Podcast: Když teď půjdete po letišti, uslyšíte své kroky. A to není úplně dobrý, říká šéf Letiště Praha

Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha. Foto: LPVáclav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha. Foto: LP

"Během dalších dvaceti let bude cestovat osm miliard lidí. Příležitost pro pražské letiště je obrovská."

Zpět na článek
37 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Věžník

Zajímalo by mně proč v současné době všechny charterové lety fy Smrtwings do Egypta odlétají mezi půlnocí a 2h ranní. V pátek se jedná zhruba o 6 odletů, ve zbytku týdne o tři odlety. S kapacitou letiště PRG, sloty v Egyptě ani s kapacitou flotily této společnosti to evidentně nijak nesouvisí.Slibujete že s výstavbou nové RWY noční provoz zakážete. Proč ho „neutnete“ už nyní ?

Y.K.

Že by přidělené sloty? Nevím, tipuji.

Vít

Důvod je pravděpodobně prostý – zákazník to tak chce. Cestující prostě chtějí být už ráno v Egyptě u moře, ušetří tím cenu ubytování za jednu noc, ale jsou tam přitom de facto o den navíc. Z nejmenovaných zdrojů jsem slyšel, že z toho není nadšen nikdo, protože ty souběžné noční lety jsou organizačně a personálně náročnější, jak pro Smartwings, tak pro handling, tak pro letiště, ale cestovka to tak chce, protože zákazník to tak chce, a v téhle době, kdy se každý cestující a každá koruna počítá, si nebude nikdo „zbytečně“ omezovat zdroj příjmů. Zatím letiště nic nenutí utnout noční… Číst vice »

Jakub P

Tak je to indikátor, jak moc záleží letišti na tom, aby jeho provoz obyvatele kolem co nejmíň rušil. Pokud by časem znovu přišli s nápadem na paralelní dráhu s osou blíž ke středu města, budem vědět, jak moc věřit slibům, že udělaj všechno proto, aby provoz na dráze obyvatele kolem její osy nezatěžoval…

Samozřejmě chápu, že to aktuálně maj složitý a jednací pozici maj o dost slabší než jindy. Ale věřit, že by pro omezení negativních vlivů na okolí udělali něco, co nedostanou jasným rozkazem, se očividně moc nedá…

Vít

Tak ještě jednou. Až bude hotová paralelní dráha, tak je k tomu donutí EIA. Tím je totiž výstavba paralelní dráhy podmíněná.
Dnes letiště nemůže upřít noční sloty aerolinkám, na ty sloty mají nárok, noční uzávěra může být, jen když se těch slotů aerolinka dočasně zřekne (což se právě stalo teď v zimě, jak říkal Václav Řehoř tady v podcastu).

PetrJ

V Evropě se chystá nahrazení letecké dopravy rychlovlaky, pokud civilní letectví nepřejde na nízkoemisní technologii. Stereotypní myšlení se nevyplácí.

Vít Jůza

Kluzáková letecká doprava bude mnohem atraktivnější než nějaké fádní mašinky!

rychlodráha

Tihle by na konci středověku říkali, že už se staví málo katedrál a že je potřeba stavět větší a krásnější katedrály.

Jiří Kocurek

A nakonec tu Svatovítskou dostavěli až v průmslovém věku.

Y.K.

Ne že bych měl cokoliv proti vysokorychlostní dopravě, ale věta „v Evropě se chystá“ je dost naivní. Někde VRT nebudou nikdy, někde za dlouho (kupříkadu u nás). Kterou nízkoemisní technologii navrhujete jako teď nasaditelnou?

Nové typy letadel šetří desítky procent paliva, tlak je ekonomický a velký, ale je to proces. Koneckonců, že by silnice přetékaly elektromobily se též říct nedá a ty rozhodně existují už dnes.

Vít

Civilní letectví má závazek přejít na bezemisní technologii do roku 2050 a dost se na tom pracuje. Do kterého roku že bude taková síť VRT, aby mohla plně konkurovat letecké dopravě? Jsem zvědav, co bude dřív, protože už dnes je tlak na to, aby nová letadla byla nízkoemisní, dost velký, takže možná že se vývoj ještě o něco urychlí. S VRT to jakožto s mezinárodními liniovými stavbami nevidím tak slavně, je na to potřeba strašně pozemků a vůbec sjednotit železniční systém, což dodnes v rámci Evropy tak úplně není. Jednoduché myšlení „zakažme to komplet“ se nevyplácí.

rychlodráha

A to je špatně, že se málo léta?
Snad: no hurá, konečně a dělejme vše pro to, aby to takhle už zůstalo.

