Podcast: Hlavní křižovatka Brno aneb jak uspokojit zájmy všech uživatelů ulic
Brno, křižovatka ulic Dornych, Křenová a Koliště. Autor: Matěj Žabčík
Když budeme do dopravního mixu zavádět víc prostoru pro chodce, cyklisty, veřejnou dopravu, i řidičům se bude dařit lépe.
Chce se mi zvracet, když to poslouchám, ještě že nežiju v Brně. Ono je tedy dost normální, že že ti kteří nejvíce mluví o právech mají namysli jen ta svá práva, zatímco práva ostatních rádi pošlapou. Ale nějak se mi zdá, že v tom Brně je to výraznější…
Cyklisté vždy až na posledním místě, jak dokazuje tento dokument. Nejdříve se totiž musí předimenzovat infastruktura roztahovačné IAD, aby na ostatní účastníky provozu nic nezbylo.
https://zdopravy.cz/z-6-na-30-metru-v-brne-zacalo-rozsirovani-samalovy-pres-polovinu-zaplati-devoloper-208119/
Obdivuji ty, kteri se jeste o neco stazi. Nejlepsi priklad na-hlavu-padlismu je prostor pred hlavnim nadrazim. Misto, kterym PROJDE asi 100.000 lidi denne, je udelano tak, ze prave chodce sikanuje (zabradli, odstavena auta…). A presto, ze tam v poslednich letech probehlo nekolik rekonstrukci, tak tam porad zustavaji po obou stranach pruhy pro auta a pruh na parkovani. S takovou logikou by se meli na dalnicich stavet prechody pro chodce a cyklopruhy. proste brno.
Zaprdění Brňáci totiž netuší, že to jde lépe.
Když náhodou potřebuju vysadit nebo nabrat autem u nádraží, rozhodně nejedu na Nádražní, ale zezadu na Dornych.
Auta na Nádražní dávno nemají co dělat. Ale prostě Brno, autům se všude strááášně ubližuje…
No zrovna v tomhle je Brno dál než Praha. Na Hlaváku z historické budovy vstoupíte do dálnice, kterou nemůžete přejít. Ale ano, ten prostor v Brně před nádražím je strašný.
To nejde úplně srovnat, protože před Brněnským nádražím nevede „dálnice“ se všemi z toho plynoucími důsledky. Jakkoliv historicky to byla kardinální chyba.
Navíc skutečný výstup z nádraží je až za dálnicí do Sherwoodu a ten je solidně choditelný k MHD.
Ale prd, velebnosti. Pod zem patří šaliny, aby se rozdělili cestující od tranzitujících pěších, kteří by zůstali na povrchu. Problémem by bylo napojení tratě z Masarykovy a vyústění podzemí na Nových sadech/ Hybešově?.
Je to ideal, ale zaroven je to naprosto nerealne – financne, logisticky, stavebni rizika … tj. vsechny ty naklady by byly tak vysoke, ze prevazi nad zisky. Zvlast, kdyz je porad platny plan na odsun nadrazi.
Dosazitelne je z toho prostoru odstranit automobilovou dopravu a misto zkulturnit (zelen…) … viz. ceska, kde je take velmi intenzivni provoz, ale to misto je nesrovnatelne kvalitnejsi.
Jak to třeba v tom Haagu dělají, že jim lidi u hlavního nádraží nepadají pod tramvaj (https://maps.app.goo.gl/gNy8cJ47BJbM9m4k9)?
Podobně další města co jsem zažil.
Jsou Češi tak neschopní, že furt padají pod šaliny?
I prd, velebnosti. Šaliny možná patří pod zem, ale asi tak o 150 položek později, než auta ven.
Navíc by mne fakt zajímalo, jak chcete z podzemí vyjet na Masarykovu. To by musel bejt pěknej hnus fialovej.
Nádraží, ke kterému se nedá rozumně přijet autem, je tak nějak k ničemu.
Souhlasim, k tomu brnenskemu by se dalo rozumne prijet i po vylouceni automobilove dopravy z prednadrazniho prostoru – parkoviste je u prioru, na novych sadech i u grandu.
Naučte se číst.
Rozumný příjezd autem je nutný, pro invalidy či třeba jen zásobování tamních obchodů. Ale napsat, že nádraží bez IAD je „k ničemu“, to je hloupost.
Vemte si jakékoliv nádraží a odhadněte modal split cestujících: kolik z nich přijelo MHD, kolik pěšky, na kole či IAD?
