Po tragické srážce vlaků v Pardubicích skončilo v nemocnicích 27 lidí. Policie už zná národnost obětí
Srážka vlaků v Pardubicích. Foto: Drážní inspekce
Škody přesahují 110 milionů korun.
Škody přesahují 110 milionů korun.
Středověk!
To byste byl rád za koně. Spíš byste ale šel pěšky 😀
když to neumí zabezpečit, ať chodí pěšky…nic nepos…u.
Zeptám se možná hloupě, ale jak je možné, že na koridoru, kde jsou po celé jeho délce minimálně 2 koleje, se střetnou vlaky čelně. V místě srážky jsou dokonce 4. Není możné mít jednu kolej jedním směrem a druhou na opačnou stranu?
Traťové jsou jenom dvě. Ale občas potřebujete z té jedné traťové koleje postavit vlakovou cestu, co tu druhou traťovou kolej kříží. Podívejte se, jak pardubické nádraží vypadá, spousta kolejí je až za nástupišti.
Asi jste měl na mysli koleje hlavní. Traťové koleje vedou mimo stanice.
Národnost, nebo občanství?
Prosakuje, že za zrušením kódování v místě mimořádné události stojí někdo z ministerstva dopravy a nikoliv SŽ. Pane ministře Kupko, zveřejněte, kdo o nekódování rozhodl! Prý existují dopisy.
„Prosakuje, prý existují,…“
Takže nevíme s jistotou vlastně nic, kromě toho, co prý někdo někde slyšel někoho říct.
Nedivil bych se ničemu. Ta zastávka se prostě musela rychle otevřít, je před volbami, je třeba se vyfotit a pochválit. Doufám že ti kteří rozhodli o tom předčasném otevření, Půjdou také sedět pochopitelně to nijak nevyviňuje strojvedoucího který projel na červenou. To je ovšem lidská chyba která se může stát kdykoli.
Ta zastávka ano otvírací akce s tím nemá nic společného. Tak se tady zprovozňují úseky co (i výhledově) dostanou ETCS zcela běžně. Teď se to jen dostalo mezi lid prostý kvůli neštěstí.
Před volbami do EP? A kdo si tím pomůže? Není to zase nějaká kampáň?
Nevi nekdo, od kdy je povinne mit ETCS zabezpeceni v cele EU a tento typ srazek se tak v podstate nebude moci stat?
Jeste k tomu doplnim, ze jak si velka cast lidi stezuje na „dYktat Bruselu“, kdy prave EU narizuje ruzne predpisy co staty musi dodrzovat, tak si pak prosim uvedomte, ze kdyby EU na toto zabezpeceni tolik netlacila a nenarizovala ho do budoucna, tak se s jeho zavedenim v CR ani dalsich desitek let urcite nepocita. Je dobre mit alespon jeden kvalitni politicky organ (v Bruselu), kdyz nase vlastni vlada (vc opozice samozrejme) na radu veci zvysoka kaslou.
https://transport.ec.europa.eu/transport-modes/rail/ertms/state-play_en
Prosakuje informace, že tam bylo nainstalováno kódování pro vlakový zabezpečovač, což by zamezilo tragické mimořádné události, ale nějaká chytrá vysoce postavená hlava rozhodla o snesení, tedy odstranění kódování. Na to by se měli novináři ptát.
Kolejové obvody nutné pro funkčnost kódování byly sneseny spolu s původními kolejemi v rámci rekonstrukce stanice a na nové kolejiště nebyly dosazeny, protože by to znamenalo náklady navíc a přinos jen do doby, než se začne jezdit pod ETCS, zjednodušeně řečeno. Tím neříkám, že se tam ty kolejové obvody měly nebo neměly dosadit, jen konstatuji.
Tedy to chápu jako “ Proč to tam dávat, zbytečná práce, náklady navíc, však se nic nestane, je to je chvilka“
Kdyby to tam dali, bylo by zase spoustu řečí, jak se v tomhle státě hospodaří, když se investuje do zabezpečovačky z dob krále klacka, která se bude používat jen půl roku. Vy jste ve zdejší diskusi poprvé? 🙂
Je to klasická analýza rizik. Nejspíš se to tam nevyplatilo dát.
