Pardubický kraj chce při opravách mostů vyzkoušet lepené lamelové dřevo
Využití dřeva při stavbě mostu. Foto: ČZU
Využití dřeva má snížit uhlíkovou zátěž mostního stavitelství.
Využití dřeva má snížit uhlíkovou zátěž mostního stavitelství.
Si predstavujem, ako pri každej povodni ten potok stúpne, olíže spodok konštrukcie a vyplaví z neho časť impregnácie, čo životu v potoku asi príliš neprospeje. (A životnosti nosnej konštrukcie to asi tiež neprospeje.)
Tak lze očekávat že základním úkolem té impregnace bylo chránit dřevo před nasáknutím/poškozením vodou/vlhkem… jinak by už při stavbě vznikaly problémy s betonováním… Otázkou je jak moc dobře se jim to daří. Bude to určitě vrcholná chemie, takže je otázka jak to vůbec s tou ekologičností bude (takový azbest přece byl taky krásný přírodní materiál, a dneska největší zlo…). Podle mně je evidentní motiv – snížení obsahu železa/zvýšení obsahu dřeva = snížení nákladu na povolenky… aneb, jak cena povolenek ovlivňuje skoro všechno.., a to je přitom číslo stanovené arbitrárně, to není žádný výsledek nějakého přírodního zákona nebo matematické věty… Docela… Číst vice »
Nic proti, ale vydrží to?
Jéžišmarjá!!
Dřevěný most? Ten pokrok! Kdy se to zastaví?
Asi došlo železo…
Bude ho méně. Například reko. části úseku Svit – Štrba se prodlouží právě kvůli chybějícímu železu o řadu měsíců.
Tak u tohodle typu konstrukce bych 100 let životnosti nečekal odhaduji maximálně 50 let, nejhorší budou místa okolo ložisek, kde se bude usazovat nepořádek, a tím i velká vlhkost.
Na lávky na cyklostezkách to asi fungovat bude.
A 50 let nejsou desítky let?
nebude . 1,2 km dloha cyklostezka – idiotsky zakoncena ceduli ,,slez z kola,, , tak jak to umeji architekti projektanti autisti – , je ve pulce vybavena mostem. Fe konstrukce po 10 letech orezla protože údržba =0 , a lepene drevene hranoly pouzite v tomto pripade jako pojezdova vrstva z 80%povymenovane , hnije to pred ocima. pokud z toho bude konstrukce , bude to uchraneno pred sluncem , vodou , ale v mistech ukotveni vlhkost bude. a zadna chemie( ktera tu uhlikovou stopu zase vrati tam kde by byl most betonovy) tomu nezabrani. v dobe kdy zlo bylo na zapade… Číst vice »
Bez chemie to nepůjde, jinak to vydrží i míň než těch 30 let.
Uhlíkovou stopu neřeším, to je jen stupidní ekomantra.
A pokud je nutné na to plundrovat lesy v zahraničí, tak s tím nesouhlasím taky, ale myslím si, že smrk se použít dá, právě jen s chemií.
Opravdu je nezbytné řešit uhlíkovou stopu u věci, která má životnost desítky let? My se do toho zeleného marastu potápíme čím dál víc, už asi není cesty zpět…
Řeší se i uhlíková stopa u chovu krav.
Ovšem u železobetonové patky větrné elekrátny se to neřeší, přestože se po 15 letech opustí a staví se nová a větší, pro větší vrtuli. ŽB most vydrží 100 let, když se to neošidí.
U chovu krav se řeší spíš metanová a amoniaková stopa, než uhlíková.
Intenzivní chov krav je totiž narozdíl od kontrukce mostků dost zásadní enviromentální problém.
Tedy samozřejě v metanu a amoniaku je uhlík taky, akorát to nejsou ty sloučeniny, o kterých se obvykle bavíme pod pojmem „uhlíková stopa“ – tam obvykle řešíme anorganickou chemii.
Amoniak = NH3, uhlík tam nevidím;-)
Mea culpa
Pokud by byly kravíny stavěny z lepeného lamelového dřeva, jako ten pokusný pardubický mostek, tak by u toho snad mohly platit ty samé argumenty.
Co se týká hovězího masa, můžou si uvědomělí bojovníci udělat svíčkovou třeba z červů.