Drtivá většina přijela MHD, pak pěšky(*). To je alfa a omega, ne IAD.
(*) v dobře fungujících městech i dost cyklo, ale holt k tomu jsme u nás ještě nedospěli, no..
To mě vždycky fascinuje. Všude do kola zábradlí a lidi pak kupodivu v naprosto nejnebezpečnějším místě v zatáčce přebíhají silnici. Hlavně že normám bylo učiněno za dost. Na druhé straně zavedli sdílenou zónu, ale místo dlažby dali asfalt a řidiči zjevně nechápou/ignorují, že nemají přednost, že max rychlost je 10 km/h a že to fakt není parkoviště.
Brno potrebuje metro 🙂
Chraň Bůh. Leda by bylo nehořlavý…
Na to by nejdříve potřebovalo najít zlatý poklad, aby jej mělo z čeho zaplatit..
Nicméně při rychlosti plánování ODSunu nádraží nebo neustálého přešlapování na místě „SJKD či podzemní vlak a kudy vlastně bychom to mohli..?“ by to metro stejně vzniklo nejdřív za sto let..
Tak brzóóóóó?
Odkud kam Stando?
“ zásadní je podle něj prostor pro MHD a zajištění obsluhy území automobily,”
Prostě Brno…
Spíš „prostě ODS“. Mentálně zamrzla v devadesátkách.
Bohužel je to většina brněnských voličů.
Kdyby nebyla, už se něco mění.
Ale pravda je, že devadesátkoví mafiáni z ODS tady hrají první housle.
A co je vlastně příčinou toho, že ta většina voličů volí právě takhle? To je ta kardinální otázka! Klasik by řekl, že jsou se svojí volbou navýsost spokojeni a jen ta nespokojená menšina to kritizuje. Zřejmě by to chtělo nějaký sociologický průzkum….
Brno je takový příklad nádoby, kde vyhrávají mafiánské praktiky, což v politice znamená očerňování, lži a ohýbání pravidel. Viz poslední referendum k odsunu nádraží – jde jenom o to lidi správně vystrašit.
No a jinak Brňáci jsou ve své většině prostě zaprdění – nepřemýšlí o ničem, zajímají se jen o sebe, veřejný prostor jim nic neříká. Se jich běžte zeptat.
Přesně tak, typickým znakem „pravého Brňáka“ je to, že ho okolní svět nezajímá. Protože v Brně má „všecho“ a v Brně je všechno vyřešené nejlépe (nebo si Brno umí vše vyřešit nejlépe samo – viz hala, ODSun). A ono to přesně pasuje na polituku ODS. Nebo naopak politika ODS vychází z tého mentality? Slepice nebo vejce?
Ano je to tak. Brno tíhlo vždy více k Vídni. Běžte se zeptat.
Není sociolog který by měl odvahu otevřeně mluvit o povaze národa.
Osobně, si myslím, že většinový obyvatel Brna prostě nemá důvod k nějaké zásadní nespokojenosti. Životní prostředí je slušný, MHD jako celek funkční a levná. Do MHD se investuje dost (TT Kampus, TT Kamechy, kompletní výměna autobusů a trolejbusů, postupný nákup tramvají), infrastruktura se taky dost výrazně zlepšuje (víceméně komplet opravený historický centrum, staví se hala, stát staví okruh…). Politická reprezentace moc nemá nějaký zásadní kauzy…
Jako jasně, v každé oblasti by bylo co zlepšovat, a lze mít spoustu výhrad, nicméně si myslím, že celek špatný až tak není.
Znalci? Dejte TO nebo konstruktivní navrh. Ne tady.
Plzeň, 28.9.2023: Cyklista srazil auto…
https://tv.idnes.cz/domaci/plzen-nehoda-cyklista-policie-doprava.V230928_102052_idnestv_nova
No vidite, problem je, když se ty role obrátí, tak to často konci smrti cyklisty. Zkratka 1,5 tunovy stroj na zabíjení má pouze jeden z nich.
Ještě si dovolím trochu statistiky. Od roku 2006 v česku došlo k 11000 nehod, při které zemřel alespoň jeden člověk, automobil u toho byl přítomen v 75% případů.
https://nehody.cdv.cz/statistics.php
Co Hollan, už si koupil roční šalinkartu, jak po všech požadoval?
Co Mandát s Misesem, už zrušili modrý zóny?
