Pendolino se podívalo do Brna, jelo přes Havlíčkův Brod. Jen test, tvrdí České dráhy
Pendolino. Pramen: České dráhy
Maximální stošedesátku si pendolino vyzkoušelo z Řikonína do Vlkova u Tišnova.
Maximální stošedesátku si pendolino vyzkoušelo z Řikonína do Vlkova u Tišnova.
Řešení je jednoduché nasadit Pendolinem pouze na trasu Praha Brno zpět. A do stejného perónu mít v Brně přes tu buď Railjet anebo na Metropolitan je bohužel známo že přeshraniční doprava je to chvíli minimální takže by přestupovalo minimum lidí. Ale je důležitý ten stejný perón na přestup. Těch par výjimek jako RJ do Berlína či Maďar nechat jak vložené. Cestující raději 2.30 jízdní dobu a 20 lidi ve vlaku přestup, než 3 hodiny pro 150 lidi na vlak. Zbytek nám totiž uteče zpět do bus nebo do aut
Bohužel tato trať zdaleka zrekonstruovaná není. Kolik je zrekonstruováno 30%? Nesouvislých? Kdyby to bylo celé. Tak je to jiná..
K datu 29.04.2021 je zrekonstruováno 49 % délky tratě Brno – Kolín.
Bylo by užitečnější do Brna, než když jede stovkou po jednokolejné trati do Chebu.
Ovšem pouze za předpokladu, že by trať byla zrekonstruovaná. A byly tam svislé rychlostníky. A to není.
Ale jsou. Např. z Tišnova až do Vlkova 17 km nebo z Křižanova do Žďáru 25 km, též Havlíčkův Brod-Okrouhlice, Golčův Jeníkov-Čáslav. Nějakých 60-70 kilometrů se naklápět dá. Žádná sláva, ale měřitelný rozdíl v jízdních dobách ano.
Naklápěcí rychlostníky jsou dnes osazeny pouze v úsecích:
Brno-Židenice – Kuřim, Řikonín – Vlkov u Tišnova, Sklené nad Oslavou – Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod – Okrouhlice, Golčův Jeníkov – Čáslav.
Nově teď ještě tedy Křižanov – Sklené nad Oslavou.
Ovšem ze Židenic do Kuřimi jsou údaje naklápěcích rychlostníků stejné, jako pro V130. Tj. např. z Maloměřic na Lesnou se dá jet jen 90 a z Králova Pole do České 105, stejně jako Honeckery. Nevím proč, že by viditelnost návěstidel v obloucích? Byť jen akademická debata, Pendolino do Brna nikdy nepojede.
Ano, ale to je dočasně kvůli viditelnosti návěstidel, až tam bude ETCS, tak ty rychlosti budou pochopitelně vyšší.
Do Chebu jsou rychlostníky pro Pendolino V = 100 – 150 km/h.
A já si myslel že se staví jen koridory a naklápěčka jezdí jen přes Pardubice!
A taky by tou svojí rychlostí dost výrazně nezapadalo do grafikonu této trati, všichni by mu museli uskakovat z cesty…
což by měli:-)
V podstatě když si shrnu názory, tak Pendolino byl ve výsledné podobě, myšleno 7ks, absolutní propadák. Tuším že mělo být koupeno 10 souprav? Kdo si proloboval tento po letech dokázaný nesmysl??? Zelený? Snad se MD poučilo, škoda že si neumíme vyrobit sami vlaky na míru. Myslím všechny. To by zase ale odporovalo volné soutěži EU. No holt se musí sklidit jak jsme si zaseli a rozhodně si na lepší vlaky a infrastrukturu počkáme desetiletí. Nynější takové divné plány jako VRT, drátování Hustopečí nebo Židlochovic, vlak z Masny na letiště, nové nádraží mimo centrum Brna, a spoustu jiných divných, miliardy lítají… Číst vice »
Ty Hustopeče a Židlochovice, jsem myslel tak, že když se realizovalo, tak se už i vyvíjela hybridní vozidla, přesně na takové nezadrátované cancourky. Prostě mi to přijde totálně nekoncepční, a navíc to totálně dojebalo provoz na BNO-BV
Koncepce Pendolíno byla postavena tak, že se tím zkrátí jízdní doby při malých upravách tratí. Rychlé spojení měla zajistit vystavba VRT na přelomu tisíciletí. Místo aby se vyrobce soutežil tak se to dalo ČKD, to nebylo schopno vlak vyrobit. Vláda odmítla navýšit sumu na nákup souprav. Za stejné peníze pak Siemens nabídl 5 vlaků, Fiat 7. Proto máme Pendolino.
Aha, jo ČKD to mi uniklo , jasne
Mě by se to líbilo a úspora času by byla opravdu velká. Když jsem svého času jezdil do Prahy D1 expresem, několikrát jsme jeli přes Havl. Brod kvůli mimořádce na hlavní trati a jednou jsem to udělali za 2:38 (Praha-Brno).
