Podcast: Chceme, aby si cestující mohli objednat menu už při zakoupení jízdenky, říká šéf JLV Bohumír Bárta
Bistro ve vlaku Railjet. Pramen: JLV
Připravujeme 80 tisíc jídel a výrobků měsíčně, říká doyen stravování na kolejích Bohumír Bárta.
No těmi Ponty bych se fakt nechlubil. Je to předražený hnus. Ještě že už Správa železnic začíná pouštět na nádraží běžné řetězce, snad v tomhle bude pokračovat a Pont buď zlevní na běžnou úroveň nebo zmizí v propadlišti dějin…
Kéž by se prodejna Libeřských lahůdek objevila na každém větším nádraží.
Jak jsme byli za Point rádi, když v dobách nádražích bufetů se na perone prodaval panak rumu, podmírák Braníka a plesnivy chleba ve vajíčku. O kolik tam měsíčně dáte víc, než kdybyste to stejný kupoval jinde????
Jestli chcete zajít na akce, jděte do Kauflandu. To že tam ale v Pointu mají otevřeno do večera, zatímco ostatní dávno mají zavřeno, neřeknete. ZLATÝ POINT.
No on je to sice point jako bod, ale jmenuje se pont… Pohodlný Obchod Na Trase
Chtělo by si nejdřív ujasnit, jak se vlastně ten obchod správně jmenuje….
Jo, s jedním konvekťákem a jednou mikrovlnkou během jízdy uděláme (v absurdní , ovšem možné situaci) jídla pro plný cj… To už nemluvím o místech pro uskladnění tolika jídel (vlastně dvojnásobku – i pro cestu zpět – jakési dozbrojovací místo PRÝ má být v Kodani, ovšem jak se to tam dostane, kdo to bude dělat a kdo to bude platit, a hlavně jen pro pár vlaků denně…)… Zřejmě se bude muset v jídeláku vykopat sklep…
Ano, takový barový restaurační vůz jsem už párkrát vyzkoušel s tím že si to lidně nechám dát do tašky a donesu na naše místo i pro spolucestující, ale ta fronta lidí, pomalé objednání mě vždycky odrazovala. Jednou jsme byli rádi, když jsme stihli vystoupit s čerstvě připravenou objednávkou. A to se jde najíst jen zlomek cestujících.
Tam je hlavní časový průšvih v tom, že pokud ta jídla ohříváte v konvekťáku, může jich být třeba osm… Ovšem ideálně stejné, max velmi podobné… A trvá to deset minut… No a teď si vezměte, že v něm se teď dělají i hemenexy a prakticky všechny věci… Tam není jediná plotýnka … Takže je to prostě časově v háji…
Kde je letiště, je i cateringová firma. V Kodani JE letiště.
Takže se tam povinný sortiment jv bude dostávat letadlem nebo se bude na vozy dovážet vrtulníkem…? Ony ty věci do letadla a do vlaků jsou dost odlišné… Ale budiž, tím bychom třeba měli vyřešeno skladování…ale dál – a to nevím – budou ty vlaky zajíždět na letiště…? Anebo se to na hlavní či odstavné nádraží bude dostávat nějakou jinou cestou. ? On to ukáže až čas, ovšem zatím to vypadá kulantně řečeno velice nerealisticky…
Nebudete tomu věřit, ale cateringové firmy běžně disponují vynálezem zvaným dodávkový automobil, do nějž je možno naskladnit kontejnery s jídlem, dovézt je na obslužné nádraží a tam je nazbrojit do Comfortjetu. Chápu, že vám může přijít zvláštní, že si raděj nepostaví vlečku, na kterou by pro nazbrojení dovezli celý vlak a…
Hele, uvidíme, co bude,a hlavně budeme doufat, že to bude fungovat…
Odlišné v čem? Tam i tam se ohřívá hotové jídlo. Mimochodem, letušky zvládnou nakrmit celý letadlo dost rychle…
A taky mají na výběr asi dvacet jídel…?.A kapacitu letadla 900 míst…?
A taky jim do toho chodí přímo do kuchyňky půl letadla objednávat tu latté, tu cappuccino, tu flat white…? Ono srovnávat hrušky s jablky je tak snadné…
Prečo by sa tam dostával lietadlom? Teplý sortiment sa môže proste pripraviť v Kodani, ak tam chcú zbrojiť trvanlivé položky, tak to sa dá doviesť dodávkou. Cenovo to asi vyjde drahšie, ale keďže ceny JLV sú mimo „východu“ výrazne vyššie, nemal by to snáď byť až taký problém.
Jo, to máte pravdu… Zaplatíme tam dvě směny kuchařů, nakoupíme za dánské ceny, dáme dánské mzdy a i tak to úplně v pohodě vyjde…
Samé otázky, že? Ale JLV nejsou amatéři, takže bych zůstal v klidu a nechal to na nich.
Akorát to by to někdo musel zaplatit. 🙂
Jo, koupit jídlo v Kodani určitě nejde… Neděláte vy na dráze?
>Nevěřili, že jídelní a lůžkové vozy budou schopné samostatně přežít kapitalismus
To funguje specificky na dlouhých a pomalých vlacích, proto se jim v Česku daří. Když třeba Taiwan od severu na jih jde projet za 1h20 s intervalem 10 minut, tak tam jídelní vůz nemaji, ale je to všechno natlačeno do stanic a má to svoji logiku.
Takže moje rada do budoucnosti by byla u VRT už jídlo ve voze nezkoušet, pokud to není >4h cesty.
To asi nejde takto zobecnit. Když se podíváme na německá ICE, tam se něco jako hlavní jídlo nabízí a zároveň jsou na nádražích různé jídelní kouty a pekárny. A pak ve Francii a Španělsku dostane člověk ve vlaku na 300 km dlouhé cestě tak akorát balenou bagetu a slané tyčky, a ve stanici je rád za Relay otevřené v pracovní dny.
ICE jezdí běžně 5, 6 i více hodin.
To je od slova milovat, ten předpoklad byl hodný milování.