Slibem nezarmoutis. Volební heslo brněnské ODS před komunálními volbami 2018.
„„Jsou uliční prostory, kde profil, byť bychom chtěli, neumožňuje dostat všechny,“ – a myslí tím Petr Kratochvíl i třeba rekonstrukci Milady Horákové?
Ulice je široká osmnáct metrů. Přestože je vedena v Brnem schváleném generelu jako ulice kde se má při rekonstrukci postavit cyklostezka, rekonstrukce před pár lety nezměnila NIC.
Jaká by byla konkrétně Vaše představa o uličním profilu M. Horákové? Přece jen ta rekonstrukce se plánovala a proběhla prakticky před 10 lety a to se na cyklisty nehledělo proti dnešku už vůbec. Konec konců si bohužel nemyslím, že by ta rekonstrukce dnes vypadala dramaticky jinak- vyvýšené či oddělené cyklopruhy/stezky stejně neumíme a čáry na silnici se tam buď mohly namalovat před těmi 10 lety, ale úplně stejně se tam dají namalovat i dnes.
Vyvýšené cyklopruhy/stezky už jinde umíme. Rozhodně je to lepší, než jen čára s piktogramy, na druhou stranu je fakt, že někde se použít nedají
Díky za zajímavý podcast. Velká část se točila kolem Štefánikovy a považuju to za logické, protože tahle ulice je nejdůležiotějším brněnským buůlvárem, je to taková brněnská Btoadway. Proto by měla být náležitě výstavná, tedy včetně pokračování Palackého třídy.. Trošku nechápu řež kolem cyklopruh na ní a na Lidické, protože o ulici níž na Staňkově a Poděbradově je zóna 30 a jízda na kole je tam určitě příjemnější. Cyklopruh na Lidické se mi jeví jako trošku zbytečný, zejména mez Lužáneckou a Pionýrskou, když se dá jet přes Lužánky a na křižovatce se Staňkovou by mohl být cyklopřejezd. Kdybych jel tudy na… Číst vice »
Staňkova a Poděbradova končí Tčkem. Na nic nenavazujou. Na křižovatce se Staňkovou by mohl být cyklopřejezd. Mohl. Ale není. Ano, cyklista může projet Lužánkama. A dál, co? Opět Lidická…
Dále právě třída Kpt.Jaroše.
Překopeme Lužánky? Protože od Staňkovy k Jarošce žádná normální cesta pro kola nevede. A na komci Jarošky bude cyklista dělat konkrétně co?
V Augecu je málo cest? Z Jarošky se ke Staňkově dá dostat naprosto luxusně a hlavně bezpečně. Stačí zřídit u konzervatoře cyklopřejezd. A na konci Jarošky se po přechodu (bohužel) Koliště dá pokračovat parky za divadlem.
Augec sloužík odpočinku, ne jako dopravní tepna. K tomu jsou ulice.
V Augecu je milon cest. Ale ani jedna nevede přímo od Staňkovy k Jarošce. Parkem se samosebou projet dá, ale je ro cesta šotolinovejma cestama, chvílema pěšinama, což zas tak nevadí. Je to cesta parkem, kde je jízda na kole návštěvním řádem z dobrých důvodů omezena na dvě široké cesty. Jestli vadí cyklista na chodníku, o to víc bude vadit v Lužánkách, kde maj maminy děcka puštěný na volno…
Zde je dle mého soudu spíše problém, jak se kulturně na kole dostat z třídy Kpt. Jaroše přes kousek ulice Milady Horákové do parku pod divadlem. Lužánky jsou též malý problém, a to, že se nehodí příliš pro cyklisty závodníky, korzuje zde poměrně hodně pěších. Ale cyklopruhy by se určitě daly zřídit.
Do Lužánek cyklisté legálně nesmí, Nextbike dokonce vjezd pokutuje za 32 Kč. Jediná legální možnost je jet buď po Drobného nebo po Lidické
Může se na asfaltku pod Lidickou a tuším ještě na tu širokou cestu od “Hybeša” směrem k “Merhautovi”….
Teda, jestli nezměnili návštěvní řád parku…
Stejně jako u jinych typu dopravy, u cyklodopravy je rovněž velmi důležitá rychlost. A je rozdíl, jestli jedete po rovině plynule po lidicke nebo o dva bloky výše po páteřní cyklostezce, kde neustále musíte buďto dávat přednost zprava nebo slezt z kola a přejít přechod. Luzanky jsou zas nevhodné, protože pro napojeni zpatky na lidickou musíte najet na chodník, pak asi pres přechod, proste nedává to smysl nehledě na to, ze luzankach musíte projíždět pomalu s ohledem na chodce.
