Podcast: Nové Traxxy jsou jako puberťačky, pořád něco zkouší, říká Jiří Schmidt z RegioJetu
Lokomotiva Bombardier TRAXX MS3 v barvách RegioJetu. Foto: Bombardier
Měl by být jeden jazyk – určitě angličtina – ve kterém se bude na vybraných mezinárodních tratích komunikovat s dispečerem, říká Jiří Schmidt.
Neporadíte někdo jestli se v přehrávači podcastu dá někde najít regulace hlastosti? Hraje mi to bohužel „na plný kule“ a protože mám další podobnou aplikaci kde nejde regulovat hlasitost (kterou potřebuju víc) tak smůla, podcast je pro mě off, nehodlám štelovat masterem jednou za minutu… 🙁
Mám stejný problém. Vyřešil jsem to tak, že to poslouchám přes Google Podcasty, kde se dá regulovat hlasitostí. 🙂
Pokud posloucháte na PC s Windows, dá se regulovat hlasitost pro každou aplikaci zvlášť, přes „Směšovač hlasitosti“.
Ano, ale když jsem v tomto dialogu byl naposledy, šlo přídávat/ubírat jen celému Chrome… bohužel, ta druhá „věc“ je jiné okno Chrome, takže tam je od sebe neodliším 🙁
Teoreticky možná když si podcast pustím v jiném prohlížeči, to by možná šlo, sice trochu nepraktické…
Příjde mi že tvůrce trochu zbytečně vypustil dialog „hlasitost“, který jinak má i kdekterá reklama.
Další alternativou může být použití Spotify.
Koukám, že Slováci s Maďarama nějak nezvládli optimalizaci infrastruktury přeshraničního úseku Štúrovo – Szob. Zrušením stanice Kamenica nad Hronom bez dalších prostorových oddílů (cca 15 km, fakt tam není nic?) je dopravní prasečina. Alespoň spojky po stanici dálkově ovládané tam mohly zůstat.
Na Slovensku?
Ano na Slovenské straně (v Maďarsku je hranice hned za Szobem) byla ještě stanice Kamenica nad Hronom, v roce 2012 tam ještě byla: https://mapy.cz/letecka-2012?x=18.7586215&y=47.8237565&z=17 .
Já vím. Kdysi jsem přes tuto stanici jezdil i zkoušky EMC s lokomotivou ES64F4.
Já se podivoval tomu vašemu „Alespoň spojky po stanici dálkově ovládané tam mohly zůstat.“
Jakože na Slovensku nelze mít dálkovinu?
Spojky tam byly, stačilo je nesnést, ZZ by se samozřejmě muselo postavit nové.
Ona ta věta je asi blbě formulovaná, doplněk „po stanici“ by měl asi být mezi čárkama a ještě doplnit „jako torzo po po bývalé stanici“.
No, doporučil bych se na Slovensko jet podívat…
Spousta stanic „U tří volů“?
Dotaz, resp prosba k redakci zdopravy.cz Bylo by užitečné, kdyby v podcastech byl i textový přepis. Ne každý má možnost a čas poslouchat celý rozhovor. Děkuji
To se již v debatách u podcástů řešilo několikrát. Přepis je složitý a pokud někdo na rozhovor se zajímavými lidmi (Jirku Schmidta hodně chválím) není schopen si vyčlenit hodinu času kdykoliv (vždyť to není on-line, funguje i záznam), tak holt zůstane nevzdělán. Mám k serveru Zdopravy.cz mnoho výhrad, ale v tomto jí nemám.
V tomhle s vámi souhlasím, ale má to ještě jeden aspekt. Rozhovory jsou někdy natolik zajímavé, že bych se k nějaké myšlence rád později vrátil, ale lovit ji opět z hodinového rozhovoru nejde. Možná by pomohl aspoň nějaký obsah témat se stopáží.
A ti, co neslyší, mají prostě smůlu, že? Podcasty jsou mor, hodinové tlachání se dá přečíst do 10 minut a lépe využít ten čas.
Zkuste si zaplatit překlad do znakové řeči, například u mé dcery… Rád Vám zprostředkuji kontakt.
😀
Ano mají. A ti co nevidí, si zase nic nepřečtou. Holt osud.
Pustíte se zdarma do přepisu? Dejte vědět: redakce@zdopravy.cz.
Pane Sůra, jen mne napadlo, jestli nechcete dávat ty rozhovory (jen audio) i na kanál na Youtube. Já třeba na obvyklé podcastové platformy nechodím, byla by to další věc k brouzdání…. hledám něco k poslechu většinou na YT.
