Po Ostravě jezdí už jen nízkopodlažní autobusy, starší začal rozprodávat za 91 tisíc korun
Autobus Solaris Urbino 12 v barvách DPO. Foto: Dopravní podnik Ostrava
DPO prodává autobusy obálkovou metodou, cena většiny z nich začíná na 90 800 Kč.
Za Kč 91 000,-? To snad i v kovošrotu dostanou za to víc, ne?
To bych neřekl. Pokud tam přivezou celý autobus, určitě nedostanete za kg tolik,kolik platí za železo, jelikož tam je plno jiného odpadu. Pokud se v garážích rozpálí na šrot,taky na tom neušetří, jelikož budou muset platit za práci dělníků, spotřebu plynu a kyslíku,teda autogenu. Takže ekonomicky vychází prodej autobusu na tom líp.
Dopravci to často proto řeší prodejem do autobazaru a ty je pak často prodávají na Ukrajinu.
Prostě náklady na sešrotování bývají příliš vysoké oproti prodeji.
Výborný tip na nákup pro DSÚK v Ústeckém kraji! Toto by žádný antimonopolní úřad zablokovat nemohl, vždyť cena jednoho autobusu je nižší než měsíční pronájem! Jednoznačné pro by znělo určitě i od pana Kulhánka, který ode dneška v DSÚK může hledat úspory!
Pronájem jednoho vozu!
DSÚK bych už zrušil a byl by klid 😎🤟
Proč, vždyť doprava je pro cestující lepší než kdy předtím.
Ojetýho Solarise, to nechceš ani za 90 klacků. Na bydlení jako maringotka fakt drahý.
Tak že by po vzoru Brna přestali malovat vozíky u všech spojů?
V Ostravě ještě ale jezdí několik trolejbusů, které jsou nízkopodlažní, ale nemají plošinu pro vozíčkáře. Jedná se hlavně o některé vozy 21Tr a o vůz Trollino 12 ev.č.3701
„Po městě jezdí ještě stále většina vysokopodlažních tramvají.“
Co přesně prosím znamená tato věta? Pokud to chce říct, že většina tramvají, které jezdí po Ostravě, jsou stále vysokopodlažní, tak se mi tomu nechce moc věřit. Vždyť je to tam samé Vario, Stadler, a mezi tím pár Kačen, taky částečně nízkopodlažních.
Podle wiki, která tvrdí že je aktualizovaná k 26.7.2020, je stav 89 vysokopodlažních tramvají (T3 všech verzí a T6A5) a k tomu 150 nízkopodlažních (Varia všech verzí, Astry, Inekony, rekoKačeny,Stadlery). VV60LF jsem nezapočítal.
PS: Doufám, že jsem se nějak extra neseknul jako naposledy, kdy jsem počítal něco pro zdejší diskuzi a zapomněl jsem na jeden motor u Arrivy. Ale věřím, že mě kdyžtak někdo opraví…
tak ono už jen ten nadpis nebudí moc důvěru v pisálka, „Po Ostravě jezdí už jen nízkopodlažní autobusy, starší začal rozprodávat za 91 tisíc korun“ aneb starší ze 2 autobusů si otevřel krám a začal cosi rozprodávat.
Přesně, nadpis jak vystřižený ze středečního bydlení na iDnes.
Proti provozní slepotě je snadná obrana: – po napsání nechat text 2 hod. uležet a pak si to po sobě přečíst ještě jednou, nebo to dát přečíst někomu druhému a pak po provedených korekcích, vypustit.
Navíc evidenční stav DPO nemusí odpovídat tomu, co vyjíždí do ulic. Třeba se některé T3 podívají na linku jen výjimečně, takže je poměr nízkopodlahy v provozu lepší než poměr ve vozovně.
Lehce off topic ale proč se víc u autobusů nepoužívá CNG, přijde mi to jako idelani kompromis. Jsou výrazně tišší než diesel při rozjezdech a jsou také víc ekologické. Je tam nějaký háček ? Vím že některá města mají v autobusů na CNG a v jiných vůbec. Může za to cena výstavby infrastruktury ?
Přesně třeba nechápu proč si v Plzni od Arrivy neobjednali CNG u 400 autobusu by to bylo hodně ekologické
Protože nafta při splnění normy EURO 6 má podobný vliv na životní prostředí jako CNG.