Štefánikova je nejdůležitější bulvár? Vždyť takových je v Brně nejmíň 10. Namátkou Křenová, Nové Sady, Pekařská, Veveří, Cejl…
Ano. Ani na jednom z těch míst není cyklostezka…
Ano, minimálně svou délkou, srovnatelná se severní cestou z města je snad jen Veveří. Křenová je zatím pořád trošku nereprezentativní, vznam Nových sadů vzroste po otevření Rullerovy náplavky, Pekařskou za bulvár nepovažuju a o Cejlu pořád ještě hanba mluvit.
Do Lužánek je cyklistům vjezd zakázán. Takže jediná legální možnost je jet buď po Drobného nebo po Lidické.
The people in the cars are superior beings to those on the sidewalk. Ordained by Moses himself, they are doing their biblical duty to get places in the most inconvenient way possible while destroying neighborhoods and polluting the air.
Na to s lepšími lidmi jste přišel sám, nebo vás to psalo víc?
Ne, to někde opsal jakousi propagandu a snaží se očernit jistou skupinu lidí.
Trochu ti tam přebejvaj členy, šmudlo, ale pokus se cení.
lol
„the people“ je gramaticky spravne.
Existuje nějaký racionální důvod psát tady anglicky? A proč zrovna anglicky a ne španělsky?
protože je to SVĚTOBĚŽNÍK
vsechny cleny jsou spravne
Možná v kontextu toho videa na redditu, odkud jsi to zkopíroval, šmudlo. Ale že to visí někde na internetu ještě neznamená, že je to správně a kopírování z tebe inteligenta taky neudělá.
Uměl byste říct, co ve vás vyvolává tu potřebu se ho snažit shodit?
Ano, uměl.
Tak povídejte, docela by mě to zajímalo, co v člověku vyvolává potřebu v anonymizované diskuzi snažit se zesměšnit druhého člověka, který přitom na něj osobně nijak neútočí.
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
Když parafrázuju vás níže – kde se bere ta potřeba povýšit se nad a zesměšnit lidi dřepící v autech?
Že jsem tak smělej, nemáte náhodou pocit, že se oranžové pilulky shodily samy?
Buďte smělej, nevím, přijde mi to celkem irelevantní, zaujalo mě, kde se berou ty emoce a ta potřeba žoviálního tykání a oslovování „šmudlo“ a „inteligente“, taková potřeba toho druhého shodit, zesměšnit.
Děkuji redakci za neočekávané zpestření a panu Matěji Žabčíkovi za povedené dílo. Řešení nastíněného problému v omezených (prostorových, finančních a někdy i duševních) podmínkách našich měst není jednoduché. Zarážející ovšem je, že proti nepřekonatelnému odporu se musí bojovat i tam, kde se separace jednotlivých druhů dopravy přímo nabízí – viz židenický starosta Petr Kunc a Nová Zbrojovka. Pořad byl postaven zejména na schématu „autíčkáři x cyklisti“, nicméně pokud byste se například chtěli projít někde okolo řeky na komunikaci se smíšeným pohybem cyklistů a chodců (značka C9a), tak můžete natočit podobný pořad o ne příliš ideálním soužití cyklistů s chodci a… Číst vice »
To je těžké. Před pár dny mě jedna maminka s kočárkem seřvala, že jsem ji zvonkem vzbudil dítě. Kdyby ale nešla prostředkem, zvonit bych na ni nemusel. 🙂
Nejsou to jen chodci. Daleko horším případem jsou bruslaři. Jednak mají širokou stopu a jednak mají sluchátka v uších, takže úspěšně ignorují okolí a sobecky zabírají podstatnou šířku stezky.
Díky za doplnění. Kolo je fajn, ale i jako cyklista musím brát ohled na ostatní. S tím mívám bohužel problém zejména u rozvozců jídel, kteří závodí i v pěší zóně.
Budete uvědoměle a bez reptání jíst studený hranolky, anebo budete psát Woltu negativní reakce?
Já si na hranolky zatím uvedoměle zajdu pěšky 😆. Ale v centru je někdy jízda nesnesitelná pro chodce a doručovatelé jsou nejotrlejší cyklisté.