Ono se to málo ví, ale při poslechu podcastu lze dělat jiné věci. Řídit, žehlit, vařit, běhat…
Se ukazuje ten nesmysl řešít v čr jak tsi celou síť. A hlavně koncové tratě z dolní horní. jako interoperabilní. Se zábradlím, peróny, podchody, výtahy, zastaralé gsmr, ETCS za 60m.
Když nefungují v Evropě ani ty nejhlavnější. V USA a jinde jo.
Se člověk může divit, že cargo v Evropě nefunguje.
Stát 3 hodiny na hranici. Na to dnes opravdu asi zákazník nemá čas.
V Evropě mají zabezpečovač, ať už je to německé LZB nebo francouzské KVB. Tu v ČR je návěstní opakovač a generální stop, u kterého se předpokládá, že strojvedoucí ručně a správně přeladí vysílačku (Velvěty).
To stání tři hodiny na hranici je i o výcviku. U nás to kdysi bylo taky zcela běžné. Proč tady stojím? A ty chceš jet dále? Zatímco se od roku 2004 (vstup do EU a umožnění mezinárodní železniční dopravy i třetím subjektům) u nás udělalo obrovské množství práce a hranice je „v principu“ korzem, někde to ještě nepochopili. Přímo situaci ve Štůrově neznám (nejezdíme tam), ale na situaci v Komáromu a Rajce si až tolik nestěžujeme, byť byly doby, kdy Rajka byla doslova strašidelná a ono i takové Kúty, kde i v roce 2013 dokázali ve tři ráno nevzít vlak,… Číst vice »
Kúty neberou, Děčín nebere, v Petrovicích je plno, Polák to nechce, atd.
Kdo jezdil/jezdí nákladní dopravu tak to velice dobře zná.
Navíc Štůrovo je hodně velká stanice když se započte tranzitní skupina. Ale když se nechce je to horší než když to nejde.
Přesně tak. A je zajímavé, že jsou dopravci, kterým to funguje…
„Kúty neberou“ nebude až tak souviset se současnými hranicemi. Tento výraz patřil patřil ke klasice už v osmdesátkách. Kolikrát jsme za 12 hod směnu přejeli jen z Hrušek do Lanžhota. Produktivita práce nesmírná.
Oprava. Z Lužic, ne Hrušek
Celý Regiojet je jako puberťák – horší služby, neochota řešit problémy, absence sebereflexe. A to jsem v minulosti vždy volil Regiojet…a dost mě to mrzí jak RJ padl.
Mě fascinuje, jak společnost, která se objektivně rozrůstá a přivádí cestující z aut a autobusů do vlaků je některými lidmi neustále kritizována. Až někteří jiní dopravci budou rozvíjet své služby bez objednání veřejných institucí, tak budu fandit i jim. Ale bohužel u Arrivy či ČD nevidím potenciál tyto linky vytvářet.
Jenže je rozdíl dělat službu za určitou kvalitu nebo za každou cenu. A tím jak RJ navyšuje objemy přeprav, tak začíná převládat styl, jezdíme za každou cenu, což není zrovna všem, zejména lidem, kteří jsou s tím skoro denně, (cestující, zaměstnanci) moc po chuti.
tak at tim ti lidi nejezdi. nekdo jancuru cestujicim vnucuje?
A ČD nerozvíjí služby bez objednání?
A kde rozvíjí ČD osobni vlaky mimo objednávku MD a krajů. Vždyť i nové spoje do Polska budou v rámci objednávky MD.
Arriva chtěla, R Liberec-Kolín. Byl uplatněn §1
„Mě fascinuje, jak společnost, která se objektivně rozrůstá a přivádí cestující z aut a autobusů do vlaků je některými lidmi neustále kritizována.“
Tím myslíte ČD? 😀
Arriva neprovozuje komerční linky snad?
Mně se líbí ta představa RJ, že je Správa železnic jim povinna víceméně zajistit odstavné nádraží pro technologii, odsávání WC, zásobování cateringem a podobně… a ideálně zadarmo.
A tu představu RJ jste si odvodil z toho, že chtějí stavět vlastní depo?
Ne že chtějí ale že jsou nuceni.
Regiojet bude stavět vlastní depo pro údržbu, které má dneska na Zličíně v Dolních Měcholupech. To je věci dopravce. Co se týče seřaďovacího nádraží, tam je jedná o to, že potřebujete někde seřadit soupravy, mít připravené posilové vozy a zálohy, což bylo historicky na nádražích, kde není kvůli redukci kolejí kapacita, takže se přijíždí tam, kde kapacita je.
A pořád je to o tom, že koleje spíše redukujeme než stavíme a v tomto případě i ty co jsou používané.
Asi bych rozlišoval „depo“ a „obratiště“.
