Podmořský železniční tunel ze Španělska do Maroka získá obrysy. Má měřit 38,5 kilometru
Jednotky Euroduplex v barvách ONCF, které budou jezdit po marocké vysokorychlostní železnici. Foto: Alstom
Úžina mezi Evropou a Afrikou dosahuje hloubky 900 metrů a jsou v ní silné proudy, které stavbu zkomplikují.
A co zemětřesení? A co tunel pod La Manche? Ten vydrží otřesy jak moc? Pro EU bych měl jeden vzkaz: Ať se vykašle na nějaký tunel do Afriky resp do Maroka! Nejdříve je potřeba vybudovat síť VRT po celé unii (pokud se chceme zbavit letadel na malé vzdálenosti) a až pak si buduje tunely třeba na druhý konec světa! Celé postavené na hlavu…
Ještě bych na to napojil ten tunel z Čech do Chorvatska.
Spojení mezi Evropou a Afrikou by bylo bezpochyby dobré. Ohledně ekonomiky se to nedá vypočítat, protože to bude závislé na politice a vztazích dotyčných zemí a to se nedá nijak predikovat. Nikdy nevíte jaký diktátor se kdy kde chopí moci a zvláště muslimské země jsou na náboženské fanatiky náchylné. Jiná věc je samotná stavba. Toto by byla bezpochyby nejnáročnější stavbna všech dob a není náhoda, že to ještě nikdo nepostavil, přestože je tato úžina výrazně užší než La Manche. Největší výzvou tohoto projektu bude vyřešit pohyby litosférických desek, to je jiný level než dilatační styky na mostech, ale v zásadě… Číst vice »
Proč by se nedala vypočítat ekonomika? Stačí se podívat do stejný křišťálový koule s jakou hodnotíme ekonomiku staveb u nás.
Jenže u nás máte nějaká data a trendy, což můžete extrapolovat a když to uděláte, tak to vyjde.
Tady nic takového nemáte, resp. ta přeprava tam je dnes tak nízká, že pokud to extrapolujete, nevyjde vám to. To byste musel opravdu hodně odvážně předvidat vysoký růst, aby vám to nějak vyšlo.
Zrovna u Maroka bych se nějakého náboženského fanatika nebál. Je to celkem stabilní země s dlouhodobými dobrými vztahy se západem.
Spíše dojde k přesunu trasy. Proč plavat ve člunech na Lampedusu? To bude hodně vysoká zeď okolo a kilometry žiletkového drátu.
Pokud nepadne vedení.
Jenže toho fanatika má teď v čele ten západ…;)
Mám dojem, že se s nejnáročnějšími stavbami všech dob tak trochu roztrhl pytel.
Osobně doufám, že podpora z peněz EU na toto nepůjde. Nemáme v EU postavenou ani pořádnou základní síť železnic mezi jednotlivými státy-viz stav železnice Plzeň-Mnichov nebo i Budějovice-Linz. Až na všech hlavních koridorech bude alespoň 200kmh, tak se můžeme bavit o nějakým tunelu do cizí země.
Že jsou jmenované trati (a mnoho dalších) v tristním stavu je vina EU? Proč by nějaká investice měla čekat jen proto, že o tisíce kilometrů dál někdo jiný není schopen nebo ochoten modernizovat svoji síť? Ten tunel by asi měl výrazný přínos pro nákladní dopravu mezi Marokem a EU – narozdíl od mnoha českých železničních investic bez viditelného efektu pro cestovní dobu a bez jakéhokoliv prospěchu pro nákladní dopravu.
Pro jakou komoditu a kterym smerem je dulezite navysit dopravni kapacitu?
Lidi?