To by ale zřejmě byl úplně jiný, než enviromentální, problém…
Neříkej dvakrát…
Akorát netuší, čím chtějí ekologisti hnojit, když přírodní hnojivo je fuj a umělé taky…
Já bych jim dal tu svíčkovou z červů a potom fofrem poslal (dle rozdělovníku) na příslušné pole.
když netušíte , tak nepodsouvejte své iracionální bláboly
Zdá se, že většina Čechů jsou „uvědomělí bojovníci“, protože spotřeba hovězího klesla za 20 let skoro na polovinu (ach, kolik lidí dnes musí trpět bez svíčkové!)
Ještě jeden takový pokles a svět bude víc v pořádku.
Omluva:
za 20 let klesla spotřeba hovězího o třetinu, za 30 let o víc než polovinu.
Zato populace Země stále úspěšně narůstá… konečně by se bylo potřeba na to zaměřit! Co vám pomůže snížit průměrnou spotřebu hovězího třeba na třetinu, když se vám mezitím populace rozroste čtyřikrát??
Až masivně začne tát permafrost tak si na kravské prdy nikdo nevzpomene.
Už začal a docela masivně.
Ano, před nějakými 15.000 léty, kdy byl permafrost i tady v ČR, na úpatí pevninských ledovců tyčících se do kilometrové výšky u hranic s Polskem.
Dodnes se přesně neví, proč se globálně oteplilo, jen že to šlo překvapivě rychle, necelá 2 století.
To není zlehčování, jen příměr k tomu, co se v minulosti dělo.
Samozřejmě, že se ví, proč se oteplilo, akorát se o to musíte zajímat, na Neviditelném psovi vám to neřeknou.
On se metan tvoří úplně všude, jen se to donedávna neřešilo. A dost dobře se nedá tvrdit, že by stačilo ochladit deštný prales…
https://www.osel.cz/9694-amazonske-luzni-lesy-produkuji-tolik-metanu-jako-vsechny-oceany-dohromady.html
Dobře, ale myšleno je tím to samé – emise skleníkových plynů (přesněji těch co vyvolávají/zhoršují skleníkový efekt).
Docela by mně zajímalo, v jaké kategorii odpadu jsou zařazeny vrtule tzv. zeleného zdroje energie a jak „jednoduše a levně a ekologicky“ se likvidují.
Zaznamenal jsem TV pořad o poškozené elektrárně, kde zbytky zlomené vrtule visely delší dobu bezvládně na stožáru a úlomky laminátu po celou dobu kontaminovaly pole a lesy v širokém okolí. Co taková situace znamená pro ekologické zemědělství, není třeba dál rozvádět.
broky ze strel mysliveckych pušek kontaminuji olovem pole urodnych poli jiz desitky let. kazdy myslivec vystrili rocne pres 800g olova. statistika. kolik je myslivcu na okrese nbk , kolik km poli , uz se mi nechce hledat . vynasobte 50 lety . taky kontaminace
Užasné, takže zavedení bezolovnatého střeliva vůbec nepomohlo?? Tak to je načase ho okamžitě odvolat!!
A teď k tématu na které odpovídáte, máte nejaké info k recyklaci těch laminátových vrtulí o délce desítky metrů? Já potvrzuji že jsem viděl fotku „skladiště“ v US kde se „nasekané“ na několikametrové díly válely v haldě několik metrů vysoké…
Vůbec bych se nedivil kdyby to měli řešené stejným stylem jako jaderný odpad – „řešení se bude věnovat příští generace“
Je to sklolaminát nebo něco velice podobného. A po 15 letech to má náběžnou hranu zničenou, neboť v atmosféře se nacházejí také kroupy… někdy je odrbaná už po pěti létech a ztrácí účinnost.
https://oze.tzb-info.cz/vetrna-energie/21841-likvidace-a-recyklace-vetrnych-elektraren-na-konci-zivotnosti
A to se tu dříve proháněli evropští zubři, krávy je jen nahradily.
Ano toto je velice přesné, „větrník“ je zelený a tak se postaví klidně v rezervaci, a „díky“ dotační politice se hned po uplynutí dotační periody (když už by dál musel fungovat „jen“ komerčně) zbourá a staví se nový (ano, silnější ale ten se mohl stavět jinde a stávající stále ještě fungoval).
Jestli máme řešit už i prdění krav tak by bylo potřeba se na prvním místě zaměřit na absolutně nejvíc poškozující věc na světě – přemnožení druhu Homo sapiens!
