rozpadá…

Zdravý sluch

Ale tak můžou se šotouši radovat, že budou mít v pohraničí nové tratě k projíždění, akorát se k jim vlakem moc nedostanou, na jednodenní výlet leda autem, s těžkým primourenim obou očí autobusem. Z Prahy je to špatně dostupné, natož odněkud dál. Vlak tak leda pro sotouse z Liberce nebo Trutnova.

Jerry

Vidím že tomu rozumíte jak koza petrželi.

johny

No a jak se tam teda ti šotouši mají jinak dostat?

Marcel Štancl

Vlaky se pro šotouše a turisty nedělají, vlakem se má jezdit jenom do práce. Že šotouši nafotí všechny zajímavosti , hodí je na net a nalákají do vlaku další zákazníky je taky nepodstatné.

Jackub

Šotouši nalákají lidi do vlaků svými fotkami! 😂😂😂

Bram

To ale není vůbec pravda. Třeba trať do města Świeradów-Zdrój byla lokálkou, stejně tak tratě Jelenia Góra – Karpacz a Kamienna Góra – Jelenia Góra. Ostatně na hlavních tratích se běžně nevyskytovaly sklony přes 40 promile, jako bylo třeba na trati do Karpacze. Na druhou stranu byly i tyto lokálky v Německu stavěny poněkud velkoryseji, než lokálky u nás. Na naše poměry by se to dalo přirovnat třeba k trati Veselí nad Lužnicí – Jihlava.

yxc

Jenže je potřeba podívat se na velikosti těch měst. Kamienna Góra (20k obyv. ) – Jelenia Góra (85k obyvatel). Takže z hlediska cestujících to fakt není česká lokálka na 810 z nějakého městečka o 5k obyvatelích do Horní dolní, kde bydlí 500 lidí. A vztah Jelenia Góra – Karpacz je spíš něco jako u nás Liberec – Bedřichov.

Bram

Stavebně technické parametry už nejsou důležité? Řekl bych, že ano.

Gwann

a ted jeste opet propojit trať do Jindrichovic s tou polskou, dtto otovice (kvůli nákladům) a nebyl původně propojení i nachod-kudowa zdroj?

Martin

Tech prerusenych trati na ceskych hranicich je opravdu hodne…

Gwann

hlavně ve slezsku, obzvláště kolem opavy. ale mám to nemá reálnou šanci na cokoliv, nejsou už ničím zajímavé, se obavam

Pavel

Třeba do Chuchelné nyní dojíždí autobusy za prací hodně polských dělníků z okolních vesnic. Až do 2.SV byla zdejší železnice rychlíkovou tratí Opava-Ratiboř, v Ratiboři s přestupem na přímé rychlíky přes Vratislav do Berlína. Poté, co území v r. 1945 připadlo Polsku, téměř vše se přetrhalo. Takže dnes je z toho 810ková lokálka končící právě v Chuchelné. Podobně dopadly i menší tratě Krnov-Hlubčice nebo Opava-Bavorov. Paradoxně tahle nehistorická hranice napříč Slezskem (ustavená až v době panování Marie Terezie) je dnes nejméně propustná. https://www.parostroj.net/historie/Prechody/opava_piltsch.htm

Gwann

trať do Krnova či z Opavy na sever nemá smysl, nic z ní nezbylo. ani na polske straně. u chuchelne tuším tam dlouho vedly koleje kousek od hranic, ne? tam nechyběl velký kus, ne?

Alibaba

Náchod – Kudowa Zdrój byl dostavěný a propojený za II.sv. války, byl tam podle fotek dřevěný most přes Metuji. Pak ho pravděpodobně při ústupu spálili, nebo se rozpadl, a nikdy se už neobnovoval, na naší straně se násypy snesly asi se stavbou hlavní silnice I/33.

Bram

Nenene, trať Náchod – Kudowa Zdrój byla provozuschopná i po druhé světové válce, ale nic tam už pravidelně nejezdilo. Pro pravidelný provoz by byl potřeba nahradit dřevěný most, jenže k tomu nedošlo a naopak došlo k demontáži tratě. Mám za to, že to bylo v roce 1947.

švestka

Náchod – Kudowa původně skutečně mělo být propojené, ale pouze se na tehdy Pruské straně postavilo těleso k hranici. Propojeno to nakonec bylo na konci druhé světové války, kdy na naší straně bylo těžké provizorium, dřevěný most přes Metuji , atd. pár vlaků tudy údajně projelo, kterým směrem je jasné.

