Podcast: Největší oprava zubačky v historii. Tajemství původních ozubnic zkoumali i metalurgové
Rakušanka v Dolním Polubném. Foto: Železniční společnost Tanvald
Hosty prvního letošního dílu byli Robert Bayer ze Správy železnic a Petr Prokeš ze Železniční společnosti Tanvald.
jako jo, je to pěkný nějak tu technickou památku zachovat. ale proboha proč v takovém rozsahu? nestačilo by někde u horního polubného udělat muzeální padesátimetrový úsek ozubnice? leda snad že by se počítalo s tím, že ty dvě muzeální žravé poruchové a vrtošivé rakušanky ničící při každém průjezdu oblouku rozchod tahaly dlouhé nákladní vlaky, což jak se zdá, není zrovna na pořadu dne. a i kdyby se tam (utopisticky) ty nákladní vlaky objevily, nevyjezdilo by se to adhezně, třeba i za cenu nějaké přípřeže? abych tedy položil konkrétní dotaz: kolik z té ceny dělala ta ozubnice? (tak naivní abych si… Číst vice »
Nestačilo, protože ta muzejní lokomotiva Rakušanka potřebuje pro svoji práci tu ozubnici právě v místech, tam kde je osazená.
Na cenu ozubnice se zeptejte na SŽ, ale nejdražší na tom budou spíš Y pražce (ty tam však nejsou jen z důvodu ozbnice) a pak ozubnicové výhybky.
asi jsem to špatně formuloval; ale mám za to, že rakušanka se používá výhradně pro nostalgické jízdy a žádné pravidelné vlaky netahá, netahá ani nákladní vlaky (především tedy proto že tam žádné náklady nejezdí).
mám za to, že celá ta ozubnice je tam jen pro tu rakušanku a nostalgiku. a byť cena té ozubnice je zlomkem těch celkových 600 milionů, tak jsou to z pohledu železnice jako dopravy vyhozené peníze (abstrahuji to od památkové hodnoty a emoční hodnoty pro šotouše). mýlím se?
Asi se moc nemýlíte.
Bohužel SŽ nemůže abstrahovat památkovou ochranu.
A šoto veřejnost by to nepřežila. 🙂 Asi bych k patřil.
To o čem v podkastu mluví 20 minut si dokážu přečíst za 5. Proto i když mě téma zajímá nehodlám ztrácet čas.
Já to zase vidím tak že poslouchání podcastů je ideální výplň času pro cestu do práce.
Já to mám obráceně. Při podcastu můžu dělat něco jiného než jen číst. A poslechnu si i témata, která by mě zas tak nezajímaly při/pro čtení.
Škoda, rád bych si spíše rozhovor přečetl.
Je spousty nástrojů jak převést mluvené slovo na text.
Hodinový rozhovor by v přepise mohl mít kolik? 30 stran A4?
Neboli být přečten za 20 min. 🙂
Taky bych to docela ocenil, poslechy mě nebaví.
Když si povídají hodinu, tak za 20 minut to přečtené asi nebude.
proc ne? odpadaji prodlevy mezi otazkami a odpovedmi, a cteni je obecne rychlejsi, nez mluvene sovo.
Kromě toho čteme jen odstavce, které nás zajímají. Zase jsme ochuzeni o ten zbytek.
Ale tak každé se hodí na něco jiného, poslech je víceméně pasivní činnost, která se dá při něčem dělat.
Ideální by bylo mít k dispozici obojí, ať si každý vybere.
A co jako? Lepší než poslouchat nějaký „podcast“
Souhlas, také bych ocenil přepis. Chápu, že to nemá každý, ale pro mě osobně je čtení násobně rychlejší a komfortnější přenos informace, u takto dlouhých poslechů často ztrácím pozornost.
Koukám každý tady nadává a kritizuje,to dokáže každý.zkratka a jednoduše,dílo se povedlo,už se jezdí,tak za mě 👍.ono při každé rekonstrukci je potřeba udělat nějaký ten kompromis,jinak to nejde.kluci ať se daří 👍
Dílo se nepovedlo a rozházené stamiliony zaplatí daňový poplatník, tedy každý z nás.
Tohle není kompromis, ale nehorázná fušeřina!
