Pendolino se v depu připravuje na výkon, příští týden se projede 200 km/h
IV. koridor, nový úsek Doubí - Soběslav vede většinou v souběhu s dálnicí D3. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
V předstihu se ještě počítá s 10 testovacími jízdami na přítlak sběrače rychlostí 180 km/h, a to v pátek 7. června.
Aha, tak proto nám dnes zrušili spoj do Košic bez náhrady…
U nás je lepší budovat tratě na konstantní rychlost do max 160, a ne takové bludy a PR akce na pár km. Jsou to jen hloupá politická zadání. Dnešní spadlý strom, jinde podemele voda. Jinde ujede svah. Co příště? Kamion na přejezdu? Slušnej software, ale není hardware. 🙂
Věřím ze to zruší ta trať není bezpečná , nemůže být.
To je názor jak Marcel z rodiny Kopečkovic.
Pendolino má největší význam na trasách s mnoha oblouky.
Mě by úplně stačilo, kdyby se Ex7 postavil na Railjetech vyšetřených z vídeňské trati. Jízdní doba by o moc delší nebyla, zato ekonomika o hodně lepší ano. Pendolina na Ex7 v dnešním provedení kapacitně nestačí, oddělení Budějických a Lineckých expresů by byla zřejmě nutnost. Na ty Linecké expresy by už stačit mohla, kdyby to půhoďku před ním Budějovický expres vyžral.
Už, tak brzo? Šedesát let po jejím zavedení v Japonsku? No to se opravdu přemohli! Mají na hlavních koridorech úplně zrušit přejezdy, nahradit je mimoúrovňovým křížením a objížďkami, tratě oplotit a zavést 200!!! Tady v Řecku je trať, která je takto provedená a nikomu to nevadí! Řidičům aut se tu jednoduše nevěří že budou signalizaci 100 procentně respektovat!!!
Na té trati v Řecku došlo k tak veilké havárce, že z toho i ministr odstoupil. Už tam zapnuli ETCS, nebo se furt věří v bezchybnosti drážního personálu?
Srazil se tam čelně expres s nákladním vlakem.
A jinak ta dvoustovka by na koridorech v ČR znamenala snížení kapacity tratě a odnesla by to nákladní doprava. Takže NE!
jako ok, ale dost slušná ironie tohoto příspěvku se ukázala po pár desítkách minut… :- (
Snad to nekdo natoci na Youtube
Poznáte na YouTube rozdíl mezi 160 km/h a 200 km/h?
Ano
Na tachometru jo. 🙂
Jinak tady se pořad mluví o tom, jak je neprekrocitelna hranice 160 km/h. Tak vám řeknu tajemství-když expres nestíhá na IV. koridoru, tak už dnes jede dle GPS lehce nad 170 km/h ;). Ale pšt.
😀
taky jsem to v Railjetu v okolí Pardubic zažil
Nevím, jak to je v railjetech ČD ale v railjetu ÖBB jsou dva zdroje informací o rychlosti. Obrazovky ve voze ukazují rychlost počítanou z otáček kol, proto fungují i v tunelu. Mapa v palubním portálu bere rychlost a polohu z GPS a tunelech nefunguje. Rozdíl 5km/h mezi rychlostma z obou zdrojů není nic neobvyklého.
Railjety jezdí mezi Pardubicemi a Prahou 165 km/h stabilně při drobném zpoždění. Vždy jsem si říkal, že tam je asi nějaká odchylka jako u silniční dopravy.
Není 😀 hodně věcí se počítá na vmax bez tolerance. (Zavírání přejezdů,…)
Teoretické vykolejení ve 161 km/h by šlo za strojvedoucím jako překročení (+ostatní věci jako přispívající faktory, nemusela by být jiná primární příčina). A taky to schytal tramvaják co vykolejil na Karláku s mrtvolkami, když zrychloval ještě s posledním podvozkem v oblouku.
Na železnici se nejezdí podle GPS, ale podle rychloměru. A podle nastavení průměru kol v rychloměru se rychlost může lišit.
Je otázka, jak se to měří a jak to vidí strojvedoucí. Pokud je špatně nastavený průměr kol (musí se upravovat po každém soustružení resp. výměně), tak se může stát, že strojvedoucí jede sice podle přístrojů 160 ale ve skutečnosti rychleji. V takovém případě za nic nemůže.
Pokud by to vykolejilo ve 161 km/h na povolených 161 km/h, tak příčina určitě nebyla v tom překročení limitu o méně než 1%, ale někde úplně jinde.
Nelze nemít bezpečností rezervy, aby pak vlak odfouknul vítr.
ech, překlep: na povolených 160 km/h, samozřejmě.
a to nevadí, že i když nejede žádné B, tak jsou vždy řazeny vozy s vmax 160? Pouze bmz na Jižním expresu nejedou nikdy.
Mýlíte se. Vozy Bmz jezdí na Jižním expresu a Vltavě velmi pravidelně. Naneštěstí, nejsou to jediné vozy, které ta lokomotiva (buď ČD 380 nebo ČD 362) táhne. Jsou vozy Aee, ARmpee829, Bbdgmee a další, které mají maximální rychlost 160 nebo nižší.
já vím, že jezdí. Myslel jsem to tak, že nikdy nejede souprava složená pouze z bmz , které jsou na 200, ale vždy jsou řazeny vozy s vmax 160 a občas i nějaká B na 140. Proto mi příjde zvláštní, že by se s takovou soupravou běžně jezdilo 170.
Také letos není žádný důvod, aby tam jezdily soupravy na 200, proto nikoho ani nenapadne, aby tam takové soupravy letos řadil. Důležité jsou jiné hodnoty.
Měřit rychlost podle GPS může být dost nepřesné. GPS nemá měření rychlosti, pouze v určitém intervalu zjišťuje polohu. Jenže ta není úplně přesná a má odchylky. Když jede vlak po rovné trati, tak GPS vidí pozici občas lehce mimo trať. Když ty body spojíte, tak vám vyjde taková klikatice, která plus mínus kopíruje trať. Jenže ta klikatice je samozřejmě delší než rovná trať, po které vlak ve skutečnosti jede. Takže když délku té klikatice vydělíte časem, tak vám může vyjít rychlost vyšší než jakou vlak ve skutečnosti jede. Obecně GPS zařízení tyto odchylky filtrují – některé více některé méně agresivně.… Číst vice »
Hlavně i kdyby výstup z GPS byl přesný, pro strojvedocího je základ co má na tachografu, i kdyby to bylo o 15 % více (nebo méně) než reálná je rychlost nebo to co ukazuje GPS.
přesně, když mu bude tachograf ukazovat 160, a reálně pojede 140, tak stejně nesmí přidat.
a co tam namontovat radar ? výdělek z případných pokut by se hodil 😀
Záleží, v jakém módu GPS měří.