Doručovatelé jsou z domoviny zvyklí na drsnější podmínky…
No ale plno jich je i rodilých čechů.
A k argumentu: Já zas byl z pobytu ve Skandinávii zvyklý na to, že mě každé auto na přechodu pustí.
Ovšem v mém případě bylo adaptování se otázkou přežití.
Tak na toto pravidlo zapomeňte zejména v Ostravě.
Studený/guomvý hranolky dostávám, i když mi to dovezou v autě z restaurace 10 minut daleko a nikde po stezkách nejezdí, co znamená že není záhodno objednávat hranolky z dovozu. A zároveň platí, že klesající teplota pokrmu nikoho neopravňuje jet jako debil.
Ono to chce obojí. Ohleduplnost je velmi potřebná a užitečná obecně, o tom žádná. Ale ohledně situací co píšete vy je na vině často i nedostatečná infrastruktura.
Ono když páteřní městská cyklotrasa je vedena jako stezka pro chodce a cyklisty s nedostatečnou šířkou, ke konfliktním situacím tam kvůli malé kapacitě docházet bude. Někdy pak přeteče i sebevětší pohár tolerance.
Za infrastrukturu je zodpovědné město (a potažmo voliči co volí zodpovědné politiky), za toleranci jsme zodpovědní my všichni, každý individuálně. Každý by se měl snažit v tom co může.
Souhlas, s nedostatečnou infrastrukturou máte pravdu.
Problém je, že se všechno platí z jednoho měšce a tak se musí vyvažovat, aby jedním směrem nebyla ruka páně nadstandardně otevřená a na druhé straně jiní sušili hubu.
Ona ta otázka může znít i mnohem přízemněji:
a) chcete paralelně dvě separované stezky (extra pro pěší a extra pro cyklisty)?
b) nebo se na tu jednu vejdete všichni a my vám za ty „ušetřené“ peníze uděláme vedle smíšené stezky, na místě bývalé skládky stavební suti, nové sportoviště?
Ono by stačilo férověji rozdělovat peníze z oné kapitoly „doprava“.
Kolik peněz jde ročně na údržbu a rozvoj silnic?
A kolik na chodníky?
A kolik na cykloinfrastrukturu? (zejména v Brně to bude směšně nízký peníz..)
V mnoha městech to vypadá, že ti, co rozdělujou peníze na dopravu, na chodníky moc nemyslí a nohy používají pouze mezi autem a bytem, nebo kanceláří.
Já bych jim dal chodítko a poslal bych je s tím někam na nákup potravin, ať si taky jednou užijou světa z úplně nové perspektivy.
Nejen kolik na ni jde peněz, kolik lidi se vůbec zabývají jejím plánováním. Magistrát ma tuším cca 70 lidi na odboru dopravy, z toho speciálně na cyklodopravy jsou tam 2, na pěší dopravou 0.
Trošku se to zlepšuje (doufám). Pod participativním rozpočtováním byly projekty na návrh co s cykloinfrastrukturou v Brně zlepšit (https://ankety.damenavas.cz/w/cykloanketa), plus teď tam běží navrhování míst, kam město má přidat cyklostojany (https://brnoinmotion.cz/podnety/).
Ale je to sysifovský boj. Vznikne nová školka (Kamechy, https://mapy.cz/s/panegacuhe), postaví před ni parkoviště pro 20-30 aut, ale cyklostojan ani jeden.. A to pro dopravu do školky je kolo lepší než auto, že..
Tak zrovna u školky moc nevěřím že by do ní jezdilo nějaké větší množství lidí na kole i kdyby tam ten stojan byl. Mamataxi se provozuje nejčastěji velkým SUV a ostatní děti přijdou pěšky.
Já do té školky vodím dceru. A pravidelně tam vídávám kolo či několik kol přivázané či jen opřené k zábradlí.
Ad „mamataxi“ – nu když tomuto špatnému způsobu dopravy vychází město vstříc, a neumožňuje podobně pohodlně dojet na kole, divíte se výsledku?
Když mezi městy A a B bude VRT trať ale ne dálnice, také většina lidí pojede vlakem a ne autem.
Umožněte infrastrukturu, pak má smysl se bavit o modal split.
