Podcast: Účinnost pachových ohradníků u silnic je minimální, říká Václav Hlaváč z AOPK
Nový ekodukt na D1. Foto: Skanska
Ekologická výhodnost vysokorychlostních tratí není tak zřejmá.
Ekologická výhodnost vysokorychlostních tratí není tak zřejmá.
Právě proto, že s rychlostí takto roste spotřeba je důvod, že většina rychlovlaků nemá cestovní rychlost vyšší než 300-320 km/h. I když technicky by to dnes nebyl zásadní problém.
Stejně jako Concorde, i když tam hrál roli i hluk.
Borec tedy objevuje Ameriku nebo prostě jen na základní škole ve fyzice zrovna chyběl, když považuje za novinu, že vyšší rychlosti dopravních prostředků znamenají i exponenciální nároky na spotřebu energie … pokud se tedy nepohybují ve vakuu:-)
Kvadratické, ne? Hlavní co roste je odpor vzduchu.
Jde spíš ale o to, jestli už ta spotřeba energie nezačne být horší než to, co se ušetří nižším provozem jinych druhů dopravy.
Vysokorychlostní železnice nahrazuje na krátkých a středních vzdálenostech leteckou dopravu. Myslím, že i přes vyšší energetickou náročnost ve srovnání s vlaky jedoucími rychlostí 160 km/h, je stále výrazně méně energeticky náročná, než doprava letecká a ještě výraznější potom bude tento rozdíl co se týče dopadů na životní prostředí.
Ono to bude asi pořád vycházet i líp než IAD, zvlášť když vezmeme v úvahu že značná část cest je konána v menším než plném obsazení vozu. Naopak autobusy asi vyjdou lépe…
S těmito čísly a výpočty se dá různě čarovat, ale vysokorychlostní železnice vychází dobře, protože sice vysoká rychlost znamená velkou spotřebu energie, ale zase jsou to vlaky vysokokapacitní, takže na osobokilometr vychází dobře. Samozřejmě záleží, s jakou se počítá obsazeností atd., proměnných je spousta a těch výsledků se dá najít více, podle toho, jak to kdo počítá. Např. zde https://ushsr.org/images/680_HSReffic.jpg
On je taky velký rozdíl mezi různými způsoby trasování VRT. Energetická náročnost na italských, nebo i německých VRT, které jsou trasované s minimálními sklony tak, aby byly použitelné i pro nákladní dopravu, je výrazně nižší, než francouzský/španělský model, kde 8MW jednotka jede polovinu cesty „s pákou do skla“
Probůh, to by nesměl nikdo nic říct, protože vždycky se najde někdo, kdo už to ví. Jo, já vím, vy víte všechno, když jste ten inženýr.
Týjo, koho by napadlo, že když udělám terenní zářez v lese, udělám tam dálnici, a tu oplotím, že budou do takto vytvořeného prostoru padat zbylé stromy… Stejně tak když si nechám plot zarůst náletem, logicky sem tam upadne nějaká větev či se vyvrátí strom, který plot poškodí.
Žádná stavba není jednorázová investice.
Já tam tedy necítím překvapení nad padáním stromů, ale nad tím, že ŘSD ploty neudržuje.
Mě to popravdě nepřekvapuje, ŘSD údržbu neumí a nejen ono, je to problém napříč státem řízenými organizacemi. Jako jedničku v neschopnosti starat se o svěřený majetek lze označit SŽ.
To není jen problém zářezů, to je problém celkově s ploty u dálnic a i jejich opravy po nehodách.
Tak při jaké částce problém pomine? Pořád dokola, jde jen o prachy… Těmto všem „ekologům“ bych dal jen kolo (samozřejmě elektrické ne) a ať se dopravují. Sami mají 2-3 auta a diktují druhým, jak a čím mají jezdit.
Poslouchal jste to? On vám diktuje, čím máte jezdit? Mluví právě o tom, jak to stavět tak, abysme mohli jezdit a přitom to neškodilo.
pokud někdo diktuje, čím má kdo jezdit, tak jste to právě vy
A na tom kole chcete překonávat ty oplocené dálnice jak? Přelétávat jako E.T.?
Tohle jsou lidé, kteří o ekologii opravdu něco vědí a zároveň hledají schůdná řešení. To si pletete s ekoteroristy. Měl jsem tu čest s AOPK pracovat a vždycky se našla varianta schůdná pro obě strany. Ba naopak, při zakomponování určitých věcí do krajiny se jelo podle mého řešení, jeli jsme formou dialogu a řešení problémů přímo na místě, kde mělo něco vzniklnout.