V čem tam jsou ty stamiliony rozhozené?
Pokud to zvládnete levněji, proč jste se nepřihlásil?
P.S.: S památkářema bych pokud možno kompromisy nedělal a snažil se je od funkční železnice vypakovat co nejdál. 🙂
Kritika se zřejmě netýká ceny, ale rozsahu prací. Máme novou ozubnici, ale nadále předpis D3 pro mezistátní vlaky a šnečí jízdy přes přejezdy s kříži.
Já stále předpokládám, že ZZ je součástí dalšího kroku modernizace. Je asi pravda, že se to mohlo v rámci rozkopanosti udělat najednou.
D3 je jen na hranici, podle čeho jezdí poláci nevím, ale oni něco na způsob D3 prý nemají.
Jen jsem zvědavý na ETCS a umístění balíz, kdy ta ozubnice bude stínit/ovlivňovat signály mezi anténou vlaku a balízou.
Postoj k NTM k 404.003 je něco, nad čím zůstává rozum stát. Volím chátrání a potupnou degradaci lokomotivy místo opravy a ještě k tomu za cizí peníze. Pan Ksandr má šéfovat galerii nebo archivu, když to vystudoval a ne se montovat do techniky. Ta osoba je neštěstí pro NTM.
Taky u ní budete dávat ozubnicový stroj o 4 cm níže, protože se SŽ k vyrobenému zmetku postavila, jak se postavila?
A co když to nepůjde?
Mašina je pod střechou, tudíž nijak zvlášť nechátrá ani nedegraduje a jestli pláčete po šotofoto, můžete vysypat prasátko, zaplatit opravu a vlhkost nemine ani vaše spodní prádlo.
Není to náhodou přirozená vlastnost (a nutná) ozubnicového stroje pod lokomotivou, že má možnost výškového nastavení?
Jde o to, o kolik to jde, což nevím a pochybuji, že to víte vy.
Hlavním problémem je to, že SŽ převzala zfušovanou zakázku, my všichni daňoví poplatníci jsme nuceni to zaplatit a zaměstnanci SŽ, které si platíme ze svých daní to nechtějí řešit.
Já to nevím (mám tam na konci věty otazník), ale vycházím z vašeho tvrzení, že stroj daly níž o 4 cm. A jestli to Rakušanka bez nějakého technického problému umožňuje (= něco se povolí, posune/vypodložkuje a následně utáhne), tak s tím nemám žádný problém. Jo, kdyby se muselo něco uříznout či navařit, tak bych už taky pochyboval a dal vám klidně za pravdu.
Otázka je, jestli je to nutně zmetek, nebo jestli je ten hřeben takhle nutně níž (třeba i z důvodu průjezdu jiných vozidel)?
V podcastu zaznělo, že se výška oz. stroje upravila o 0,5 cm to je 5 mm. Kde jste sebral 4 cm ?
Prasátko vysypat můžete, ale NTM její zapujčení odmítá i jen na vystavování jinde než v prostorách NTM.
Já s nimi nejednal, ale předpokládám, že vy ano, když to víte tak jistě.
Milý pane chytrý, za prvé kolejnice se provozem odjíždí, tím pádem se postupně musí ozubnicový stroj po nějaké době přizvedávat, to samé po každém soustružení. Další věc je, že do teď byl ozubnicový stroj seřízen na nějaký kompromis, kvůli propadům kolejnic. Tím pádem seřízení o 4 cm do ideální polohy není žádný extrém.
Odkud že to na Slovensku přivezli tu jejich lokomotivu? Někde z Rumunska? Nemaj tam ještě nějakou na prodej a opravu?
Slovenský podnikatel a mecenáš koupil dvě v Rumunsku, jedna je provozní druhá na díly.
Díky za rozhovor.
Já bych si jako velkou vizi do budoucna představovat dotažení tratě do centra Harrachova nebo až na Rýžoviště.
A tou velkou vizí bude jezdit kdo?
Představy jsou ale stále zdarma, takže ok.
Že by lidi co nechtějí do hor kroutit povinně kolečkem?