Zdeněk

Trať Kudowa Zdrój – Náchod, vlastně Bad Kudowa -Náchod má zajímavou historii. Budovala se za války, byly tam nahnány na práci i vězenkyně z koncentračního tábora. Trať byla jakž takž dokončena před koncem 2.svět. války, prý po ní projel jediný vlak (jiné zdroje uvádějí, že ani jeden). Po válce bylo toto území přiřknuto Polsku, a Poláci tuto trať zrušili. Administrativně i fyzicky. Ještě dnes jsou na polském území vidět zbytky tratě, několik mostů a úseky náspu. Koleje jsou už samozřejmě dávno pryč. V trase trati stojí v Polsku budovy, např. areál STK pro nákladní automobily. Na našem území už po… Číst vice »

Gwann

tak pokud je těleso bývalé tratí zastavěné, tak to je game over. trať by měla smysl pouze jako turistická, nic jiného by tam nejezdilo, a návratnost takto zdestruovane tratí by vskutku byla tak děsivá, že to nikdo nikdy nezaplatí…

Frantisek

Není to tak zlé, je to vesměs pár do volného sousedství přestěhovatelných montovaných hal se zpevněnými plochami. I na naší straně jsou ty obchody samotné mimo trasu. Komplikace to nejsou nepřekonatelné, hlavní bude ta nechuť měnit současný „vyhovující“ (v plánu už prakticky druhá tranzitní silnice pro silné přepravní proudy) stav.

Zdeněk

Poláci hned za celnicí v místě, kudy vedla trať, nyní provádějí terénní úpravy v docela velkém rozsahu, zřejmě se tam bude něco stavět, ale trať to určitě nebude. Jinak jedna zajímavost: na jednom železničním mostku na bývalé trati do Náchoda je dodnes zachované krásné kovové zábradlí. Jinde zase masívní kamenné patníky. Velmi se divím, že to dosud nikdo neukradl (do Čech je to odtamtud jen pár set metrů). Obojí by se mnoha našim chalupářům velmi hodilo. Prosím, neberte tuto informaci jako návod. 🙂

Kubrt

„Otovice – kvůli nákladům“
Dovolím si upozornit, že v této oblasti skomírá (ve smyslu nákladní dopravy) PPS Lichkov a je mrtvá PPS Meziměstí, takže třetí nákladní železniční přechod zde není potřeba. A pokud míříš na vlaky s kamenivem z Tlumaczowa – kam v ČR by mělo smysl ho vozit vlakem?

Gwann

přesně, kvůli sutrum. chybi pár kilometrů a těleso existuje. nic jiného by se nevadilo.

pamatuju si to knuceni Otovickych že jim ty tatrovky s vleky označené jako traktory jezdí přes vesnici a ty pokusy to blokovat. takže se „něco“ vozí ci vozilo do vnitrozemí.

Frantisek

U nás – aspoň podle zdejších, skutečných šotoušů (co znají vlak jen z auta) – samozřejmě žádná přeprava po kolejích smysl nemá, možná kromě tolik vzývaného tranzitu. A i podle toho to taky vypadá, bohužel.

Bram

Problém je, že u nás jsou kamenolomy téměř všude, kdežto v Polsku se vozí štěrk stovky kilometrů daleko. Na druhou stranu u nás kamenolomům hrozí vytěžení, takže tlumaczowský kamenolom by našel velké odbytiště zcela jistě i u nás.

X 1

Pokud si pamatuji, tak to kamenivo se mělo vozit z Polska do Polska.
Přes Otovice a dál, prostě jen transit.

Gwann

tak, tak, a furt lepší tranzit vlakem než kamionem….mimo jiné ta trať je alespoň za baráky, ne mezi nima

M a R

Některé jejich plány znějí až šíleně – Srebrna Gora, Radkow…

Lech Malý

To bych bral asi tak vážně, jako Podorlické železnice nebo trať Lipno – Černá v Pošumaví.

M a R

Tváří se vcelku sebevědomě 🙂

https://fb.watch/3BgW8gQr3-/

Frantisek

Naše kraje chtějí propagovat auta. Ten jeden jejich v tuto chvíli vlaky. Mě spíš zaráží, kolik lidí už tu samotnou představu zavrhne jako „nelze“, i když na ní nic neproveditelného není. Je to jen v hlavách.

Jiří Kocurek

Di s těma vyhlanýma obviněníma tam, kde slunce nesvítí. Proč asi asi JMK kupuje vlastní vlaky?

