Piloti si povídali a nesoustředili se na přistání. Úřad uzavřel vyjetí boeingu z pardubické ranveje
Úřad pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) dokončil vyšetřování loňského incidentu, kdy boeing 737-800 patřící americké společnosti Swift Air
Úřad pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (ÚZPLN) dokončil vyšetřování loňského incidentu, kdy boeing 737-800 patřící americké společnosti Swift Air na lince Smartwings z Heraklionu do Pardubic vyjel po přistání z dráhy a skončil v trávě. Podle vyšetřovatelů šlo o chybu pilotů. Nehoda, která se stala loni 1. srpna, se obešla bez zranění a škody.
Na ukončené vyšetřování upozornil odborný server Avherald.com, konečná zpráva je k dispozici na stránkách ÚZPLN. Podle vyšetřování šlo o chybu pilotů, kteří porušili několik předpisů.
„Letoun přelétl práh dráhy ve větší výšce a dosedl cca 600 m za dotykovou zónou. Posádka neprovedla ve výběhu na zbývajícím úseku použitelné délky pro přistání RWY 27 správně dobrzdění letounu a letoun vyjel cca 12 m hlavním podvozkem do nezpevněného předpolí,“ shrnuli nehodu vyšetřovatelé.
Letadlo pilotoval druhý pilot, kapitán převzal řízení až těsně před přistáním poté, co zpozoroval mokrou ranvej a začalo být jasné, že přistání nemusí dopadnout dobře.
„Po průjezdu kolem pojezdové dráhy „C“ se letoun začal chovat tak, jako by dostal akvaplaning. Pokračoval jsem v použití maximálních brzd společně s reverzem a letoun pokračoval bez zpomalování. Při dojezdu k poslední pojezdové dráze „D“ letoun začal pomalu zpomalovat, ale pořád jsem cítil, jako bychom měli akvaplaning. Rychlost letounu nebyla dostatečně malá na to, aby bylo možno zatočit, a tak jsme přejeli konec ranveje o 36 stop,“ popsal událost kapitán. Jako předpokládanou příčinu uvedl, že voda ve střední části ranveje způsobila kontinuální efekt klouzání po vodě.
Vyšetřovatelé ale za příčinu vyjetí z dráhy označili hlavně chybu pilotů. Podle zprávy neprovedli výpočet výkonnosti letounu na přistání. Dispečer pardubického letiště je upozornil, že ranvej je mokrá. Přistání prováděli ručně bez pomoci přístrojů, takže nemohli mít relevantní a správné informace o trajektorii letu. Přistání letounu tak musel provést pilot pouze podle vlastního propočtu a odhadu.
„Ze záznamu kamery umístěné na letišti Pardubice je vidět dlouhé „plachtění“ letounu s dosednutím za dotykovou zónou ranveje ve vzdálenosti cca 965 m od prahu dráhy,“ popsali vyšetřovatelé. Současně vyšetřovatelé upozornili, že po přistání příliš prudce nebrzdili. „Ze záznamu zapisovačů a videa z prostoru kabiny cestujících nebylo však zaznamenáno žádné extrémní brzdění letounu v poslední třetině ranveje. Na kolech a pneumatikách hlavního podvozku nebylo zjištěno žádné poškození a žádné stopy po extrémním brzdění,“ uvádí zpráva.
Zpráva řeší i způsob komunikace posádky: až do rychlosti 80 uzlů byla podle zprávy zaměstnána „tématy a komunikací, které neměly přímý vztah k provedení letu“. Při přistávání se má posádka ale plně soustředit na samotný let. „V případě obou členů letové posádky probíhala živá diskuze o tématech, která neměla přímý vztah k provedení letu a tímto odvrátili pozornost od svých funkčních povinností. Piloti z důvodu vzájemného rozptylování se nepodstatnými tématy přestali být tzv. „uvnitř letu“ a spoléhali se pouze na rutinní přístup a povrchní hodnocení rizik,“ konstatuje zpráva. O čem se piloti bavili materiál neuvádí.
Kapitán řízení převzal příliš vlažně a zahájil dobrzdění letounu. „Právě „rychlost“ tohoto rozhodnutí byla v návaznosti na všechna předchozí pochybení poslední chybou, která vedla k tomu, že se po převzetí řízení nepodařilo dobrzdit letoun na RWY a ten se zastavil cca 12 m hlavním podvozkem za koncem ranveje,“ konstatovali vyšetřovatelé.
Letadla americké společnosti Swift Air vypomáhají Smartwings třetím rokem přes letní sezónu, nejde o jejich první incident v barvách české společnosti. Loni stejná společnost měla ještě další incident na Krétě, když zavadilo letadlo zadní částí trupu o dráhu.