Absolutně mi není jasné jak byste to chtěl udělat, a už vůbec ne kdo by to měl zaplatit. Díval jste se na ty vrstevnice tam?? To by nějaká půlmiliarda rozhodně nespravila, a jako na co, abyste se vy mohl svézt? Budete muset vystačit s autobusem, i ten je součástí VHD.
Zaplatil by to stát jako ekologičtější dopravu do hor, stejně tak jak platí silnice.
Na vrstevnice jsem se díval, nebyl by to problém sjet adhezně na Rýžoviště. Ano, objelo by to Harrachov jako ta silnice.
Cca takhle: https://mapy.com/s/cozesujora
A když jsem tu troubu rozhicoval, tak ale pak bych to protáhl do Rokytnice, a tam by se už musely využít sklony co by v minulosti potřebovaly ozubnici.
A v tom jsem se probudil s rukou v nočníku.
Máte opravdu silný argument, opravdu k věci.
ffg333 je jinak fajn člověk, ale ještě neporazil kocovinu ze Silvestra, tak mu to v mozku trošku hapruje.
Já nemůžu za to, že nemáte žádné vize a představy do budoucna…
Kolik jich je, kteří chtějí táhnout rodinu s dětmi, bagáží a lyžemi vlakem 2x delší dobu než autem a za větší peníze?
Pokud se nevytvoří podmínky, tak málo.
Třeba ten, kdo nemá auto, to pak jízdné je naopak o hodně levnější než pořízení auta.
Lyže se dají půjčit i na místě.
Pokud bude existovat rychlá trať Praha – Liberec, tak to 2x delší než autem nebude.
Chápu, že na takový záměr mohou být velmi odlišné pohledy, a klidně může být někdo toho názoru, že to vzhledem k nákladům nemá smysl dělat.
Ale ptát se teatrálně „kdo by tím jezdil“ je v tomto případě poukázka k Chocholouškovi spíše pro tazatele, to tedy s prominutím. Zejména v kontextu chystaných modernizací Praha – Turnov. 😉
No jestli teda by bylo lepší nemít trať do Liberce (na slušnou rychlost, elektrifikovanou, možná třeba dokonce jednou i dvojkolejnou) a místo toho mít Harrachov? Proč říkám MÍSTO: doposud nebylo ani na jedno z toho, tak že by najednou simsalabim bylo na obojí?? To mi připadá absolutně z říše snů… A to raději vůbec nemluvím o takových věcech jako povolování… docela cenné přírodní území a že by tam nebyl problém „protáhnout“ něco tak neflexibilního (z hlediska poloměrů/gradientů) jako železniční trať? Anebo jistě, za peníze v Praze dům, 10km tunel by to jistě vyřešil, ale kde by se těch X desítek… Číst vice »
Tak Liberec je směr prioritní, ale pokud budeme stavět novou trať Praha – Liberec, tak jejímu vytížení pomůžou i vlaky jinam než do Liberce.
Silnici nebyl problém protáhnout, ale železnice už je.
Já na to téma nehodlám dále polemizovat. Reagoval jsem čistě na výkřik naznačující, že by nebyla poptávka, což je legrační.
No a kdo by tím tedy jezdil? Vezměte počet lidí, kteří jezdí do Jizerek/Krkonoš celkově a pak odečtěte ty, kteří jedou vlakem. Skoro nikdo vám neubude. Nebo… zkuste stopnout na kraji Harrachova pár aut a zeptat se, proč nejedou vlakem. Možná zmíní toho Chocholouška, ale líbit se vám to nebude a to nic ve zlém, taková je realita. Představte si rodinu, která třeba někde na jižňáku bere kufry, bágly, lyže nebo saně, mhd jede na Wilson a pak se harcuje do Harrachova. Koukněte na čas a peníze a nemáte o čem pochybovat. A to nemluvím o tom, že autem to… Číst vice »
1. Nejedou vlakem proto, že je vlak vyhodí nahoře na Mýtinách.
2. Vlak je zatím pomalejší. Můj úvodní příspěvek je o vizi a o právě předpokladu rychlé tratě do Liberce.
Pro vás to asi fungovat nebude, ale nejste na světě sám.
P.S.: Jezdíme občas s dětma (jsou větší, běžky si už sami odnesou) z Pardubic na Ramzovou s běžkama na den na otočku. Jet tam autem je pěkná otrava.