Jako přál bych si umět se na to dívat s podobnou nadějí a optimismem, jako máte vy, ale zkrátka to tam úplně nevidím. Po Brně na kole jezdím hodně často a byť cyklistů mám pocit přibývá, tak ty podmínky se v podstatě nelepší nebo jen velmi pomalu. Když už někde vznikne cyklopruh, tak stejně v něm stojí auta na blikačkách, zónu 30 dodržuje opravdu málokterý řidič a když už někde nakonec je oddílná cyklostezka, tak abyste neustále slézal z kola a dával přednost buďto kdejakému sjezdu na komunikaci (byť cyklostezka kopíruje hlavní komunikaci) nebo chodcům. Když to člověk srovná s… Číst vice »
„Když budeme do dopravního mixu zavádět víc prostoru pro chodce, cyklisty, veřejnou dopravu, i řidičům se bude dařit lépe“…
Takový logický výmyk se hned tak nevidí.
Ekvivalent: Žirafy v ZOO mají málo místa. Tak jim tam přidáme antilopy, pakoně a zebry, hned se jim bude dařit lépe.
No a přesto jsou obvykle méně ucpaná města, která nemají předimenzovanou IAD infrastrukturu a žádný výmyk to není…
V zájmu člověka, který chce jet autem za každou cenu, je, aby tím autem jelo minimum dalších lidí.
Zkuste se zamyslet, jaký prostor zabere po městě přeprava vás v autě a kolik místa zaberou lidé na kole či jdoucí pěšky. Nebo si zkuste představit, že autem pojede ještě dvakrát více lidí než nyní. Pak dejte znovu vědět, o jaký logický výmyk šlo.
V Praze podle tohoto logického výmyku řídí rozvoj dopravní kapacity už nějakých šest let a výsledek je podle toho co psal pan Klondajk: Jen větší a větší kolony.
To je tak když si někdo plete korelaci s kauzalitou..
No ono v v Praze každoročně aut přibývá..
Inu má ještě více aut na tisíc obyvatel než Brno (nakonec je bohatší než ostatní regiony v ČR) a dojížďku do města ještě rozsáhlejší než Brno, protože má za zády celý Středočeský kraj, který z velké části spáduje do Prahy.
Je to stejná kravina jako že ubraním prostoru na cyklostezkách a chodnících se bude lépe dařit i cyklistům a chodcům.
Ony jsou chodníky a cyklostezky zasekané a trpí zácpami?
Cyklostezky dost často ano.
Cyklozácpu člověk může spatřit možná tak v Amsterdamu, když se nezadaří, ale tady? Dost plnou, jo to jsem viděl, ale za hranicí kapacity?
Ale jo, tady máme tak mizernou cykloinfrastrukturu, že jsem už zácpy i srážky v „koloně“ kol viděl.
Komín-Bystrc, tam slouží pro páteřní cyklotrasu blbej chodník označený jako stezka pro chodce a cyklisty. V létě velmi oblíbený nejen pro cestu k přehradě, ale i pro cykloprovoz z Bystrce do města.
Pár příkladů bych našel, kde to jako sdílený prostor „cyklisté / pěší“ moc nefunguje a nemusím ani poukazovat na bezohlednost jedněch a nepozornost těch druhých. Stačí chvilku sledovat cvrkot a ke zjištění, že to urbanistovi úplně nevyšlo, není daleko. Když Klondajk poukáže na nelogičnost a použije vtipný příměr s žirafami, jsme nahraní, protože v diskuzi se následně použije nepřímý argument, oč by nám bylo lépe, kdyby jedné skupiny bylo méně. Tou skupinou jakousi náhodou jsou automobilisté. Nerozporuju, že množství aut je v našich městech problém, ani že adekvátní prostor nemají všichni, ale to je důsledek poddimenzovanosti kdečeho (nehotovosti, neodpovídající potřebám… Číst vice »
“ Tou skupinou jakousi náhodou jsou automobilisté.”
Jak jako “náhodou”? Auto zabírá prostor pro 10 kol a 20 pěších.
Žádná náhoda, pane.
Mám celkem velký auto a dám do něj dvě kola, víc ani ťuk.
Udělejte malý test: odjeďte autem z parkovacího místa, a zkuste na to místo zaparkovat kola.
Kolik kol se tam vleze?
(podobný ale složitější test si udělejte v ulici s kolonou pomalu jedoucích aut – zkuste si místo nich představit lidi na kolech, kolikrát míň prostoru by potřebovali)
Vidět chodník zasekaný stojícími auty je zcela běžnou záležitostí. Často se neprotáhne ani mamina s kočárem pro 1 dítě.
