Podcast: První nákladní loď by se mohla podívat do Pardubic v roce 2033, říká Lubomír Fojtů
Parník Vltava. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Plavební komora Smíchov je nejvytíženější ve střední Evropě.
Plavební komora Smíchov je nejvytíženější ve střední Evropě.
ŘVC je černá díra na peníze. klidně zrušit bez náhrady. Perspektiva lodní dopravy v ČR je mizerná.
Jen tak přemýělím, kdyby se v historii stavěla železnice, ale jen pro osobní dopravu. Jaká by byla návratnost takové investice? Jaký by byl asi potom rozvoj zemí? Na Šumavě si vlastníci dokonce postavili kanály na splavnˇování dřeva, aby si ušetřili práci. A měli tam návratnost. A tahle pouťová atrakce na povožení lidí? Staví si snad vodáci „vodní cestu“, aby mohli sjet Berounku, Sázavu? Jaké náklady při tom mají? Mají na to úřad? Tohle ředitelství je trafika a černá díra na peníze. Ať to raději dají do železnic/silnic.
Co se vodáků týká: Většinou se stavěl jez kvůli mlýnu, hamru, později vodní elektrárně. Kdo stavěl jez měl povinnost postavit propustě, pvůdoně pro plavbu vorů – viz onen Švarcenberský kanál pro plavbu dřeva a dále po Vltavě do Prahy (tolik k místní soběstačnosti kdysi). A přes šutry teda přenášejí dodneška, když je méně vody.
Vodáky bych z toho tedy vynechal.
to jo, ale když si vezmu, kdyby dané povodí (vím že to není ŘVC) mělo snahu předělat jezy tak, aby byly pro vodáky použitelné a hlavně bezpečné, tak by to vůbec nevadilo, a investované prostředky by měly snad větší smysl, než budovat výtahy na přehradách a snažit se splavnit labe…
Někdo tady hraje málo OpenTTD… By jinak věděl, že za cestující a poštu se platí nejvíc.
Nejvíc platí za goods, ne?
a uhlí
Splavnění Odry do Ostravy podporovat, hodně proto udělali už Poláci vodními díly před Ratiboři. Baťův kanál v budoucnu prodloužit nejen do Hodonína, ale i do Břeclavi až Lednice. Plout po památkách města Kroměříž až do Lednice, to by byl ten správný tématický zájezd.
Stejně jako v rodinném rozpočtu jde část peněz na zábavu, tak holt to tak musí být i u státních peněz na infrastrukturu..to už i ty rozhledny a cyklostezky v polích mají větší reálný užitek. Ale aspoň je vidět,že jsme bohatá země, když si můžeme dovolit platit broskvoviny typu splavnění Vltavy z Budějovic do Hluboké nebo Baťův kanál. A celkový přínos Správy vodní cesty bude v součtu možná i negativní (zvedací most v Lužci a jiné úpravy,abychom mohli mit lodě s třemi kontejnery na sobě,co tady nikdy nebudou). To jediné, o co by se měli starat a má smysl (Labe v… Číst vice »
„Vodní cesta je tu velmi intenzivně využívána pražskými betonárkami v Troji a na Rohanském ostrově, kam se naváží po vodě ročně asi 300 000 tun štěrkopísku.“
Neboli jeden vlak v pracovní dny.
A jak ten vlak by k těm betonárkám dojel? Na Rohan už koleje nejsou a do Tróje nebyly.
To není jen o vlaku ale o celé logistice, která byla v minulosti nějak nastavena, a teď se už moc nechce ty betonárky přesouvat. Já vím, v budoucnu se taky může stát, že to budou někde pracně překládat s vlaku/aut na loď, ale to už pak doufám, že tu betonárku postaví opravdu jinde.
Tak s Rohanskou betonárkou není počítáno dál… ta si vybetonuje přilehlé sídliště a končí… Trojská betonárka má trojský jez… A to že soukromník nějak nastavil infra, tak mu to má stát zadotovat?? koupil jsem si postel a tak se mi státe postarej o byt at si mam tu postel kam dát…
Rohan – dobrá, bude zrušena.
Ale teď ta doprava po Vltavě funguje, takže jak stát dotuje silnici, tak dotuje vodu.
Takže chcete, aby se tam i vstupní suroviny vozily autama?
