Podcast: Jen třetina tržeb ČD je od cestujících, říká ekonomický náměstek Lukáš Svoboda
Během covidu přišly České dráhy až o 11 miliard na tržbách, což se nedá jednoduše dohnat.
Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je Lukáš Svoboda, člen představenstva a náměstek generálního ředitele ČD pro ekonomiku a nákup. Ekonomickým šéfem státního železničního dopravce je od dubna 2022.
Jsou podle něj České dráhy v dobré ekonomické kondici? „Před třemi lety bych to neřekl, přišel jsem do situace, kdy byly České dráhy v pocovidové době vyčerpané velkou ztrátou tržeb. Přišly o 10 až 11 miliard, a to je něco, co se nedá jednoduše dohnat v čase. Koneckonců i to je jeden z důvodů, proč skokově vzrostla zadluženost. Dnes jsem přesvědčený, že je ta firma zdravá, zastabilizovaná a má velký potenciál,“ říká Svoboda.
Detailně v rozhovoru rozebíráme hospodaření celé skupiny Českých drah i samotné osobní dopravy, která vykázala za loňský rok vůbec nejlepší čísla a skončila v zisku 635 milionů korun. Věnujeme se i tomu, jak pomáhají hospodářským výsledkům skupiny ČD prodeje majetku nebo jaká je únosná míra jejich zadlužení.
„V rámci Českých drah je to ukazatel, který je stanoven ratingovou agenturou, abychom byli důvěryhodným přístavem pro prostředky investorů. Je to poměr dluhů vůči EBITDA, tedy provoznímu výsledku firmy před odpisy. Ten je stanoven na šestinásobek a my jsme v loňském roce dosáhli hodnoty kolem pětinásobku. Je tam rezerva a naším cílem je udržovat se dlouhodobě právě pod šestinásobkem,“ říká Lukáš Svoboda
Tržby mají České dráhy od nás jako cestujících, ale také od nás jako daňových poplatníků z veřejných rozpočtů krajů a státu v podobě úhrady veřejné služby. Kdo je z pohledu tržeb tedy větším zákazníkem? Stát a kraje, nebo pasažéři? „Je to zhruba je 1:2, cestující platí tu menší část. Ale je to průměr. Pokud bychom se podívali na dálkovou dopravu, tam je ten poměr opačný,“ říká v podcastu Svoboda. V praxi to znamená, že třetinu tržeb mají ČD v průměru od cestujících a dvě třetiny od objednavatelů. Ke stokorunové jízdence stát a kraje průměrně doplatí další dvě stovky z veřejných peněz.
Podrobně v rozhovoru rozebíráme, jak se financují nové vlaky a jak se promítají do jednotlivých finančních výkazů společnosti. Například odpisy železničních vozidel běží 30 let, každý rok tak do nákladů drah vstoupí jen jedna třicetina pořizovací ceny nového vlaku.
Detailně se věnujeme i shánění peněz na finančním trhu. „Můžeme jít za konkrétní bankou nebo více bankami. Pak jsou tady speciální konstrukty čistě pro železniční dopravu, to je například Eurofima (železniční kampelička, pozn. red.). Je tu i Evropská investiční banka, která ráda financuje zejména zelené projekty, ale tady platí pravidlo, že na ně poskytne prostředky maximálně do padesáti procent pořizovací hodnoty. A pak jsou to dluhopisy,“ vypočítává Lukáš Svoboda způsoby financování, které ČD využívají.
Jak se ekonomicky daří dceřiným společnostem ČD? V jaké výši zpravidla ČD emitují dluhopisy? Jaký je zájem investorů půjčit Českým drahám? Jak velkou dividendu si letos ČD stáhnou od Výzkumného ústavu železničního? Jak vypadá restrukturalizace ČD Cargo? A proč odešel Lukáš Svoboda z České pošty a kývl na nabídku ČD?
To vše si můžete poslechnut právě teď. Podcast si pusťte zde na stránce, odebírat ho můžete i na Spotify, Apple Podcasts a Podcast Addict.
Vybraná témata podle času
4. minuta: Úspěšnost Českých drah ve veřejných soutěžích
9. minuta: Zadlužení ČD
12. minuta: Ekonomická kondice ČD
18. minuta: Tržby ČD od cestujících a od objednavatelů
22. minuta: Rozpočtování jízdného integrovaných dopravních systémů
27. minuta: Vliv nákupu nových vlaků na ekonomiku ČD
35. minuta: Jak si ČD chodí pro finance na finanční trh
39. minuta: Rating Českých drah
44. minuta: Hospodářské výsledky dceřiných společností Českých drah
53. minuta: Lukáš Svoboda odpovídá na dotazy čtenářů