To si pište, že půjde. Praha – Mnichov není a nebude jen proto, že o to hlavně naše vlády (zejména ODS, která svými závaznými rozhodnutími trasu zabila) nemají zájem. Po revoluci měli Němci velký zájem o tento směr, ale tehdejší vláda (ODS) to zabila, pak se Němci urazili a blokovali to oni a dnes to v podstatě blokují všichni. SŽ si jen na „bezvýznamném“ úseku Plzeň – Holýšov namastí kapsy obrovskými investicemi a dál nic. EU má připraveny velké peníze do železnic a dostane je ten, kdo si o ně řekne. My si o ně říkáme jen na stavby meganástupišť,… Číst vice »
Vážený pane, je vidět, že se v dané problematice vůbec neorientuje. Problémem zmíněného spojení je neschopnost bavorské strany si prosadit elektrizaci spojení s ČR, jelikož dle federálního německého systému dané spojení neprojde bodovým hodnocením a není to pak priorita (a nejsou přiděleny peníze). Bohužel to štve i Bavory a i místní lidi. Ale železnice je v majetku federální vlády (příslušné organizace) a oni nemohou s tím nic dělat. Co vím tak bude modernizace a elektrizace úseku sever jih, které je v ten t nákladní dopravě (nejsem si teď jistý ale směrově Lipsko, Řežno mnichov cca, prostře sever-jih spojka), takže úsek… Číst vice »
Jako já se omlouvám, ale kde se objevíte, tam plácáte naoprostý kraviny, který jste posbíral někde na pivu.
Na německé straně tomu nevyšla ekonomika:
https://de.wikipedia.org/wiki/Donau-Moldau-Bahn
Jestli něco umíte (například řídit lokomotivu), tak se držte radši toho.
Díky moc za odkaz!
Rozhodně Vás nechci nijak urážet, nepochybuji, že o tom víte hodně, ale je jeden zásadní rozdíl mezi námi: úhel pohledu. Za svou dlouholetou podnikatelskou praxi jsem se o ekonomice naučil jedno: čísla v ní se dají poskládat mnoha způsoby, takže když chcete, aby to vyšlo tak nebo onak, prostě si ta čísla seřadíte tak nebo onak. A obzvlášť když se vám do té ekonomiky začne plést politika, většina čísel rázem ztratí svůj původní význam. Jestli to Bavorům nevyšlo záměrně nebo byli poctiví netuším, ale co vím naprosto bezpečně je to, že až do toho razantního odmítnutí tohoto směru z naší… Číst vice »
Zdolání Gibraltarské úžiny po dně není nic jednoduchého a snadného, jak ukázal Wolfgang Petersoen ve filmu Ponorka (Das Boot)
:.-)
„Úžina dosahuje hloubky 900 metrů “ , „tunel … by vedlo pod Gibraltarským průlivem v hloubce 175 až 475 metrů“ – to ma od dna hodne daleko (vysoko).
Asi se myslí 175-475m pode dnem průlivu, nebo jde o špatný údaj.
Nebo se myslí na tunel ve vodě (i když je mi záhadou kotvení; otázkou je, jak široký je ten 900m příkop).
nebo jde ta 900 m hluboká propast objet..
Španělsko si zřejmě připadá málo zadlužené, o Maroku ani nemluvě. Tohle úplně jiný level než La Manche a smysluplně ekonomicky zřejmě neproveditelné…
V čem je to jiný level než tunel pod kanálem La Manche?
V ekonomické a kupní síle dotyčných.
Třeba v rozhraní litosférických desek
Především v hloubce…
Nejníže položená železnice světa?
(Úzkokolejky v dolech nepočíteje.)
Pravdepodobne ano. Seikan je pouze 240 m pod hladinou.
Jak dlouho pocitaji, ze by se to razilo? To bude tak 20 let, ne? Pod stovky metru hlubokym morem se budou dost tezko zakladat kaverny, z nichz by slo poslat dalsi stity…
Razit se moc nebude vzhled3m k tomu že to má být plovoucí tunel.
Tunel do AFRIKY se začlení do EVROPSKÉ páteřní sítě TEN-T??
