Podcast: Chceme konečně uspět v České republice, říká Zdeněk Majer ze Stadleru
Nová dvoupodlažní jednotka Stadler Kiss pro ÖBB (Cityjet) při premiéře v St. Pölten. Autor: ÖBB, Daniel Willinger
Vysokorychlostní tratě na 250 km/h by v Česku stačily, míní Zdeněk Majer.
když se v roce 1989 slavilo 150 let železnice na našem území tak tam byli výstavní panely a na nich sít vrt jaká bude v roce 2010 v Československu ,ted je rok 2025 a ještě se nekoplo do země ,nevěřím Že za nějakých 20-25 let bude nějaká ucelená trasa vrt v provozu
Opravdu ohledně rychlosti mluvil o tratích? Mě z textu a kontextu připadá, že hovořil o vlacích. Podle ředitele Stavební správy Vrt je finanční rozdíl v trati na 250 a 320km/h malý.
V podcastu se o infrastruktuře opravdu explicitně nemluví. Asi největší problém je v tom, jak server Zdopravy formuloval podtitul článku.
Nejprudší stoupání na světě v Praze na Barrandov? Wiki říká, že je tam 69,9 promile. Nebo je tam ještě jiný most? (Prahu tak věrně neznám). V Brně je do Masarykovy čtvrti stoupání 95 promile.
Ono to stoupání není na tý estakádě. Ten nejprudší úsek je na podjezdu pod jednou z ulic na sídlišti
Tak Barrandov má taky problém v délce toho klesání, kdy tam brzdy a elektrodynamika dostává pěkný záhul.
„Pokud si dobře pamatuji, zadání znělo dostat se z Prahy do Brna za hodinu. Pokud budu mít dvě zastávky, bohatě bude vlak s rychlostí 250 za hodinu stačit. Je třeba se zamyslet. Mít vlak na 250 nebo 310 znamená, že pak jsou náklady, ani ne na pořízení, ale na údržbu, exponenciálně vyšší. Pak by mě zajímalo, kdo bude platit to cestovné. Nerozumím tomu, v se uvažuje o rychlosti 310 km/h,“ No, tak to si v 1 větě rovnou protiřečí. Pokud je to z Prahy do Brna 250 km, tak by mě zajímalo, jak chce z Prahy do Brna jezdit za… Číst vice »
Akorát trasa Praha-Brno bude s dokončenou VRT měřit cca 205 km
Jezdil jsem několik let každý týden Praha-Berlín, každý druhý den Berlín-Wolfsburg (BahnCard100). Takových pendlerů by nás byly desítky tisíc, kdyby ta cesta trvala místo čtyř hodin jen dvě… Ale optikou jízdy z Horní do Dolní Cerekve opravdu stačí i kafemlejnek…
Jasně, Stadler zbastlil Giruno na 250 km/h, na rychlejší vozidla si netroufá, tak nejsou potřeba.
presne, to jsou moudra od nekoho, kdo ma zajem na tom, aby to nebylo nic na vetsi rychlost nez sami delaji…
Nehledě na to, že za chvíli u nás budou jezdit vozidla na 230 a ten rozdíl 20 km/h je zanedbatelný.
Railjety na 230 u nás už jezdí roky.
ale těch 230 mají v ČR zatím jen na papíře
Jednoduché – postavit přes Vysočinu trať na 250 nebo 320 km/h bude stát stejně. Terén je relativně složitý. A nemusí se pak vždy jezdit plnou rychlostí, v Německu také běžně jezdí ICE-T s Vmax 230 po VRT co umožňují 300 km/h.
A za sto let nebudou lidi nadávat, že by ta trať měla narovnat.
Však Geralt píše, že by se měla trať postavit rychlá – bude to stát skoro stejně jako ta o něco pomalejší.
Jestli po ní budou jezdit vlaky 320 km/h, 250 km/h nebo 200 km/h, to je pak jiná věc.