Tady nejsme na silnici a jen blázen strojvedoucí by takto riskoval.
Jo už vím kde. Měl jet 40 a jel o dost víc, zradila ho rosa a trává na kolejích, byla z toho hromada.
A neříkejte mi, že +50 % (vinili ho, že jel 60 km/h) udělá průměr kol.
https://zdopravy.cz/srazka-vlaku-v-kdyni-je-u-soudu-strojvedouci-se-haji-zarostlym-kolejistem-95469/
V NigtJetu ( klasické soupravě) mezi Linzem a Welsem naměřeno 207.
Asi těžko (nebo to muselo být pár let zpátky). Kvůli stavebním pracem tam bylo odstraněno LZB a jezdí se tam jen 160km/h.
Pendolina do Budějovic je jasná volba. Kde jinde by měla jezdit, když nikde 200 nemůžou.
A to bylo hejtů, že do ČB je určitě ČD nenasadí, ze to jsem se zbláznil.
Musím vás zklamat. Pendolino se ekonomicky vyplatí nasadit jen na delší rameno, kde je zároveň vysoký rychlostní průměr a zároveň vysoká a stabilní obsazenost resp. poptávka cestujících. A tohle z Prahy nabízí bohužel jen Ostrava a pak dlouho nic.
Taky si myslím, že nepojedou sólo do Budějovic, ale viděl bych to na prodloužení jedné linky z Ostravy do Prahy směrem na jih, tak jako jezdí na západ Čech.
Je vidět, že jste necestoval vlakem do ČB. Jelikož expresy tam jezdí narvané k prasknutí. A samozřejmě, je dost možné ze bude jezdit jakožto EC vlak Praha-Linz. Nebo i varianta, jak tu někdo popisuje Ostrava-Praha-ČB-(Linz).
Do Linze rozhodně ne, protože při zástavbě ETCS bylo odebráno PZB.
Na rakouské straně na té trati není ETCS? Ani do budoucna nebude?
No, ono jde už o příští rok.
Jojo u ex7 by se přidání jednoho vozu do kmene neztratilo, případně místo jednoho kupecka jeden velkoprostor.
No, on není „velkoprostor“ jako „velkoprostor“. Rozdíl mezi „kupé“ a „velkoprostorem“ s sedadly „proti sobě“ (tedy podobně jako např. v 2. třídě CityElefantu či motorovém voze řady 854) není vůbec žádný – protože tam jenom chybí ty stěny mezi sedadly, které jsou k sobě zády. Vyšší kapacitu u „velkoprostoru“ získáte teprve s „letadlovým“ uspořádáním sedadel. Ale ani tam není ten rozdíl nějak velký. Rozdíl mezi Aee140 a Apee139 je pouhých 6 míst. Rozdíl mezi Bee238 a Bpee237 je 12 míst. Rozdíl mezi Amz a Apmz (obobje MÁV Start) je šest míst. U Bmz a Bpmz (u téhož dopravce) je to… Číst vice »
„expresy tam jezdí narvané k prasknutí.“
v tom případě je tedy na co se těšit! Cestující z narvaných Ex6 můžou vyprávět 😀
Nevím proč těch Jižních expresů jezdí tak málo. V tom hodinovém „taktu“ jsou docela díry. Možná by si zasloužily budějovické expresy i oddělit od lineckých – už jen kvůli rozdílné kapacitě.
Vždyť to tak je – ob hodinu jsou posunuté.
Koženkový Excelsior by do rudé Ostravy bohatě stačil.
Ještě Brno.
Trať Praha – Č.B. je z hlediska cestujících obsazena poměrně dost. Akorát nasadit pendolino na trať, kde to z Uhříněvsi do Benešova jede max 80 a pořádně se ten vlak rozjede až někde u Votic asi nedává moc smysl. Na této trati je ještě spousta práce
a pak to bude pěkný svezeníčko…
A on už je tam tedy nasadil? Hmmm….. nenasadil, takže co plácáte?
No, minimálně během příštích par dnů je tam uvidíte se prohánět těch 180-200 😉
Když si vezmu těch pár posledních kusů pendolin co máme, tak těch 200 se stejně nepojede 😂 zůstaneme u těch 180 co zvadnou normální vozy, protože z nějakého důvodu ani nové jednotky co se kupují, tak naklápění mít nebudou a nemají
180? Pokud vím, tak většina vozů má max. 160. Některé dokonce 140 nebo i jen 120.
To je úplně jedno. Když někdo bude chtít postavit na Budějice pro příští rok oběhy se soupravama na 200, může to udělat.
120 ne. To mají jen Bdt na Sp, na rychlících tohle nejezdí.
Dávám tomu Potěmkinu rok, maximálně dva. Z podmínek je jasné, že na 200 to bude muset být Pendolino, ale stáhnout jej komplet z Ostravy je ekonomický nesmysl. Takže tipuju, že do Budějic pojede cca jedno denně, tak akorát aby se s tím mohli vyfotit:-) A to ještě není známo, kolik sekund to těch 200 v reálném provozu pojede – viz problematika nenaklápění při stahovačkách níže.
Budou krajské volby, a je třeba Kubu uchlácholit aby v ODS moc nekopal, tak dostal Kupka rozkaz posílat mu do ČB nějakou dobu rychlé vláčky. Aneb když si chlapci za peníze daňových poplatníků potřebují poměřovat pindíky. Úkol zněl jasně poštmistr státních drah doručte 200 km/h i kdyby čert na koze jezdil! 🤣
No jo. A kdyby tam nejelo nikdy nic víc jak 160 km/h, tak je to taky státní spiknutí sabotující dráhu vůči dálnicím, že?
Můžete ten myšlenkový proces trochu rozvést? 🤣
Rosatom-Kuba je zcela pohlcen prací na kolaboraci s ANOfertem a šaškováním kolem zbytečného letiště.