To byly časy! Hlavně perfektní spoj, který nikde nezastavoval a vždy jsem „kynul“ davům na peróně v Pardubicích. 🙂 Nezastavujeme, projíždíme. 🙂
Souprava na jeden ranní spoj z Brna a jeden večerní do Brna by mohla vyjít.
Kolik je potenciální časová úspora oproti nenaklápěcím soupravám mezi Prahou a Brnem?
To je tezke rict, jelikoz podstatná část trate Brno-Kolin pres vrchovinu je stále v původním stavu, takze pendolino neklopí. Vzhledem k rychlostem na modernizovaných usecích a stavu, ze pendolino by klopilo a jelo rychleji prakticky na 100% delky trate, odectete cca 20-25% jizdni doby, tak by to pro nezastavujici spoj delalo cca 30 min.
se divím, že ty pendolína nenabídnou někde na bazaru a pryč s tím… není s tím pořádně kde jezdit, je to drahé … včera bylo pozdě
Vlajková loď!!!
yes, pryč s tím!!!
Tak
Tak původně s tím měli slavnostně jezdit Berlín – Praha – Vídeň, proto taky od Děčína přes Prahu a Brno je trať verifikovaná na NS, přesto, že tam Pendolino nejezdí. Ale z velkohubých plánů sešlo, když si to Rakušáci nechtěli k nim pustit a tak nezbývalo, než celé slavné Pendolino buď vyhodit do šrotu, nebo holt jezdit jinde, tak to poslali aspoň od Prahy na západ, přesto, že to tam nemá reálné využití (Praha – Plzeň stejná jízdní doba jako normál)
Ještě průjezd stanicí Říkonín po rekonstrukci:
https://youtu.be/ZXMciexui94
Průjezd stanicí Kuřim, kde je nově přes stanici 120 km/h, z obou stran ale zůstává 100 km/h. A to i přes rekostrukci jedné TK směr Brno Kr. Pole:
https://youtu.be/ZaWFwQR6HdY
120 pro Pendolina, nebo pro V130, nebo klasické soupravy?
120 přes Kuřim je zde dovoleno pro všechny jedním univerzálním rychlostníkem.
Traťový úsek ostrov nad Oslavou – Žďár nad Sázavou:
https://youtu.be/WSXJpC0fF2o
Pořídil jsem pár videí na rekonstruovaných úsecích – zde zmiňovaný Říkonín – Vlkov:
https://youtu.be/wir_cE-muEM
Nechápu, proč na této náhradní trase není pendolino systematicky zařazeno do provozu díky nejkratší době jízdy. Zjevně nejsem sám.
Zrejme preto že drvivá väčšina vlakov je medzištátna a tých 7 Pendolín nevyjazdí dvojhodinovku do Grazu aj dvojhodinovku do Budapešti. Nehovoriac o nárokoch partnerských dopravcov na vozidlá – pochybujem že ÖBB túži po Pendolínach do Grazu a netuším či 680 vôbec môže ísť do Maďarska.
„Systematicky“ znamená na všechny vlaky té linky, aby se mohl upravit jízdní řád. Jinak budete mít buď netaktové vlaky, nebo budete pendolína muset zpomalit na úroveň normálních souprav. Co je systematičtější? 🙁
Ano, Pendolino by bylo přímo ideální na takové trati, jako je Praha (Beroun) – Cheb, či právě tuto přes HB do Brna. Anebo zcela kacířsky do ČB, aby se nějak zdůvodnila ta předražená přestavba na 200 km/h, kterou vlastně nic nepojede. Ale jelikož jsme v Kocourkově, jezdí Pendolino tam, kde svých „nadčasových“ vlastností nevyužije. Koncepce přetavby koridorů je z důvodu úspory investic stále založena na dosažení maximální rychlosti pouze vozidly s naklápěcí technikou, které ovšem žádný s dopravců neplánuje pořizovat. Do Chebu vyjedou zcela nové soupravy na 200 km/h, které ani na jedné větvi touto rychlostí nikdy nepojedou (navíc je… Číst vice »
Jezdí primárně tam, kde to má pro jeho vlastníka největší finanční efekt. Ono ho poslat do Budějovic by bylo sice hezký, ale ekonomicky jako rychlík nesmyslný a jako SC by si to nenašlo dostatek zákazníků. A kraj očividně s nabídkou peněz, za to, že by tam zajíždělo taky nepřispěchal. Takže jako vždy – ve všem jde o ty peníze.
Úplně nechápu proč na Ostravu to má finanční efekt a na Brno ne? Po dostavbě koridoru na ČB si dokážu představit, že SC by úspěch mohl mít vzhledek k předpokládané úspoře času díky 200 km/h a naklápění.