Vcelku by mě zajímalo, s čím bude v Německu Regiojet jezdit, když bude potřebovat soupravu nebo jednotku s rychlostí nad 23 0 km/hod. A jsem zvědav s čím vyjedou na linky v Praze.
A máte pocit, že všechny vlaky v Německu jedou rychlostí podle tratě, na které jsou? Myslím, že rychlost 200 km/h pro vlaky, které tam chce RJ provozovat bude ještě hodně dlouho dostatečná a na to již dnes má dostatek vozů a lokomotiv na 200 km/h je na trhu taktéž dostatek.
Situace se začne měnit, až v převažujících částech tras budou dostavěné VRT, ale na to má RJ ještě tak 10 – 15 let čas.
Vagónů na rychlost 200 km/hod má Regiojet hodně, otázka je, zda-li mu to bude při vstupu na linku Praha – Berlín stačit.
Základem je, že vyšší rychlost jak 200 km/h na to nepotřebuje…
proc by mu to stacit nemelo?
Protoze všechny jsou v provozu
Na zavedení linky Praha – Hamburk to nestačí, na její ekonomické narušení v části do Berlína to stačí dost, má i německou licenci, zatím se nezbavil všech Vectronů a lidi na to jsou jistě sehnatelní také.
V Praze vyjedou novými, nízkopodlažními elektrickými jednotkami – přesně podle zadání.
Úplně nevím, jestli jazyková bariéra je tak významný problém… Ono je to i o rozdílných předpisech v každé zemi, poznání tratí atd. atd., takže stejně i kdyby se mluvilo anglicky, tak celoevropského strojvedoucího z nikoho neuděláte. Hlavně mezi železnicí a letectvím je rozdíl v tom, že u letadel díky rychlosti začnete směnu v Praze a můžete skončit de facto kdekoliv na zeměkouli, zatímco na železnici se stejně nedokodrcáte dál než do sousední země (až na úplné výjimky). Další věc je, že do provozu na železnici je zapojeno řádově více lidí než v letecké dopravě, takže naučit všechny anglicky je poněkud… Číst vice »
Přesně tak.Český předpis D1 má 4500 článků a je jiný. než v Německu, jiný než v Rakousku, jiný je v Polsku atd.. Na silnici, v letectví platí velmi stejné předpisy všude.
Na silnici rozhodně neplatí stejné předpisy všude. Ty zákony v různých – tedy evropských – zemích jsou si ale dost blízké, takže když se mrknete na to, co v jednotlivých zemích je za maximálky, jak se jede kruháčem a co si ještě přimysleli do povinné výbavy, a jestli nemají nějaké pokrokové a důležité pravidlo navíc (což býval třeba německý zip), obvykle už vám to všechno projde nebo odkoukáte – třeba jinou barevnost značek nebo jinou čáru jako pruh pro IZS.
Existuje třeba Vídeňská úmluva. A jsou situace, kdy jako „povinná výbava“ stačí to, co je povinné „doma.“ Idea zipu, to málokdo zvládne provést (zvýšit rozestup na délku auta které pouštím. Versus hlídat si svou díru a zařadit se třeba v plné rychlosti). Občas to kazí i auta s Německou MPZ. Kruháčem se jede všude stejně – při sjíždění blinkr doprava. Dá se debatovat o blinkru doleva při najíždění(pokud jedu až na poslední výjezd), nevím o zemi kde by byl blinkr doleva zakázaný nebo škodil. Ale je fakt, že řízení auta a vedení vlaku je něco jiného. Spousta lidí s řidičákem… Číst vice »
A jsou situace, kdy jako „povinná výbava“ stačí to, co je povinné „doma.“
Dokud vám rakouský policajt co mluví jenom rakousky nezačně vyhrožovat že ho to nezajímá a klidně vám zabaví auto….
To mu teda nebude rozumět ani němec? 🙂
Bude, ovšem s obtížemi 🙂
To je problem tych predhistorickych zeleznicnych spolocnosti. Vieme, ze na hranici sa komunikuje vo viacej jazykoch, tak od cloveka, ktoreho na tu poziciu na tej hranici idem zamestnat, ocakavam, aby z toho jazyka nieco vedel, alebo sa ho to snazim aspon naucit. Uznavam, ze mozu byt pripady, kde je problem najst takych ludi (mozno nieco ako Polsko/Litva), ale je to pri vacsine EU hranic taky problem? Neviem, ake komplikovane veci sa na hraniciach riesia, ale ak sa ide dorozumiet rukami-nohami, naozaj by nestacilo nejake male mnozstvo fraz, aspon na vacsinu situacii? Chapem, ze to neni len o komunikacii, ale ako… Číst vice »
No, už vidím, jak najdete třeba posunovače s potřebnou jazykovou výbavou pro práci v pohraniční stanici. Neboť člověk s takovou jazykovou výbavou asi nebude mít potřebu dělat zrovna posunovače…
Ale nikto snad necaka, ze budu plynule hovorit nejakym exotickym jazykom, ale ze budu zvladat par fraz, ktore sa stale opakuju, v jazyku susedneho statu, vedla ktoreho ziju, kam sa chodi na nakupy a kde je presah TV. Nic co by par tyzdnovy jazykovy kurz nemohol zvladnut pokryt.