Máte za 3. Zapomněl jste do spiknutí zamotat Boreckého a Jančuru. 🙂
Jj, seberou to na Plzeň a Vary a pošlou ho na Budějice. 🙂
Tak snad se dožijeme toho že tam tak rychle bude jezdit denně a přesune se tam z trasy na Ostravu
Jako optimista ti odpovím, že určitě ne.
No, problém je v tom, že trať z Prahy do Ostravy je (až na několik úseků – jako je ten u Brandýsa nad Orlicí) v porovnání s tou z Prahy do Českých Budějovic v podstatě rovná.
Takže na trase do Budějovic by dávalo větší smysl. Na druhou stranu, trasa do Ostravy mu asi umožňuje jet plynuleji. Takže to bude důvod, proč se domnívám, že do Českých Budějovic asi jezdit nebude. Délku trasy a využití kapacity raději neberu v potaz.
no spíš některé spoje protáhnou až do Budějovic, tipuji 2x denně
Počkat, na IV. koridoru bude od 1.1.2025 výhradní provoz pod ETCS, aby to šlo provozovat?
Až od 13.12.2026 – viz strana 21 níže:
https://www.fel.zcu.cz/rest/cmis/document/workspace://SpacesStore/2c6f5555-3940-4859-87a5-67be838c2317;1.0/content
Takže máme nějaký vnitrostátní úsek, kde bude příští rok výhradní provoz pod ETCS a možnost to tam hrnout 200? Nebo Ješeta neříkal pravdu?
A možná je chyba na straně přijímače. 🙂
Nad 160 km/h je třeba jízdu zabezpečit ETCS, ale není nutné, aby byl u všech vlaků na trati.
Mám obavu, že se mýlíte. Oprava přijímače teda bude nutná na vaší straně :-). Vyhláška č. 173/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se vydává dopravní řád drah • Aktuální znění 11.12.2022 (verze 17) Na dráze v traťových úsecích s výhradním provozem vlaků pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému nebo provozovaných traťovou rychlostí vyšší než 160 km/h smí být použito pro jízdu vlaku pouze vedoucí drážní vozidlo vybavené aktivní mobilní částí evropského vlakového zabezpečovacího systému Čili: do úseku s TRAŤOVOU rychlostí nad 160 km/h je povolen vjezd pouze vozidlu s ETCS (i když to bude velbloud nebo zde spíše plecháč s… Číst vice »
Jo, zapomněl jsem: je to § 34, odst. 3.
No já to chápu tak, že „provozovaných traťovou rychlostí vyšší než 160 km/h“ se vztahuje k vlakům a ne k traťovým úsekům (a ano, považuju formulaci za stylisticky chabou).
A i kdyby to bylo myšleno tak, jak to píšete vy, asi není úplně problém si na provoz jednoho páru vlaků pod dohledem ETCS vydat výjimku, ne?
Kdyby se to vztahovalo k vlakům, tak se bude psát o „dovolené rychlosti vlaku“, nikoliv o „traťové rychlosti“.
Z hlediska stylistiky to možná není úplně nejlepší, nicméně významově to je zcela jednoznačné (samozřejmě, nesmíte si myslet, že „nebo“ znamená „buď / anebo“ či „oboje zároveň“ – tzn. očekává se základní znalost výrokové logiky).
Výjimku možné vydeat samozřejmě je, ale Ministerstvu se do ní asi moc chtít nebude.
Já to naopak chápu ve vztahu k provozování trati, nikoli jednotlivých vlaků.
Je to vyhláška ministerstva, tak by si mělo ujasnit, co vlastně chtělo napsat a buď vyhlášku novelizovat, nebo podat závazný výklad.
No jo, ale kdo se pod tu výjimku podepíše?
No a kde je problém? Vedoucí drážní vozidlo musí mít ETCS na traťovém úseku s výhradním provozem ETCS nebo pokud chce jet víc než 160 km/h.
Problém je v tom, že to není „pokud chce jet víc než 160 km/h“, ale „pokud trať umožňuje jezdit víc než 160 km/h“. A to umožňuje, i když po ní vy pojedete MUVkou.
Precetl bych si to v klidu a znovu a zameril se na slovo NEBO spojujici vyhradni provoz pod ETCS a vlak rychlejsi nez 160km/h.
Na slovo NEBO se klidně zaměřte a vyjde vám, že podmínka „s výhradním provozem vlaků pod dohledem evropského vlakového zabezpečovacího systému NEBO provozovaných traťovou rychlostí vyšší než 160 km/h“ splněna je, pokud je v daném úseku traťová rychlost (např.) 180 km/h.
No a protože podmínka splněna JE, tak v tomto úseku „smí být použito… pouze vedoucí drážní vozidlo vybavené aktivní mobilní částí evropského vlakového zabezpečovacího systému“.
Opravdu není co řešit.
No, o tom právě hovoří současná legislativa, že nad 160 km/h musí ten vlak mít ETCS a současně se nesmí na tom úseku potkat s žádným jiným vlakem co by nejel taky pod ETCS – čili v tom úseku musí být výhradní provoz a to je problém – teoreticky by stačilo mít výhradní provoz jen v těch 2 úsecích kde je ta 200-ka, no jo, jenže expresy a rychlíky to jedou na trati liniově – leda že by se 4x připojila a odpojila lokomotiva aby vlak projel ty 2 úseky před každým z nich, ale to technicky nejde:-)))
No jestli je to tak, že rychlostní limit stanovuje zákon a požadavek na výhradní provoz ministerská vyhláška, tak z ní to samé ministerstvo může snadno udělat výjimku, ne?
Bude se zkoušet (za vyjmenovaných podmínek), ne provozovat, takže na tohle ETCS být teoreticky nemusí.
ETCS být musí, ale nemusí být ve výhradním provozu.
Tak jestli chtějí ETCS zkoušet tak být opravdu musí.
Preji Pendolinu, at si uzije svych pet sekund slavy. Tedy rychlosti s dvojnulou.
Ten pokrok se proste zastavit neda. Kde to jednou skonci?? Bude se jezdit 250???
Mírným pokrokem na 240 😄 … jako v Anglii.
Ono i rychlost 100km/h má dvě nuly. 🙂
Abychom pak neměli o Pendolíno méně.