Pendolino je až o 25-30 minut rychlejší z Prahy do Ostravy než ostatní vlaky. Tudíž z hlediska jízdních dob vyhrává bezkonkurečně. Projede spoustu stanic, kde nyní zastavují soukromníci i jiné expresy ČD. Do Brna by to projelo maximálně třebovou, je pravda, že z ČT do Brna je trať docela v oblouku, ale v úseku Blansko – Brno by se stejně neušetřilo více jak 10 minut, tudíž by nebyl nijak výrazně rychlejší než ostatní vlaky. Pak je tu pouhých 7 Pendolin, které by oběhově do Vídně a Berlína nestačily. Pendolina by stejně neměla konečnou stanici v Brně.
a čím je daná rychlost? že to je kategorie vlaku , která má přednost, nestaví tolik a tím občas i jiný vlak předjede?
Ano, např. z Prahy do Ostravy jsou doby ostatních vlaků ČD uměle nataženy tak, aby vlaky SC více vynikly. Zajímavé pak je zjištění, že stejně rychle jako Pendolino jede i IC v klasické soupravě, které je s ním vedeno v taktu. Ostatní vlaky jsou o poznání pomalejší, a není to jen, že více zastavují… Ano, za těchto podmínek jsou naklápění vlaky k ničemu, byť tratě na to jsou a někde by se dosáhlo velké úspory…
Rozdil je v tom, ze pendolino narozdil od ostatnich spoju ma jizdni rad pocitany skutecne na 160, protoze jaksi za pendolino Bcko nastesti nejde povesit a soucasne vyuziva cast uspory casu jizdou 160 + naklapeni jako rezervu. Pendolino ma pomerne volnou jizdni dobu a pred tim, nez zacali letos do 1. koridoru opet intensivne dloubat, tak dokazalo zkratit bez problemu i vice nez 10 minut zpozdeni z Prahy do Ostravy.
lépe by to ani napsat snad nešlo!!!!
Také chválím.
Ono to má i druhou stranu mince…cestující především ocení pravidelný takt. Takže na Praha – Brno by to dávalo smysl jedině na vložených posilách mezi taktové RJ na Graz a EC na Budapešť. Další problém je, že vlak platí a vybírá objednatel – tedy Ministerstvo dopravy. Až to bude požadovat klopící jednotky a bude je ochotné platit, pak budou jezdit. Dřív nemají důvod…
Nu až se probudí opět projekt Hyperloopu s kterým nadšenci počítají nejen mezi Bratislavou a Brnem ale i Prahou tak vš bude jinačí.
To je sice hezké, ale ekonomicky se do Budějovic Pendolino nevyplatí.
Opravdu ne? Máte to spočítané po dokončení koridoru? A dál do Lince? Naklápěci soupravy se z podstaty věci vyplatí všude, kde je trať samý oblouk a časová úspora díky vyšší rychlosti je v desítkách procent standardní. Jiná věc je, jak tu někdo správně píše, že ČD má pouze 7 jednotek. No, asi všichni shlédli ve VRTu, až na to, že brzu nebude z čeho to stavět a hlavně udržovat.
VRT? to než bude, bude pendolino v muzeu. Nalejme si čistého vína, 4 koridor, až se dokončí, případně ty úseky se předělají na vyšší rychlost z 160 na 200 bude jediná souvislejší trať na smysluplné použití pendolina u nás.
Pendolino na ČB nebo dál do lince by bylo fajn.
Myslíte si, že Pendolino do Bohumína, které na své trase obslouží několik statutárních měst bude prázdnější než Pendolino, co obslouží pouze jedno krajské a poté Linz, kam je vytíženost oproti vlakům na Ostravu směšná?
Proč by (za normální situace) mělo pendolíno jezdit přes HB, když přes ČT je to rychlejší? Aby se šotouši mohli ponaklápět okolo Leštiny při rychlosti 80 km/h? >zcela nové soupravy na 200 km/h Když se nasazovaly ES499.0, tak měly Vmax 160 km/h, první dvě dokonce 200. E499.2 měly 140 km/h. Béčka měla 140 km/h, Bmee 160. V době svého pořízení absolutní zbytečnost. A vidíte, dočkaly se využití své Vmax. Vozidla se totiž nekupují na pár let. Nové soupravy budou možná jezdit do Berlína a tam to třeba využijí. A za 20 let možná bude 200 i u nás. >navíc je… Číst vice »
😁😁😁 Aby se využila ta „“LEHKOST““ souprav, a cukani při naklápění, kde se i děti leknutím rozbrečí!!!, JUPÍIIIIÍÍ!!!
Podekujme těm, co Tyto tezkotonažní nástupce SERGEJŮ objednali a nechali zaplatit ze státní kasy.
