Podcast: Auto je za rok out, tramvaj tu bude i za 30 let, říká designérka. Zadání Hlaváku či PID se nedomyslelo
Lanovka na Petřín, vítězný návrh, Anna Marešová designers.
Podle designérky lanovky na Petřín či T3 Coupé Anny Marešové je chyba řady soutěží v nepovedeném zadání. Profesní výzvou by pro ni byl traktor, na erotické pomůcky pro muže se necítí.
Za mě fajn rozhovor, ze kterého bych vypíchl dvě věci. Jednak problematiku nekvality zadání, se kterou často bojují víceméně všichni, kteří musí něco vytvářet pro erár. A pak její názor na aplikaci pid laku na stávající vozidla. Podobný názor zde prezentoval i Patrik Kotas a schytal tady za to pěknou bídu.
Prostě kašleme na sluchově postižené čtenáře, moc dobrý přístup, tleskám 👏 (ironie, pokud by to někdo nepostřehl)
Jsem rád, že ?slečna? designérka taky zavítá do výrobního procesu, a že vidí, že některé navržené věci, detaily se prostě nedají vyrobit, a že je pak ochotná to následně upravit.
V podstatě se dnes dá vyrobit skoro cokoliv (protože můžeme třeba 3D tisknout z titanu nebo kreamiky) – 99,9 % důvodů proč „to nejde“ je, že je to moc drahé, moc těžké nebo se u toho musí moc myslet.
Těch 99,9 % důvodů ale platilo vždycky, dokud se stroje, které vyrobí stroje neposunuly tak daleko, že už to šlo. Např. taková kolejnice S49 délky 25 metrů, tu nikdo ručně kovat nebude, jeden člověk to vlastní silou ani nedokáže.
Ne, že by se v přírodě neděly věci, které jsou dodnes mimo lidskou sílu… rychlost světla je celou hitorii stejná.
Samozřejmě – čas dělá to, že postupně přesunuje technická řešení z „nemožných“ do „drahých“ a z „drahých“ do „použitelných“.
Ad světlo – v životě jsem neslyšel, že by designér chtěl, „aby to svítilo o trochu pomaleji“ (a to jsem slyšel už mnoho přání designérů) – takže to v oboru asi není úplně relevantní problém 🙂
Jsem rád, že nejsem jediný kdo stále neví jaké oslovení zvolit.
„..říká Marešová.“
To je přeci něco tak děsného.
Dá se dohledat, že má titul MgA., tudíž paní.
U ženy se kterou nemáte žádný osobní vztah je „paní“ vždy správné oslovení.
Ne, to jsem napsal špatně – pokud si nejsem jistý, zda jde o slečnu nebo paní, je oslovení „paní“ menší chyba – no tak jí přisoudím o něco vyšší postavení/funkci/titul než má – z toho se nestřílí.
Dobrý den. Nerad poslouchám podcasty, nešlo by to i přepsat do článku?
Také se za to moc přimlouvám. Podcasty v některých případech jsou neposlouchatelné. Vidíte to na 2 komentářích.
Já bych ho zase raději s videem
Já také raději čtu, ale on je to poněkud dvousečný požadavek, který účinkujícím nesmlouvavě „nastavuje zrcadlo“. 🙂
Někteří hosté jsou školení a mají mluvený projev kultivovaný a nedělalo by to žádný problém (např. pan Kupka).
Jíní jsou ve svých vyjádřeních poněkud „spontánní a lidoví“, např. takový pan Jančura.
Další kategorií jsou jedinci, kteří si libují v módních frázích, nebo bojují s plevelnými slovy.
Zkuste si poslechnout podcasty např. s:
– tuzemským šéfem FlixBusu Prouzou (4.3.2022),
– Karlem Novákem z Iveca (10.11.2023)
Představte si, že by tyto dva soubory frází byly přepsány do textové podoby. To by fakt bylo utrpení číst.
Kdyby to nebylo jen přepsané slovo od slova, ale bylo by to upravené jako normální rozhovor, samozřejmě by se to číst dalo. Novinové rozhovory vycházejí desítky let a to, že se dají číst, zpravidla není zásluha mluvčího, ale redaktora, který text upraví tak, aby se číst dal. ALe samozřejmě je to spousta práce a je otázka, zda se vyplatí.
To jistě ano, ale já jsem měl na mysli PŘEPIS.
V minulosti se tím zabýval Český rozhlas u některých svých pořadů a raději od toho upustil.