Jiří Kocurek

A taky se nekoncertuje. Kdo nemá rád hudbu a muzikanty může být spokojen.
… A oddůvodnění? Přece zvuk taky rozbíjí děšťové kapky a ty pak nepadají a je z toho sucho. Že to kulhá na obě nohy, to nevadí, oddůvodnění správnosti existuje.

Y.K.

Já navrhuji zůstat u zavřených hospod a kultury. Jo a sportovních akcí. Zavřený svět, radost malé duše.

Tomáš

Nepřeju lidsky nikomu nic špatného, ale upřímně doufám, že se taková intenzita letecké dopravy nevrátí. Myslím, že stojí nad vážné zamyšlení otázky “Proč loňské léto nebyla brutální vedra? Proč letos byla pravá zima? Proč máme (dle nás) chladné jaro? Proč najednou není sucho?” Jsem přesvědčen, že na tom má letecká doprava lví podíl a pokud by to mělo pokračovat, tak nás nic dobrého nečeká. Bohužel jde o business. Tolik můj názor – neříkám, že nikdy nikam neletím, ale myslím, že došlo k silnému nadužívání letecké dopravy a vzhledem k ekologické stopě nás to jako zemi potrestá. Tak můžete začít mínusovat… Číst vice »

Kamui

Já s vámi souhlasím. Ono se často argumentuje udržitelným rozvojem, ale podle mně nic jako udržitelný rozvoj neexistuje. Planeta není nafukovací a množství zdrojů je konečné. Jedině snad expandovat hlouběji do vesmíru, ale na to myslím čas ještě několik století, pokud vůbec.

PetrJ

Jsou planetární zdroje, které se mají za neobnovitelné, ale jsou přinejenším podmíněně obnovitelné – probíhá jejich přirozená tvorba i při jejich čerpání. Ano, hovořím o ropě, která je především v Eurasii produkovaná mikroorganismy v míře, s níž je čerpána. To neplatí pro jiná naleziště.

Y.K.

To nám povězte kde vznikají desítky milionů barelů denně (těžba v Eurasii).

Jakub P

Planeta samozřejmě nafukovací není a množství řady zdrojů konečné je – ale na druhou stranu se vyvíjí technologie a s řadou těch zdrojů umíme zacházet čím dále šetrněji (plus objevujeme nové) – udržitelný rozvoj je tím pádem minimálně teoreticky možný, ovšem jeho tempo by muselo odpovídat tempu těch inovací (mínus to, o kolik jsme kapacitu planety v minulosti přestřelili).

Samozřejmě, ani to nepůjde do nekonečna (minimálně pokud nekolonizujeme další planety, za opravdu dlouhou dobu se vyčerpá i Slunce).

Ondrej Kucera

„… neříkám, že nikdy nikam neletím …“ Ale když někdy někam letí někdo jiný, tak je to nadužívání.

Tomáš Morávek

Myšleno je to tak, že chápu, když někdo letí někam a je tam aspoň 10- 14 dní. Za nadužívání považuji zaletět si za slevama do Dubaje a do Londýna, na vánoční trhy do Vídně nebo na jeden fotbalový zápas na otočku jako MHD.

poletucha15

A co takhle prestat teoretizovat a ukazat si cisla? Protoze pak muzeme prijit na to, ze jednoducha cesta z prahy do ostravy (napr. za kamaradem, meeting, na otocku pro neco nebo cokoliv jinyho je vic neekologicka nez klasickej kratkej let). Praha Ostrava – 370km: sjedete si na zapas (nebo neco koupit, nebo za kamosem nebo cokoliv jinyho), a po zapase zase domu. 740km (370*2 = 740/100 = 7,4*7) celkem pri spotrebe 7l / 100km vychazi na 52l benzinu. Boeing 737NG zere cca 2,7l / 100km / seat a to pouzivam zjednoduseny udaje z wikipedie kdy pocitaj s konfiguaci 162 (misto… Číst vice »

Venca

Lidská činnost má na rychlost oteplování každopádně vliv, ale globální oteplení existuje nyní i bez lidské činnosti. Vše se pohybuje v cyklech, horké a suché roky a i chladné a srážkové roky. Chce se to jen podívat na minulost. Rozhodně bych počasí nedal do kontextu s útlumem letecké dopravy. Jen se to prostě podařilo v této době dát některým dohromady. Osobně si myslím, že letectví znamená pokrok lidstva. Za každé letadlo na obloze budu velice rád.