Já o tom nepochybuji.
Pouze se strefuji do místního „vox populi“. 🙂
Zdroje říkají, že kódování bylo naprojektované, ale pak se ex post z projektu vyjímalo.
A jaké zdroje to jsou? Neříkám, že nemáte pravdu, ale zajímalo by mě, odkud to víte.
To je za poslední měsíc už několikátá srážka vlaků. Nejdřív Říčany, pak Hlavák v Praze (obojí víceméně bez následků) a teď Pardubice ovšem už s váznými následky. Tohle podle mě ukazuje na nějaký systematický problém, to nemůže být jen neukázněnost nějakého „Franty v budce“ který náhodou projede červenou. Pardubice jsou na hlavní trati stejně jako Říčany (byť IV koridor nedosahuje takové slávy jako ten první). Tam by mělo být vzorové zabezpečení. Do vlaku člověk normálně nenastupuje s tím, že do domu dojede ve futrálu nebo v lepším případě oklikou přes nemocnici, jestli to bude tak dál pokračovat, železnice ztratí svoji… Číst vice »
Problém je systémový..
Čekání na ETCS, oslabování starého zabezpečení a tradiční disciplíny. Plus dotovaná osobní doprava v přehuštěných taktech, co nakonec ucpala celou železnici i ekonomicky násobně důležitějším nákladům.
Ti co dotuji tu osobní dopravu si zaplatili i stavbu té současné trati, takže mají naprosto logicky přednost.
Sem laik, vlakem skoro nejezdím, nicméně dotaz ohledně dohadů jestli jel na zelenou nebo na červenou. Dnešní vlaky nemají černou skříňku s kamerový záznamem se snímáním jak kabiny tak ve směru jízdy? Díky
1. není to jen zelené nebo stůj, jsou to celé vánoční stromky světel sdělující celá kvanta informací.
2. hnací vozidla mají tachograf, který registruje všechny důležité parametry (černou skříňku, chcete-li)
3. návěstidla jsou řízena zabezpečovacím zařízením s detekcí polohy vlaků, takže žádná kamera není potřeba, systém to vše registruje (navíc na to reaguje) a pozná (i zaznamená) když vlak projel kolem stůj.
Samozřejmě je tam záznam. Minimálně tachograf, ten je už od dob parních mašin. A potom podle pokročilosti je tam post-mort který zaznamenává všechno možné (některá vozidla mají i záznam tratě; nevím jestli IC českých drah, které ho vysílají po interní wifi ho taky zaznamenávají, ale pokud by někdo takový obraz před srážkou sledoval, tak by to bylo celkem zajímavé). Taky veškeré akce zabezpečení jsou zaznamenané.
Ale vytažení těch dat nějakou dobu trvá a po tu dobu je prostor pro spekulace.
Z tisku: „Z neoficiálních informací vyplývá, že finální chybu mohl udělat strojvedoucí z osobního RegioJetu, který pravděpodobně projel návěst se signálem „stůj“. Tak nehodu popsal i odborný server Zdopravy.cz. „Za touto informací si stojím,“ uvedl s odkazem na své zdroje autor článku Jan Sůra. Jančura: Jeli na zelenou Poněkud jinak vylíčil pro Seznam Zprávy případ majitel firmy RegioJet Radim Jančura. Ten sice uvedl, že podle všeho „došlo k lidské chybě“, zároveň ale také řekl, že oba strojvedoucí podle jeho informací „jeli na zelenou“.“ Aha. A já si mysll, že ta zpráva která se objevila už v noci nedává smysl a… Číst vice »
Sdílejte, než to smažou!
Jo u té Prahy tehdy, taky všichni 4 strojvedoucí tvrdili, že oběma vlakům svítilo volno.
Neříkám, že nemohlo dojít k poruše ZZ, ale že by šel postavit odjezd, bez traťového souhlasu?
Podobně nehody na přejezdech. Svědkové jsou schopni do kamery odpřísahat, že červená světla nesvítila – a v pozadí přejezd bliká a zvoní jako o duší.