P.P.S.: Nejste náhodou pražák? Ti jsou často zpovykaní kvůli každému kroku navíc. 🙂
V 80. letech se o prodloužení do centra (někam ke sklárně) psalo v časopisu Železničář. Dokonce trasa byla zakreslena i v územním plánu Harrachova (možná je tam dosud). Trasa měla vést přes Polsko velkým obloukem. Avšak podle mne je tato myšlenka definitivně mimo hru po zprovoznění tratě do Poreby. Musel by tam vzniknout trojúhelník a úvrať, tedy provozně nevýhodné.
A co kdyby vlaky z Česka jezdily do Harrachova (Rýžoviště) a z Polska by jezdily až na Mýtiny (alternativně znova až do Kořenova)?
V r. 2003 v rámci projektu Regiotram Nisa byl také záměr prodloužení do centra Harrachova (možná bych někde ještě našel studii proveditelnosti).
Tenhle nesmysl naštěstí zmizel v propadlišti dějin.
A co na něm bylo nesmyslného?
Že tam bylo několik technických problémů nikdo nepopírá, a legislativně to taky zatím nešlo, což je otázka papírů.
Tajemství správné výšky ozubnice ale zjistili až když byl prů*er na světě a reklamace zfušovaného díla? Neee!
Seknout se o 4 cm, to si dnes už nedovolí už ani zedník, natož pak strojař.
Pak ty autentické ypsilony… no cože nám zbylo z technické památky? Jo, ten kopec.
GRATULACE!
A jaké použitelné pražce by jste si tam představoval?
Předem říkám, že s Y nemám problém a chápu je jako rozumnou volbu, ale – dřevo by nešlo? Čistě památkářsky, chápu že ocel vydrží déle.
Po rekonstrukci od roku 1962 tam ale byly pražce ocelové.
Stejně jako byly po Němcích na Zackenbahn.
Do bezstykovky a poloměrů co tam jsou, dřevěný nejdou. Plus v rozhovoru zmíněné problémy se šířkou pláně a odvodnění pro dřevěné pražce.
Třeba plechové, jako tam byly? Nebo dřevěné, jako tam byly ještě dřív?
Když opravujete památku, památkáři vás často doslova buzerují kvůli prkotinám, často bohužel odtrženi od materiálové reality, tady nic, vše překopáno a je to ok, veškeré protesty byly zadupány do země.
A já naiva si myslel, že pra*ečiny jako se dělaly za bolševika se dělat už nebudou.
Neuděláte bezstykovou kolej ani na jedněch. Problém se šířkou pláně a následně odvodnění taky zmíněn.
Hlavně pozor, ať se nedostanete do stavu, že nemáte dobové kolejnice a když je vyrobíte, tak zas neunesou současný provoz. Původní loko měla nápravový tlak 13,5 tuny (66 tun na 5 nápravách) a netuším, jaké kolejnice tam byly (S49 dozajista ne).
Nedával sa ten hrebeň nižšie naschval? Pred reko tam niektoré rady zachytávali na vrcholoch stúpania spodkom o starý vyššie namontovaný hrebeň.
Ne, nedával, ten průšvih se zjistil, když už bylo skoro hotovo.
Schválené řady o něj nedrbou.
A vy víte, že se nechtějí schválit třeba i další řady, které by tam případně mohly?
Zmiňujete 4 cm. Ale v podcastu se mluví o 0,5cm posunutí ozubnicového stroje. Tak jak to je?
Pokud by to byl problém, tak by to asi pan Prokeš zmínil, resp. by se lidi od zubačky ozval mnohem dřív – jsou a budou jediní uživatelé ozubnice.
Ozubnicová lokomotiva prováděla testy jak kolejí, tak výhybek a vše dopadlo OK, nakonec tam již i vyjela s vlakem. Tapetujete tady diskusi nesmyslama.
Pokud výsledné umístění ozubnice vyhovuje jak adheznímu provozu tak ozubnucovému provozu Rakušanek, je ve výsledku celkem jedno nakolik byla dodržena projektovaná poloha. Podstatná je funkčnost, která je podle všeho splněna.