Tak na pár týdnů bych to rozhodně neviděl.
texh par fraz … a pk prijde nejaka mimoradna situace … a … co se stane?
Děcka ve školách se s Ukrajinskýma domluví velmi snadno pomocí google translatoru. Mobil už maj snad i ti posunovači.
uzasny… nejaka mimoradna situace, ktera vyzaduje okamzitou akci a okamzitou kominikaci … a oni budou lovit mobil?
Tlmocnik na telefone?
mimoradna situace, ktera vyzaduje okamzitou akci a okamzitou kominikaci … a oni budou lovit mobil?
To mě vždycky udivovalo, kolik Poláků litevštinu ani nepozná, když ji slyší. Přitom sousední země.
Čo bráni zaviesť celoeurópsky predpis o jazde na medzinárodných koridorových tratiach, vybavených systémom ETCS? Preložiť ho do všetkých jazykových mutácií nie je problém… Čo bráni v časoch GSM-R posadiť na CDP/CRD do sály jedného dispečera, ktorý by anglicky komunikoval s vlakmi (nemusel by vôbec riadiť dopravu, na to by mal kolegov)? Ja nejaký problém zaviesť pre prípad mimoriadností jednotný rozkaz ETCS (ideálne elektronicky doručovaný)? Zaviesť nejaké štandardné vety pre komunikáciu je tiež fajn vec (aj v letectve to funguje a osvedčilo sa to). Na to, aby som došiel do najbližšej stanice a tam čakal na vyriešenie problémov, to určite stačí.… Číst vice »
Nebrání tomu nic, ale ještě se k tomu nedospělo. Dnes se jde spíše obráceně, protože pro provozovatele dráhy je cokoliv přítěží…
To máte pravdu, kedysi dispečerov/výpravcov nepríjemne prekvapila až žiadosť o neočakávaný posun v nácestnej stanici (napr. vyradenie vozňa), prípadne neschopnosť lokomotívy.
Dnes majú niektorí problém od slov „žiadam o posun na vlak na koľaji XY“ až po „prosím odstaviť do depa“. Nedajbože, že má človek číslo vlaku začínajúce 5 (ad hoc). To už sú úplne v koncoch s nervami…
Česť výnimkám
A je vůbec potřeba řešit jednotný jazyk? Stejně se ho budou učit všichni.
Jako letecké frazeologii hodně Angličanů prakticky nerozumí, a naopak je teoreticky možné udělat zkoušku z frazeologie a při tom neumět objednat si kafe.
Frazeológia je fajn, ale asi to nie je úplne dokonalé pre všetky situácie. Navyše učiť sa frazeológiu v jazyku, ktorý by som neovládal…
Vypočujte si niekedy napr. podcasty s leteckými dispečermi. Na 99% vecí síce používajú len terminológiu, ale na ten zvyšok potrebujú mať perfektnú angličtinu (teda taký je zvyk aspoň v našich končinách).
mate dost zkreslene predstavy o letecke frazeoologii a o pozadavcich na anglictinu.
pro anglicana je letecka frazeo zcela srozumitelna.
a k tomu, abys dostal anglickou dolozku, potrebujes podstatne vice (ale podstatne), nez objednavani kafe.
a muzes si byt naprosto jisty, ze pokud je tva anglictina na urovni “neobjednam si kafe” … tak ji nedostanes
Tak trošku přehráním, ale zase tak daleko to není.
Ve dvě ráno v pubu vám málokdo vysvětlí rozdíl mezi yes, affirm, cleared, approved. Podobně mezi hladinou a výškou. A sehnat člověka, kterému nebude nic divného na přistávání na taxiway, se taky podaří.
pěkně 🙂
No že by byl někdo, kdo udělá zkoušku z angličtiny a letecké frazeologie, ale nedokáže si objednat kafe, to je dost zvláštní. Možná nebudete schopen dešifrovat nějaké obskurnější přízvuky a nářečí, to je tak vše.
Frazeologie neznamená nic jiného než jen pevně zakotvené termíny nebo forma pro různé údaje a souvisí to čistě jen s radiovým provozem, jeho špatnou čitelností, snadným ztracením části vět či slov a snadno může dojít k nedorozumění či záměně.
