Podepsáno. České dráhy uhájily provoz na Bruntálsku, nikdo jiný se nepřihlásil
Rychlíky linky R27 v Krnově. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Kontrakt je čtyřletý s opcí na další dva roky.
Kontrakt je čtyřletý s opcí na další dva roky.
Ty 843 mě štvou, že tam zůstavaj, na cestování s kolem strašně nepohodlný.
Tak důležité je vypsat soutěž se správným zadáním, aby jiný dopravce neměl zájem, přemáznout to eko kecy, vlhkým Unuckovým snem o vodíku. Doufám, že bude Jakub v Heřmanicích držet fleka i pro kámoše Radka, když se v těch partajích střídají. Tady v MSK se ti hrobaři dopravy činí
Rakve jsme uhájili, teď vyznamenáme statečné bojovníky…
tj. ty tam pamatuju ještě v devadesátkách coby student při výletu na Praděd, v Bruntálu pak přestup na Singrovku, která navazovala do Malé morávky, tehdy ještě hojně provozovanou trať.
Článek je poněkud strohý, jaké vozidla tam mají jezdit a ta smlouva je tedy na roky 2027-2031?
Vše, na co se ptáte, máte v textu.
Takže na všech linkách krom rychlíku budou 810 jako dnes , když se píše že se nic nezmění?
Na všech linkách nejsou 810.
OK Jeseník-Krnov regionovy jezdí ale všude jinde je to 810. Samozřejmě 811 beru jako 810.
Tak podle tohoto článku je to 2025-2029 https://zdopravy.cz/ceske-drahy-miri-k-dalsi-zakazce-pro-moravskoslezsky-kraj-v-soutezi-na-soubor-bruntalsko-jsou-jedine-213056/
nikdo se nepřihlásil? Upřímnou soustrast. Ještě že mame auta.
Přihlásily se České dráhy. Nadměrné používání auta vede ve vašem případě zjevně ke zhoršení myšlení. Upřímnou soustrast.
Nějak mi nesedí tato čísla: „Ročně kraj zaplatí 218 milionů korun za zhruba čtyři miliony vlakokilometrů.
Podle protokolu z otevírání obálek byly České dráhy jediným dopravcem, nabídly provoz za vážený průměr 223,38 Kč za kilometr.“
Za 218 mil. Kč, dostat 4 mil. vlak.km, to vychází asi 54 Kč/vlak.km. tak odkud je tedy to číslo 223 Kč/km?
Vycházet to bude, pokud se ty 4 mil. km myslí za ty 4 roky.
Takže pak by to bylo 218 mil. Kč za 1 mil.vlak.km ročně. Pak ta matematika vychází, jen to spojení dvou údajů, z nich jeden je za rok a druhý za 4 roky, do jedné věty, mlže být zavádějící
Třeba je tam chyba a prachy jsou za rok a kilometry za čtyři? Potom by to + – vycházelo.
No a jak to vypadá s rekonstrukcí tratě v Polsku přes Glucholazy po povodních? Pokud nenastane, tak budou muset ČD zajišťovat NAD pro vlaky z Krnova do Jeseníku?
Poláci na své části úspěšně postupují, už mají vysypán minimálně druhý vlak štěrku. Ještě na nás budou čekat.
Jakoby vzhledem k tomu že do Hlucholaz nic nejezdí krom Českého Sp a asi 2 vlaků z Nisy do Hlucholaz Města tak se divím že tuto trať tak rychle opravují.
Kdoví jestli by tak rychle opravili i peaz do Žitavy. Tam by to generálku potřebovalo jako sůl
Vypadá to dobře a budou mít hotovo zřejmě o dost dřív než někdo u SŽ vezme lopatu do ruky.
U SŽ Věrtel musí poklepat na kámen a smát se u toho.
Oprava traťového úseku Glucholazy – Mikulovice st.hr. bude i přes rozsáhlé poškození dokončena do konce tohoto týdne. Trať z Krnova do Jindřichova ve Slezsku by měla být zprovozněna v druhé polovině prosince 2024, trať z Mikulovic do Jeseníku dokonce až v druhé polovině roku 2025. Náhradní doprava bude muset jezdit ještě dlouho.
Playback je jistota, v televizi všechno a Bruntál nebrat.