Vlak není auto, aby někde havarovalo.
No to není. Auto jedoucí 200 zajímá tak maximálně policajty, testovat jestli to auto zvládne už dávno nikoho nenapadne.
Ale auto dokáže zastavit i vlak…🤣
Pendolíno ale už není nejmladší.
Je mu cca 20 let, což pro vlak vzhledem k jeho běžné životnosti není nijak moc. Co z toho teda plyne?
Pendolíno v Bohumíně… ještě ETCS nemělo.
Lidi, nezapomínejte si brát ty prášky na uklidnění 😉. Tady se brečí, jestli 160 nebo 200, ale největší problém IV. koridoru z Prahy na jih je na dlouhou dobu úsek Strančice-Benešov, resp. Bystřice u Benešova, kde se kocháte akorát tak zeleným betonem. Kdyby vlak jel celou cestu aspoň 160, do Tábora dorazíte rychleji, než z Černého Mostu na Zličín metrem.
Ono ani těch 170/185 (bez pendolina) jen tak hned stejně nebude, jelikož i expres je složený z vozů, které mají maximálku 160 (200 zvládnou jen kupé Bmz 226), ale někde psali, že na Ex 7 mají dostat vozy z Berlinerů po příchodu ComfotJetů, tak uvidí. me
Těch vozů na 200 je podstatně více, vlastně ta exrakouská Bmz všechna, kromě Bmz²³⁴.
Amz138, Ampz143, Ampz146, ABmz346,
Bdmz223, Bmz224, Bmz226, Bdmpz227, Bhmpz228, Bmz229, Bmz232, Bmz234, Bmz235, Bmz241,
WRmz815, WRmz817, WLABmz826,
InterJet, RailJet, ComfortJet, Pendolino.
To vše by mělo zvládat min. 200 km/h.
Bmz²³⁴ mají 160 km/h, navíc ty neexrakouské vozy, co jezdí Berlín – Hamburk, bych z toho vyjmul, ty mají do příchodu Comfort-Jetů práci jinde.
Příchodu Comfort-Jetů je blízko. Na Berlín by mohly být postupně nasazované už letos.
Máte pravdu, Bmz234 škrtáme. Vlaků na 200 km/h budou ČD schopné příští rok sestavit několik desítek i tak, koncem roku se vším všudy řekněme 50-60.
Největší problém je podle mě úsek NemaŠe, který se snad v dohledné době bude stavět. Strančice – Benešov je sice nuda, ale ten rozdíl není takový.
O moc pomaleji se tam dneska nejezdí než kolem Benešova. Nicméně právě tím, že Nemaše se má za pár let stavět a u Benešova se nekopne hodně dlouho, tak je to za mě „největší bolest“
Jako čistě rychlostí možná to není takový rozdíl, ale komfortem, celkovým dojmem a i bezpečností v tom rozdíl je.
A právě v tomto úseku by klopidlo mohlo velice bodnout. Místo 90 by to tam mohlo pendolino valit 110, což sice není závratné zrychlení, ale pár minut, by to jistě ušetřilo.
Aby se vyhovělo přání pana ministra jezdit v ČR rychlostí 200 km/h, tak čekám, že ČD příští rok budou muset na jeden obrat do Č. Budějovic nasadit pendolino.
Na podzim budou krajské volby
Ano ostraváci, olomoučáci, pardubičáci, pražáci, ti všichni si zaslouží nové rychlé spojení na Josef Švejk International Airport České Budějovice. Pokrok nezastavíš…. Švejkiáda non plus ultra. 🤣
Tohle jméno pro to letiště by bylo fakt trefné
Však už to tady píšu snad postopadesátéšesté. 🙂 Ano je v tom 99% ironie, ale z 1% je fakt, že Švejka zná celý svět…. Cimrman je třeba výlučně česká specialita, ale Švejk je pojem globální, nevím proč toho marketingově nevyužít….
A jak to marketingove chapou cizinci? Ja to teda chapu jako nejakou parodii. To i ten Cimrman je serioznejsi. Ale je fakt, ze pro cizince asi neznamena vubec nic. A pritom to byl takovy nedoceneny myslitel.
Cizích jazyků, do kterých byl Švejk přeložen, bude přes 100. Takže se nějaký cizinec asi najde. I kdyby ne, je to fuk.
To by bylo dobré tam zadrátovat vlečku a udělat tam nástupiště. 🙂
„Již brzy vlakem na letiště.“
Pravda, Spržel neřekla na které.
Do Mošnova.
Do Berlína.
A jakým vlakem. Nákladní je taky vlak.
A na peróně stánek Jednoty Kaplice s rohlíkem plněným vlašákem a točenou kofolou do kelímku z voskovanýho papíru. 😀
No samozřejmě, jak jinak? A ještě kelímky s Pompelou.
A rozlévaná Kontušovka, Čert a Vanilková 🤣🤣🤣
V letadlech nezapomenout na catering. Kapr třeboňský smažený, Kapr třeboňský v trojobalu, Kapr třeboňský na modro.
To bude smradu jak když přetrhnou děkana. 🤣
Aspon se ukaze fraska jak SZ buduje nove koridory! Stahovacka? Konec naklapeni …a zrychleni Pendolina neni taky buhvi co
Koridory se budují tak, jak jim to Ministerstvo dopravy zadalo. 4. koridor je koncepčně čtvrt století starý…
A změnilo se něco za toho čtvrt století? Viz jak dopadla jednotná fáze. Protože vypínat co 20 km je úplně normální (a tak splňuje §1).
Pokud se bavíme o IV. koridoru, tak na úseku Sudoměřice-Votice, ani Doubí-Soběslav žádná napájecí stanice není, nachází se v přilehlých úsecích rekonstruovaných mnohem dříve.
V Nedakonice-Říkovice už je technologie SFC na jednotnou fázi použitá, ne?