Hubert

Jihomoravský kraj pohřbil co mohl, ten bych za příklad rozhodně nedával…

Zdeněk

Právě v Radkowě jsou kamenolomy a docela velká fabrika na zpracování kamene, za Němců se odtud vozil kámen až do Berlína. Pochopitelně vlakem, trať vedla až k lomu. Takže ten Radkow by nemusel být zrovna z říše snů. Turistický potenciál této oblasti je pak značný: krásný kopcovitý terén, který je v převážně rovinatém Polsku pokládán za velmi atraktivní,a tudíž je Poláky velmi navštěvovaný, dále svérázné Góry Stolowe, poutní místo Wambierzyce, ož je v silně katolickém Polsku doslova pojem, v sezóně je tu plno…V okolí Radkowa co chvíli při jízdě po silnici vidíte nějaký železniční nadjezd a tratě, zcela zlikvidováno nebylo… Číst vice »

Jiří Šrámek

V seznamu nevidím úsek z Hrádku n.N. do Žitavy. Škoda.

Zdeněk

Ano, je to škoda. Ale pro nás a pro Němce. Poláci z této tratě nic nemají, přímé napojení na polskou železniční síť vzalo za své díky hnědouhelnému velkolomu. Ovšemže inkasují peníze za průjezd vlaků, ale do tratě nic neinvestují. Takže když vyjede vlak z Hrádku nad Nisou, před hranicí CZ/PL přibrzdí tak, že jede velmi pomalu, tuším, že 10km/hod. A to po celém polském úseku. Na mostě přes Nisu, kde je hranice PL/D, trochu zrychlí, ale to už zakrátko vjíždí do žst. Zittau, kde zastavuje. Možná, že kdyby byla i na polském území zastávka, že by se Poláci k této… Číst vice »

Lech Malý

10 km/h už ne, ti, co dávají Polsko za příklad rozvoje železnice, vám rádi řeknou, že na daném úseku byla zvýšena rychlost čtyřnásobně, tj. o 30 km/h.

Martin

No ale po velkych protestech od nas a nemecka, kdyz tehdy kvuli nevyhovujicimu stavu snizili z 30km/h na 10km/h, tak trat opravili, ale opravdu jen opravili zpatky na tech 30km/h… jinak jsme jak my, tak nemci nabidli polakum, ze trat opravime na vlastni naklady, a take ze muzeme postavit zastavku v Porajove, ale odmitli to…

Vlado99

Odmítli to proto, že by přišli o poplatky za peáž.

Marcel Štancl

Přesně tak plány jsou jedna věc a realita, že neudělají ani peron Porajów. Za úspěch bych považoval osobák Černousy – Zawidow – (Luban, Zgorzelec) zatím nehrozí ani takovéhle maličkosti v osobní dopravě.

A A

Tam by bylo nejlepší, kdyby SŽbezDC polský úsek odkoupila. Podobně úsek přes Glucholazy s obloukem mimo glucholazskou žst. 🙂

Jaaa

Akorátže v tomto se vždy ukáže polská nátura: Neprodají, nepronajmou, neposkytnou, nebudou spolupracovat. Nikdy a v ničem. Je to jejich a vy je OBTĚŽUJETE. Radši zrušit, než by to mělo sloužit někomu jinému, než JIM. Kdyby neexistovala povinnost udržovat trať sjízdnou na základě mezinárodní peážní smlouvy podepsané kdysi dávno těsně po válce (a to platí jak pro Porajów, tak pro Glucholazy) a vycházející ze samotného přiřknutí území Polsku, tak už je dávno zrušeno. Vehementně se o to snažili celou komunistickou minulost a snaží se o to dosud (i když poslední dobou tato snaha přeci jen snad polevuje). Podobné móresy se… Číst vice »

Zdeněk

Z této zprávy mám úpřímnou radost. Tedy pokud to není jen něčí zbožné přání a velkohubé plácání. Jezdím občas do Karpacze i do Kowar, a pokaždé mi je smutno, když vidím opuštěné a zpustlé nádraží v Kowarech, s ještě stojícími mechanickými návěstidly a s nevytrhanými kolejemi, a zarostlé těleso trati, která byla obdivuhodným technickým dílem, ladícím s okolní překrásnou krajinou. Je trochu zvláštní, že křížení tratě a silnice do Karpacze bylo při rekonstrukci silnice (mimochodem velmi kvalitně provedené!) zaasfaltováno, ale stojí tam nadále dopravní značka označující železniční přejezd.

Tomáš Záruba

Ty Kowary „skrz“ (= včetně napojení na KG), nebo jen ze severu?

Zdravý sluch

Včetně napojení na KG? Byl jste tam aspoň někdy v posledních 10 letech? Za Ogorzelezcem už často neexistuje ani těleso a stav od Kowar po Ogorzelec včetně tunelu je vcelku katastrofa, koleje jsou téměř všude pryč, průchozí pěšky to sice je, tím tunelem je to v parném létě fajn klimatizace, ale i ten tunel je už ve velmi špatném stavu a v tunelu teče potok. Ale naštěstí Polák není Němec nebo Rakušák a tunel nezabednil.