Zubatý žáby letos začaly migrovat nevídaně brzy 😀
Nic neříká – jen tam tak sedí, popíjí to svý pivečko a kreslí žáby se zubama… 😀
Mohli by zase začít těžit bahno.
Pontonový most přes Lobník má uvolněná lana!
Ve článku se píše o 843 a 814, budou zde ale nadále jezdit i reko motoráky 811 s přívěsy nebo už MSK konečně napadlo přejít aspoň na ty 814?
Ještě, že na silnicích nikdo nikoho nenutí jezdit kvůli úsporám třeba Škodou RTO
Motor pro 810 byl ze ŠL11, ale ony nejezdí už ani sedmičkové a devítkové Karosy.
Ale jo, dejme jim kolejovou Hundrtku, aby nejvyšší pan Želeničář mohl jezdit po železniční sítí osobním motorovým vozem. Remotorizovaným na 1,4 MPi z Fabie, s klimatizací.
A nejsou pořádný stahovací okýnka lepší než klima??
Tak potom snad prvorepublikového veterána?
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9c/Drez%C3%ADna_Tatra.JPG
Pro šoto možná..
Idealní je oboje pro případ výpadku klimatizace
Aby to lidi otevírali ikdyž jede klimatizace.
Víš prd, v současných 810 je už roky Tedom..ale mám rád diskutery, co mají potřebu vše komentovat aniž vědí souvislosti.
A čím se liší motor TEDOM TD 152 AH TX 01 od motoru LIAZ ML634? Konstrukce je to v základu pořád stejná – vychází z šedesát let staré konstrukce motoru LIAZ M630. Nyní jsou tam jen upravené hlavy a přidané turbodmychadlo. Jmenovitý výkon motoru 155 kW je taky stejný jako u starého atmosféráku (přeplňovaný motor má samozřejmě lepší emise a spotřebu).
Variabilní soupravy z vozů 811 a BDtax by měly vydržet co nejdéle, zbytečně honit do Rýmařova líné 814. Nízkopodlažnost je slabá náplast za jízdu do kopců želvím tempem.
Ona je 814 nějak výrazně línější než 811 + BDtax?
To ne, ale tak ne všude je potřeba tahat vagon. 914 nabízí oproti BDtax při podobné váze o dvacet míst méně, sice nízkou podlahu, ale kolik kočárků a vozíčkářů se chystá cestovat mezi Rýmařovem a Krnovem, v případě, že by nízká podlaha jela?
Dokud nezačne jezdit pravidelně, tak žádný. Nebudou přece riskovat, že zůstanou trčet na nádraží, to raději bus.
Ne každý jede na šotovýlet.
Dokud tam bude jezdit bdtax tak samozřejmě žádné kočárky taky jezdit. To je stejné logika jako u spojení Liberce s Prahou, když někdo tvrdí že tak nikdo nejezdí samozřejmě když takové spojení neexistuje.
Když se na jaře objevila informace o chystaném uzavření smlouvy, stáhl jsem si z příloh provozní koncepci. Jsou tam informace o požadované bezbariérovosti a kapacitě. Mezi Bruntálem a Rýmařovem je požadována kapacita 45 míst a v Bruntále má v některých případech dojít ke změně kapacity ve / ze směru Krnov (65). A soupravy vhodné pro přepravu cestujících na vozíku jsou požadovány jen asi u poloviny spojů z Rýmařova do Krnova. Byl tam ten černý symbol bezbariérovosti. Těžko tedy říct, zda tam vše obstará 814. Ale koncepce se mohla klidně změnit. Takže to uvádím jen pro zajímavost.
Mohly by tam jezdit i Stadler RS 1, to je kapacitou něco mezi. Teď už opadla vlna „strého šrotu“, už i zapřisáhlí šotouši mají povědomí o tom, že ČD si totéž kupovaly jako nové.
Nevíte co bude poté s 843?
Něco do muzea, něco spolků a většina do kovošrotu.
Jinak na R27 již mohli několik let jezdit nové jednotky od Pesy, ale soutěž byla zrušena.
Kolik spolků si kopí velký motorák s komplikovanou údržbou (proti 810) a bude se na něj kvůli ETCS jen dívat?