Ono to asi nebude s tou rychlostí 200 km/h v podání Pendolina možná tak slavné. Mluvil jsem s fírou, co na nich jezdí a problém prý je v častých vypínačkách, které jsou hojně i na IV. koridoru. Údajně prý při tom vždy dojde i k vypnutí systémů a tím i naklápění, což znamená okamžitou úpravu (snížení) rychlosti dle „vodorovného“ rychlostníku. Chvíli pak trvá, než se klopení zase „chytne“, a může se pak teprve znovu zrychlovat. Za chvíli pak znova. To údajně platí i na současných typických „klopících“ tratích, např. do Chebu, kde se to stane několikrát a vždy se jde… Číst vice »
Jen na dokreslení přidávám průjezd klopícího Pendolina přes stanici Lázně Kynžvart:
https://youtu.be/FAfsmI90k28
Je tam spínací stanice Heřmaničky a Myslkovice, kde je elektrické dělení a vypíná se normálně proud (tj. stahuje sběrač u Esa nebo Vypíná HV u380/Vectron), ale u té zkušebky může být elektricky přemostěno, takže to bude elektricky celé sjízdné – čili při zkušebce asi bude možné jet normálně pod výkonem, při běžném provozu už ale nikoliv.
Nejvíc zaleží jestli se musí vypnout HV a opravdu stáhnout sběrač, nebo je možné projet vypínačku jen vypnutými grupami (měniči). Dále i záleží na aktuálním profilu trati. Případ 1 – Musí se stáhnout sběrač a vypínačka je v obloucích – Před vypnutím HV a stažením sběrače naklápění funguje normálně a je natlakované. Po vypnutí grup, HV a stáhnutí sběrače zůstává naklápění natlakované (jak olej, tak vzduch) a ještě několik dalších oblouků (záleží na poloměru) zvládne 680 normálně naklápět. Pokud se během toho stihne zvednout sběrač (cca 7s od přeputí přepínače), sepnout HV (cca 10 s na zjištění napětí v troleji… Číst vice »
Díky moc za upřesnění, takže to tak opravdu je… Na zkušebky to bude asi tedy přemostěné, ale normálně se tak jezdit nebude. A ty spínačky jsou krásně umístěny zrovna uprostřed těch „rychlých“ úseků… Dle toho fíry to spadne téměř vždy, protože ta prodleva je u Pendolina velká… No, uvidíme…
Ano, pokud se musí stáhnout sběrač a není zrovna dva km rovinka, tak je to skoro jistota, že se naklápění bude muset znovu natlakovat. Už jen vypnutí grup (což se dělá před stahovačkou jako první), vypnutí HV a stažení sběrače zabere cirka 20s. Pak podjet stahovačku a vše naházet. Tlak je v naklápění opravdu velký a nevydrží dlouho.
Jenže tam se nebude stahovat, jsou tam jen vypínačky.
Jsou tam jenom vypínačky, tzn. nastane případ 2.
Musíme už všichni pochopit, že jde o jednu fotku na sociální sítě pro pana nejvyššího, nic víc. 🙂
Fakt? Co to udělá, když se vypnou systémy(aspoň klopení) v oblouku nebo těsně před a nestihne zpomalit.
Je tam doběh tak, aby se zpomalit stihlo, než spadne tlak…
Je to hezké, ale IV. by více pomohlo, pokud bychom nevymýšleli kraviny PPP s Nemaše a začali stavět… 200 km/hod nejen pro Pendolina, daleko větší zkrácení jízdní doby a navýšení kapacity…
Je to jen další meta k překonání. Až bude 200 standardem budeme řešit rychlost 230kmh.
Jsou známy i přesné/orientační časy jednotlivých jízd v jednotlivé dny?
160 není ani na konvenčních tratích žádná hranice. Předloni jsem jel SC 512, kde se při zrychlování za Chocní strojvedoucí trochu zasnil a trochu to přepálil a na tom maticovém display (kde se ale rychlost partně nebere z tachoměru, ale spíš z nějké GPS a funguje jen sporadicky) svítilo v jednu chvíli 179. Po chvíli to ale celkem prudkým brzděním zase „srovnal“ na standardních 160.
Vis co to znamena? Byl jsi na chvili v budoucnosti. My ostatni vime, ze to jednou nastane, ale nedozijeme se toho 😀
V budoucnosti možná taky, ale hlavně jsem byl včas v Praze.
Nebo jsme se teleportovali 64 let zpět do minulosti do Japonska.
Koleje snesou klidně 300. Nesnesou to ale návěstidla a předzvánění přejezdů…
Tak návěstida s ETCS to snesou taky. Přejezdy jsou opravdu to poslední co vadí.
Jste si jístý, že takový vzduchový ráz snesou?
Jsem, vzhledem k tvaru (velká plocha desky kolmo na osu koleje) mě nepřijde, že by to mělo vadit.
Koleje vážně snesou 300? Jste si jistý, že ty větší síly snese železniční svršek s příliš řídkými pražci, příliš řídké sloupy a příliš nízké fyzické napětí drátů? A co vzduchový ráz do protijedoucího Esa s idotským plochým čelem aerodynamiky a pevnosti krabice od bot, při malé osové vzdálenosti kolejí?
A zapomněl jsem na to „nejdůležitější“: Mají ty pražce certifikát na 300? 😀 😀 😀
Koleje by to už snést nemusely, ale rozhodně by to neudržel styk kolo-kolejnice.
Povoleno 175, vjel do oblouku 265 km/h a brzdil, přechodnice mu byla krátká, okolky vystoupaly nad temeno kolejnice a dál už po tečně ven, vykolejil při 243 km/h.
https://en.wikipedia.org/wiki/Eckwersheim_derailment
Tady je řeč o trati u Chocně.
Na IV koridoru zcela běžně jezdí expresy dle GPS 170kmh. A to i bez Pendolina.
taky už jsem jednou s Gorilou 350 valil dle infosystému mezi Kolínem a Velimí 170km/h 🙂
Nemohu si pomoci, ale já vidím zakrnění Pendolín na sedmi kusech jako zmařenou příležitost… ČD na rozdíl od velké části jiných dopravců údržbu naklápěcích jednotek zvládají, to všechna čest a poklona. Proč se nepokračovalo například v regionální rychlíkové jednotce, cca šestivozové, 3 kV =, 15 a 25 střídavých, jeden vůz nízkopodlažní (byť to by byl hodně veliký konstruktérský oříšek s ohledem na železniční profil a polohu nástupišť), výkon cca 4 MW, 200nebo 230 km/h? A to v počtu takovém, aby taková jednotka dokázala obsadit ucelené jednotky na tratích, kde má naklápěcí jednotka smysl. A samozřejmě pro posílení kapacity zdvojování. Když… Číst vice »
No jo no. V prvním kroku bylo „efektivnější“ udělat tratě levně(ji) s tím, že se to dožene naklápěním. A ve druhém kroku o 10 let později (a od té doby až dosud) bylo/je „efektivnější“ tam objednat spíš klasiky než naklápěčky.