Tomáš Záruba

Nebyl jsem tam nikdy, tak se tedy ptám. Ono totiž poslední dobou se toho v Polsku obnovuje ne úplně málo, a najdou se i úseky kde „by tomu nikdo nevěřil“ (viz ostatně Harrachov). A taky pro příjezd z polského vnitrozemí by to bylo tudy zřejmě kratší.
Každopádně z turistického hlediska by bylo velmi zajímavé i „pouhé“ obnovení tratě od severu někam sem: https://mapy.cz/s/jahosahate

Zdravý sluch

Turisticky je to tam rozhodně pěkné, doporučuji si udělat výlet. Autobusem dojedete na Pomezky a dáte se po té žluté do sedla nad tunelem, kde je menší parkoviště a rozcestí značek. Pak se vydáte kousek dolu po té modré značce po silnici, co se na mapě jmenuje Podgórze, a jak je tam ta menší zástavba tak někde kolem domu 19 nebo 20a je tam taková pěšinka (není na mapy.cz) co vás dovede ke trati a je tam i něco k překonání toho potoka. Tímhle místem si nejsem jistý, ale myslím že je právě někde u těchto dvou domů, že u… Číst vice »

Zdravý sluch

Jinak máte pravdu, pro turistické vlaky by to mělo smysl dojet až do bodu co jste nakliknul. Ten bod je i vyloženě lepší než Ogorzelec, kde popravdě už nic není a do sedla je to z něj mnohem dál a do většího kopce. Z toho vašeho bodu jste v sedle za 10 minut. A pak už si jen vybrat značku.

švestka

Mám pocit, že už v době zastavení dopravy v 80tých letech byla v tunelu u Ogorzelce dost šílená pomalá, 10-20 km/h, tak je otázka v jakém je dnes stavu…

Zdravý sluch

Na hlavu vám nespadne, pokud jste jen pěšák. 😁

Kuba

Na úplném konci článku se píše o trati Kamienna Góra – Jelenia Góra, tak to snad musí být skrz.

Lech Malý

Píše se PKP převede na vojvodství. To může zrovna tak znamenat kruhostezku.

Gejza

75 let od kořistění osvoboditelské armády se trať konečně dočká opětovné elektrizace.

Uklízeč

Vlastně nás ani neosvobodili, viďte.

MLB

To určitě ano, ale tím že nás té okupace zbavili jen na 20 let a následně ji sami obnovili, se ty zásluhy dost smazávají.

Gejza

Ano, dá se říct, že Polsko v podstatě neosvobodili. Ukradli jim velkou část území, pobili polský protinacistický odboj, instalovali loutkovou vládu a ještě vydrancovali území, které jim dali náhradou za uloupený východ.

plp

Bohužel ve výčtu pořád chybí trať Žitava-Hradek nad Nisou.

Zdeněk

Myslím že i peážní trať přes Glucholazy. Je v docela zoufalém stavu.

Nádražní Vrabec

Trať přes Glucholazy je v Opolském a ne v Dolnoslezském vojvodství. O Glucholazech rozhodují bohužel úřady jinde…

a8n

Tam to holt v pětačtyřicátem podělal Stalin.

Zdeněk

Je velmi pravděpodobné, že to udělal tak záměrně. Stačí se podívat na hranice bývalých sovětských republik ve střední Asii, tak klikaté nejsou nikde jinde na světě. Při jízdě vlakem zde přejedete hranici během krátké doby několikrát, několikrát se vrátíte do té samé země, projedete třemi čtyřmi zeměmi…prostě blázinec. Stalinská obdoba starořímského „divide et impera – rozděl a panuj“.

Chronosphere

Nó, ještě je tam problém v tom, že když Stalin mluvil o Nise,tak měl na mysli jinou,než tu,co je na ní hranice dneska. Ale Poláci si to vyložili lépe pro sebe,a Stalina to koneckonců nic nestálo, tak co…

švestka

Té se asi PKP nechtějí vzdát, jako echt strategické spojnice…

Frantisek

Protože jim je k ničemu. A my se zase podobně stavíme k napojení kolejí na Polsko…

T448

Dá se říct, že Polsko napravuje, co bylo před 20-30 chybně rozhodnuto. Protože zrušena byla řada příměstských i turisticky atraktivních tratí. A Poláci se teď snaží některé z nich obnovit.
Nicméně, pořád nelze dopravní obslužnost v ČR a PL úplně srovnávat. Však se podívejte na příměstskou dopravu okolo Wroclawi. V ČR má srovnatelně velké Brno na páteřních příměstských tratích takt 15 minut, Poláci jsou rádi za 30. (a v jejich případě to ani není pořádně takt)
Problémem je hlavně nedostatek moderních vozidel, byť PESA i NEWAG vyrábí a vyrábí… Prostě se dohání promeškaný čas.