Ježkovy voči!!
EU sponzorovala mnohe vychodoevropske zeme take jeste pred prijetim – i kdyz Maroko asi clenem nebude.
EVROPSKÁ unie sponzorovala východoEVROPSKÉ země.
Už cítíte ten rozdíl?
Napojení na okolní sousedy. Ostatně ze zemí mimo Evropu k nám (ale i opačně) teď proudí tolik zboží, až to někdy není úplně hezké, z celkového hlediska – jakkoli mě těší, když to aspoň jede vlakem.
„(tunel) v hloubce 175 až 475 metrů pod hladinou moře. Úžina dosahuje hloubky 900 metrů “ – vážně pod hladinou moře? Ne pod dnem průlivu? To bude část tunelu položenave vodě..?
no, mozna jo … soudim z te zminky o proudech.
pokud by to bylo tech 200m pod povrchem, tak proudy asi neresi…? 😉
900m je to pokud by vedl nejkratší cestou. Kousek vedle je hloubka 300m.
Dik za info, to vypada logicky. Ale proc resi ty morske proudy? Cely ten clanek je dost zmateny…
A 475m prevyseni na necelych 20km, to je stoupani 2,5%, to je preci pro rychle naklady strasne moc?!
Semmering-Badistunnel dokazali v Mürzzuschlag dostat na povrch, az kdyz ho kvuli geologii naplanovali obloukem. To je neco pres 200 vyskovych metru na 30km…
Taky si to nemůžete představovat tak, že nákladní vlak bez jakékoliv manipulace po „nonstop“ jízdě třeba z Prahy vletí rovnou do tunelu 🙂
Už jenom rozdíl rozchodů, dále požadavky třeba na požární bezpečnost. Vlak přijede do terminálu u tunelu, bude řádně prohlédnut, ztermokamerován, dostane speciální protipožární vozidla (podobnost s tunelem pod La Manchem čistě náhodná) a může vyrazit…
A co má tohle všechno společného s přílišným sklonem trati?
Ten rozdíl rozchodů jsem už psal níže. Nemyslím, že se počítá s přímými vlaky mezi Marokem a španělskou širokorozchodnou sítí.
V tunelu bude 1 435 mm a (nevim k cemu) mozna i 1 668 mm.
Kdyz pujde zbozi z Markoka mimo LAV ADIF tak muze byt prelozeno na spanelske strane.
Je jasne, ze tamtudy budou jezdit AVE Madrid – Casablanca a pod.
1435mm tam bude protože to bude napojený na Španělskou a Marockou vysokorychlostních síť, které obě jezdí na rozchodu 1435mm. Je to požadavek pro transevropské železnice, aby se to nemuselo překládat myslím.
V době, kdy by mělo dojít ke zprovoznění tunelu, bude potřebná konvenční síť Adif už s oběma rozchody. Rok dokončení (čistě teoreticky nejdříve rok 2050) to plně jistí :-).
Na nejužším místě průlivu je hloubka kolem 900 m. Pokud se však bude razit západněji, tam je mělčeji.
Tak snad zavedou přímé vlaky rovnou do Německa. Hlavně ve směru tam budou vždy vlaky komplet vyprodané.
Berlin – Casablanca. S tým by som sa zviezol…..
Ináč väčšina cestujúcich pôjde skôr do Francúzska…..
to netrvalo dlouho, nez do toho nejaky mamlas zatahne migranty
Zdejší osazenstvo (přesněji jeho mamlasovitá část) je migranty posedlé.
Když už zavlékáte téma migrace (navíc s velmi originálním vtipem) i do této diskuze, tak si aspoň zjistěte, ve které zemi je velká marocká menšina. A ne, v Německu to není. A platí to i o zemích “za Marokem”.
Udelaji se stejne opatreni jako pro vlaky Eurostar jedouci do Britanie. Problem?