A takhle my si tu žijeme.
Na druhou stranu, o kolik to klopení zkrátí jízdní doby? Nějakých 10%? Za cenu (mnohem?) dražších vozidel.
Ono asi jak kde. Jestli rychlík jede na koridoru 10km 130 nebo 160 se v jízdní době opravdu moc nepozná. Kdyby šlo o dlouhé úseky na nekoridorových tratích, kde normální souprava jede 60, ale naklápěcí by mohla 80, výrazný rozdíl by to byl.
Ale pan Šimral to navrhuje použít právě na ty rychlíky. Tam by se spíš využila schopnost ucelených a dobře motorizovaných jednotek s dobrou adhezí agresivně zrychlovat.
Problem je, ze my neumime ani to Pendolino plne vyuzit. Naplanoval se jeho nakup, ale parametry trati ani tech modernizovanych neodpovidaji provoznim podminkam. Pendolino umi napr. klopit skrin o 8 stupnu, realne je povoleno kvuli prujezdnym profilum pouze 6,5.
Jenže to není kvůli průjezdným profilům, ale proto, že i když to naklopíte o 8 stupňů technicky, tak v oblouku se Vám vlivem odstředivé síly stlačí na podvozku na vnější straně vypružení, čili ta skříň i když je naklopená 8 stupňů je fyzicky naklopená asi o ten 1,5 stupeň méně, kdyby se Vám chtělo to měřit – to je celá věda.
Ponekud zvlastni co pisete, ano pruzina se na vnejsi strane oblouku stlaci, ale v pripade ze klopite pouze 6,5 stupne, tak vykompenzujete nizsi prevyseni nez kdyz naklopite o 8 stupnu. Kdyz klopite pouze 6,5 musite obloukem jet zkratka pomaleji, nez kdyz naklopite o 8. Italove maji trate nastaveny tak, aby mohly klopit plnych 8 stupnu a ono je to na tech soupravach dost videt jak lezi v oblouku, oproti ceskemu pendolinu.
I když v různých materiálech je těch maximálních 30 % v konkrétním oblouku, v praxi na celé trase to bude asi i podstatně méně, než 10 %. Kdysi někdo spočítal efekt klopení pro koridor 4 minuty. Teď si nevybavuju, jestli to bylo Praha – Brno nebo Praha – Ostrava, ale jsou to v každém případě jen 2-3 %.
To mi připadá zas jako málo. Já jsem někde viděl hodnoty pro německé tratě, bylo to okolo 10%.
Pendolina jsou zastarale vlaky s technologii klopeni, ktera se ve svete nikde poradne neprosadila, respektive se od ni uplne upustilo.
Všude ne, v takovém Švýcarsku budou nejspíš pořád tratě, kde klopící dálkové vlaky umožní dosahovat taktových uzlů – typicky tratě kolem velkých jezer, kde se sice dají postavit za draho všelijaké tunely, ale je potřeba obsluhovat i důležitá sídla u těch jezer. Ale kdo ví…
No že by ve Švýcarsku bylo nějak viditelně Pendolin se mi nezdá. Cisalpino skončilo, ETR 470 teď jezdí v řecku. Je tam ještě nějaké jiné klopidlo?
co třeba těchhle více než 40 jednotek ??https://cs.m.wikipedia.org/wiki/SBB_RABDe_500
Vida jakej jsem mimoň. Tak díky, na ty jsem úplně zapomněl.
Ano je jich tam spousta – jednotky ETR 610 nasazené na spojích do Itálie a do Mnichova, ve vnitru se pak stále počítá s RABDe 500.
V Řecku jezdí, ale už pouze s vypnutým naklápěním.
Byla zastaralá už v době, kdy přišla do provozu
Také to tak vidím. Udělalo se sice to A, které se vlastně dělá dodnes – tzn., že se staví tratě pro tu nejvyšší rychlost jen s ohledem na využití naklápěcích jednotek. Bohužel to B se již opustilo, tzn., pořizování těch naklápěcích jednotek. Takže je tady totální kočkopes, kdy se sice ušetřilo a dál šetří na tratích, ale bez efektu využití toho naklápění… Přitom jízda Pendolinem z Plzně do Chebu v době, kdy nebylo v taktu a mělo významně kratší dobu, byl opravdový zážitek. Dnes možná při zpoždění ještě asi taky…
Děkuji za „ojedinělou“ podporu…
ale tak nějak jsem to čekal 🙂
No já to opravdu jako ideální řešení do našich podmínek „klikatých“ tratí považoval. Už taky kvůli dalšímu aspektu – komplikované přípravě novostaveb, přeložek, výkupů pozemků atd… A Pendolino zatím jezdí do Ostravy, kde si klopení moc neužije… Přitom na chebské by se vyřádilo a splnilo svůj účel dokonale…
https://youtu.be/GaHlpvvTrbM
Po shlédnutí videa: nevím, jestli Vy víte, ale úsek Cheb – FL byl od roku 1865 skutečně plně dvojkolejný. Předpokládám, že po válce už dvojkolejný provoz nebyl obnoven, ale na zbytky druhé koleje si pamatuji ještě v osmdesátkách.
Františkovy Lázně – Plesná st.hr. druhá kolej vytrhána 1962
Jste si skutečně jist, že od Seníků do Vojtanova byla dvojkolejka? Jsem tam kdysi hledal a pozůstatky nedohledal…
Trať byla zdvojkolejněna až 1880
Nikoliv. Cheb – FL byly v roce 1865 v principu dvě samostatné tratě (jedna bavorská, jedna vogtlandská) se vzájemným peážním provozem.
Ale nejen nákladní, ale i osobní dopravci musí dávat pozor na efektivitu. A pořizování drahých klopidel moc efektivní není.
To si myslíte Vy. Já to v případě velké série vidím o dost jinak. Místo ojedinělých výstřelů dnešních Pendolín kompletní obsazení taktových linek, tím jejich výrazné zrychlení ( o cca 15 – 20% jízdní doby), tím snížení potřeby souprav, dále jednotná vysoká kvalita pro cestující (zvýšení jejich počtu) atd., atd. Ne vždy platí, že to nejlevnější je současně nejefektivnější.