Roman Svačina

No tak s vaším posledním odstavcem nemohu souhlasit. Sice PESA a NEWAG vyrábí jak oživit, ale nedostatek moderních vozidel trápí především ČR.

T448

Tak se zeptejte těch místních dopravců, co je trápí nejvíce. Dostanete jasnou odpověď: málo vozidel. Protože moderní se nestíhají vyrábět (a částečně i financovat, bo co neproplatí fondy, to není). A stará nejsou, protože Poláci si nikdy na motoráky moc nepotrpěli a do reinkarnací EN57 už se také nikdo nechce moc pouštět.

Roman Svačina

Vozidel mají tak akorát. Teď mají objednány další soupravy. My máme v Olomouckém kraji 3! slovy TŘI pantery. A zbytek je muzeum (v elektrické trakci). Oni kolik 17? A další jsou v objednávce? Řeší náhradu za 810tky jako u nás? Ne. Protože mají malý motoráky s klimatizací od Pesy

Frantisek

U nás se zase pro osobní vlaky málem po pěti minutách nemá kudy procpat náklad. A to je, objektivně vzato, v důsledku horší.

Jiří

Čím to je, že v Polsku se obrací karta ve prospěch železnice? V devadesátých letech, tam rušily jednu trať za druhou a nyní se pomalu vše obrací a vrací zpět do provozu. U nás díky novým návrhům hrozí při malém počtu vlaků nalokálkách, úplné zastavení provozu… Původně jsem si myslet, že polský model rozdělení železnic podle vojvodství a zachování celistvé dálkové dopravy je cesta do pekel, ale ukazuje se, že se železnice pod vedením tamních krajských úřadů obnovuje a stabilizuje. S příslibem a potenciálem do budoucna…

xyz

Předně platí, že v Polsku byly zrušeny takové tratě, které by u nás nikdy bývaly zrušeny nebyly.

A nyní dochází (resp. v jiných případech nedávno došlo) k reaktivaci části z těch tratí, které by u nás pravděpodobně vůbec zrušeny nebyly.

švestka

Přesně tak, to co u nás může být momentálně zrušeno v Polsku neexistuje 60 let…

Frantisek

Ale mohly být. Jen se podívejte na plány z 90. let. A dost se toho dostalo i do obecného myšlení. Přinejmenším jsme úspěšně snížili podíl přeprav po kolejích na dost nízké číslo. Polsko šlo ovšem za někdejším západním vzorem dále, to je pravda.

Jakub P

Třeba je nějaký to rušení zkrátka nutný a dřív nebo později si jím musí projít každá síť. S tím, že časem může dojít k obnově těch tratí, o kterejch se zjistí, že se rušit neměly, a třeba i výstavbě úplně jinejch, jejichž potřeba se mezitím ukáže. S tím, že to pak neponese cejch břemene zděděnýho po předcích, který se udržuje jen z nostalgie a vlastně už nedává smysl, ale bude daleko víc lidem jasný, že ty obnovený a nově postavený tratě jsou potřeba. (a nebude se dál utrácet za údržbu těch, u kterejch se ukáže, že potřeba nejsou). Ona ta… Číst vice »

Zdravý sluch

Přesně tak.

Lech Malý

No, nechal bych na krajích, ať si rozhodnou, která lokálka má smysl a která ne. Ta polská cesta, kdy se na třicet let zhasne, je extrém, a moc výhod v ní nespatřuji.

Jakub P

Tak třeba by to nemuselo být tak výrazný, ani by obnova těch, u kterých se zjistí, že chyběj, nemusela trvat tak dlouho. To rozhodování krajů mi přijde taky celkem dobrý, ale je tam problém v tom, že údržba těch tratí nejde z jejich rozpočtu (respektive poplatky za dopravní cestu afaik nejsou tak vysoký, aby údržbu těch tratí, natož stavbu nových, zaplatily). A řada těch lokálek může být přesně v tom mezistupni, kdy jejich přínos je větší než náklady kraje na provoz, ale menší, než celkový náklady včetně nákladů Spržele na údržbu… Jenže zvýšit balík peněz na dopravu pro kraje adekvátně… Číst vice »