Úprava interview do psaného rozhovoru vyžaduje další práci a čas, což je asi pochopitelný důvod, proč se redakci do toho nechce.
No, tak to by byl článek a navíc by to v některých chvílích bylo dosti obtížné a nevzhledné, protože slečna/paní používá až příliš cizích slov, které i v rozhovoru bijí do uší (v článku by bila do očí) . Já pořád nemohu pochopit jaký ke problém použít třeba slovo volat místo callovat a podobných výrazů tam bylo nepočítaně.
Prorůstání češtiny s angličtinou je jedna ze dvou podmínek, aby čeština jako jazyk existovala ještě dejme tomu na konci století. Tou druhou je zásadní zjednodušení gramatiky, například i/y podle pádu je nesmysl a dělá to jazyk nepohodlným a právě kvůli tomu lidé utíkají do angličtiny. 90 % mladých středoškoláků ve velkých městech umí anglickou pokročilou gramatiku lépe než českou. A chyba opravdu není v těch studentech, to by jim nešlo obojí.
To, ze ta mladez mluvi (rekl bych, ze trosku kecate) lip anglicky nez cesky, neni problem cestiny.
Nedelejte z cestiny jazyk pro tupce – vzdyt pro native speakra je tak jednoducha. jenom by stacilo, kdyby dnesni mladez vice cetla a mene koukala na twitch a youtube.
A proč by četli v češtině? Návody nebo technická dokumentace v práci? Anglicky. Zábava? Anglicky.
Deset milionů lidí se prostě nemůže kvalitou ani kvantitou vyrovnat miliardě anglických mluvčích, s výjimkou pár specifických témat
proc by cetli v cestine? treba aby z nich nevyrostli hnupove? sice vedej, kdo je kdejakej americkej youtuber, ale kdyz se ji h zeptas kdy vznikla ceska republika (a jsi ochoten akceptovat jak 1918, tak 1993), tak jsou uplne mimo.
argument fakt spatnej – cece, práci mam v anglictine, dostupna literatura je jen v anglictine, vsechno je anglicky… a neuveritelny, vedle toho jsem zvladl i cestinu.
Vy na to bohužel koukáte tak že angličtina (tupý youtubeři) vs. čeština (člen akademie věd). Takhle to přece vůbec není, tupá YouTube videa jsou v obou jazycích, kvalitní věci jsou také v obou jazycích. To je přece na kvalitě výchovy toho daného dítěte, k jak tupému/chytrému obsahu tíhne více, s tím volba jazyka nesouvisí. A z mé osobní zkušenosti jsou děti a mladí lidé ovládající perfektně angličtinu mnohem chytřejší než ty děti, které angličtinu neumí, tedy oni ji umějí ale na velmi špatné úrovni. A to jsou ale pak ty děti, které koukají na úplně blbé anglické YouTube kanály, protože… Číst vice »
ted jste zase neporozumel vy me.
jde o to, ze jazyk a pravidla se nejlepe naucite ctenim. kdyz hodne ctete, nemusite v podstate vubec resit veci, jako vyjmenovana slova, shody prisudku s podmetem a spoustu dalsich – a resite jen do te miry, aby byli happy ve skole.
koukam na videa se pravidla nenaucite. a kvuli tomu “orezavat” jazyk mi projde nestastne, spatne a vedouci do zahuby.
Přečtu zhruba 50 knih ročně včetně děl českých klasiků a stejně dělám hrubky jako blázen, myslím že o tom to není. Angličtinu jsem se učil po škole v rámci samovzdělání (sem němčinář), učím se ji vlastně pořád už asi desátým rokem a věřím si v ni tedy mnohem více a to ji používám oproti češtině sporadicky. Já si myslím že tam ten rozdíl v jednoduchosti je zásadní a osobně věřím, že jednou budeme mít jazyky dva a tím druhým bude právě angličtina. Ono se ostatně stačí podívat například k sousedům do západního Německa kde je angličtina prorostlá do jejich jazyka… Číst vice »
Mno tak to už v té zahubě jsme. Přečetl jsem toho nemálo (přes 1000 knih), ale přechodníky dodnes musím hledat, abych je použil správně.