Nestálo by to úplně stejně, ale na těch 350 (nikoli jen 320, to jen svršek a asi zatím hluk) to nebude dražší moc.
Ovšem, uzpůsobení tratí na vyšší rychlost taky znamená nemožnost trať využít pro nákladní dopravu.
Opravdu bude na všech vr tratích celodenně tak intenzivní provoz, aby dávalo smysl je stavět bez možnosti využití pro nákladní dopravu?
Aby to totiž nedopadlo zas tak, že se nalijí dlouhý prachy do osobní dopravy, a na zlepšení podmínek pro nákladní dopravu už nezbyde. Nějaký uvolnění kapacity na stávajících tratích přesunem osobky na VRT je pouze předpoklad, který nemusí nastat.
Jenže trať jen pro osobku může mít sklony až 35 promile. Nákladní vlaky do 10 promile. A pokud budete stavět přes vysočinu trať na 350 km/h a současně se sklony 10 promile bude to pekelně drahé.
Tak nákladní vlak si vysočinu klidně projede po existující trati přes Havlíčkův brod. Jezdit s nákladním vlakem 300 je kravina. Přeci jen nepřeváží žádný orgány nebo zeleninu, na to jsou jiné formy dopravy mnohonásobně efektivnější
Už tady ve článcích i v diskusích mnohokrát zaznělo, že trať pro smíšenou dopravu lze rozumně provozovat max do 200 km/h (a i to už je hodně hraniční z hlediska sbíhajících se linií v grafikonu pro osobou na těch 200 km/h a nákladku s vmax 100-120 km/h).
Víte proč Krušnohorský tunel nebude na 320 (350) km/h? Právě proto = smíšený provoz.
Zlepšení pro nákladní dopravu bude sekundárním jevem přechodu většiny dálkové dopravy na VRT … totiž uvolnění stávající sítě právě pro nákladní dopravu
Taky budou VRT primárně pro osobní dopravu a nákladní doprava bude jezdit jen v Středohorském a Krušnohorském (ten vlastně ani VRT nebude) tunelu.
Slovo relativně ve spojení „relativně složitý terén“ je úsměvné ve srovnání se Španělskem…
Důležitá je hlavně minimální a průměrná rychlost a naprosto nepodstatná je maximální rychlost kterou třeba vlak jede jenom na 20% trasy. Praha – Brno za hodinu je tedy úplně maximum a Ideální by bylo klidně 40, 30 minut
Ano, pokud pojedu dálkově s průměrem 200 km/h, tak to bude super.
No, a na to aby to jely pod hodinu, tak ten průměr bude muset být nad cca 230.
Úsek Praha hl. n. – Praha-východ bude prostě relativně pomalý, s tím těžko někdo něco udělá. Ale pak už bude dlouhá štreka s rychlostí 320 nebo blízkou, ne nějakých 20%.
Jinak podle mě také není to hlavní se dostat do Brna „za hodinu“, ale do Ostravy nebo Vídně co nejrychleji v rámci rozumné ceny. Což se může během desetiletí i dost posouvat. Přeci jen jízdní odpory, váha a spotřeba už budou dost jinde, než když vznikalo ICE-3.
320 bude už cca od Xaverova, vůaky so nevudou stavět v Nehvizdech těch 320 už pojedou.
To máte pravdu, ale v českém rybníčku jsme si už skoro zvykli na zavádějící formulaci SŽ, že se někde bude moct pár km jezdit rychlostí „AŽ 200 kmh“, což může být pro někoho ohromující, ale o běžném provozu naprosto nevypovídající informace.
Typickým příkladem takového přístupu může být třeba trať 220 do CB.
Tady bude „až 320 km/h“ v úseku cca Xaverov – Velká Bíteš.
Nevidím důvod proč by měli vlaky jezdit pomaleji než 300 nebo i 350 km/h. Pomalejší rychlost nás je na dalších 100 let zaseká v minulosti
Důvod je, budou jezdit ve vrstvě, která bude na VRT stavět čestěji než vlaky co pojedou těch 300 a více.