Frantisek

Nechci Vám brát iluze, ale toto „prověřování“ i celkem zřejmých věcí stojí nakonec dost velké náklady, pokud se vůbec povede. A léta zbytečného čekání. Podíl těch úspěšných je přitom dost malý, i přes rozsah takového seznamu. Zkrátka zbytečné opakování slepé uličky. Jistě, zkušenost je dobrá věc pro fixaci poznatků, ale…

Jakub P

Jsem přesvědčen, že některé ty tratě budeme nakonec muset zrušit tak jako tak. A čím dýl s tím otálíme, tím víc do nich za tu dobu nacpem peněz na údržbě, které nám budou chybět na těch důležitějších, které potřebujeme zachovat nebo dokonce výrazně vylepšit/postavit… Jo, extrém typu zrušit všechno, co není koridor a pak toho většinu pracně stavět znovu je blbě. Ale druhej extrém typu hlavně nerušit nic (a pak se divit, že se to při objemu prostředků, který na to jsou, celý rozpadá) taky není zrovna ideál. Chtělo by to nějakou střední cestu, naplánovanou i se znalostí těch slepých… Číst vice »

kakov

a co to raději lépe promyslet a snažit se zavřít jen to co nedává smysl?

Jakub P

To by byl samozrejme ideal, akorat pochybuju, ze dosazitelnej. Proto bych radsi videl pripravenost chyby, ktery se v tom dost mozna stanou, co nejrychleji napravit, nez presvedceni o neomylnosti planu…

Lech Malý

Původně jsem si myslel, že polský model rozdělení železnic podle vojvodství a zachování celistvé dálkové dopravy je cesta do pekel
Ba právě naopak potvrzuje správnost toho, aby se o regionálku staraly VÚSC, lhostejno, zda jim budeme říkat kraje, vojvodství nebo Bundesländer. Varšavě je u zadele doprava do Kowar úplně stejně, jako by Praze byla šumák doprava do Koutů nad Desnou. Proto bych byl na pozoru před snahami o návrat jakékoliv formy centrálního plánování regionální železniční dopravy v Česku.

Gwann

jenže ty jejich vojvodstvi jsou mnohdy úplně jiné velikosti. geografický a mnohdy i počtem obyvatel. zrudnosti jako zlínský. karlovarský či liberecky kraj či Vysocina nemají. a to nejsou jediné geografické nesmysly.

podívejte se na to dolnoslezske vojvodstvi…

Lech Malý

I Česko je jiné velikosti, i hustota osídlení je jiná, to prostě srovnávat nelze. V případě Olomouckého, Libereckého i Vysočiny kraje vznikly kolem přirozených center. Chápu tehdejší obavu Libereckých, Pardubských apod., kteří měli dlouholetou zkušenost s tím, jaké to je být jenom okresní město.

Gwann

je zrádné aby pardubice či liberec byly jen okresní města ale bohužel zrovna liberecký kraj je soumesti Reichenberg-Gablonz a pak už jen podivné poměrně odlehle části…semily, turnov a česká lípa zas tak moc společného s libercem nemaji. u olomouce jsou problém jeseníky ale i odtrz2ny okres kroměříž naopak. pokud tak měl mít i jeseník vč. bruntálu a kroměříž. a Vysocina…to je další příběh. třebíč a zdar patří k brnu, pelhřimov k čb a co zbylo?

Lech Malý

To je snad problém odlehlých oblastí vždy, ne? Nebo co mají Semily společného s Hradcem nebo Ústím? Kam by měl náležet Turnov, pod Prahu?

Lech Malý

Navíc z hlediska organizování regionálních IDS jsou výhodnější právě naše menší kraje, důkazem je třeba Německo, kde na území některých příliš velkých Bundesländer existuje několik vzájemně se překrývajících Verkehrsverbünde. Bavorsko budiž výjimka potvrzující pravidlo.

Gwann

Ids má spadovat do přirozeného centra, bez ohledu na kraj. odstrašující příklad je kraj Vysocina, kde okresy Žďár a Třebíč spaduji na Brno ale jsou násilné otoceny k jihlavě. okres pelhřimov nemluvě. na jihlavu máx tak okres HB. a to ještě jen cast

Jiří Kocurek

„do přirozeného centra, bez ohledu na kraj.“

Tak v tom případě je snad jedno, kolik je krajů, ne?

Gwann

středočeský kraj je taky „věc“ prostě příliš rozmanity… turnov patří spadove spíš k boleslavi než liberci, ale zase spíš k liberci než k praze. lípa může patřit stejně pod ústí jako pod liberec. okres semily bez turnova může patřit kamkoliv – je už zcela bezvýznamný, dvě poměrně malá města a kopce kolem. boleslav rozhodně nemá nějakou výraznou vazbu na prahu. co má společného beroun a příbram, nedej Bože rakovník či kacov, s boleslavi. moc nic. celá krajská soustava v čr postrádá dost smysl. bud je moc příliš malých krajů a menší se měly spojit, nebo málo být ještě více malých… Číst vice »

Lech Malý

No nevím, chcete kraje nahradit Zemí českou, a tvrdíte, že by to oslabilo centralizmus? A co mají teda společného Vary s Hradcem? Jak byste na takovém slepenci organizoval IDS?