A to platí jak v dopravě osobní, tak nákladní.
Možná ano,a le asi bude nějaký důvod, proč se jednotky s naklápěním nijak moc neprosadily.
Tak v tomto ohledu předpokládám dvě věci:
a) MD stále nařizuje Správě železnic při rekonstrukcích tratí zajišťovat i technické podmínky pro jízdu naklápěcích souprav.
b) To samé MD nevypisuje výběrová řízení tak, aby mohla být rychlíková doprava zajišťována naklápěcími vozidly, byť taková vozidla existují a infrastruktura je pro ně připravena…
Myslel jsem, proč se pendolina neprosadila ani zahraničí.
Samozřejmě, můžeme mít u nás jiné podmínky, díky nimž to u nás půjde.
Ceska zeleznice je totiz jeden nekonecny nekoncepcni zmar. I pres ohromne investovane financni prostredky nebylo dosazeno prakticky niceho vyznamneho a dnes se nam to vraci jako bumerang. Zatimco dalnice a obchvaty mest se stavi ve velkem, tak zeleznice nic. Uz ani ta linka Praha-Ostrava neni co byvala a kilometry novych konkurencnich dalnic pribyvaji a pribyvaji.
V Chebu sice ty vlaky končí, ale je to spíš technologická koncová stanice než že by tam něco bylo.
Posílat tam nejdražší jednotku s nedostatečnou kapacitou Praha-Plzeň mi nepřijde jako úplně nejlepší nápad.
Jenže nejdražší kvůli naklápění, a pak se provozuje primárně na trati Praha-Ostrava, kde se naklánění prakticky nevyužije, a reálně nijak nezkrátí časy.
Čímž se dostáváme k podstatě věci, že na Pendolinech není nejhodnotnější to naklápění (které provozovatel považuje za nutné zlo), ale standard jejich služeb, který z pohledu zákazníků funguje a prý se i sám komerčně uživí…
Je to koncová stanice i toho proudu cestujících, co začíná v Praze a pokračuje přes Plzeň a Mariánky. Kde byste cestujícím vnutil přestup? Možná by naopak stálo za úvahu vlaky sytémově ukončovat ve Františkových Lázních. Pak už je tam jen Aš, ale tam se asi rychlíky od Prahy tahat nikdy nebudou.
No bodejť, ještě by ho zase unesli do Německa…
Posílat tam nejdražší jednotku s nedostatečnou kapacitou Praha – Plzeň, která navíc nevyužívá přidanou hodnotu naklápění a jede v taktu s ostatními vlaky stejné linky mi taktéž nepřijde jako úplně nejlepší nápad 🙂
Jsem Vám to trošku doplnil.
Kdysi se psalo, že na Praha – Plzeň se posílá jedna souprava, protože se to do oběhu dobře vejde. Takže vydělá víc, než kdyby se neposlala a někde postávala. Nevím jestli to ještě platí.
To může být pravda, nicméně za podobnou dobu otočí i Ostravu za rozhodně vyšší peníze, ale zase na druhou stranu do Chebu jede za dotaci…
Ale za tu samou dotaci by tam jel i Větrák s pěti…
To máte jistě pravdu, je tady ale drobný bonus za to, že to Prahou bez většího (=drahého) zdržování (obratu) projede, navíc v Praze bez přestupu – pro lázeňské hosty s kuframa dobré. Může to přitáhnout lidi navíc.
Naklápění má smysl tam, kde má klasika V = 160 km/h a klopidlo může jet 200-210 km/h atd. = takové úseky v ČR samozřejmě máme, ale bohužel zde Pendolino jezdí úplně stejně rychle jako klasika (Vmax = 160 km/h), takže to vůbec smysl nedává a honit ho kolem Svitavy, kde má klasika 70-75 km/h a Pendolino 90 km/h ? To už je tuplem úlet !
Ne, nemohu s Tebou souhlasit.
Naklápění má největší smysl tam, kde klasika musí 80 km/h, ale naklápěčka může 100. Rozdíl 160 – 200 není podstatný, pokud by to nebyly desítky kilometrů v kuse.
Což je tak Praha-Benešov…
Ale kdež.
a) kromě krátkých rovných úseků okolo Vraňan a Bohušovic je to prakticky celá trať Praha – Ústí – Cheb
b) Praha – Bystřice, okolí Tábora, u Veselí n.L., Ševětín – ČB (ale tam by se asi nechtělo, čeká se na tuleň), celý úsek ČB – HD – Linec
c) mimo Ejpovického tuleně celá trať Praha – Plzeň – Cheb, totéž s odbočením do Klatov a po prosté elektrizaci i do Alžbětína.
d) Choceň – CETR – Brno
e) Kolín – HB – Brno
No ale o tom je prece cela ceska zeleznice, prava ruka nevi co dela leva. Osazujeme tu dalsi a dalsi trate NS rychlostniky, v PR letaccich se uvadi jizdny doby pro Pendolina, kterych ale nyni mame jiz jenom 6 ks a na vetsinu takto upravenych trati se nikdy nepodivaji. Ano, zakladni problem pendilin je, ze jich je strasne malo, ani na tu Ostravu poradne neudelate obehy. Tech Pendolin melo byt nekolik desitek, klidne i ruzne delky a hlavne s moznosti jejich spojovani.
A kdyby to do te Ostravy mohlo jezdit 180.. Co by nastalo? Dojelo by vlak, co jede pred nim a.. ?
Jen se ptam.
Proc by pendolino melo dojet jine pendolino?
Muselo by se to zohlednit v grafikonech, aby mělo volnou jízdní cestu.
Dojíždí jiné vlaky již dnes, nic by se nezměnilo.
Oběhy dáte v pohodě kdyby nejezdilo nesmyslně jedno na výlety do Košic…, na 12 hodin jedna souprava mimo síť….
Drážďany – Praha – Linz bych přidal
Mít výchozí stanici Drážďany je nesmysl.
Drážďany nebrat. Jezdilo by prázdné a ještě by bralo kapacitu v Elbtálu. Tam to fakt není na rozdávání.