Aby byl popis přesnější, tak strojvedoucí RJ se rozjel proti STŮJ. Ex 1021 zastavuje u nástupiště Pardubice hl.n. pravidelný odjezd 22:47 a v 22:49 se srazil.
Je možné, že souběžně s Ex 1021 měl postaveno jiný vlak a tak si v noci spletl návěstidlo (kódování prý vypnuté, na monitoru v kabině se návěst neopakuje).
Jančura už brzdí: „Jízdu na červenou nemohu vyloučit řekl majitel Regiojetu Jančura“
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/nehoda-vlak-jancura-regiojet-drazni-inspekce-pardubice.A240606_105327_domaci_ivos
Dovedu si představit, že se při odjezdu někdo kouká z okna, na návěstidle „volno“, tak zaleze do kupé. Pak postřehne jízdu do odbočky a ránu, vlak už ale projel kolem dalšího návěstidla.
Tak ale volno tam být určitě nemohlo (pokud nedošlo k poruše ZZ, který by dovolil postavit odjezdové návěstidlo bez postavené VC a traťového souhlasu), maximálně výstraha, protože od peronu je jen cesťák a pak hned odjezd.
Tady koukala z okna kamera. Co jsem koukal na mapu tak jestli to video je pravé tak zachytila nákladní vlak před srážkou. Zajímavé je, že po ráně ještě vozy za skřípění brzd kus jely, ale to by znamemalo, že by Cargo musleo RJ ještě strčit zpět. A nevypadá to, že by vlak před srážkou nějak zvlášt brzdil
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-uplne-ticho-jen-po-kolejich-chodili-lidi-v-soku-popisuji-nehodu-v-pardubicich-policiste-40475041#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=abtest255_trending_llm_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Tak jestli Jančura říká, že jeli na zelenou tak se divím, že má licenci na drážní dopravu.
Vyjádření do novin nemusí být frezeologicky přesné. Zatímco „na zelenou“ vs „na červenou“ pochopí každý, logicky je to správně.
Zase ty škody. To jsou jen majetkové škody za těch 110 mil. Ty nemajetkové by se ale neměly ignorovat. Ti mrtví i těžce zranění způsobují také obrovskou ekonomickou škodu, k tomu práce hasičů a záchranářů, a pak zastavení provozu a zpožění způsobí další škody. Opravdu škody nejsou jen 110milionů, ale výrazně vyšší.
Chápu sice co chcete říct, ale práce hasičů a záchranářů přece tady není škoda, naopak je to to co mají dělat. Škoda v ekonomickém slova smyslu by byla, kdybychom si je platili a oni neměli do čeho píchnout. Tady dělají svoji práci tak jak mají, a to přece nemůžete považovat za škodu, ale právě naopak za uplatnění účelně vynaložených prostředků. Ostatní související náklady nezpochybňuji..
Ne, oni jsou placeni pro případ škody. Někdy je sice třeba odvést práci na odstranění škody, s čímž se nějak kalkuluje, ale bylo by lepší, kdyby to vůbec dělat nemuseli, tedy ne, jejich práce na tom odstranění je „v ekonomickém slova smyslu“ škoda. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Klam_rozbit%C3%A9ho_okna
To si myslím, že to špatně chápete, pokud já váš text tedy dobře chápu. Škoda by byla, kdyby byl vynaložen náklad a nevznikl by žádný výnos. Tj. náklady na záchranáře v obecném slova smyslu vynaloženy dávno byly (ne jen platy, ale to že tady vůbec máme celý systém) ale výnos nastal až teď, když se ukázalo, že ty náklady na ně k něčemu byly a jejich práce je nyní realizovaným výnosem.. Samozřejmě kdyby nebylo záchranářů potřeba, tak je to asi nejlepsi, ale to je stav ze světa fantazie, ne reality.. Ten příklad z wiki podle mě popisuje něco jiného, ti… Číst vice »
Vy jste rozporoval, že (1) zásah záchranářů je započitatelný do celkových ekonomických škod jako náklad, a tvrdil (2), že škoda vzniká ve chvíli, kdy nic nedělají. Obojí není pravda. (1): Jakýkoli akt aktivního odstraňování škod záchranáři je ekonomicky náklad, tedy škoda/ztráta, další náklad nad náklady na udržování systému, a nezávisle na tom, co jsme si při tom uvědomili, nebo i kolik jejich zásahem bylo dále ušetřeno potenciálních nákladů (obvykle se to samozřejmě vyplatí). V celém ekonomickém systému, celkově vzato, nikdy odstraňování destrukce nepřinese v celkové bilanci výnos, jednoduše proto, že vynaložené náklady mohly být využity jinak. Proto je korektní počítat… Číst vice »
K tomuto jen doplním, že obvyklá praxe je, že prokáže-li se viník jsou náklady obvykle vymáhány po tom kdo je způsobil. Jak často, na kom a která pojišťovna to je už věc druhá.
