Pardubická dopravní fakulta otevírá zájemcům nový studijní program zaměřený na dopravní techniku
Experimentální kolejové vozidlo na mladějovské dráze. Foto: DFJP
Nový bakalářský a navazující magisterský studijní program „Dopravní technika“ bude možné studovat na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice od
UPCE je skvělá škola, a DFJP skvělá fakulta. Jen je škoda že tvář školy kazí události jako pseudodocent Kleprlík, který se nestydí na studenty hulákat, nebo svým neoblíbeným schválně dávat těžší otázky u zkoušky. Tihle lidé na VŠ nemají co dělat, a byť je jeden, tvář školy kazí hodně.
Kleprlík byl v pohodě. A nemyslím si, že je to pseudodocent. Mnohem hůř na tom jsou podvodníci Černý a Doleček, kteří byli vyhozeni.
Nebo Soušek. Ten arogantní cápek ani neumí učit. Měli jsme ho na krizové systémy a z osmi přednášek měl jen dvě. Na první nám ukazoval přejeté klokany z jeho dovolené v Austrálii, na druhé nám ukázal knížku, ze které nás chtěl vyzkoušet.
Jsem absolventem DFJP a jsem za to rád, protože zaměstnavatelé dávají přednost absolventům DFJP před FD ČVUT. Ten docent Kleprlík je cholerik, podobně jako docent Široký, který je ještě dost náladový. Docent Soušek nepotřebuje komentář, s tou sporadickou účastí na výuce je na tom podobně docent Drahotský. Kolegové brečeli, když na bakalářsku nebo diplomku dostali inženýry Nachtigalla nebo Šourka, protože ti se studentům nevěnovali. Naopak pochválit musím docenty Bulíčka a Drdlu, kteří jak vedení bakalářek a diplomek měli výborný, tak i jejich výuka byla výborná, protože bylo vidět, že se snaží a pro studenty by se rozkrájeli. Ale i další… Číst vice »
Bulíček je fakt bedna. Někdy mi ho bylo líto, jak se pořád dře a uznání žádné, ale on je takový člověk, který si svou povahou přirozený respekt nezíská. Ale já jsem ho měl docela v oblibě.
Soušek, Šourek, i Nachtigall byli skvělý. Se všemi třemi mám jen dobré zkušenosti, nikdy žádný problém, i když byly v něčem flegmatičtí, pořád to byli féroví lidé schopní předat vědomosti. Široký je arogantní hlupák, k tomu víc netřeba dodávat. Kleprlík je skutečně zlý a škodlivý člověk, který promítá osobní nepřátelství do známek, na studenty řve, shazuje je před ostatními, je to ubohý malý muž, který je naštěstí většině jen pro smích.
No právě, Nachtigall a Šourek byli při vedení bakalářek a diplomek moc flegmatičtí, absolventi by mohli vyprávět, že jejich vedení bylo za trest.
Věř že vím o čem mluvím, BP a DP jsou o aktivitě studenta, a tihle dva dávají možnost vlastní aktivitu projevit (ano, někomu to nemusí vyhovovat). Pořád je ale možnost projevit vlastní názor mnohem lepší než například zmíněný agresivní blázen Kleprlík, který si plete práci studenta s jeho vlastní…a fakt nechceš mít v práci jeho otisk 😀
Měl jsem tu čest vystudovat 2004-2009 a od té doby si o obtížnosti VŠ myslím své – poslední 2 roky na gymplu daly zabrat víc než celá dopravka, kde jsem měl pořád prospěchové stipendium a na konci červený diplom. A to si nemůžu odpustit poznámku, že spolu s chemčárnou je dopravka v Pardubicích ještě ta „nejobtížnější“, zbytek je už naprostá parodie na vzdělání.
U doc. Kouta to bylo taky v pohodě? Případně, co jsi u něj měl zapsáno?