„bohatě bude vlak s rychlostí 250 za hodinu stačit“ říká ten, kdo neprodává vlaky, které jezdí rychleji.
Je to jeho práce.
Tak v sousedním Rakousku se víc než 230 nejezdí a tratě staví jen na 250 km/h, u těch našich vzdáleností dohromady s „milionem“ zastávek u některých spojů je vyšší rychlost opravdu nesmysl.
V sousedním Rakousku právě moc nikde nemají souvislých 200 km slabě osídleného území, jako je naše uvažovaná trasa z Prahy do Brna, kde je uprostřed akorát Jihlava, ale ani tam zdaleka vše stavět nemá. U nich jsou hlavní přepravní proudy v několika hustě osídlených osách, plus občas nějaký delší tunel (tam se 300 stejně jet moc nedá), ale ten komentář s „milionem“ zastávek právě sedí spíš na ně. Tím za sebe netvrdím že to mezi Prahou a Brnem musí být na 300, ale tohle je jeden z argumentů.
Ano, já nemám nic proti trati na 300, jen konstatuji že u těch spojů co budou zastavovat více je tahle rychlost nesmysl, s tím počítá i samo MD když tam bude dovoleno provozovat soupravy s rychlostí 200, na spoj co bude stavět v Nehvizdech, Bečvárech a Jihlavě prostě nikdo soupravu na 320 nekoupí a budou tam jezdit třeba RJ/CJ
To je pravda, ale zrovna tady má většina spojů jet bez zastávky. A to že na vlaku Praha – Jihlava – Třebíč – Brno pojede CJ je myslím zcela v pořádku.
Připomeňme si, jakou maximálku má schválenou elefant, panter nebo liška, a jak rychle se s nimi běžně jezdí. Že je pro každodenní jízdu vlaku důležitá kvalita podvozku, skříně a pohonu je jedna věc, a že se na zkoušce dokáže složit dohromady i do vysoké maximálky je věc druhá. Když se nevužije maximálka na většině trasy, neznamená to, že se nevyužívají kvality vlaku.
U aut totéž. I kdejaké minivozítko, co se na dálnici ani moc nehodí, má v papírech 160.
Není problém jezdit s vlakem na 250 po trati na 350, opačně to problé je, protože tu rychlost rychlejšího vlaku nevyužijete.
Přesně jste vystihl důvod proč je mi Stadler jako výrobce nesympatický (nejen kvůli jeho mnohdy diskutabilním výrobkům). Stadler je snad jediná společnost která ustavičně protestuje proti čemukoliv, co sama nevyrábí nebo nedokáže ani vyrobit (automatické metro, vlaky nad 250 km/h,..) Chápu že účelem je prodat, ale nevšiml jsem si, že by ostatní výrobci tak okatě a veřejné dělali agitaci proti čemukoliv co ti výrobci nevyrábí. Škoda snad veřejne prohlašuje že PID nepotřebuje dvoupatrové elektrické jednotky protože v součastnosti Škoda nic takového nevyrábí? Ještě chybí situace kde se bude Stadler odvolávat na výběrkách na trolejbusy že je diskriminován.Co na tom že… Číst vice »
„Ustavičně protestuje“ – nevidím v tom ustavičnost ani protest. Ohledně automatického metra se odvolávali proti podmínkám tendru, a ne protože to nevyrábí, ale protože to vyrábí 🙂 Jinak Škoda v době kdy vyráběla pouze dvoupodlažní Elefanty přednášela odbornému publiku argumenty, proč by každý příměstský vlak měl být dvoupodlažní.
Proč mi to připomíná jednoho místního JSV, kterej taky protestuje všude, kde nevyhraje ?
JSV?
Ale ale, Škoda také ráda říká svým klientům co by měli chtít. Nějakou skicu namísto railjetu (zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/boj-o-railjety-skoda-neukaze-slibovane-vlaky-ani-urednikum.A110817_114600_ekoakcie_spi)
A aktuálně by podle mého názoru Škoda ráda ČD vnutila namísto 2podlažních paňťáků pushpully – tahané nechci vědět čím (možná 380 s přívěsným vozíkem na ETCS).