Tak ušlí zisk na tom, že minimálně tisíce lidí příjdou pozdě/vůbec do práce už tak zanedbatelný být pravda nebmusí.
To samozřejmě, to jsem právě nijak nerozporoval.. na druhou stranu, to je samozřejmě silně individuální, a skoro bych se vsadil, že se taky kolikrát mohlo krásně ukázat, že když dotyčný v práci nebyl, že se zas tolik nestalo 🙂
Ale někdo je musí zaplatit ti nepracují zadarmo.
A to chcete zjišťovat jak, Franta vomáčka dělá ajťáka a nedorazí do práce, protože mu nejede vlak? Ušlý zisk je tolik a tolik a započítat to do škody? A kde toho vomáčku chcete hledat?
Tady laik. Bránilo něco RegioJetu v danou chvíli používat v daném místě ETCS? Ne zcela se v tom orientuju.
Je tam výluka ECTS, nie je zapnuté.
Aha, dobře, děkuji.
Bránilo. Traťová část ETCS v Pardubicích (úsek Kolín – Kostěnice) je dlouhodobě mimo provoz.
A proč? Není to dost důležitá trať na to tam mít nejlepší možné zabezpečení?
A také mu bránilo to, že se nesnaží ETCS uvádět do provozu.
A o ETCS, mute? A o generálním STOP, mute?
Jaká nová opatření budou? na všech lokomotivách a všech vagonech pohybujících se po síti českých železnic ETCS?
Nebo snad už konečně zakážeme jízdu nákladních vlaků po kolejích?
Kde jsou odborníci z diskuzí na téma bezpečnost na tratích s D3?
Kdy se dozvíme – kdo řídí a odkud dopravu na této trati?
ETCS je zde ve výluce, a obě HV sice ETCS mají ale v režimu switch off zatím.
363.5 ještě ETCS nemá, zatím jen prototyp, má se instalovat v nejbližších týdnech.
Jen jeden? Já právěže u toho nebyl, mám to jen z druhé ruky, a právěže jsem se doslechl, že už instalace běží.
Když tam nebude náklad, tak se srazí s osobákem. Vyloučení nákladní dopravy to opravdu nevyřeší. Z pohledu řízení dopravy je úplně jedno, jestli za lokomotivou jsou osobní nebo nákladní vozy (a nebo nic tj. tzv. lokomotivní vlak).
Pokud už nechat na kolejích jen jedno, měl by to být především náklad. Opačně to jde proti logice – jako ovšem leccos v našem současném počínání. Optimální je pak vytvořit podmínky pro obojí.
Nákladní vlak by vám řešila modernizace a dvě koleje Nymburk – Velký Osek – Chlumec n/C – H. Králové – Týniště n/ o – Choceň
Máte pravdu. O generálním stopu ticho po pěšině. Přitom jedna z možností jak neštěstí zabránit.
Mne práve napadlo, že ako sú tie lôžka rozložené, tak chýba to stredné lehátko a tým pádom sa nedá natiahnuť sieťka, ktorá by chránila pred prípadným pádom z horného lehátka. To je určite nebezpečné, keďže tam chýba iná zábrana.
Tentokrát je na vině SŽDC.
Vzhledem k tomu, že žádné SŽDC už dlouho neexistuje, tak rozhodně…
Proč se tím vyšetřováním vlastně vůbec někdo zabývá, když tu má po ruce takové odborníky, jako jste vy.