Ve městě existuje nějaká přepravní poptávka mezi body. Pak máte různé způsoby jak se mezi těmi body přesunout. A každý z těch má má různé nároky na prostor ve vztahu k výkonu. Chodec nejmenší, MHD druhé nejmenší, auto největší. Základ je, že počet lidí kteří se přesunují je konečný, nikoho nikam nepřidáváte, jen je přesouváte mezi módy. Což vyžaduje aby ten alternatvní mód byl rozumně použitelný. Většina měst nemá kapacitu na to poskytnou zdaleka dost prostoru pro to aby všichni jeli autem, čím více lidí se tedy přesune efektivnějším způsobem, tím pro město lépe, ale i pro řidiče co z… Číst vice »
Troufám si tvrdit, že počet přepravujících se osob není konečný. To snad může platit při přepravě za povinnostmi, při cestování za zábavou, nákupy je snadnost a dostupnost přepravy rozhodující faktor jestli někam pojedu nebo ne.
Bingo, právě jste pěkně popsal jeden z hlavních zdrojů dopravní indukce.
Akorát že i ty “povinnosti” se regulují nabídkou spojení.
Nevím. Ve městě se mi nikdy nestalo, že bych někam nešel, protože to dopravně nebude dostupné.
Počet rozhodně konečný je. Asi tam bude jistá variabilita, ale že by najednou chtělo jet 3x, 5x, 100x více lidí (opak konečnosti), to asi ne, že.
Jenže i těch cest za zábavou je konečné množství.
LMAO
Auto je prostorově nejméně efektivní dopravní prostředek. Na převoz jednoho až dvou lidí potřebujete MNOHEM víc než 10 m^2 (to je jen plocha auta, připočtěte bezpečnou délku za autem co jede před vámi; 1-2 lidé je jeho průměrná obsazenost). Na to stejné potřebujete několikrát méně plochy v MHD i na kole i pro pěší. V centrech měst je největším nedostatkem prostor. Pokud chcete třeba přes nějakou křižovatku řízenou semafory nechat „propasírovat“ co nejvíc lidí, tak kdyby měli všichni jet autem, „propasírujete“ jich nejméně. Protože za jeden cyklus zelené vám projede pár aut s plácnu 20-30 lidmi, nebo dva spoje MHD… Číst vice »
Jenže doprava není o procpání lidí jedním bodem, ale o jejich přesunu mezi body A a B.
V centru města to je spíše o onom procpání se přes dané úzké hrdlo.
Víte, ono je i v zájmu automobilistů mít kvalitní MHD a infrastrukturu pro pěší a cyklisty. Čím je to vše kvalitnější, tím víc lidí to využívá a tím jsou volnější ulicea menší kolony pro toho daného řidiče, co nadává na kolonu..
Pochybuju, že běžný řidič tímto stylem uvažuje. 😄
A to je právě ten problém (naší společnosti).
Spousta lidí je schopna jen omezeného chápání důsledků své či cizí činnosti. Nedojde jim ta implikace jejich chování na celou společnost, ani jaké další důsledky z toho plynou.
Strašně moc lidí má klapky na očích – a tím škodí společnosti i sami sobě.
