- Železnice •
- Podcast •
- Stavebnictví •
- Silnice
Podcast: U Pražského okruhu byla veřejnost velmi úspěšná, říká specialistka na EIA Ilona Plevová
Dálniční ekodukt. Foto: Skanska
Častou připomínkou bývá: odsuňte stavbu na území jiné samosprávy. To je zase iracionalita. Tím se přece dopad stavby nesníží.
Kdyby byla velikost obce min. 10k obyv. nejen, že by stát ušetřil, ale výrazně by to zlepšilo jednání o umístění liniových staveb se samosprávou. Protože odsunutí do katastru vedlejší obce už by nebylo tak jednoduché a muselo by přijít na řadu nějaké racionálnější řešení.
A kolik si myslíte, že by se ušetřilo? V malých obcích často pracuje tzv. neuvolněný starosta – jeho odměna je v v rozmezí od 0,3 do 0,6 násobku výše odměny jakou by měl uvolněný starosta (což je od 54 426 po 179 548 Kč (primátor Prahy) – takže obvykle bere minimum – tj. 11.717 Kč To daleko (i řádově) ušetříte, když zmenšíte počet ministerstev a i jejich úředníků. Na velikost země máme více než dvojnásobně velký parlament (obě komory). Zrušte 10 % byrokratických požadavků státních orgánů požadovaných po soukromých firmách a máte úspory v miliardách. Na svobody a práva občanů… Číst vice »
Median velikosti obce je 440 obyvatel. Takže u10k obce by se ušetřilo zhruba 20 starostů a obecních úřadů. Ale hlavně by se zlepšil přístup k různým službám, zjednodušila spousta věcí vč. přístupu k dotacím apod. U malých obcí jsou volby beztak většinou jen pro formu., protože kandidátů je stejně jako zastupitelů.
Pro zajímavost min. Velikost obce v Dánsku je 40k (to už je fakt moc) a ve Slovinsku 5k.
Srovnání s Dánskem je úplně mimo. Dánsko má historicky roztroušené usedlosti rovnoměrně v krajině a prakticy tam neexistují obce jako máme u nás. Takže jejich historická zkušenost je úplně jiná.
„U malých obcí jsou volby beztak většinou jen pro formu., protože kandidátů je stejně jako zastupitelů.“ Jak často se něco takového děje? Uveďte nějakou statistiky, jinak to jsou jen vaše dojmy.
Vaší logikou by bylo nejlepší, aby o všem rozhodoval prezident, tím ušetřïme úplně nejvíc…
Zrovna nedávno o tom byl myslím na Seznamu článek. V posledních volbách bylo asi 1500 obcí jen s jednou kandidátkou, z toho přibližně u 1000 odpovídal počet kandidujících počtu volených zastupitelů, takže nešlo vybírat vůbec.
Coz nemusi tolik znamenat. Na male obci s desitkami obyvatel se vsichni znaji a bezne se domluvi dopredu koho chteji, aby je zastupoval. Takze volby formalne potvrdi vuli volicu. Casto starostove obec spravuji dobre a nikdo nema potrebu je vyzyvat.
Navic porad zbyvaji preferencni hlasy.
Dalsi vec je, ze zvlast u nejmensich obci se casto vzhledem k velikosti rozpoctu neresi u kazdych voleb velka temata, jestli stavet to nebo ono. Az se resit zacnou obvykle je kandidatek vic, pokud neni 100% shoda.
Ve volbách do obecního zastupitelstva žádné preferenční hlasy nejsou.
Systém „kroužků“ funguje jinak než „křížky“.
S nějakým pozitivním hodnocením reálných přínosů bych byl dost opatrný, neboť dle mého má mnohem větší vliv jací lidé tu danou obec vedou. Samostatnost i sdružení obcí do jedné větší může být výhodou i nevýhodou, dle aktuální situace.
Mám osobní zkušenost s jednou místní částí přidruženou k okresnímu městu, která je svojí nesamostatností vyloženě bitá. Město má tuhle část na okraji zájmu, a těch pár obyvatel nemá žádnou šanci to změnit, neboť komunální politici jsou na ruku centrální části města s vyšším počtem voličů.
Baví mě tohle rozumování o slučování obcí, hlevně od lidí co vůbec netuší jak to ve skutečnosti funguje. Obecně je požadavek na zprofesionálnění samosprávy ok, ale rozhodně nelze udělat na půdorysu současného zákona, tj. jen prostým donucením ke slučování. Protože jaký bude výsledek umělého, shora nařízeného, konstruktu mnoha vesnic, které spolu nemají nic společného, naopak jsou jejich zájmy často v přímém rozporu. Prakticky např. z hlediska dotací se jedná o konkurenty. Je třeba si uvědomit, že obvykle je k větší obci třeba s tisícem obyvatel připojeno několik obcí, každá s průměrně 100 obyvateli. I kdyby jich bylo 5, tak ani… Číst vice »
Z pohledů malé obce by asi stačilo, aby se po sloučení obcí sestavovalo zastupitelstvo tak, že žádná byť sebevětší obec, by neměla více jak 49% zastupitelů. Třeba při 7 zastupitelech, by největší měla 3, ta druhá 2 a dvě zbylé obce po jednom.
Je to samozřejmě utopie. Která velká obec by do takového podniku dobrovolně šla, že? Prostě zájmy velkých a malých jsou zcela neslučitelné.
Takze obec co ma 1000 obyvatel bude mit 3 zastupitele a zbyle ctyri male obce kazda po 100 obyvatelych bude mit kazda 1 zastupitele? Ano to nikdy neprojde pres rozdilnou vahu hlasu. Problem slucovani obci je, ze obvykle pripojujeme male obce casto do 100 obyvatel k obci, ktera ma sama o sobe tisic obyvatel. To je to, co dela soucasny system samospravy nefukcni u takovych umelych slepencu, prilis velke rozdily ve velikosti. Ta „velka“ obec nema zadny duvod brat ohledy na ty male, nemaji mezi sebou zadne historicke vazby ani zajmy. Casto neni ta „velka“ obec spadova pro ty male,… Číst vice »
Odpor proti okruhu na Suchdole je kromě zmíněných problěmů živen i developery. Trasa okruhu je dána prakticky už téměř 100 let. Kvůli řekněme stavební uzávěře, lze v trase najít jen pole nebo zahrádkářské kolonie. Ta plocha je obrovská a pokud by se podařilo, jak se dříve diskutovalo, posunout vedení a někam před Kralupy, pak by se vytvořila možnost počet obyvatel Suchdola zdvojnásobit a tím i příjmy do rozpočtu. A obrovský balík peněz pro developery. To, že by pak doprava přes Suchdol definitivně zkolabovala je jasné. Ale tohle místním málokdo řekne. A nejen doprava.
Asi na tom něco bude, před 20 lety chtěly tunelové řešení, teď jej mají a zase nesouhlasí. Přitom kdo na Strahově pozná, že pod ním vede tunel. Kromě znalců umístění výdechů tunelu o něm nikdo neví. Jde o klidnou lokalitu se sportovním a studentským zázemím.
A není problém také to, že je, jak říkáte „Trasa okruhu je dána prakticky už téměř 100 let.“ a za tu dobu se (i) Praha rozrůstá, (ii) dramaticky narostla intenzita dopravy a (iii) zvýšil se požadavek na komfort bydlení a prostředí je žijeme?