Takže podle vás je úplně jedno, co svítí na návěstidle ???
Nedávno se mě syn ptal, proč beru místenky do prostředního vagónu …
No dobře, ale proč nám to tady sdělujete snad už u třetího článku za 24 hodin?
Aby nezapomněl.
Prý se strojvůdci schovali do strojovny, což jim zachránilo život. V té strojovně je nějaká specialní bezpečnostní sedačka s pásy nebo prostě nějaké bezpečné místo? Protože já si to představuji tak, že je to spíše stísněné a ještě nebezpečné všechno to „harampádí“ kolem. Každopádně z fotek to vypadá, že lokomotivy to zvládly v tom smyslu, že se nezdeformovaly jako při té nehodě v nedávné době.
Strojovna je strukturálně nejodolnější. Je tam nejmenší pravděpodobnost, že ho tam něco rozdrtí. Žádná sedačka.
Ve strojovnách obou lokomotiv je poměrně široká ulička. Žádné „sedačky s pásy“ se na lokomotivách nenacházejí.
Sedačka a ani harampádí tam není.
Spíš je tam o co se zapřít aby po nárazu nelétal. Navíc aspoň nějaká ochrana před střepinami.
Ony jsou lokomotivy a vozy konstruované tak, že hlavní ráz jde po rámu, kastle je oproti tomu papírová. U ČDC vyletěl první vůz za lokomotivou nahoru a v kastli lokomotivy projel jeho rám jako nůž máslem. U RJ to nevydržel rám a deformacni zóna byl první vagón.
U Bohumína byla vrtná souprava v takové výšce, že při nárazu šla mimo rám rovnou do kastle a tu oholila.
No to právě pochybuji, že se někdo dokáže zapřít tak, aby nelétal. Mně stačil simulátor nehody a myslím, že by zapření způsobilo akorát zlomení rukou v lepším případě. Ale třeba se mýlím.
Spíš se zády opřít o stěnu mezi strojovnou a stanovištěm.
Většinou si strojvedoucí lehá na zem.
Co si pamatuju ze Studénky 2008 (kdy se strojvedoucí taky schoval do strojovny ještě před nárazem do mostu) tak se zapřel o nějakou rozvodnou skříň nebo něco takového… 🙂
Ono jde o to, že ta strojovna je v podstatě nejpevnější místo celé lokomotivy. Samozřejmě kdyby to byl nějaký ultravelký náraz, kdy by to hodně přibralo i strojovnu tak to má jistě…
Protože kabiny jsou považovány za demoliční zónu.
Jaký je rozdíl mezi demoliční zónou a deformační zónou?
Podle fotek si tady podalo ruku posraný štěstí s neskutečnou náhodou.
Co se fírů týká.
Tohle se vymyká všemu.
První nehoda, kde deformační prvek u jednoho je první vůz a u druhého zadní stanoviště.
A v místě „polibku“ skoro nic.
Jako mě tohle rozum prostě nebere.
Jo taky mě to překvapilo, že to obě lokomotivy „poslaly“ za sebe. Což je otázka, jestli je vlastně dobře. A možná první vůz, protože byl v nejhorším technickém stavu, tzn nejjednodušeji se deformoval?
No především proto že nebyl rovně v ose nárazu… takže hned od počátku boční síly, které ho „zlomily“.
První vůz se zdeformova, protože na něj tlačily všecky ostatní setrvačností. Každý další vůz byl zatížen méně, poslední vůz už pak netlačilo nic.
Mě taky ne.
U nových lokomotiv je bezpečnější zůstat na stanovišti než někam běžet…stanoviště je dělané na nehody a ne strojovna, kde těch komponentů je víc a případně se pak udusit, kdyby vectron vyhodnotil že tam je požár (i kdyby chybně) pustí to hasičáky a strojvedoucí se odtamtud nedostane, protože jak Běžel mohl zakopnout a namozit/zlomit nohu…
Takže ze sedačky dolu a udělat klubíčko a krýt si hlavu…takhle se to říká na papíře…
Instinktiv je u každé osoby jiný…
Mě to prostě fascinuje, že tam u moderních strojů není nějaký bezpečnostní prvek známý z aut typu: otočit sedačku, pásy, airbagy apod. Samozřejmě tady to vypadá, že zafungovaly jiné pasivní prvky.
tak co si budeme povídat, airbag při nárazu stovek tun soupravy v pohybu a umístěný v prostoru přímé deformační zóny je vlastně k ničemu. Odhaduji, že každý osobní vagon má něco jako 40 tun váhy + lokomotiva …
To asi jo, ale většinou fatálnímu zranění způsobenému vymrštěním ze sedadla? To by mohlo zabránit.