Dobře, tak teda sníme. V tom případě bych viděl jako podstatně průchodnější (finančně a také politicky – což je v případě (mezi)regionálních rychlíků ještě důležitější) variantu klopení nikoli „kyvadélkovou“, tedy s robustním mechanismem, ale tu skromnější, která všechno řeší ve vypružení podvozku, i když zvládne jen nějakých 4-5°. Bohužel tato varianta jaksi ve „veřejném železničním prostoru“ moc přítomná není. Zašlo to tak daleko, že SŽ z nepochopitelných důvodů vyřadila tyto křivky i z ETCS. Takže nepřichází moc v úvahu, aby to MD do 2029 objednávalo. Leda až v dalším kole ve 40. letech…?
Pendolino byla pitomost od samého začátku – stálo hříšné peníze, za cenu 10 jich nakonec bylo jen sedm, místo relace Wien – Berlin jezdí doma „kolem komína“
Pendolíno rozhodně pitomost nebyla. Jen to dopadlo tak jako vždycky. Zcela logicky sedm a nyní šest kusů nemohlo způsobit revoluci…
Ono ani tech puvodne planovanych 10…. Bylo jich treba uz od pocatku nejmene o rad vice.
K tomu bych doplnil, že i když to dopadlo všelijak, nakonec to pro čekou železnici udělalo opravdu hodně. Linka na Ostravu si našla hodně nových cestujících a tříhodinová jízdní doba tehdy hodně prolomila nepěkné image beznadějně pomalé a nekvalitní železnice nepatřící pomalu ani do 20. století, natož do 21.
Vyhozené prachy kuli umělému vylepšování parametrů, nesmyslné naprojektovani na vyšší rychlosti s naklápěním což se nikdy nevyužije…
Trať nabízí vyšší rychlost i pro klasiku.
To ale nikdo nezpochybňuje. Je pravdou, že u úpravy tratí pro naklápěcí techniku jsme si již dávno měli říci, co a jak tedy…
Rozšíří se počet naklápěcích vlaků? Pokud ne, úpravy tratí nedávají žádný smysl.
Ty naše rekonstrukce, to je stejně smutný. 200 na pár kilometrů tady, 185 (co to je sakra za rychlost) na pár kilometrů támhle…
Támhle 120, o kus dál 125, hned zase 115, poté za 200 metrů 130…
Tak jestli je ti milejší všude 160, tak je to taky možný…
Mně teda jo, jsou to úplně zbytečně vyhozené stovky milionů za teoretickou úsporu v řádu desítek sekund. Když už trať na 200, tak ať je na tu rychlost projektovaná od začátku.
No jo, ale to by se taky „někdo“ nesměl chovat jako dítě, které si to v půlce stavby rozmyslelo.
185 je rychlost, který tam vyšla po té, co si někdo přesedl vedení a povolil to přepočítat na vyšší rychlost než 160 beze změny trasování.
Jestli se vám nelíbí 185 km/h, co si asi myslíte o rychlosti 249 km/h na Via Baltica…
A k čemu to bude? Stejně tam klopidla jezdit nebudou, i když je to trať (až do Linze), kde by v Česku dávala největší smysl a přinesla největší zkrácení jízdní doby.
Někde jsem zaslechl, ze místo na Varů se má jezdit právě do Budějic.
Nebude. Výběrko na Ex/R je již vypsáno a objednatel nemá zájem. Leda by tam dráhy s nimi jezdily komerčně.
To že je objednavatel nepožaduje neznamená že je tam ČD nemůžou nasadit. Podmínky ministerstva jsou na minimální úroveň služby ne maximální.
A kdo jim to zaplatí. Každý nasadí to co bude nejlevnější a splní podmínky MD.
Můžou, ale zase MD zaplatí jen ten nízký standard.
SC jezdí jen komerčně…
SC mezi Prahou a Ostravou ano, jinde ale jede Pendolino v závazku.
To je z velké části roku v noci, to se nedá fotit 🙂
Jelo by do ČB tedy úplně zbytečně…
Pendolina do Budějovic jezdit rozhodne budou. Krom toho ze již dnes jsou expresy narvané k prasknutí.
Chtělo by to konečně dokončit tu dálnici, aby se vlak trochu uvolnil 😄
Nejvhodnější usek pro tu rychlost na tomto koridoru by pro to byl Veselí-Budějovice, ale i ten by přinesl jen dosti mírně zrychlení, ve srovnání třeba s tím, když by Pendolino jezdilo Budějovice-Linec a všude tam mohlo klopit.
Pokud vím, tak největší potenciál je v úseku Praha – Benešov, kde už do budoucna nehrozí žádné další narovnávání stopy.
Tam by další zvětšování rozdílu jízdních dob Os a rychlé vrstvy znamenalo nutnost předjíždění osobáku někde cestou. I když pár minut by se asi zvládnout dalo i bez toho.
Tam hlavně měla „hrozit“ VRT, kterou podle mě dost nesystémově přesunuli do již tak dobře dopravně napojeného Polabí.
Nesystémově, protože tam udělá mnohem větší službu než na řídce osídleném Benešovsku. Hm…
Takže Polabí potřebuje tři rychlé tratě, zatímco Sázava ani jednu, i když počet cestujících v osobácích tam dnes převyšuje obě Polabské tratě, a dostat Táborsko na čas Kolínska by samozřejmě nedávalo vůbec smysl.
Ano potřebuje, protože na jih od Prahy jsou akorát Budějovice a Linec, na východ jsou Pardubice, Hradec, Olomouc, Ostrava, Vídeň, Bratislava, Budapešť, Varšava…
Kdyby brněnská VRT šla kolem Benešova, Jižní expresy by se na ni stejně pořádně nevešly a R17 už vůbec ne. A ještě hůř – nezačala by se pro ně plánovat trať přes V. Popovice, protože by to bylo obsazené VRT.
Ale hrozí…
S tím, že nehrozí nová stopa Praha Hostivař – Bystřice bych byl opatrný, nicméně si myslím, že to bude až v době, kdy již Pendolína pojdou věkem nebo nehodami.
Dokud nebudou tunely Nemaše, tak nebude IV koridor úplný.
A co Budějovice – Hranice?
Hranice na IV. koridoru neleží, ne?
Pardon, mělo být hranice (s Rakouskem), respektive dolní Dvořiště