Který obor jsi vystudoval? A co třeba dopravka na ČVUT?
Dopravka na ČVUT je neporovnatelně náročnější (vlastní zkušenost). I když se tam učí hodně nevyužitelných předmětů, tak v žádném případě to není nějaká dávačka
Takže jsi přešel z Pardubic do Prahy?
Pardubice mají modernější školu, s větším množstvím užitečných předmětů. Zda je studium dávačka je otázka, v prváku vyletělo hodně lidí, a tvrdit že pokud něco udělá hodně lidí tak je to parodie na vzdělání, je dost hloupé. Pardubice udělá třeba víc lidí, protože mají víc užitečných předmětů než ČVUT. Jak jsem říkal, škoda že to kazí malé šedé vši jako Kleprlík.
FD ČVUT, The one and only
No, právě s dvojicí kolejnice – kolo tu již dlouho nevystačíme, přeci jen tu jsou lineární elektromotory (monorail) a za oponou technologie, které si v UPA asi nedokáží vůbec představit. Právě představivost a ochota zkoumat hraniční jevy vede k průlomům, jinak půjde jen o paběrkování na stávající kolejové technologii. Navíc koleje a kola jsou Fe slitiny a recyklované z hutí není právě to ořechové, to při ubývajících přírodních zdrojích Fe. Perspektiva výzkumu a aplikace (elektro)magnetismu v dopravě je tím, co by na DF UPA měli cílevědomě začít zkoumat a osvojit si.
A já měl za to, že jádra elektromagnetů (včetně těch v lineárních elektromotorech) se stále dělají ze slitin železa.
Jen se zeptám – Vy věříte na hyperloop? 🙂
„recyklované z hutí není právě to ořechové“
Pán je homeopatik? Železný šrot si opravdu nepamatuje svůj původní účel a po roztavení se nesnaží zůstat kolejnící, když se vyrábí ocel pro kolo.
“ s dvojicí kolejnice – kolo tu již dlouho nevystačíme,“
Myslíte něco, čemu stačí jenom „nádraží“, nepotřebuje to ani jízdní dráhu na celou cestu, umí to překonat i moře, aniž by to potřebovalo podmořský tunel? Tak to by tady bylo, je to tenhle obor: https://www.vutbr.cz/studenti/programy/obor/10301?aid_redir=1
Základní výzkum na téma „chování podvozku s jednotlivě hnanými koly“. Aneb „jak donutit 15T nežrat kola a kolejnice“.
K jakým experimentům slouží to vozítko na fotce? Díky.
Prvotně sloužilo k experimentům s řízením podvozků s nezávislým uložením kol (alá tramvaje Škoda 15T), později bylo využito k experimentům s využitím fotovoltaiky k napájení vozidel. Výčet tím pravděpodobně nekončí, ale další informace už nemám.
…jen doplním, že se na něm, pokud vím, zkoušely kromě výše uvedeného i nějaké algoritmy týkající se automatického vedení vlaku…
Třeba k tomu, že si jeho tvůrci asi museli i vyzkoušet udělat něco reálného i vlastníma rukama a ne jen počítat a kreslit to v nějakém grafickém programu na PC – a možnost svézt se pak tím vlastnoručním výrobkem třeba po takové hezké trati, jakou je (nejen) mladějovská úzkokolejka je k tomu jistě výbornou motivací.
V dobách, které už pochopitelně asi nikdo ze současných aktivních inženýrů osobně nemůže pamatovat, bývala taková výchova budoucích konstruktérů vlastní praxí mnohem běžnější záležitostí než teď – jen tenkrát neexistovaly PC, ale používalo se například logaritmických pravítek.
V té doby byl počítač člověk, který počítal všechny takové ty tabulky, nejen logaritmické. A byly v nich chyby. počítač samozřejmě může dostat program ve kterém je chyba, to už je život. Proto se to všecko testuje, certifikuje a proto jsou ty programy tak drahé.