„V prostoru přímé deformační linie“ by znamenalo v cestě strojvůdce.
Hasicí systém u vectrona rozhodně nezpůsobí udušení obsluhy, která by se mohla nacházet ve strojovně v době hašení.
Díky všem za odpovědi. Pak by možná stálo za to, dát do té strojovny nějakou sklápěcí sedačku s pásy třeba.
To nestihne se ještě zapásat…
přesně , navíc jak sklopit, sedět bokem ke směru jízdy ?
To je lepší si lehnout, než sedět bokem.
Ideálně sedět zády ke směru jízdy. No já si představuji tu situaci… zvedám se ze sedadla, utíkám chodbou pár metrů, kde si lehnu, přichází náraz a teď: 1) ten náraz bude tak velký, že to se mnou třískne někde o stěnu a dost pravděpodobně se zraním a nebo hůře 2) ten náraz bude menší, ale stejně se praštím do hlavy vinou toho nárazu 3) ten náraz bude ještě menší a kromě třeba pohmožděnin to se mnou nic neudělá. Vážně v dnešní době nedokážeme udělat nic jiného, než příkaz lehni si na chodbě a doufat v bod 3? Co jsem tak… Číst vice »
Třeba u brejlovce mi během zácviku kolega který mne zaučoval řekl ať v případě hrozící pohromy uteču do strojovny a lehnu si na podlahu vedle motoru nohama směrem k nárazu (když utíkám z předního stanoviště si v podstatě lehnu na břicho s nohama za sebou). Zdůvodnil mi to tím, že blok motoru spolu s rámem jsou nejpevnější částí lokomotivy. Z starších elektrik se též zdrhá do strojovny, u nových se má naopak na stanovišti zůstat. Neb to má v sobě zabudovaný integrální bezpečnostní rám a v případě velkého nárazu se zasune do strojovny. Strojovna pak plní funkci deformační zóny. Toliko… Číst vice »
Taky vám přeji, abyste to nemusel nikdy uplatnit v praxi. Každopádně děkuji za info.
Díky, konečně jedna fundovaná odpověď…
Je tam nějaký rozdíl mezi Siemensem a Bomardierem? Z YT vím, že u jednoho to je odrazit se dozadu otočit se v směru k dveřím zamáčknout hříbek a právě utéct dozadu a u druhé to je otočit se zamáčknout hříbek otočit se zády k oknu nohama zapřít do stěny a čekat na náraz.
Myšlenka je taková: Pokud k deformaci dojde, tak prvně se zdemoluje kabina, je nárazu nejblíž.
Podlaha a spousta těžkých železných věcí okolo. Koukněte třebas na YT Andy strojvedoucí ČD Cargo https://www.youtube.com/watch?v=2AZEFBsFlvM
Mě by zajímalo jestli byla nějaká snaha vyslat na místo Golema nebo Fénixe. Zajímalo by mě jestli se o tom uvažovalo a jaký byl závěr.
Nedává to moc smysl. Než by tam dojel, tak by bylo po akci.
Myslím, že by to smysl dávalo. Kdyby se náhle změnilo počasí a vrtulníky by musely zůstat na zemi…navíc nikdo nemohl v první chvili vědět kolik zraněných tam bude. Proto si říkám jestli se o tom třeba v prvních chvílích alespoň neuvažovalo. A co se týče doby po jakou akce trvala tak ještě v 2:23 mluvčí Pardubické nemocnice říkala, že počty nemůže sdělit, protože tam stále ještě vozí zraněné . Tedy to bylo ještě 3,5 hodiny po srážce
Jinak k tomu počasí. V noci u nás lilo jako z konve a Pardubice byly v oblasti kde byl déšť rovněž v noci očekáván.