PRIMA CESTOVÁNÍ VAGÓNY BEZ wifiny a S BAJECNÝMI OTEVIRACÍMI OKNY!!! 👍🤔
🚦😁🚦😁🚦
Co pijete? Kvalitní matroš!
Já bych nechal Pendolino tam kde je. Mezi Prahou a Ostravou je to zavedeny brand (nebo kolorit pro posmevace).
Však ono si ještě pekne zaklopi až opraví Bezpráví… na tunely si ještě dlouho pockame….
Bohuzel smutny fakt.
Ten zavedený brand by snadno nahradily soupravy ve stylu těch nově připravovaných na Cheb, tj. vozů Viaggio Comfort. Klidně by mohly jezdit jako kategorie SC a se stejnými jízdními dobami jako dnešní Pendolina.
Na druhou stranu přesunout Pendolina do ČB by znamenalo marketingovou rychlost 200 km/h a dál na Linec by to mohl být nejrychlejší spoj na návazné NJ nebo RJ dál do Evropy.
Sedmivozové Pendolino z Budějovic do Lince??? Hlavně ten večerní spoj na NighJety, to by bylo terno… A ponechávám stranou, že se do Lince naváží lůžko z Prahy do Zuerichu a eventuelně by se mohlo navážet i na Benátky.
Kdysi jsem někde čet, nebo slyšel, že vozidla s naklápěcí skříní platí vyšší poplatky za použití dopravní cesty než srovnatelná konvenční souprava a to až o 50 %. Nevíte někdo jestli je to pravda? A také jak přibližně velká je to část provozních nákladů na provoz takového vlaku?
Platilo to, ale bylo to dávno zrušeno.
Asi se v manuálu dočetli, že umí klopit a že by se třeba i hodilo na takovou trať.
Jenže to by jich nesmělo být 7 a nesměla by to být vlajková loď.
A nebo nechtěli aby jim „zatuhlo“ a tak ho jeli protočit. A jak už je napsáno níže, výstava je putovní.
Jistě, očekává se i na jihu aby se hoši vyfotili v kabině v rychlosti 200 km/h. Snad to fotograf stihne.
osobně tipuji že na jih do čb se pendolina dočkáme, jiná trať s tolika úseky na 200 km/h stejně v dohledné době u nás nebude.
proč vlastně za těch 20 let nekoupil další?
Že by například MD nepoptalo naklápěcí soupravy na žádnou linku?
Rozpačitost z prvních let provozu a nutnost financovat něco jiného než potřebnou technologii na standardní tratě, které se rušit nebudou, naopak je čeká další vlna modernizací.
nicméně se ukazuje že v dohledných letech se bez klopení na českých tratích na rychlosti kolem 200 a výše nedostaneme.
„Trať Praha – Brno přes Havlíčkův Brod je pro velké množství oblouků ideální pro zkoušky pendolina a jeho unikátní systém naklápění.“ … nicméně nasazujeme je bohužel tam, kde naklápění ani více systémovost nevyužije.
Jenže využít rychlostniky pro naklapeci vozidla lze sotva na 1/3 úseku trati z Kolína do HB a asi tak polovině trati z HB do Brna. V tuto chvíli opravdu jen experimentální jízda.
Zbylé úseky na modernizaci teprve čekají po roce 2023, kdy skončí akce kulový blesk.
Rekonstrukce celé trati Brno – Kolín skončí až po roce 2030, přičemž první stavba začala v roce 2007 – čili celková doba rekonstrukce překročí ve výsledku min. 23 let.
Tak to mohou po skončení hned zase začít od znova
Hmm, protože první zrekonstruované úseky budou zralé na hloubkové opravy…
Škoda. Pendolina byla pořizována s myšlenkou, že budou jezdit trasu Berlin-Praha-Wien. Proto byla pořízena vozidla s naklápěcími skříněmi , která by mohla této výhody využít z Pirny do Ústí nad Labem , z Kralup do Prahy a z Chocně do Brna. Proč nikdy nejezdila do Berlina , nevím …
Pokud vím, tak Němci odmítali schválit pendolino od Fiatu na své železniční síti. Asi nějaké politické důvody.
Jasně, polotické důvody. Hlavně že pendolino nemělo požadovanou kapacitu a muselo by tam jezdit dvojmo. Na to zase nebylo dost souprav…
Požadovaná kapacita? Pro páteřní rychlospoje? A k čemu pak jsou ostatní kapacitní EC/IC spoje na uvedené trati?
Němci totiž netolerují na síti třívozové šaliny, které jen zaplácávají kapacitu dopravní cesty, ale uvezou příliš málo lidí. Na rozdíl od SŽ.
Fakt nepochopim, proc to Pendolino na tu dobu tech vyluk na vysocinu neposlou? Treba misto metropolitanu? Druhy rozhovor s pane Genrealnim?
Protože je pro ně výhodnější je nechat odstavené.