Běžný řidič uvažuje takto: 1) Narozdíl od autobusu si nemusím na 20 km dlouhé cestě dělat 20 přestávek, a z toho dvakrát postávat u nějaké křižovatky. 2) Můžu vyjet, kdy chci, takže nepřijedu ani moc včas jako první autobus, ani moc pozdě jako druhý autobus. 3) I když mám možnost jet tejně potřebuju auto, abych si mohl udělat jednou za týden pořádný nákup místo toho, abych trávil hodinu každý den čekáním kvůli pětiminutovému nákupu. Takový můj běžný telefonní rozhovor s matkou: matka: „Já to dneska nestihnu, protože-“ já: (skočím jí do řeči) „Dobře, přijedu.“ matka: „Jééé, ty jsi hodný!“ Sedněte… Číst vice »
Zajímavé je, že kdykoliv mám někde schůzku, tak zásadně pozdě přijdou autozávisláci (do místa se dá dojet MHD, většinou centrum Prahy). Sorry, budu mít nejmíň 20 min zpoždění, zácpa na okruhu. Už půl hodiny hledám místo k parkování. Běžně hodinu pozdě. Nevím jestli to šetří jejich čas, ale můj ne. Mimo velká města je to samozřejmě poněkud jiné, ale tady se řeší velká města, jako je třeba Brno. Jinak jmenujete jen čistě pohodlnostní argumenty. Ve chvíli kdy dojde na parkování, zacpané ulice atp jsou proti tomu argumenty za jakou cenu pro ostatní to pohodlí je (lidi nejezdí MHD pro zábavu,… Číst vice »
Uznávám, zrovna centrum Prahy je pro auta nevhodné – mnoho budov natlačených na sobě a úzké ulice – typické středověké město. „Jinak jmenujete jen čistě pohodlnostní argumenty.“ To nepopírám. Sám používám auto především kvůli pohodlí. Předpokládám, že i ostatní si kupují auta kvůli pohodlí. Co se týče parkování ve městech, tak bych uvítal nějaký rezervační systém, kde by se dalo předem rezervovat konkrétní parkovací místo nebo alespoň ulici. Divím se, že se soukromé firmy moc nehrnou do výstavby podzemních garáží. Jinak s parkováním zrovna v Brně už mám zkušenosti. Nedávno jsem byl v Brně a dost mě překvapilo, že parkování… Číst vice »
Respet jistě, ale problém je, že všichni co by chtěli jet autem, autem jet nemohou, to prostě není fyzicky možné. Tedy značná část jede MHD i kdyby raději jela autem, rozumný přístup převáží nad jednoduchým. Problém soukromých podzemních garáží je, že mají astronomické náklady při kterých vychází ceny parkovného, které řidič nechce platit. Minimálně dokud je šance, že se někde uchytí levněji. Celé je to o tom, že aby se dalo po městě jet autem pohodlně, musí většina cestovat „nepohodlně“, tedy jít pěšky, MHD nebo na kole. Nevím kolik % je to v Brně, ale Praha má celkově asi třetinu… Číst vice »
Správně popsaná situace s parkováním. Ano, parkování v parkovacích domech je drahé, a tak zabíráme ulice, rušíme zeleň, neboť potřebujeme umístit svoje „milášky“, na úkor zeleně pobytu na ulicích i jiných než jsou auta, věřte nebo ne, jít po ulici jako chodec a vdechovat tu omamnou vůni (ano někdo řekne, vždyť na ulici nemusíš) spalin, určitě zdravou a proplétat se lesem aut, někde již často stojících tak na chodníku, že chodec na něm „zavazí“, nyní začneme zmenšovat ulice stavebními předpisy na míru metropolím, oslunění nebude třeba řešit, takže proč řešíme auta na ulicích? Vymýtíme poslední zeleň zaasfaltujeme či vydláždíme poslední… Číst vice »
Pokud se většina rozhodne pro auto, jako že ve špičkách to tak opravdu je, pak nedojedeme vůbec nikdo včas a bez nervů.
Problém obecní pastviny.
Dokud ji využíváme rozumně, jde to. Pokud na ni každý vjede autem.. 🙁
Proč se soukromé firmy nehrnou do stavby parkovacích domů?
Protože zaparkovat na ulici je výrazně levnější.
Tomu nelze konkurovat..
Ano, mám stejné zkušenosti. Pokaždé, když někam jedu na služební cestu nebo na jednání, téměř vždy jedou opozdilci autem. Když jedu vlakem a hrozí zpoždění, tak mi všichni doporučí „jeď o vlak dřív“. Ale u aut? Prostě jsou zácpy, tak se nad tím mávne rukou a žádné doporučení není.
Řidiči do jednoho řeknou, že si mohou vyjet, kdy chtějí a že vlaky mají zpoždění, ale ve výsledku to taky není pravda. Nebo se u řidičů na zpoždění nehraje, když nemají jízdní řád? Prostě přijedou, až tam budou?
To je mi tedy logika. 😀
Jenže každý chce jet zcela „nesobecky“ autem a to již neřeším statisticky dokázaný jev, že auto (včetně dopravních zácp) stráví na silnici 5% času a zbylých 95 % času někde zavazí.
Takže máte pocit, že je lépe, když v Brně parkuje 630 aut na tisíc obyvatel, zatímco ve Vídni jen 370 na ten samý tisíc obyvatel? A pak, že jsme „chudá“ společnost! Přitom Vídeň je 5x větší, má více dálničního napojení a přesto tolik aut nepotřebují. Čím to asi bude?
Vídeň má už několik desítek let stabilní dopravní politiku masivně ve prospěch MHD a přemísťování aut pod zem do parkovacích stání za výhodnou cenu.