Gwann

tak že by si morava mohla v mnoha věcech dělat či chce a nestěžoval si akorát na prahu. a taky tím, že země by byly ve výrazně silnější pozici, než kraje. stát by řídil policii, armádu, spravedlnost, zahraniční politiku, páteřní dopravy, centrální nemocnice, univerzity a vědu plus spoustu správních agend min.vnitra. zbytek dopravy, skolstvi, regionální rozvoj, památky, zbytek zdravotnictví, sport, kulturu země. vláda státu by dostala jasnou hranici. a měla by po mikromanagementu. současně kraje jsou naprosto nesvepravne v jakékoliv směru oproti centrální vládě, slabé a bez reálných pravomocí a rozpočtu. jen si to hraje na decentralizaci. jsou totiž příliš… Číst vice »

Lech Malý

Obávám se, že většina Moravy by si stěžovala místo na Prahu na Brno. Na Prahu by si naopak stěžovali současné české kraje. Mmch kam s tou Vysočinou že začátku debaty, resp. s Jihlavou? Tou by vedla předpokládám zemská hranice.

Gwann

kolem jihlavy by se zemská hranice nedala respektovat. stejně jako u vesnic kde je hranice potok, baráky na jih od něj morava, na sever od něj čechy. nebo je otázka příslušnosti Svitav nebo alespoň různých zahybu kolem. vždy si někdo bude na něco stěžovat. ale míra centralizace republiky je šílená. a v tom, zda by se stězovalo na Brno? proč by část úřadu nemohla být v Brně a část v Ostravě? s klidem mohla… nemusí být dve země, můžou být i komunistické kraje (velikosti). ale v rozumné velikosti a s nějakými reálnými pravomocemi. ne současná parodie na pravomoci a k… Číst vice »

Lech Malý

Zkuste o komunistických krajích vyprávět v Pardubicích nebo v Liberci. Úplně rádi tam na ně nevzpomínají. Mmch krajské uspořádání má v Čechách tradici již od Přemyslovců, a tehdejší historické kraje byly velikostně srovnatelné s těmi dnešními. Pokud byste vytvořil Zemi českou, bude už na řadu věcí příliš veliká (třeba právě na dopravu), a jistou formu krajů budete muset zavést stejně. Čili voláte po něčem, po čem je (značně přeceňovaná) poptávka na části Moravy, ale jinak to vlastně nic neřeší a přínosy skoro žádné nemá. To už spíš řešit nějakou formu moravské autonomie, a to je něco trochu jiného.

Gwann

tak přemyslovské kraje rozhodně byly něco úplně jiného. i ty následné kraje středověké a raně-novověké. umíte ty historické kraje alespoň vyjmenovat? buď přemyslovské hradské obvody nebo pozdější? (z těch hůře dnes identifikovatených…sedlec, doudleby, prácheň, záhvozd…) ty byly mnohem menší a to z důvodu rozumného pokrytí území (dopravní problémy) a velice nepravidelné, území pokrývaly úplně jinak i kvůli naprosto jinému osídlení a dalšímu. rozdíly mezi kraji byly navíc snad ještě šílenější než dnes, staré polní kraje jako boleslavský kraj se rozhodně významem značně lišily od krajů hlavně v jižních čechách). podívejte se, jak vypadal zhruba do roku 1870 kouřimský kraj –… Číst vice »

Lech Malý

>moravská autonomie je podmíněna zřízením země české No, a jsme u toho. Českou zemi nikdo ani nechce, ani nepotřebuje, je to jenom jakási umělá protiváha k Zemi moravské. Nesmyslnost celé konstrukce se projeví právě na Vysočině, namísto vlaků končících celkem přirozeně za Tišnovem bude problém domluvit vlaky z Jihlavy do HB nebo autobusy z Jihlavy do Žďáru. Z Liberce, Ústí, Pardubic, ale třeba i Zlína se rázem stanou periferie, o kterých bude mít zemský úředníček v Praze/Brně mlhavou představu, kde to tak asi je. Zemské uspořádání mělo smysl za RU a dříve, kdy těch zemí bylo prostě více, ale nemá… Číst vice »

Původní Pražák

V čem jsou problémem Jeseníky? Podle mě tak maximálně v tom, že okres Bruntál patří pod Ostravu.