Bla bla. Do šrotu mají jít hlavně regiovrany
Za tu cenu je to brutto předpokládám? IN100 mi tam bude platit? Doufám, že jo. (Mám na mysli opravdu IN100, ne režijku pro hnidopichy. Ta tak předpokládám vzhledem k soutěži platit nebude. )
Aspoň v příčetných brutto krajích (například Plzeň/IDPK) IN100 platí…
IN100 a další síťové doklady platí i v IDS JMK (u ČD).
To je úplně na palici s tou posedlostí bezemisními vlaky. Železnice produkuje zcela zanedbatelné procento emisí v porovnání s leteckou a silniční (a zaoceánskou lodní) dopravou, a žádné elektroletadla a elektrolodě nejsou v plánu, protože to s dostupnými technologiemi v tomto století prostě nebude možné.
Vždyť z pohledu kraje nejde ani tak o ekologii, jako o možnost provozu nových, komfortnějších, spolehlivějších vlaků za menší cenu, páč část kvůli ekologii zaplatí EU. My tady u nás nejsme zelení, ale pragmatičtí
Získat dotaci na diesely je dnes už nemožné?
Na vozidla mhd za určitých podmínek ano, a nebo můžete zkusit ten vlak zaregistrovat v Německu jako služební vozidlo a dostat za něj Dienstwagenprämie
Patrně ano, neboť nad kolejemi se trolej natahuje mnohem snadněji – vždy se takto argumentovalo proč železnici a ne autobus 1x za hodinu.
Vykoledovali jste si to sami, lidi vám uvěřili, že vlak naftu nepotřebuje a když tak stačí kýbl! Aniž by se provolávač namáhal ověřit skutečnou spotřebu busu a 810.
Jinak to, že reaguji na Váš již druhý post v řadě není nic osobního. Jenom mi přijde, že znám odpověď na otázku, na kterou jste se ani neptal
Otázkou je, jestli ten zelený zázrak s dotací nebude pořád dražší než diesel a to i v provozních nákladech
S ohledem na geopolitickou situaci mi naopak dává smysl maximalizovat elektrizaci toho, co jen trochu rozumně jde, což na dráze je už skoro všechno – nikoli ze zelených, ale z geopolitických důvodů. Stačí aby se na Blízkém východě rozhořely ty konflikty malinko více a s ropou bude dost složitostí. Elektřinu si nějak vždycky v EU vyrobíme, když dojde na lámání chleba, ropu nemáme. Ropný šok už žel dle mě paradoxně potřebujeme, je to asi jediná věc, která by bláznivé státy jako Belgie a Německo dotlačila zpět k jádru, což je zas jediná cesta, jak mít Green Deal opravdu aspoň rámcově zeleným… Číst vice »
„ropu nemáme“
Norsko vcelu dost vyváží a nevím, co vám svět udělal, že na něj svoláváte ropný šok.
USA je také významný producent ropy. Když ropa výrazně zdraží, začne se vyplácet těžba z amerických břidlic. Čáka Blízkého východu je jen v tom, že je tam zatím ropa levnější.
Ale taky USA dost ropy dováží
A i píšu proč.
Povíme si za pár let, jak si tu elektriku vždycky nějak vyrobíme. Asi ano, ale horší bude ji pořídit za rozumné peníze. A energie, kterou si nebude možné dovolit, jako by nebyla.
Ropný šok tu už byl minimálně 3x (1973, 1979, pak krátkodobý 1990, pak 2004/2005, pak 2008; 2012-2014) – vždy nastala dočasná (různě dlouhá) korekce a pak se opět těžba ropy nejen obnovila, ale dokonce zvýšila.
A ropu v Evropě máme 🙂 Jen ji těžíme jen někde.
„Elektřinu si nějak vždycky v EU vyrobíme“ – jistě, proto DE těží uhlí, aby z něj vyrobilo elektřinu a podíl zemního plynu na výrobě elektřiny v Evropě taky není zrovna zanedbatelný
Pozn. 95 % veškerých potravin je pěstováno za přispění ropy
A toho uranu máme v Evropě spousty?
Dost přijde na to, jak moc chcete hledat.
„a zaoceánskou lodní“
Dokážete po kolejích jezdit pod 2 litry na 1000 hrtkm? Ano, jednotlivá loď má větší spotřebu než lokomotiva. Ale to bychom mohli požadovat tahání nákladních vlaků MUVkou, aby spotřeba hnacího vozidla byla nižší.