Vsadím se, té kdy vám dám test na českou gramatiku a budou tam použité veškeré možnosti, tak nasekáte množství hrubek. Některá gramatická pravidla neumí nebo v nich alespoň občas chybuje drtivá většina společnosti, to je vidět například i zde u článků kde jsou velmi často právě gramatické chyby. Angličtina je oproti tomu extrémně jednoduchá, ano není tak květnatá, ale také dokáže být krásná a když se chce, tak není tak stupidní jako ta na úrovni řekněme B2. Jinak z češtiny jazyk pro tupce rozhodně nedělám, ba naopak, mrzí mě že jste to z mého příspěvku nepochopil. Jazyk pro tupce je… Číst vice »
to se klidne vsadte 🙂 neprohral byste 🙂
ve skole jsem chybel na me/mne a na velky pismena.
nicmene pokud by se test temto oblastem vyhl, je celkem velka pravdepodobnost, ze byste prohral.
ok, jen spatne pochopeni 🙂
Pro mě/mně existuje triviální pravidlo a jmenuje se Pepa.
Krátký Pepa – mě
Dlouhý pepa – mně
K Pepovi = ke mně
O Pepovi= o mně
U Pepy= u mě
atd..
🙂 mnemotechnickych pomucek na me/mne uz jsem slysel spoustu (pepu teda vidim poprve 🙂 ) ale nepomaha – me/mne je muj nepritel … a asi zustane na vzdy.
Já používám jednoduchou pomůcku, kterou jsem se naučil asi na základní škole (ale jistý si nejsem): mi a mne. Mi je obdoba mně a mne je obdoba mě. A až na pár výjimek vím naprosto jasně, co napsat.
Ja pouzivam matematickou pomucku: 2 a 4 jsou nasobky dvou, tj. ve druhem a ctvrtem pade DVE pismena, 3 a 6 jsou nasobky tri, tedy ve tretim a sestem pade TRI pismena (pravda, trochu to kazi fakt, ze sest je taky nasobek dvou, ale to uz se proste musi zapamatovat, ze tam to „prebije“ ta trojka…).
Jinak souhlas s tim, ze gramatika cestiny je oproti jinym, i slovanskym, jazykum neskutecne a zbytecne komplikovana. Legraci si z toho dela nase slovinska znama, ucitelka slovinstiny a anglictiny, ktera se za leta naseho pratelstvi naucila velice dobre cesky: rika, ze ceske deti stravi polovinu skolni dochazky ucenim se a neustalym drilovanim psani i/y, zatimco slovinskym tyto starosti odpadaji a mohou se venovat necemu uzitecnejsimu (slovinstina pouziva z 99,9% pouze mekke i, a to vcetne prevzatych slov, ypsilon pouziva pouze tam, kde neni zbyti – treba v nazvu chemickeho prvku ytterbium).
S výhradou: Je spousta informací, které v češtině nenajdete. Z toho plynou 3 možnosti:
a) naučit se ten jazyk
b) počkat až to někdo přeloží
c) nedočkat se
Taky jde o to, co člověk na YT sleduje, jsou tam i přednášky UCLA o geologii.
Ještě dodám, že kdysi dávno někdo vymyselel esperanto, jelikož francouzština, jakožto globální obchodní/diplomatický jazyk byla poněkud složitá.
A žádný cizí jazyk nemůže za to, že „tenten“ nezvládl učivo základní školy a nelze říct, že nebýt dalších 1 až 170 jazyků, byl byl českým Homérem.
Takhle žvanili aktivističtí svazáci už v sedmdesátých letech, akorát tedy chtěli tenkrát se stejnými argumenty prorůstat češtinu s ruštinou.
Jo jenže tentokrát to je přirozené a nikdo to nikomu nenařizuje. Možná by bylo dobré vytáhnou starou a jet se podívat někam do světa, anglicky se mluví po celém světě, včetně zemí bývalého sovětského svazu.
Sylšel jsem karburátor? https://fr.wikipedia.org/wiki/Carburateur
A těch francouzkých slov je v češtine strašně moc, _sabotáž_ už proběhla mockrát, _hlemýždí_ převodovku budete těžko hledat, in vino veritas, víno je zase z latiny.
Naopak z češtiny pochází jak robot, tak haubnitzer/howitzer a dokonce i pistol, budou i další přejatá slova.