Navíc aspoň mohli provést větší prohlídky a opravy, aniž by chyběly v provozu.
Nicméně po opravách, prohlídkách a testování by se použít na výluku mohlo, pokud není plán odstavit tou dobou jiné.
Má 680 papiere do Maďarska?
To je jednoduché: pokud všechny vlaky dané linky neobsadíte pendolínem a neuděláte pro něj speciální jízdní řád, tak se vám buď rozpadne takt, anebo rychlejší vaky musíte zpomalit na úroveň pomalejších.
nojo no… sem si nakreslil grafikon, a ono jich je na ten metropolitan tak akorat… hungarku by musela jezdit klasika, a zadnej pinda by se nesmel polamat. (Coz je utopie…) … 🙁
Ale kdyby mohlo pindo do nemec, tak by se to na hungarii docela vyjimalo…
Kam s Pendolinem? Jedno Pinďo poslat do Košic (když to Slováci zaplatí v rámci ZDD), jedno poslat do Vídně (jenže to by rakusaci nepřenesli přes srdce že to není RailJet), jedno do Warszawy (aspoň by se svezlo 200km/h), do Gdyně k moři by už nevyšel obrat (ale marketing „Pendolinem k moři“ by možná zabral) Němci by to taky nepřežili. No a v rámci ČR…to je jak jezdit s tankem po dvorku.
Takže nakonec zbývá to co je …
Jsou to hezké nápady s tím Polskem, nejsem si však jist kapacitou pro Polsko. Polské Pendolino má kapacitnější dvojku, má uspořádání sedadel 2+2, naše jen 2+1. Jinak by to asi bylo pěkné.
Při cenách jízdenek u PKP IC na PL pendolina je kapacitně dostačující.
A ještě by v rámci putovní výstavky mohlo jezdit obden do Liberce . A tahal by ho Sergej . V sudý týden s hvězdou a v lichý bez ní .
Klasicky přes Turnov nebo nějakými „zkratkami“? 😂
Klasicky zkratkami.
dvě bardotky, jedna vepředu, druhá vzadu. nebo kyklop
Dát to na Metropolitan ale znamená tím vykrýt celou linku Praha-Budapeśť. K tomu Hungárka v klasice MÁV do Říše. Vedle toho v prokladu RaIiJety do Grazu. To je rozbitý takt klopidla vs. neklopidla. Nepopírám, že by po verifikaci podstatné části trati přes Vysočinu Pendolino nezkrátilo zajímavě časy, ale z provozního hlediska je to celkem na nic.
Já o Metropolitní nespal.. a mohlo by Pendolino do Maďarska?
Nepsal
Kurde. Automatické opravy. Tak snad naposled a správně.
Já o Metropolitanu nepsal
Sorry. To byla reakce na příspěvek od Vladkiho…
Do Vídně už jezdilo – resp. až do Wiener Neustadtu. Nesplňovalo však – na rozdíl PR ČD – představu rakouských cestujících o tom, jak má vypadat vlak kategorie EC – v první řadě dostatek místa pro zavazadla, tudíž Pendolino bylo z trasy do Rakouska „s velkými díky“ za šunt kvality čtvrté třídy vypoklonkováno….
Hmm, lodní kufr by byl existenční problém – ale v Bmz…řešitelné…
Ale houbeles, přišel railjet…
Výstavka je putovní… 🙂
Kdy se podívá do Krnova?
Já osobně si myslím že by Pendolino mělo jezdit na lince Praha-České Budějovice-Vídeň, protože by se využilo všech tří trakcí a v budoucnu naklápěcí ho systému.
Využití tří systémů, to je ten argument nejpádnější..
Mimochodem ty nové úseky budou mít 200 km/h pro NS.
Akorát, že pro náročné rakouské cestující to není vozidlo odpovídající standardu rakouských vozidel – například není místo na kufry …. do police nad sedadla se nevejde … jeden z důvodů, proč bylo zrušeno nasazení do Vídně přes Břeclav …
Pro velká zavazadla tam je ten regálek. Myslím, že to není dobrý argument.
Nyní snad. Tehdy tam tuším nebyl…
Několikrát Františkovy Lázně, 3x Košice a zpět. Půlka kufrů ve škvírách nebo v uličce.Regál je prostě malý a navrch na své kufry málokdo vidí.
Někdo tu nedávno psal, že se v zákulisí mluví o lince Praha – ČB – Bern. Jak je to reálné netuším.
Přes Domažlice a Mnichov by to možná… oh, wait.