Eletrolodě … byste našel na Prýglu. Nicméně je zcela běžný pohon na CNG a spalovací turbínou, což je výrazně čistší než nafta v lokomotivě.
Jen dodám, že ty lodě dnes plují za 1 deci na tunu a 100 km, s výkonem cca 400 W na tunu výtlaku.
Zákon čverce a krychle, objem roste s třetí mocninou, ale odpor prostředí pouze s druhou mocnninou. Věděli to už při založení kýlu HMS Victory, že větší loď je rychlejší a uveze víc v poměru k posádce.
Přičemž trolej nad oceánem je technicky neproveditelná, což uzná snad každý příčetný člověk. Lze to řešit umístěním elektrárny do lodi (uhelné, Colorado-class battleship). Něco o Polsku a elektřině.
Kdyz uz jsme u tech lodi tak Lexington-class byla turbo-elektricka (puvodne bitevni kriznik ale dostaveny jako letadlovky) uz zacatkem 20tych let tedy zbruba pred 100lety.
A kdyby umístili do lodi elektrárnu atomovou, tak by se ekologové zbláznili…
Nedělejte, že tam ještě nejsou.
Experimentálně se lítalo i s jaderným letadlem, ale všichni se moc báli, co by bylo, kdyby to spadlo.
Moc o tom nevíte, že… https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/projekty-letadel-s-jadernym-pohonem-byly-risk/
Odkazovaný článek potvrzuje, co jsem napsal. Ale dík, je také zajímavý.
Už to tu několikrát bylo, ale provoz vychází dráž, než konvenční pohon. Jediná „komerční“ instalace je na ruských ledoborcích. Jinak jen vojenské účely.
Sovětské vojenské lodi také potřebovaly ten led prorazit. To jen k mírovosti ledoborců. Nicméně jaderný pohon je zvládnutý, pokud jde o dostatečně velkou loď (ponorku) a cestující jaksi nemají čas být „znechuceni“, na co to jede.
V omezené míře, ale elektroletadla i elektrolodě už existují a teď nemyslím nějaké soutěžní experimenty. Do velkého rozšíření má obojí daleko, ale stejně tak nelze prohlásit „nejsou v plánu“.
Slepé ulice taky existují.
Fosilní paliva jsou slepá cesta. Sloužily nám pár set let, ok, ale už je čas přejít na něco udržitelného a efektivnějšího. Doma už si taky netopíme uhlím v kamnech.
O žádnou slepou cestu nejde, je to jen úsek na cestě. Díky nim ta vynalezená technika může přejít na trochu jiné pohony.
Nejde tady o nějaké malé necky, ale myslím, že jaderný pohod u ledoborců a ponorek není úplně slepá ulička.
Zkoušelo se to i na nákladních lodích (američani, němci a japonci). Je to v podstatě v pohodě realizovatelné i na nákladních lodích. Problém je, že se to nevyplatí. A běžné nákladní lodě nepotřebují ten benefit, že mohou fungovat dlouho bez doplnění paliva, v jejich běžném módu není problém jednou za pár týdnů max měsíců natankovat. A nemusíš mít v posádce jaderné inženýry. Zkoušelo se to v 50. a 60. letech i uletadel, kde by pro armádu mohly být týdny ve vzduchu výhodou, ale problém byl odstínit posádku a riziko při pádu. Navíc i ten benefit přestal být benefitem, když začal… Číst vice »
Já se spíš divím že jsme dodnes technologii (malých) reaktorů nedotáhli k tomu, aby to fungovalo samo jako běžný motor, jen bez nutnosti doplňovat palivo (jaderné ponorky mají náplň v reaktoru vesměs celoživotní, výměna se obvykle nepředpokládá).
Což nic nemění na tom, že pro běžné lodě je to ekonomický nesmysl.
Nevíme, co bude za pár desetiletí. Trojpolní hospodářství také vypadalo jako ekonomický nesmysl a nakonec se muselo zavést všude.
Říkal kdo? 😉 https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/ve-svedsku-testuji-letadla-na-elektricky-pohon-pojmout-by-mohla-az-tricet-pasazeru-15451