Nejspíše o tom rozhodly zprávy z prvních sanitek.
Docela daleko pro pražskou záchranku. Asi kdyby bylo víc zraněných.
No jo, ale v první chvíli těžko mohl někdo tušit kolik zraněných bude a s ubíhajícím časem až by se rozsah kompletně zjisttil by výjezd opravdu nemusel s ohledem na dobu dojezdu dávat smysl. Takhle. Já bych ho tam vyslal i kdyby to mělo být preventivně a i kdyby měl být třeba ještě z cesty odvolán. Když tam může jet ministr dopravy od Prahy proč by tam nemohl jet speciál z Prahy
O nasazení sil a prostředků rozhoduje pardubický KOPIS. Pokud ten, jako v tu chvíli nejvyšší autorita, neshledal důvody vyžádat si mezikrajskou výpomoc, nikdo tam sám o své vůli nic poslat nemůže.
Rozumím, díky.
Jel i do Hodonína tehdy a Hřenska. Ale spíše jako technická podpora, co si tak pamatuji.
Golem a Fénix patří ZZSHMP, než by o tom někdo rozhodl a než by to tam z Prahy dojelo, trvalo by to tak do 0:30. Přitom Golem je vlastně stan a ošetřovna, Fénix vysokokapacitní sanitka. Pardubická nemocnice je za rohem a hradecká a chrudimská kousek cesty, to zvládly odvozit ambulance a vrtulník, velkoprostorový stan mají ve výbavě hasiči, takže tam mohl stát do 30 minut. Asi kdyby pršelo nebo nemohl letět vrtulník, rozhodovalo by se jinak. Ale nepršelo a mohl letět vrtulník. IZS má i data od meteorologů.
Pokud vím tak ZZS Pce nebo HK mají obdobu Fénixe.
Autorovi: Není Drápal jako Drápal. Filip hovoří za ROPID, za Drážní inspekci pak Martin.
„Vypadá jak Vrána…“
a přitom je to Králík..
Začne se někdy odhadovat škoda způsobená zpožděním? Se současnou průměrnou mzdou to vychází lehce přes 5 Kč za každou zpožděnou osobu a minutu.
Z dálkového vlaku se těžko hodnotí kolik lidí jede na dovolenou nebo na návštěvu příbuzných a kolik do práce. Regionální vlaky a městská doprava je v tomto jednodušší, tam do práce/školy jezdí většina cestujících. Další škody jsou nepřímé a to nakolik to ovlivní vypravení navazujících vlaků nebo stejných souprav na dalším oběhu. Například nehoda na tramvajové trati v Praze byť jen s půl hodinou zastavení provozu ovlivní desítky tisíc lidí a část z nich dál pokračuje dálkovým spojem, který jim ujede. Vozidla jsou zpožděná klidně na dalších pár hodin. To pak náklady naskakují velmi rychle, bohužel to po vinících a… Číst vice »
Ono, je celkem jedno, kdo kam jede. Průměrná mzda udává průměrnou cenu lidského času. A ano zpoždění se má počítat mezi počátečním a cílovým bodem. Tj, když nestihneme připoj a další jede až za dvě hodiny, tak je zpoždění dvě hodiny a viník platí.
Plati? A vy myslite,ze treba nejakou zmeskanou schuzku,odlet,pohovor atd. mi nekdo zaplati?? Asi jste jeste nepoznal ze penize nejsou vse…
Nějaká plošně použitelná metodika se určit musí a v takovém případě nejde řešit jestli někdo bere o korunu na hodinu víc anebo pán mešká szukanie. Pokud je individuální škoda výrazně vyšší, dá se to řešit žádostí/soudní cestou.
To myslite vazne? Tam umirali lide a vy se starate o nejake zpozdeni?!??
Fakticky? Ano. Při průměrném věku dožití 80 let má člověk k žití asi 701 300 hodin času. Když odečteme spánek a dětství, budeme někde na 400 – 450 tisících hodinách aktivního života. Tzn. když zpozdíte 100 tisíc lidí o 4 hodiny, zabil jste jednoho člověka.