Gwann

přesně v tom, jak píšete. nemají být napůl…

Ketchup1970

Francouzi spojili Champagne-Ardene s Lotrinskem a s Alsaskem do jednoho regionu Grand-Est a my máme na tom území pomalu celou republiku …:-)

Lech Malý

Jenže Francie je násobně větší rozlohou i počtem obyvatelstva. Srovnatelné Rakousko má své Bundesländer srovnatelně velké s našimi kraji. Tu Francii bych srovnával spíš s Polskem, o kterém je článek.

Gwann

rakousko má své bundeslander respektující zemské hranice že středověku. vyjma původního nemeckojazycneho území uher (burgenland) a vyčlenění vídně z dolních rakous. dokonce odseknute území tyrol (tuším východní pustertal, kdysi kus korutan) dokonce ani nespojili s korutany.

u nás byly tři země, a spojil by se akorát zbytek zbytku slezska s moravou a vyčlenila zvetsena velká praha.

čili skoro dle rakouského vzoru .-)

Jiří Kocurek

A co třeba Ajlaška? Je velká asi jako Francie, Německo a kus V4 dohromady. … nesmysly.

Zdravý sluch

Jak napsal xyz, je to tím, že co se v Polsku obnovuje, má dost daleko do obdoby našich slabých lokálek ala Kralovice, Žlutice, Mšeno. Druhá věc jsou také parametry… i ty jsou jinde než u našich lokálek. Spousta těch tratí vyhoví pro 80 km/h i víc a to i v obloucích, protože to je bývalá pruská síť stavěná ve zcela jiné kvalitě než naše lokálky natruc mocnářství. Můžou se u toho šotouši klidně stavět na hlavu, ale naše lokálky stejný potenciál nemají a bez drahých a nereálných (a přes obyvatelstvo neprotlacitelnych) přeložek nikdy mít nebudou. Další bod je i polská… Číst vice »

Gwann

dá se souhlasít s tím, že prusko stavělo solidneji než rakousko. a u nás taky spousta lokalek je ve vylidnenych krajích (karlovarsky kraj, vybezky…) nebo to byly účelově cukrovarnicke lokalky (obecně česká tabule a střední morava)

Frantisek

Ono to jde ale ruku v ruce. Nelze říct, že omezení je jen důsledek vylidnění, a není tomu do určité míry i opačně. Navíc ta „spousta“ zase není tak velká. Rozhodně nelze přistoupit na pouhé ploché zobecnění.

Gwann

tak ale asi se můžeme shodnout, že hustota bývalé i současné železniční sítě, vč.napojení na Německo, je v byvalych okresech As, Cheb, Rumburk, Frydlant a Hlucin zcela neadekvátní současnému cvrkotu v těchto územích. nejmarkantnější je např.osud okresu Asch, který byl asi nejnemectejsi že všech německých okresů…a úpadek po odsunu je zcela jasně patrný. obdobně lokalky ceske tabule, typu podripske tratě, msenka, zrušena trať kolem Kované, zrušena trať do strednice, Kopidlnka, trať do dobrovic z druhé strany než dnes, a mnohe jiné tratí jsou bývalé cukrovarnicke lokalky. dtto uhelné dráhy kolem Kladna, včetně zrušené kladensko- nucicke dráhy, kde rovněž trasovani aj.… Číst vice »

švarc

Super zpráva, v Polsku budou obnovovat a u nás začne rušení lokálních tratí.

Tomáš Záruba

Zákon o zachování celkové míry svinstva v přírodě. 🙂

Zdravý sluch

Ty tratě jsou neporovnatelné. Viz odpověď výše na xyz.

Georg

pricemz v polsku _znovuobnovi_ mene nez se tady kdy realne zrusi…

švestka

Problém je v tom, že v Polsku se od války zlikvidovalo v několika vlnách takové množství tratí, že to co je u nás momentálně ohroženo, tam neexistuje od 50tých let a obnovu těchto tratí nikdo neplánuje ani ve snu…

Frantisek

Všechno to může začít zcela nenápadně. Jinak je celkem logické, že začnou podstatnějšími věcmi. Což neznamená, že bychom u nás některé někým zatracované tratě nemohli pozvednout někde i jen pár drobnými úpravami (prodloužení, propojení, zlepšení parametrů) na jinou úroveň. U silnic pro větší proudy tak činíme běžně, železnice týmž směrem si to vymlouváme. A výsledky už máme…

Georg

tak kde, frantisku, poradte…

Hubert

třeba přímé napojení Žacléře bez nutnosti úvrati v Královci.

Jiří Kocurek

Neporadí, raději bude hejtovat kraje, že podporují auta.