Co se Tróské betonárky týká, tak soukromní postavil dle možností _veřejné_ dopravní cesty. Veřejné = pro kohokoliv, soukromníky nevyjímaje.
Ostatně, soukromníci jsou připojení na veřejný vodovod atd. Je nesmysl, aby si tahali vlastní trubku z Želivi a vlastní dráty z Temelína.
Trojská betonárka je pozůstatek ze stavby metra. Při stavbě Blanky k ní pak dodělali přístav. Takže se zřídila za veřejné peníze.
Je vůbec v Praze nějaká betonárka, kam se dají suroviny dopravit vlakem? Vím jen o Stodůlkách, ale ta vlečka je už zrušena.
Zapa na Kačerově je zavážen cementem z Krče. Jinak teoreticky by snad ještě šlo něco vozit do Středokluk, kam před lety jezdíval pravidelně vlak z Německa.
Nikdy jsem neměl přehnané představy o činorodosti a akceschopnosti ŘVC, 15-20 let žádná míra jak trefně podotkl pan moderátor. Ale že pan Fojtů netuší, kolik dní bylo letos Labe splavné u Děčína šokuje i mě. O co jiného by se měl na denní bázi asi tak zajímat…
Ve srovnání s tím je, zde tak často propíraná, Správa železnic ještě neobyčejně akční.
Nevím, mě se zdá, že vnitrozemská plavba myšleno přeprava zboží totálně upadá a to celoevropsky. Když jsme v devadesátých letech dělali s kolegy čundry kolem Dolního Žlebu, nestačili jsme se divit… loď za lodí. Dnes pusto, prázdno. Před pár lety jsem byl na dovolené v Maďarsku ve Vyšegradu u Dunaje. Čekal jsem také obrovský provoz a realita- viděl jsem tam na Dunaji asi pouhé 3 nákladní lodě za týden.
Lodní doprava na Dunaji z Bratislavy po proudu začala rychle upadat už na začátku 90. let, když se Sovětům a následně Rusům prakticka zhroutila ekonomika a přestali ve velkém nakupovat (a do svých satelitů taky prodávat) zbraně. Staří dunajští kapitáni by mohli vyprávět, jak často měli ještě v 80. letech v papírech místo podrobného popisu nákladu jen obecnou formulaci „železný tovar“ a v nákladovém prostoru na člunech bedny s číselnými kódy bez uvedení výrobce. A při jakémkoli poškození plomby na bednách visel ve vzduchu prokurátor.
Vnitrozemská plavba v EU relativně funguje v Nizozemsku, Německu a Belgii (dohromady 80 % z přepraveného nákladu vnitrozemskou plavbou v EU). Jinde už jen skomírá, v lepším případě stagnuje.
K té ekonomice výtahů na přehradach. Četl jsem ze za to ze se postaví přehrada musí na své náklady zajistit pro “uživatele řeky” propluti přehradou. Je jedno jak, jestli výtah , komora či na vleku za traktorem. Nevíte někdo prosím zda to tak opravdu je?
Ano, tyto služby jsou pro „námořníky“ zdarma. Takže ekonomické posouzení se pak musí vyžonglovat na tom, o kolik víc odvedou na daních stánky s buřtama podél řeky apod 🙂
Řekl bych že ČEZ bude mít značný zisk ze špičkové výroby elektřiny na Vltavské kaskádě, oproti stánkařům značný.
Průtoky přehradou: https://www.pvl.cz/portal/SaP/cz/pc/Mereni.aspx?id=VLOL&oid=2
Kdyby jel Orlík 1 hodinu denně na plný výkon, tak je to 400 MWh při ceně okolo 2500 Kč* za jednu. Okolo 1 mil. Kč denně, když budu z hodně levného kraje.
*) cenu beru z kurzy.cz, průměr siloviny, špičková je dražší.
Ano je to pravda, zřejmě by měl stát honičku, kdyby někdo poslal k mezinárodnímu soudu nedostavěný výtah na Slapech a na Orlíku. Ale zřejmě to není tak jisté jako Diag Human.
Dost pochybuji o šanci na úspěch. Vltava u Slap ani Orlíku nebyla pro velká plavidla splavná ani před stavbou přehrad. A malá plavidla můžou využívat výtah a traktor, takže pro ně je překonání hrází zajištěno.