Bern? A není to málo. Pošleme ho až do Paříže 🙂
Ono s tou 160-kou to asi bude nakonec takový typický fakenews – kousíček 160-ky je mezi Řikonínem a Vlkovem u Tišnova – to jo, ale tam je to krpál 17 promile, takže nahoru má pinďa na 160-ku malý výkon a dolů zase pro 17 promile nejsou v tabulce brzdicích procent dle vyhlášky 173/1995 Sb. uvedeny žádné hodnoty, protože nikdo do dneška nepočítal, že by na 17 promilích někdo chtěl až tak rychle jet – poslední řádek je 15 promile:-))). Čili by Pendolino dolů muselo mít nějaký extra jízdní řád, který by ten spád omezil na pouze ten kratičký úsek té… Číst vice »
EDIT:
Navíc ještě teda průjezd Vlkovem je momentálně V = 100 km/h…budoucí stav po rekosntrukci stanice pro Pendolino je V = 130 km/h, ale to tam aktuálně není a pak uprostřed stanice je vypínačka..de facto odjakživa – a když vezeme v potaz jak dlouho se Pendolino oživuje po stažení sběrače nebo vypnutí hlavního vypínače, tak to na tu 160-ku fakt absolutně bohužel nevypadá…
Ano, stahovačka znamená jízdu podle normálních rychlostníků bo v tu chvíli Pendolino nenaklápí. Nevím jak přes Vysočinu, ale přes ČT jsou ty stahovačky na 25kV bohužel zrovna na místech, kde by se naklápění šiklo nejvíce. A na to všechno jsme nasazením na Ostravu dávno zapomněli:-)
Jak neklopí? Co se stane, když je souprava v oblouku (nebo těsně před), jede „klopící rychlostí“ a vypadne napájení?
Nějaký okamžik sice budou brzdy naplno, ale překročena V150 😀
V tlakových zásobnících je dost tlaku na alespoň dvě naklopení.
Překročení rychlosti pro klopidla není bezpečnostní problém, pouze se sníží komfort pro cestující. Uvědomte si, že podvozky (které drží vlak na kolejích) se nenaklápějí.
Pokud opravdu bude na jih Čech pro Pendolino 200 km/h, tak by stálo za to, trošku upravit Pendolinu výkon a zvýšit ho alespoň na 4400 kW, aby to trošku jelo, obzvlášť, pokud se také opraví trasa ze Žiliny do Košic, tak by se výkon navíc docela hodil. On by se hodil i teď větší výkon, hlavně při rozjezdech.
ono tom a dost, ale na uzemi Ceska rusilo kolejove obvody. Davalo volno z obsazeneho useku, proto ty 4MW
nezda se mi, ze by vykon nestacil na 17 promile, to je nic…
Ve směru do kopce (= od Brna) Pendolino dosáhne teoreticky Vmax = 150 km/h (= horní část obrázku – zelená čára, modrá je rychlostní profil pro Pendolino)
Ve směru z kopce (= k Brnu) Pendolino dosáhne teoreticky Vmax = 160 km/h a je schopno na dráze L = 1200 metrů, tj. 27 sec., ale ve Vlkově je vypínačka a graf nezohledňuje fakt, že se Pendolino musí napřed „nahodit“ – screen viz níže:
https://ctrlv.cz/OXlY
Tady někdo vyrábí SRPy. 🙂
Bohuzel nejde mi otevrit…
OK, napište mi na e-mail dusan.vokoun@volny.cz a pošlu Vám celý výkres:-)
Na 310 je 20 promile, a na 292 jsou stoupání ještě mnohem vyšší…
Fyzika:
hmotnost pendolína … 400 tun, jízdní odpor odhadneme na 5 N/kN, stoupání 17 promile.
Potřebná tažná síla: F = m . g . (s + p) = 400 . 10 . (17 + 5) = 88 kN (tuny se vykrátí s promilemi)
Rychlost = výkon / síla = 4000 kW / 88 kN = 45 m/s = 160 km/h.
Závěr: pokud to pendolíno 160 km/h už jede, tak tuto rychlost udrží. Ale nemá dost přebytku výkonu na urychlení se z nižší rychlosti.
Takže konec snů.
Ale souvislých úseků na 140 km/h pro pendolino je mezi Žďárem a Tišnovem celkem dost.
Až bude trať 250 hotová celá, je tam v podstatě kontinuálních 140-160 km/h.
Ale ani o chlup víc…😁
A jak jezdilo když muselo jet odklonem přes HB, protože trasa přes ČT byla neprůjezdná ? Nastudujte si jak to je, pokud vlak není brzděn předepsanými brzdícími procenty …
Pendolino na jižní větvi minimálně od roku 2005 či kolik dávno nejezdí – to zaprvé. A když jezdilo, tak první modernizační stavba začala v roce 2007 a dokončena byla v roce 2008 – čili minimálně 3 roky po datu, kdy tam pendolino přestalo jezdit – a pokud tam před modernizací byla maximálně 100-ka nebo ještě méně, tak s tím ani při odklonu žádný problém nikdy nebyl:-)))
Řikonín, ne Říkonín.