Bez znalosti angličtiny je vám frazeologie na nic, protože znáte pravidla toho jak mluvit do rádia, ale nesložíte větu.
Ono to tak skutočne často vyzerá. Čínsky pilot na čokoľvek, čo nie je v štandardnej frazeológii odpovedá „yessir“ a urobí buď nič, alebo úplne náhodnú vec.
Ruský riadiaci letovej prevádzky na „medzinárodnom“ letisku, kam bežne nelietajú medzinárodné lety, ale odrazu sa tam nahrnú pri zavretí neďalekého väčšieho letiska, má často tiež problémy sa vyjadriť v angličtine.
A áno, nebudú to všeti Rusi a Číňania, ale nebudú to ani len Rusi a Číňania.
Inak povedané, že má človek papiere ICAO level 4 ešte neznamená, že sa s ním dohovoríš v živote.
No já bych myslel, že v EU to spíš má šanci dopadnout tak, že se problém jen omezí na – nazvěme to – „jazyková teritoria“, kde se bude komunikovat v národním jazyce plus nějaké určené řeči pro danou oblast. A tak nějak tuším, že s trochou štěstí to u nás bude němčina (a ne polština), zcela jistě Francie bude mluvit francouzsky (k tomu v Belgii, popř. možná Lucembursku, a možná Iberský poloostrov, pokud se neprosadí ještě španělština) a je trochu otázka, zda někde italština. Angličtinu bych tipoval, že si pragmaticky zvolí spíš na severu včetně Pobaltí (pokud i tam nepřevládne… Číst vice »
§1 nikdy se to tak nedělalo
Tak zrovna tenhle „předpis“ je po celé EU stejný a srozumitelný.
Základem problému je, že personál musíte střídat v pevně definovaných bodech u státní hranice, což výrazně navyšuje potřeby kapacity infrastruktury a zpomaluje vlaky. Zde je právě úvahou co nejvíce tyto body rozšířit mezinárodností, ostatně dopravní předpisy se dají sjednocovat (až to někomu dojde) a po naučení se jednotlivých CDP spolu mluvit a hlavně chtít to řešit nevidím žádný problém, aby například na CDP Lipsko byl jeden česky mluvící dispečer, který si povede vlaky s česky hovořícími strojvedoucími stejně jako na CDP Praha a Přerov bude jeden dispečer hovořící německy, který povede strojvedoucí hovořící německy a rakousky. A vidíte, i bez… Číst vice »
Navíc v přechodových stanicích musí být výpravčí/dispečer, který daný jazyk ovládá. Takže minimálně Břeclav-Rakousko, Děčín-Německo, Bohumín a Petrovice – Polsko a polovina jich sedí i na CDP.
Toho se právě #mynic chce zbavit. Žádný cizí jazyk na území ČR, od 1.7.2022 ani slovenština…
A jak budou přechodové stanice fungovat?
Copak návěstní soustavy, ale takové ty předpisy „co se kdy (ne)má dělat,“ které nejsou nijak návěstěny, tj. si je musíš sám aktivně vybavit… :-/
Jinak jen aby za chvíli (1-2 generace) nezačala být spíš další jazyková hranice na východ od II. TŽK… 😉 Možná je nejvyšší čas (znovu)sjednotit předpisy aspoň se ŽSR, a především zcela a naprosto oficiálně povolit v obou zemích „českoslovenštinu“ v dopravní komunikaci, včetně alternativ předpisových slovních znění. Za 20 let už to objektivně nepůjde, obávám se silně.
Zaujala mne na konci otázka (okolo 46. minuty) na nemožnost jezdit 160. Zná někdo důvod?
Jinak platí že „největším nepřítelem dráhy je dráha sama“. Bohužel…
Existuje něco jako TSI TAP. – viz níže: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A02011R0454-20190616 ..technická směrnice pro interoperabilitu pro (T)elematické (A)plikace pro služby v (P)osobní dopravě a tam se mj. generují trasy vlaků dle vstupních parametrů a jedním z nich je kategorie vlaku (= train category) a tam je – zřejmě (tipuji) – nějak spárovaná ta kategorie s rychlostí a následným generováním trasy pro vlak a potažmo jeho jízdního řádu. A já to chápu tak (= možná blbě, ale kdoví jak to je ve skutečnosti), že pokud tam Správa železnic, státní organizace zadá „Osobní vlak soukromého dopravce“ nebo „Open Acces“ tak je technický problém v… Číst vice »
Myslíte si to špatně. Dříve platilo, že jakýkoliv vlak je dopravcem objednán s HV třeba 162 na rychlost 140 km/h a kdyby se tam ocitlo rychlejší vozidlo, tak se do poznámky připsalo: pokud vlak veze hnací vozidlo řad 193, 1293, 383, 386, 388. pak je ve sloupci X rychlost 160 km/h a brzdící procenta třeba 125/205.