Ale jinak je Stadler taková švýcarská Škodovka, také se tam preferují novostavby do 250 namísto VRTek (u nás ovšem jsme u Brno – Přerov jen na 200 :)))) a odborníci (např. ETH) to tam kritizují…
Podle mne VRTka spojující Drážďany, Prahu, Brno a Vídeň a Bratislavu nejvýznamnější VRTkou v Česku, která bude zejména v úseku Praha – Brno maximálně využívána. Spojuje místa ze severozápadu třeba z Berlína s Prahou, Brnem a podunajskymi metropolemi Vídní, Bratislavou a Budapešti. Zároveň propojuje dvě největší česká města. Proto by tato VRTka měla být z hlediska dosažení rychlosti nejlépe zajištěna.
250 km/h je fajn na vnitrostátní dopravu, ale pokud chceme nahrazovat na vzdálenosti do cca 1000 km letadla, tak tam udělá VRT zásadní rozdíl.
Podcast jsem ještě neslyšel, ale je třeba si uvědomit, že tohle říká zástupce výrobce, který pokud vím, nevyrábí žádné vysokorychlostní vlaky.
Právě že vyrábí, na těch 250 km/h – Giruno pro SBB 😀
No tak to myslím, nemají nic na 320, tak lobbují za 250 😀
Tak může jezdit na vrstvě, které bude stačit těch 250.
250 je divný číslo. VRT je v Evropě cokoliv na 230, tedy minimální přínos oproti 230 a vyšší náklady, kvůli přísnějším normám.
Z hlediska norem je fajn číslo 249 (viz Via Baltica), 299 a časem jistě i 349 km/h. 😀 😀 😀
Je to právě naopak. Na krátké vdálenosti potřebujete právě tu rychlost 300+, protože na krátkých vzdálenostech má vlak oproti autu velké přirážky na cestu na nádraží, čekání a přestup. Ale jinak souhlas. Jestli si Stadler lobbuje ve Švajcu jen za rychlosti do 250, tak tedy no pasarán
Jen proto ze vyrabite vlaky na 250, tak nerikejte ze nejsou potreba vlaky na 350. Vyrobce kolobezej taky nelobbuje, at se nevyrabi horsky kola…
Jinak CZ je vetsi nez AT, CH… a potrebuje jezdit rychlejc…
CZ není větší než A, ale má podstatně jinak rozložené obyvatelstvo. A další věc je, že i v A jsou názory trochu v pohybu. Nejdřív se ani nestavěly „vysokorychostní“ tratě, jen ty „vysokokapacitní“ na 230. Dnes už se ty 250 objevují, takže čekám, jestli třístovková na Mnichov není jen otázka času…
Já chci aby v české republice byly úspěšné české značky, čeští výrobci. Takže doufám že to tak zůstane.
Já chci, abychom utráceli za kvalitní vyrobky za dobrou cenu, a ne za nejdražší lokomotivy na světě, nejdražší ECTS široko daleko a podobně.
kauza lokomotiv 380 byla nešťastná ale to neznamená že neumíme vyrábět kvalitní věci. Nic jinýho tam asi nemáte
A co tam máte vy?
Kupujete si taky jen výrobky českých značek a výrobců?
Pokud se budeme bavit o dopravě tak ano
a proč jen o dopravě?
Vytáčejí mě ti czechmejdi, podle kterých musí železnice přizpůsobovat krok tzv. domácímu průmyslu (a jezdit rychlostí Francie před 2. světovou válkou), VRTky jsou podle nich zbytečnost, ETCS taky, ale jezdí si západním autem, telefon z Koreje atd. atd.
Poradil byste třeba Hodonínu, aby k sobě pouštěl jen vlaky z Hodonína?
Takže já bych chtěl, aby po EU jezdily vlaky z EU.