PetrJ

Oteplování? Pro Eurasii, zejména její západní část, jsou klíčovým faktorem mořské proudy. O tom Golfském jste již jistě slyšel, o tom, že jako teplý proud slábne, asi ne. To znamená postupné chladnutí západní části kontinentu a celkově ochlazující vliv. Polární oteplování má jinou příčinu než emise CO2 a jiné antropogenní vlivy.

Jiří Kocurek

A víte, že slábne magnetické pole Země? Dělo se to i v minulosti, ale tehdy nebyl znám elektromagnetismus. Takže mám pro vás novou konspirační teorii: Elektromotroy narušují magnetosféru Slunce.

Jakub

„Myslím, že stojí nad vážné zamyšlení otázky “Proč loňské léto nebyla brutální vedra? Proč letos byla pravá zima? Proč máme (dle nás) chladné jaro? Proč najednou není sucho?” Jsem přesvědčen, že na tom má letecká doprava lví podíl a pokud by to mělo pokračovat, tak nás nic dobrého nečeká.“

Pokud člověk nechápe rozdíl mezi korelací a kauzalitu, tak by neměl veřejně diskutovat tyto otázky, tolik můj názor 🙂

PetrJ

Jakube, korelaci v příspěvku Tomáše nenacházím. Jeho otázky naopak vyjadřují vědomí kauzality. Tou je nejvyšší emisní podíl letecké dopravy ze všech zdrojů. Věcnou kauzalitou je přímý vliv emisí (nejen CO2) na horní vrstvy atmosféry a tím na celý vzdušný obal naší planety. Pokud Vám tato kauzalita není známa, stačí se ji pověnovat studijně.

Y.K.

Jestli vám to přijde logické, tak to je dost záhada, ale asi je zbytečné kvůli vám obouchávat klávesnici, protože tenhle nesmysl melete pokaždé, když na téma dojde. Letectví není největším zdrojem emisí. 2 – 3 %. Zde vám ta kauzalita začíná haprovat. Největší je energetika, průmysl atp. Ani v dopravě není nejhorší, silniční vede. Jistě je to dost na to aby se přemýšlelo co s tím, ale i kdyby nelétal nikdo, efekt to nebude mít samo o sobě žádný. Cíle jsou snížit celkové CO2 na polovinu a méně, ne o dvě procenta. Dále proč kauzalita hapruje je, že v ČR… Číst vice »

PetrJ

Děkuji za ilustrativní příklad analytického nestereotypního myšlení, Tomáši. Technologie proudových motorů použitá v letecké dopravě má skutečně své emise suverénně nejvyšší ze všech dopravních prostředků. Pád leteckého provozu se proto rychle promítl do stabilizace klimatu i počasí návratem k normálu. Ekonomika opravdu vyžaduje restrukturalizaci.

Y.K.

Auta mají suverénně nejvyšší emise ze všech dopravních prostředků.

Kubrt

Na Vysoké škole života otevřeli obor Klimatologie?

PetrJ

Nikoli, jde pouze o systematický sběr mezioborových informací, jejich třídění a používání. O ty je většina specialistů ochuzena…

PetrM

no úplnej cimrman… 😛

Vít

„Systematický sběr mezioborových informací“ 😀 😀 😀 😀 😀 Eufemističtější výraz pro „není to mlj obor, ale jedna bába povídala“ jsem ještě neslyšel

Jiří Kocurek

Problém je v tom, že takovéhle počasí je jenom v ČR. Zatímco o zbytku planety by si člověk musel informace dohledávat a to se od stolu dělá špatně.

Mimochodem kolik musí létat letadel aby průměrný půlroční úhrn srážek spadl během dvou týdnů v červenci? Úhrn 320 mm za 2 týdny fakt není normální ani na rok 1997. Zato roky 1992-1994 byly hodně horké a suché.

Roman Soudný

Korelace není kauzalita. Že byl jeden chladnější a vlhčí rok a náhodou to vyšlo na pandemii dlouhodobě nic neznamená.

Jakub P

Tak rychle a snadno to fakt nefunguje (kéž by, skutečnost je horší). Změny klimatu mají velkou setrvačnost, omezení činností, které je zhoršují, se plně projeví až za x (desítek) let. Navíc se ty změny způsobované lidskou činností kombinují s přirozenými cykly, takže se klidně může stát, že krátkodobě to bude vypadat jako zlepšování, i když budeme jako lidstvo naopak dělat ještě větší kraviny. Nevracet létání ani při výrazném poklesu rizika Covidu na úroveň před pandemií (stejně jako vývoj čistších leteckých technologií, případně financování účinných kompenzačních opatření z ceny letenek) by určitě klimatu pomohlo, ale samo o sobě to taky zázrak… Číst vice »