V 80.-90. letech byly na nádraží zároveň obě cedule, Řikonín i Říkonín. A o kousek dál zase na stejné budově z jedné strany Nihov a z druhé Níhov. (tím nijak nepolemizuji se správnou verzí, píšu jen vzpomínku k pousmání).
Taky pamatuji, že jsem vjel do Vícova a opustil Vicov.
A pak je tu Adamov s cedulí na vjezdu Dadamov 😀
U Prahy je vesnice a na jednom konci byla cedule Podolánka a na druhém Podolánky.
Jak dlouhé jsou ty úseky a kolik sekund či minut se vyšší rychlostí ušetřilo?
To by mě taky zajímalo
Tak jsem se podíval do jízdního řádu, všechny tři úseky jsou shodně 10 kilometrů dlouhé
Mám nějaká konkrétní čísla bohužel pouze k úseku Brno hl.n. – Žďár nad Sázavou pro 680-ku – viz níže:
Úseky:
28% délky – V (160 km/h)
6,20% délky – V (155 km/h)
17,11% délky – V (150 km/h)
48,60% délky – V (140 km/h)
Bohužel to ale není tak, že by bylo celých 28% délky 160, za ním celých 6% délky 155 atd, ale je to kousek tak a kousek tak.
Proč vlastně běžně Pendolino nejezdí do Brna?
Jezdívalo na Ex3, ale lidi na palubě prý mívali mořskou nemoc z naklápění…
Jezdívalo do Bratislavy jako Slovenská Střela, někdy kolem r. 2008, přesně si to nepamatuji.
No jezdivalo i do Vidne, jezdil jsem s nim a naklapeni bylo super,… byl to nejrychlejsi spoj z Prahy do Brna…
„prý“
Hm. Nemoc z toho, že vlastně ten oblouk ani necítíte?
Protože na trase na Ostravu bylo potřeba nasadit něco marketingově silnějšího, do boje s konkurencí. Pak je taky otázka „trasa do Brna“ – ona je to zejména trasa do Budapešti nebo Vídně a na to je 7 pendolin málo (aby se vytvořil nějaký systém).
Konkurence ještě tím tuplem, že Pendolino jezdí do Ostravy od doby, kdy Jančurovy lokomotivy ještě byly v Itálii… 🙂
tehdy jezdilo i do Brna, jak přišly žlutoválčky, tak z brna zmizely
Do Vídně by to asi nešlo, tam jsou nasmlouvány RJ, ale na metropolitany do Uher by je nasadit mohli.
Uhry patří tam, kam svatá římská říše národa německého jehož součástí byla i koruna česká přijatá v léno od císaře českým králem. Tedy do historie.
Ostatně stejně jako Čechy, že? 🙂 Ale jako krátké souhrnné označení Slovenska a Maďarska. Zejména vhodné vůči turbo Slovákům, co překročí hranice a už sú v Čechách.
Ale oni jsou fakt v Čechách .. souhrnně se slovem Čechy označují všechny bývalé země kralovství Českého už několik set let ..
To opravdu neoznačují.
Máte pravdu, když souhrn, tak Země koruny české
Ty oběhy jsou v pohodě. Každý den jedno 🙂
„V minulosti byla na trati mezi Kolínem a Brnem nejvyšší rychlost 100 km/h“.
Uz několik desítek let je povolena rychlost 120 km/h z Kolína do Kutné Hory.
U Sázavy u Žďáru je v jedné koleji 110 km/h tady dost dlouho.
A není těch 120 jen mezi oblouky před stanicemi? Pak by to bylo jen propagačních 4,5 km.
Lepší reálných 4,5 Km na rovince za Kolínem, než opravdu propagačních 500 metru mezi Okrouhlici a HB, kde je 100/105/120.
To je tam jen čisté kvůli novinovému titulku “trať prošla modernizaci na 120 Km/h”
To se na to přišlo až dnes? Že Pendolino je vhodné do zatáček?
„zatáček“…
Představte si nebo ne, ale ten vlak opravdu zatáčí. Neobloukuje…
Kopíruje oblouk neboli jízda do oblouku
Ano no, tomu se přesně říká zatáčet.
Nikoliv. Zatáčet se říká tomu, když zatočíte volantem či řídítky a zvolíte jízdu do zatáčky.
Vlak projíždí obloukem.
A auto projíždí čím?
Stejně jako vlak obloukem i zatáčkou.
Oblouk je ideální popis trajektorie, zatáčka úsek vytyčený k pohybu změny azimutu dopředného směru čili realizovaný zatáčením.