A kterého z nich?
Ono to stejně bude vždy jen extrémně hrubý odhad.
Je rozdíl, jestli kvůli MÚ nedojedu na jednání se zahraniční návštěvou, která odpoledne odlétá; nebo jestli budu ve vlaku dělat úplně to samé, co bych dělal v kanceláři/doma.
Sice hrubý, ale nevím o přesnějším, který je paušálně použitelný.
A jaké by to mělo výsledky? Myslím tím, že jako statistika je to fajn, ale reálný dopad? Výpočet by byl složitý a přínos mizivý.
Naopak, výpočet je v době elektronických jízdenek velmi jednoduchý a přínos by byl velký. Na jednu stranu by byl tlak na efektini řešení mimořádností, na druhou stranu by byla větší jistota buď včasné dopravy nebo odškodnění cestujících.
no dobře, ale pořád se bavíme o spoustě kompromisů (průměrná mzda, nějaké procento cestujících určené jako pracující, procento lidí, kteří si jízdu rozmyslí, nutnost opravdu v ten moment pracovat… apod) a vyjde vám velmi obecné číslo, které nic neřeší.
Náhradní doprava je organizována, jak to jen jde a se zavřením koridorové trati nic neuděláte s ostatními vlaky. Nebo si snad myslíte, že kdyby to někdo spočítal, tak se něco udělá jinak? Všem jde o to mít co nejrychleji plný provoz bez ohledu na to, jestli máte nějaké číslo celkových škod. Odškodnění se řídí jinými pravidly.
Momentálně je ta částka 0. Počítá se s tím, že zpoždění cestujícímu negeneruje zadne náklady. Což je horší než několik kompromisů a obecně číslo. To vám říká, za kolik je člověk ochoten průměrně prodat svůj čas. Ale ano, když se to spočítá, tak to vyjde jinak. Vyplatí se držet nějaké auobusy na náhradní dopravu, vyplatí se mít hustější síť poboček DI… Odškodnění je od slova odškodnit, tedy finančně se vyrovnat se zpuobenou škodou. Jestliže vznikla škoda A, viník ji má uhradit. Momentálně se počítá s tím, ze spožděním nevznikla cestujícímu škoda. Ta ale vznikla a teď ji musí vymáhat u… Číst vice »
To máte ale stejné, jako škodu způsobenou stáním v kolonách aut, škodu způsobenou stáním na přechodu, škodu způsobenou tím, že na vás tramvaj musí čekat o deset vteřin déle, než by mohla, že kvůli dešti jedou všechna auta pomaleji…. těch ztrát máte kolem sebe mraky. Jasně, že existují studie, kolik to stojí. Dost pravděpodobně i v případě vlakových nehod. Problém je, že tyto náklady se vždy budou odvíjet od způsobu výpočtu (především s tím, co do toho všechno zahrnete), který bude vždy nějakým způsobem pracovat víceméně s odhadem. Chcete držet autobusy na náhradní dopravu, přestože je budete platit za nic… Číst vice »
Ani jednu věc, co jste vyjmenoval není způsobena „někým“a tak za ní nikdo nenese vinu a nemá kdo nahrazovat škodu.
Ono je to právě o tom, že když budete mít jasně řečeno, kolik stojí minuta zpoždění, dokážete vůči tomu optimalizovat osatni procesy. Je to o vyvažování rizik. Když cenu jednoho rizika soustavně podhodnocujete, pak efektivita vychází jinde.
Když budu hodně přísný, tak viníka najdu vždy, popřípadě to můžu ( především u těch příkladů s autama) upravit na nehody.
Ale dejme tomu, že tady je viník. Ok napálíte mu daleko vyšší náhradu škody, protože do toho započítáte všechno (tam bych si tipl, že vám to shodí soud, ale dejme tomu, že ne). Co to přinese? Nikdo vám do toho nepůjde, protože to nikdo nikdy nezaplatí a pojišťovna vás na to nepojistí a nebo pojistí, ale budete platit tak obrovské peníze, že vás to stejně zruinuje.
To, že auta denně stojí v kolonách, je chyba politiků a úředníků, kteří rozhodují o dopravní koncepci daného území.