Pořád reálnější než ten tunel pod Rakouskem.
Myslím, že velkou motivací pro Španěly je potenciál „přebití“ francouzského vlivu, který v současnosti v Maroku jednoznačně převažuje. Obchodní výměna je sice na podobné úrovni, ale pokud jde o technologie a služby, tak Francie vládne. Ostatně francouzština stále platí za druhý jazyk, ještě před angličtinou.
A předpokládám, že se bude řešit i přímé propojení španělské pevniny s Ceutou, když má tunel v předpokládané trase ústit jednotky kilometrů od hranice Ceuty (přímé myslím ve smyslu bez zastávek na marockém území a tedy bez hraničních kontrol).
Tunel nemá ústit blízko Ceuty, ale u Tangeru, s napojením na Marockou železnici. Mapka k nalezení na webu Geo Engineer. Zajímavé je, že vzhledem k hloubce úžiny vychází klesání/stoupání přes 30 promile.
475m na necelych 20km by bylo cca 25 promile, ale to je porad strasne moc. A pak je tu jeste otazka rozchodu: jaky je v Maroku? 1435mm? Nepodarilo se mi narychlo najit. Tak jako tak, ve Spanelsku to pro cast vlaku nebude pasovat. Splitka v tunelu asi nebudou 🙂
V Maroku je rozchod 1435 mm. Pre osobnú dopravu to problém nie je, keďže aj španielske VRT sú na normálnom rozchode, s nákladnou to bude horšie.
No právě. Přitom takový tunel by měl smysl především pro nákladní dopravu. Ale aby jen nahradil trajekt, je dost málo.
Menitelny rozchod maji soupravy nejen pro VOD, ale i pro ND.
Že je v Maroku normální rozchod, jsem si myslel, ve Španělsku je normální rozchod na VRT. Takže osobní vlaky projedou bez problémů, ale náklady z Maroka přes celé Španělsko po VRT nepojedou. A překládat je taky nebudou. Takže k čemu to? V Maroku na vlak naloží kamiony, vyloží je v nejjižnějším cípu Španělska a dál třeba až do Polska už se pojede po silnici?
Menitelny rozchod maji soupravy nejen pro VOD, ale i pro ND.
Ukazuje se, že gumové čluny už nestačí. Je potřeba vybudovat skutečně kapacitní spojení mezi Afrikou a Evropou!
Udelaji se stejne opatreni jako pro vlaky Eurostar jedouci do Britanie. Problem?
V Calais? Ano, problém. A hodně velký. I na střelbu došlo…
Nebyl by lepší most?
Pravděpodobně nereálné z tektonických a podobných důvodů. Taky by musel být dost vysoký, aby nevadil lodím.
No nevim, jestli je tunel proti zemetreseni bezpecnejsi nez most. A kdyz uz by se ten most stavel, asi byl nebyl problem, aby byl 100m nad hladinou. Spis myslim, ze kdyz je more stovky metru hluboke a 40km siroke, tak je ten tunel proste stavebne jednodussi.
Moře je široké jen 14km, ale to je na jedno mostní pole pořád moc 🙂
Stačil by obyčejný železniční trajekt.
Česko dodá Hyperloop a projektovat to budou v Bratislavě.
Pontonový? 😂
A zvedaci, aby nevadil lodim. Anebo radsi ponorny? 🙂
Nebyl. Obecne, tunely jsou s rostouci delkou levnejsi (na metr samozrejme), mosty naopak.
Tady by most musel byt dost vysoko kvuli lodim, zaroven by pilire musely byt tech 300+ metru hluboko ve vode + zaklady + vyska nad vodou.
A v pripade zhorseneho pocasi nefunguje (tam moc sice neprsi, ale nejake poryvy vetru…)
V téhle oblasti spadne víc srážek za rok než např. v Praze – většina z toho je tam ale v zimě. Navíc je to celkově dost větrná oblast.