A tato možnost dnes nejde, protože TSI-TAF to zcela logicky nezná a SŽ není povinna jakkoliv usnadňovat práci dopravcům…
OK, dík moc za vysvětlení – jasné.
SŽ není povinna jakkoliv usnadňovat práci dopravcům… krásná věta, takto by se SŽ mohla i jmenovat….
No spíš to bude tak, že SŽ to dopravcům doteď usnadňovala, ale TAP už to legálně neumožňuje. Takže by prostě dopravci neměli dnes jet občas babičkou a občas dobrou mašinou.
Vážně to TAP neumožňuje?
Vlak má v sešiťaku nějaká brzdící procenta a nesmí jet souprava, která by jich měla víc?
Může jet souprava, která má více brzdících procent, může jet souprava, která je postavena i na výrazně vyšší rychlost, ale strojvedoucí nesmí překročit stanovenou rychlost, která se skládá z x položek, z nichž jedna zní: rychlost v TJŘ.
Jest otázka, jestli „stanovená rychlost“ dává v dnešní době ještě vůbec nějaký praktický smysl. Podle mě už její nevýhody (kromě zde popisovaného třeba spor mezi „jednou na celou trať, ale když pak nevyjdou procenta, je to děsný opruz, aby se neomezovalo zbytečně“ vs. „stanovená rychlost dle NTR jednotlivých úseků = snadno přehlédnu, že je něco nestandardně“. Ale to jen tak na okraj…
A je nějaká možnost, jak toho dosáhnout? Třeba jiné číslo vlaku se stejným časem.
Mohlo by to jít na tratích, kde je dostatek kapacity a žádná výluková činnost. Protože je pro průjezdy úseky s omezením kapacity dráhy úplně něco jiného, když jde o vlak zavedený ročním jízdním řádem a něco úplně jiného je, když jde o vlak zavedený ad-hoc půl hodiny před vyjetím z výchozí stanice, protože se našel Vectron nebo TRAXX. Takový vlak se pak do noci může koukat nejen na expresy ostatní, ale i na rychlíky, nákladní vlaky, vlaky lokomotivní a pak teprve pojede on…
Představoval jsem si v ročním jízdním řádě dva kolizní vlaky ex123 a ex 125, které mají ze všech stanic (kde staví pro nástup) stejný čas odjezdu. Dopravce si mezi nimi nějak losuje, který vlak pojede který den, cestující nešotouš je nerozezná.
Pokud by to znamenalo, že kolizní ex125 v tom případě hnije u výluky(ačkoliv ten den 123 nejede), tak dobře, je to na palici.
No a že to v arive nevedi. Jejich vlaky umi 120km/h .mezi ko- nbk maji v tjř 100. Staci si stoupnout k te prosklene prepazce a ejhle , 120 na budiku. A pak v podebradech dojedou ,,hradecan ,, a musi do odbocky.
Největší nepřítel je legislativa a drahé etcs .. které ničemu nepomůže
S legislativou máte část pravdy, s ETCS nikoliv. Základem problému s ETCS je špatná volba zabezpečení jízdy vlaků v padesátých letech. Zatímco my jsme šli cestou „tupého“ přenášení znaku návěstidla na hnací vozidlo při liniovém systému a za vše pak odpovídal strojvedoucí, jinde při stejném liniovém systému (Francie, Nizozemí, Maďarsko, SSSR) šli cestou návěštění znaku přiřazeného k maximální povolené rychlosti. Toto za cílem omezení nehod k nižší rychlosti. Takže pro nás je nyní ETCS obrovská generační změna za obrovské peníze, která ale sejme ze strojvedoucích to hlavní nebezpečí a strach z vteřinového výpadku pozornosti, který již nejde vrátit. ETCS sice… Číst vice »
Děkuji za zveřejnění mého dotazu (byť z pochopitelných důvodu byl lehce upraven). Jinak mně osobně tedy pan profesor Schmidt učil Logistiku a dopravní systémy a jeden rok i Dopravní cesty. Na obojí vzpomínám velmi rád.
Fajn rozhovor. Za mě se ten pán poslouchá lépe než blábolivý Jančura. Škoda jen, že jsem jako pravidelný čtenář zdopravy vlastně nedozvěděl nic nového 😀
Presne toto som si povedal. Človek realistický, vidno že je v obore doma a komunikuje s rozvahou. Super rozhovor.