No jo. To je dáno tím, že politici neposlouchají odborníky a řeší jen ideologickou stránku věci.
Co na to houby a hmyzáci?
Dokud to bude pod nátěrem, tak nějaký ten sajrajt proti hmyzu a houbě se vodou nevyplaví.
v laboratornich podminkach . hniloba , houby , za 10 let zacnou byt mista styku s patkou, podlozim , mista kde bude zatekat napadena . nater se oloupe , impregnace degraduje , hnilobe neprekazeji ani penetracni materialy s chromem. v miste styku vytvori vrstvu z artrofovanych tkani aby jedovaty chrom , mimochodem v case se vyplavujici do okoli a napr brukvovite rostliny ho ochotne absorbuji a jejich potomci jsou vybaveni novotvary prave v souvislosti s pouzitym prostredkem , aby jedovaty chrom izolovala od vitalniho jadra a mohla degradovat buňku po buňce dřevní hmotu. a to že impregnace není 100%v objemu… Číst vice »
Ony ty místa styku bude nutné udělat na nějakých ocelových patkách, viz i různé pergoly a podobně. Netvrdím, že toto řešení bude mít absolutní účinek, ale přispěje k prodloužení životnosti.
Impregnace není 100%, proto předpokládám, že se budou lepit prkna, která se dají proimpregnovat lépe než trám. Viz i pražce.
Jaké jsou to sajrajty ty impregnace jsem nestudoval, divím se ale, že ekologové kvůli tomu neřvou jako pomatení. Aby to nebylo ve stylu prohlášení „Zabij bobra – zachráníš strom.“
Tak asi je dobré že se to v poloprovozních podmínkách zkouší, jen aby mezitím zelení to neprohlásili za „vyřešené“ aniž by se potvrdilo kolik to vydrží a co to bude stát (postavit+opravovat/udržovat) až na to nebudou dotace…
Ano, taky předpokládám, že se ověří celý životní cyklus dřevěného mostu s pořádnou impregnací.
Předpokládám, že ta impregnace nebude založena na kreozotu (pražce), ale stejně i podle příspěvků od adamgolias má pocit, že vysloužilý dřevěný most taky bude nebezpečný odpad.
Chemický nástřik je samozřejmě z výroby bez emisí a životnost mostu je stejná, jako by byl betonový či ocelový. Jo aha, nástřik je z Číny a most opraví někdo jiný až tady nebudem. Tak jo. Neříkám, že to nejde, jen si myslím, že se beton a ocel nezačaly používat bezdůvodně.
Ano funguje tam tahle metoda, je to eko, ale je s tym spojen i system pravdelne udrzby v danych krajinach ? Bude udrzba i tady? Uprimne pochybuji.
Při údržbě se politici nemůžou přece vyfotit. Politicky Paolo, myslete politicky.
jde o ověřenou metodu
Možná, že když je to schované pod vozovkou a není přímo napospas povětrnostním vlivům, tak to vydrží.
Ale stejnou metodou metodou postavili na cyklostezce tyto mosty https://mapy.cz/turisticka?pano=1&pid=46509436&newest=1&yaw=4.136&fov=0.549&pitch=0.119&x=18.7198086&y=49.5492686&z=19 a po pár letech je už vidět hniloba.
Takhle otevřený most bez nějakého krytí proti dešti vydrží tak 10 let. Aby to vydrželo déle je třeba mostu udělat střechu cca takhle: https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=1833958&gallery=1&x=16.3102862&y=49.4489619&z=16
https://mapy.cz/s/gulunamede
a to myslite ze pod mostem , tam kde budou tyto konstrukcni prvky pouzity neni vlhko? mnohdy je umisteni na desti vhodnejsi . naprsi , oschne , ale pod mostem? tam je 365 dnu vlhko. idealni prostredi pro houby a hnilobu. .
Budu se muset cvičně pod takový most podívat, předpokládám, že hlavní nosná konstrukce je zakryta prkny, které se dají vyměnit, když shnijí.
No to je ono. Uhlíková stopa výroby toho karbolínu, čím se to bude muset co pár let natírat, bude za dobu životnosti mostu mnohokrát větší než cementu a ocele co by na to padly normálně. No jo…
Prapředkové by měli radost…
Že to s tím dřevem bude lehčí? Tak hlavně nezapomenout včas přivézt šmeknfošny!