Ona ta ekologie není všechno. Autobus je velká mašina a potřebuje sílu. Degradací vznětovýho motoru na zážehový se toho moc nedosáhne. Pokud jezdí v kopcích musí se to projevit zvýšenou spotřebou(kterou ale nikdo nepřizná však je to „ekologický“ ne).
V čem vidíte tu „degradaci“? Methan má relativně vysoké oktanové číslo (120 oproti 95 u běžného benzínu), takže i velký přeplňovaný CNG motor může mít kompresní poměr 12:1, což je jeden z důležitých paramterů pro účinnost motoru. Oproti dieselu pořád potřebujete škrtící klapku kvůli správné stechiometrii, ale tomu se dá pomoci regulací turba. Co tak posledních 30 let sleduju, tak zážehové a vznětové motory se hodně přiblížily. To bylo mimo jiné umožněno zdokonalením paliv (vysoké oktanové číslo u zážehových a naopak vysoké cetanové číslo u vznětových paliv).
1, Vybudování infrastruktury, 2, intervály obměny vozového parku atd.
Ono s tou tichostí to taky není tak slavné, to hučení CNG autobusu je slyšet třeba z rána nebo v noci z pěkné dálky a mě osobně to teda vadí víc než moderní nafta.
No, jezdím s plyňákem a můžu říct. Velká spotřeba. Máme Scanie 13,7 m na příměstské dopravě a spotřeba na 100 km se pohybuje okolo 40 kg. Cena plynu u innogy v Ostravě? Pro velkoodběratele 23,80 a pro ostatní o 5 Kč víc. Porovnání s Euro 6,pomalu stejné znečištění.
Takže ekonomicky se zrovna moc plyňáky nevyplatí. A když k tomu připočteme menší výdrž motoru, jelikož plyn nemá takové mazací vlastnosti jako nafta, nízký dojezd na jedno natankování,okolo 450 km, není CNG zrovna vhodné palivo
Jakou spotřebu má srovnatelný naftový autobus na stejných linkách?
Těžko říct. Tak dlouhé nafťáky jsme neměli. Jezdili jsme s 12-ti metrovými a tam se spotřeba pohybovala okolo 30 litrů/100km. Už žádné nafťáky však nemáme. Pouze plynové
30 l/100 km ~ 35,7 kg/100 km a s „faktorem prodloužení“ 13,7/12 jsme zpátky někde na 40 kg/100 km. Ale zemní plyn má asi o 12 % vyšší výhřevnost než nafta (na kg), takže tahle výhoda padne vyšší účinností vznětového motoru. Pak už je to tedy hlavně otázka ceny (jak paliva, tak i vozidla, údržby, dojezdu…). To znamená, že „vejvar“ CNG rozhodně nebude.
Ajaj, trapná chyba se mi vloudila: 30 l/100 km ~ 25,2 kg/100 km a s „faktorem prodloužení“ 13,7/12 jsme na 29 kg/100 km, tedy někde na 72 % spotřeby CNG autobusu. Netuším, proč je spotřeba CNG o tolik vyšší, ale pak je na místě se ptát, proč CNG označujeme za ekologický pohon. V tom případě i emise CO2 budou vyšší navzdory nižšímu podílu uhlíku v palivu (oproti naftě).
Samozřejmě větší spotřeba znamená větší emise. Když vemu cenu paliva,zhruba stejná, záleží,jak se pohybuje cena nafty. Cena plynu je u nás ale stabilní. Určitý rozdíl spotřeby však bude to, že nafťáky byly šaltry a ty Scanie jsou poloautomaty.
Mě přijde, že právě CNG (i když teda Tedom) je to nejhlučnější, co v Liberci jezdí.
CNG busy vnímám v Brně z hlediska vnějšího hluku jako jednoznačně hlučnější. Možná by to při srovnavacím měření dopadlo jinak, ale minimálně spektrum zvuků vnímám negativněji, než u dieslu. Navíc ten dunivý zvuk nevyřeší zavření oken v domě.
V MSK jsem si u plynových SORů všiml je ještě jeden velmi rušivý element a to je kolísání otáček během stání na zastávkách.
To bude asi tím, že SOR v životě nedokázal vyrobit pořádný autobus.
Výroba autobusů v bývalém zemědělském družstvě byl jeden z největších omylů a prodej se jim daří jen díky nízké ceně těchto pokusů o autobus.