Proč angličtina když to není jazyk kterým se v EU hovoří (Malta nemá železnici)?
Protože jím reálně mluví nejvíc lidí i v EU, protože jestli je šance se na jednotném jazyku shodnout, tak to bude angličtina, a protože je s tím dobrá praxe v letecké i námořní dopravě.
Z hlediska jazykového je nejvíc nemecky mluvících zemí .- Německo, Rakousko, Švýcarsko, běžně Lucembursko … Mezistátní vlaková dokumentace / vozidlové nálepky jsou především v jazyce německém …
Ale tam by do toho vstupoval boj nemcina-francuztina a na tom by to cele padlo. Ta anglictina je v dnesnej EU velmi dobry kompromis.
Nicméně tedy nejde o to, jakých je nejvíce zemí nějaké ho jazyka, ale jakým jazykem se domluví nejvíce lidí v Evropě a to je (nepřekvapivě) právě angličtina. Němčina mimo německý okruh není až tak široce rozšířená jakožto druhý jazyk.
Z hlediska jazykoveho nejvic osob v EU mluvi anglicky.
Asi právě proto. Viz letectví, jde to.
Chtělo by to ještě stanovit frazeologii no-negativ, nine-niner departute-take off atd. (pro místní štoury jsou to příklady z letectví)
ten priklad s departure/take off se do kontextu tech ostatnich nehodi
u no-negativ a nine-niner jde o “nahradu” anglickeho slova jinym slovem kvuli snizeni moznosti zameny s jinym vyrazem.
take off a departure jsou vyrazy, ktere jsou ve frazeologii oba dva a oba dva se pouzivaji, ale kazdy se pouziva v jine situaci.
Možná bych se zeptal, který jiný jednotný jazyk, když ne angličtina? Nějaká umělá nádražáctina s pomerným zastoupením slovíček všech jazyků EU?
V Evropě by nejvíc logiky dávala němčina nebo francouzština.
Nicméně nejvíc lidí je schopno se domluvit anglicky.
Na tom není nic logického, to je totální kravina.
Lev leze do tramvaje, žeremandle a loupesijé!
Jo, to je super nápad… už vidím jak u nás ale i v Německu či Polsku najdete tisíce fyru co znají francouzsky
Logiku by to samozřejmě dávalo, oba tyhle jazyky jsou pro technicky jasné i zvukově zřetelné domlouvání jistě mnohem vhodnější, ale z praktického hlediska, třeba kolik lidí je ochotných se jazyk naučit i z neželezničních důvodů, angličtina jasně vítězí. Na němčině a francouzštině je nejhorší, že jsou to jazyky dva. 😀 Kdyby to byl jeden, angličtinu by v EU přemohl.
Ale ti se na tom neshodnou ani vzájemně
Naopak by bylo výhodou, kdyby to nebyl ani jeden ze zmíněných jazyků. Jakkoliv to jsou velké okruhy, tak to není ani blízko většině Evropské populace. Takže je logické použít v Evropě nejrozšířenější druhý jazyk, kterým je angličtina co se učí na každé (nejen) střední škole. Výhoda je i to, že nikoho nezvýhodňuje. Už vidím jak nutíte Francouze se učit německy a naopak. 🙂
no, ti nedavala. zatimco anglicky se domluvi v evrope prakticky kazdy, tak francouzstina a nemcina jsou mnohem mene zastoupene.
To by nedavalo smysl vubec, protoze matersky jazyk vas vubec nezajima. Jedine podstatne kriterium je kolik lidi s danym jazykem hovori. A zde je na prvnim miste anglictina a pak dlouho nic.
Základní chyba je podle mě v hledání jednoho jazyka pro celou Evropu (EU). Pokud by se rozdělila cca podle Rýna napůl, už by mi tohle dávalo zásadně větší smysl.
Esperanto
Esperanto padlo.
Já esperantem mluvím a dokonce používám i železničářskou terminologii. Esperanto je jedním z jazyků zastoupených ve slovníku UIC, tedy raillexic.
I kdybyste požíval ochrany podle Červené knihy chráněných druhů, esperanto už dávno šanci nemá.
Prvně jsem třeba čerpal informace o ETCS přes esperanto v době, kdy se o tom u nás ještě ani nemluvilo.
Tento jazyk se aktivně používá, patrně více, než si více, než si lidé obecně myslí.