Pojem „zatáčka“ se ale v odborné železniční terminologii nepoužívá, ať se vám to líbí nebo ne. V dokumentaci k trati máte „začátek oblouku / střed oblouku / konec oblouku“, „protisměrné oblouky“, „poloměr oblouku“, „převýšení v oblouku“ atd., studenti řeší „průjezd vozidla obloukem“, jiní zase „vytyčují oblouk navrhované tratě“, máme „obloukové výhybky“… „Zatáčku“ tam nikde nenajdete. Nebo pokud někde v odborné žel. literatuře na pojem „zatáčka“ narazíte, tak bych poprosil o odkaz. (za odbornou literatutu nepovažuji diskusi na žel. fóru, jestli se říká oblouk nebo zatáčka, ani zprávu z místního tisku „v zatáčce pod kostelem projela lokomotiva s cestujícími semafor s… Číst vice »
Použití pojmu „odborná železniční literatura“ v tomto kontextu je typický příklad snahy neřešit podstatu tématu – faul „argumentum ad auctoritas“ – papouškujete „literaturu“ bez skutečného porozumění tématu. – Vše, co jste vyjmenoval, používá projektovaný, tedy teoretický průběh směrového řešení osy koleje. Matematický popis projektovaného směrového řešení skutečně pojmově seskládá z pojmů „přímá kolej“ a „kolejový oblouk“, který se dále dělí na „přechodnice“ a „kružnicovou část“. – Co si ale neuvědomujete, je, že reálný pohyb kolejového vozidla v jeho inerciální soustavě se neděje po matematicky projektované dráze, ale jinudy. V inerciální soustavě vlak, veden kolejnicemi, chaoticky mění směr. Převažující vektor pohybu… Číst vice »
Napsal jste to hodně dlouhé, prošpikoval odbornými termíny, přihodil nějakou tu invektivu, ale myslím, že jste nikoho nepřesvědčil, že máte pravdu.
Oblouk je projektovaný prvek směrového řešení koleje, ideální pro průjezd, skládá se z přechodnic a kružnicových částí.
V realitě je tam z hlediska pohybu cestujícího v prostoru zatáčka, protože podvozky se, vedeny kolejnicemi, otáčejí, čímž vychylují celou vozovou skříň z přímé trajektorie, a ta tak zatáčí. A ta vozová skříň se po obloukové dráze pohybuje opět pouze v ideálním případě, ve skutečnosti dochází ke stranovému posunu jak skříně vozu, tak podvozků, tak celého svršku, a výsledkem je nepravidelný tvar pohybu, který lze definovat pouze obecně jako stranovou změnu trajektorie – zatáčení.
Bych teda řekl, že vlak nezatáčí, furt to smaží po glajzách
A jak se to vylučuje se zatáčením?
Pravověrné železničáře trefí šlak, protože u nich se používá pouze termín „jízda v oblouku“.
Ale už jim nedojde, že „jízda v oblouku“ vede k vyšetřování pohybu vozidla relativně vůči teoretickému průběhu osy koleje, zatímco z hlediska inerciálního systému vlak zatáčí.
Což nic nemění na tom, že projíždí obloukem.
A auto jede po silnici. A na té silnici mohou být vyjeté koleje a auto jet v nich. Principiální rozdíl v tomto nebude…
Nabízím smír: od teď budeme říkat, že vlak obloučí…
Odbočka: kdysi byla mnohaletá diskuse na téma „gól do vinglu“ vs. „Branka byla dosažena míčem u spojnice břevna a tyče“
škoda, že to neplánují…Alespoň by se mohli pochlubit časem, za jaký to Pendolino zvládlo..
kolik tipujete?
2:45 z vágusonu na rolu, do Kéniku za 2:30, takže vpodstatě předvýlukové časy, když uvážíme, že v Kéniku by asi vystoupilo dost kaštanů. Na Metropolitany by bylo nasazení klopidel víc než vhodné. Ale Černá díra na boj o klienty rezignovala.
Odhad dobrý, kontext špatný.
Railjet dneska jede Brno – Praha-Holešovice přes Tišnov bez zastavení a vaty 2:51 min a zrekonstruováno je cirka 50 % tratě Brno – Kolín. To znamená, že po kompletní rekonstrukci by ta doba měla být minimálně ještě o takových 5 minut lepší, čili cirka 2:46 pro klasiku nebo lépe.
A Pendolino má mít mezi Brnem a Kolínem o 7 minut kratší jízdní dobu než klasika po ukončení upgradu, takže někde na úrovni 2:39 min. bez zastavení a vaty – spíš ještě méně.
Uvidí se jak to celé nakonec dopadne, sám jsem na to zvědavý…
Tak to koukám, že mi moje simulace v podstatě vychází. 🙂
Akorát, že v době „necovidové“ by kapacita 331 místo k sezení nestačila … i tak se tam často jezdí na stojáka, na rozdíl od klasických vozů není v Pendolinech dostatek místa pro zavazadla … do poličky se nevejde předmět vyšší než 25 cm – banánová krabice – kufr tam nenacpete. Pod sedačkami taky místo není …
Co furt s těma zavazadlama máte? Jsou tam na to police. 🙂