Dobrý den, milý vagonáři, podcasty, které připravujeme, jsou právě alternativou ke klasickému psanému zpravodajství, na němž je denik Zdopravy.cz postaven. Je to nabídka pro ty, kteří nechtějí číst, anebo ve své práci třeba ani vzhledem k povaze své profese nemohou. Máme od vás čtenářů zpětnou vazbu, že podcasty posloucháte třeba na dlouhé cestě na lokomotivě napříč republikou, ve sluchátkách když si jdete zaběhat nebo cestou v autě. Právě pro ty, kdo chtějí spíš poslouchat, než číst velmi dlouhé texty, je připravujeme. Jejich přepis tak neplánujeme. Stejně tak zatím neplánujeme pro ty, co chtějí poslouchat a nechtějí číst, namlouvání běžných zpravodajských… Číst vice »
Absolutně souhlasím, články na tomto portále čtu pravidelně a rád, ale během dlouhých cest autem jsem rád za možnost poslechnout si podcast. Navíc, mluvené slovo má v porovnání s psaným textem i další efekty, jako například možnost vnímat emoce hosta, slyšet jeho hlas,…
To namlouvání článků by nebyl tak špatný nápad a nemusí s tím být tolik práce jak se zdá. Dobře to funguje například u Seznamzpráv, mají na to nějaký AI nástroj, velmi pokročilý ale předpokládám že jeden z mnoha dostupných na volném trhu. Poslouchá se to dobře a já osobně nemám moc času číst, tudíž většinu obecného zpravodajství přijímám přes ten web a jejich namluvené články. Uprostřed záznamu je umístěná reklama která má větší výnos než baner na webu. Myslím že tím se zaplatí jak ta služba, tak ještě zbyde něco navíc. Osobně si myslím že v tomto je budoucnost zpravodajství.… Číst vice »
„Uprostřed záznamu je umístěná reklama která má větší výnos než baner na webu“. Mohu poprosit o zdroj tohoto tvrzení?
Chcete mi říct, že 15s zvuková nepřeskočitelná reklama je levnější než banner? Myslím že je o hodně řádů dražší, zdroj nemám ale můžu se zeptat kamaráda co dělá v reklamce. Co jsem se s ním o tom posledně bavil, tak tyto banerry toho moc nevynesou, samozřejmě pokud nevyskakuje každých 10s nový jako zde (nestěžuju si, chápu že je potřeba to financovat)
Jsme v tomhle byznysu 7 let a nic ve zlém, naučili jsme se za tu dobu fakt dost. A dám vám malý návod k cenám zvukové či obrazové reklamy: proč asi není jediná reklama v podcastu? 😀(tedy na jedné platformě je reklama automaticky vložena, udělalo to za leden krásných 7 korun). Lidé v reklamkách toho obecně říkají hodně, ale jejich pravdomluvnost je obecně na úrovni průměrného člena ANO 2011.
Ano ale tak to se bavíte o platformě která vám dá šušeň z toho co inkasuje že? To je jako na YouTube, tam taky dostanete 20 korun za tisíc shlédnutí videa ve kterém se zobrazí 3 reklamy, ale kolik si za ty 3000 reklam zaúčtuje Google? Pokud ale YouTube vloží přímo do videa buďto spot nebo vymyslí něco svého, částky za shlédnutí jdou do řádově jiných částek. Není právě v tomhle ta správná cesta?
*pokud youtuber vloží..
Díky za rady:-)
Nenápadná ironie 😂 ale vážně, nestálo by za to o tom alespoň popřemýšlet? Mimochodem i na text to speach existují velmi slušné nástroje které za použití AI vyrobí z ehmmštiny velice dobrý psaný text. Prozatím jsou ty špičkové jen v angličtině ale to je otázka pár měsíců a bude to i zde.
Pardon samozřejmě speech to text
Tak je v tom pořadu reklama nebo není? Jak říkám já nic takového nezaregisztoval. Ale jestli dotyčný náhodou nemyslí ono krátké přerušení znělkou, protože ta tam asi je, ale že by šlo o reklamu o tom nemůže být ani řeč. Snad jedně by to šlo považovat za reklamu na onen pořad 🙂
Tak já tedy nevím, ale přiznám se, že jsem si snad ani žádné reklamy nevšiml. Asi už začínám být v tomto směru otupělý.
To nesouhlasím – „robotické“ namluvení seznamzpráv je naopak dost hrozné – a pokud to je to nejlepší, co si může Seznam s jeho obrovským rozpočtem dovolit, tak bych podání od – s prominutím mnohem skromnějšího – Zdopravy.cz radši nechtěl vůbec slyšet.
Ano, přidám se. Podcasty jsou teď v módě a často to jsou i témata, která mne zajímají a přesto jsem si ještě NIKDY žádný podcast nepustil a neposlechl. Kdyby to šlo, přečíst si přepis celého rozhovoru, rád to udělám ale jen sedět a poslouchat, to ne, to je pro mne bohužel nepoužitelné.
Není povinnost při poslechu podcastu sedět a nic jiného nedělat. A samozřejmě není povinnost je poslouchat.