Odborné přednášky v esperantu, které jsou připraveny na naše setkání v Berouně : )
Pängelanton 2025 – Obnova železniční tratě.(Německo)
EU a železniční doprava (Chorvatsko)
“Vennbahn”: – Historie unikátní železnice na německo-belgické hranici (Belgie)
Tunel Femern ( Dánsko)
Vysokorychlostní a konvenční tratě v ČR pro 21 století
Modernizace železnice Bukurešť- letiště Henri-Coandǎ (Rumunsko)
Hybridní vlaky
Železnice a zelený úděl
Francouzština bývala mezinárodním jazykem pošty. Latina teologie a vzdělanosti vůbec (astronomie, medicína…). To všechno je po smršti nacionalismu pryč.
Esperanto přece, včetně ajzboňáckého argotu.
Pamatujete si na srážku vlaku v Belgii které šlo zcela určitě předejít tím že by se dva lidi v jednom státě shodli na jazyku kterým budou mluvit? Jeden vlámský druhý Francouzky. Zastavte vlak jste na kolizní koleji. Mluvte francouzsky já vám nerozumím. Výsledek mrtvý při srážce na regionální trati.
U nas to nehrozi aby ti nekdo zavolal ZASTAVTE VLAK. U nas CDP dopravu neridi, pouze prihlizi a koriguji.
A na tuhle fantastickou myšlenku jste přišel jak? Navíc si protiřečíte.
u Stéblové bylo nějaké CDP?
Ono brzy neuslyšíte ani to staré dobře známé STŮJ, STŮJ, ale pěkně evropské letecké MAY DAY.
May day není evropské „Stůj“, je to celosvětový rádiový kód volání o pomoc. V letectví má sice hodně konkretizovanou formu, ale jinak to může použít kdokoliv jako volání o pomoc, zejména na moři.
Dodnes jsem nepochopil, proč volba padla na provolání, že je Prvního května. 😀
s kvetnem to nic spolecneho nema. je to z franczoustiny a vyslovnost je mé dé.
may day je jen anglicky prepis puvodniho slova m’aider
Tak , a proto angličtinu ne. Vystredni nejednotna vyslovnost.
Jenže nakonec to i přes všechny tyhle nevýhody bude angličtina, jazyk kolébky železnice.
V EU? Leda tak po „re-join“… 🙂
Jinak anglicky STŮJ je STOP, tomu asi tak jako tak rozumí každý. 😀
Tak hlavně aby si nikdo STOP THE TRAIN nevykládal jako Ukončete trénink a STOP THE ENGINE jako Jeďte výběhem. Anglina je někdy na pěst.
Train je train a training je training, to splete jen jelito, co nepozná podstatné jméno a sloveso a takové páry jsou ve všech jazycích.
Engine je čistě amerikanismus pro lokomotivu, těžko se ukáže v Evropě, kde to je strašně těžké a totálně jiné, ehm, locomotive.
A kolik lidí ovládajících angličtinu sotva z pár procent ty vámi byť správně uvedené nuance zajímají? Tady jde o dorozumění v reálném čase v mašině jedoucí třeba 200 km/h.
Jasně že tomuhle rozumí každý. Třeba TRAIN STOP je vlaková zastávka, že.
V češtině to není o nic odlišnější.
Zastav vlak. (Stop /the train/)
Vlaková zastávka. (Train stop)
Absurdní argumenty.
Omyl. Jde o to, že angličtina se na rozdíl od většiny evropských jazyků stala dost nejednoznačnu tím, že zapomněla skoro všechno skloňování a časování. Vlak a vlaková, zastav a zastávka je velký rozdíl.
ajaj… nejaky eu bijec?
may day je signal, ktery se pouziva celosvetove. s evropou ma spolecne jen to, ze pochazi z francozstiny a jeho pouziti pred sto lety pro tento ucel “vymyslel” brit.
Reagujete jenom na nadpis, že? Udělejte si hodinku čas a poslechněte si to celé.
V Irsku se hovoří anglicky.
Protože se vyhnete letitému sporu, zda němčina, nebo francouzština 😀
A nebyla by tedy lepší rétorománština? Tou nemluví skoro nikdo, naštvaní by byli všichni stejně a prospělo by to zachování tohoto jazyka.
Právě že hovoří a velice často. Na ulici, v práci, v restauraci, ve vlaku, v letectví… Apropós většina severských kapel má texty v angličtině.
Roztříštěnost – holt železnice nepotřebuje žádného vnějšího nepřítele, na zneatraktivnění si bohatě vystačí sama.
Samozřejmě. Největším nepřítelem železnice je železnice.
Až potom samozřejmě jaro, léto, podzim a zima.
účely železnice:
– Národní: Vytvářet národní hrdost
– Sociální: Vytvářet zaměsnanost
– Výzkumný: Znovuprošlapávat slepé cesty jinde zavržené
….
A někde na konci je platící zákazník: Ještě by vydělával!
Přibyl ještě další:
– Energetický: Zbavit se závislosti na dovozu ropy