Padla další hranice. Městský elektrobus jezdil 24 hodin v provozu bez nutnosti dobíjet

Elektrobus VDL Citea LF 122. Foto: VDLElektrobus VDL Citea LF 122. Foto: VDL

Rekord v testu MaxiMile Challenge si připsal model VDL Citea LF 122. Se zátěží najezdil 547 km.

48 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Asd

Kolik vlastně ujede normální autobus na jednu nádrž a jak dlouho trvá ji naplnit? Pak by mě zajímalo zdali je běžné aby se na těch busech střídali řidiči? Jinými slovy v jakých turnusech běžně pracují?

Ivo

Až bude baterie deset let stará a bude pár pod nulou, tak ten dojezd bude někde kolem 200km pokud vůbec.

Frantík

Z titulku mě nejdriv napadlo, že se jedná o pražské elektrobusy a že vydržely 24 hodin bez servisu 😀

czhunter

Ono je ve skutečnosti jedno, jestli to teď ujede 500 km nebo 300 km za teploty 30° nebo -10°. Sice tam bylo na září výjimečně teplo, ale ono v Holandsku zas tak často nemrzne (ovšem trávil jsem v Rotterdamu jen jednu zimu, tak mohla být výjimečná) Důležítý je progres, neboli tendence, neboli vývoj. Dnes ten elektrobus ujede 546 km za nějakých podmínek (teplota, rychlost, cena, zastávky). Kolik ujel před 3 lety? Nebo před 5 a před 10 lety? Pokud se to číslo stále citelně zvyšuje, tak to má diesel spočítané – a už se bavíme jen o tom, jestli skončí… Číst vice »

Ivo

Diesel to spočítané nemá, bude v garážích vyrábět elektřinu pro nabíjení těch elektrobusů.

Y.K.

Ale ale…

IBM

10. září – Nizozemsko – 24 hodin.
4. prosince – Praha – ?.

Karl vB.

Zima odstavuje elektrobusy od Solarisu v Oslu, kapacita baterií nestačí.
https://www.cs-dopravak.cz/kapacita-baterii-nestaci-zima-odstavuje-elektrobusy-od-solarisu-v-olsu/

jva

Fakt těch 16,5 tuny (tedy asi 200 osob) byla zátěž, ne celková hmotnost vozu?

mikvok

Máte pravdu, celková hmotnost:
„The LF-122, with a 490 kWh battery pack, was loaded to 16,500 kilograms to simulate a realistic number of passengers.“

https://www.vdlbuscoach.com/en/news/archive/vdl-bus-coach-achieves-maximile-result-with-new-generation-citea

P73

Však tam jsou troleje, proč by tam jezdil elektrobus?

Pavel

Aktualne z Osla (Norsko). V lete dojezd Solarisu 225km. Velka spokojenost. V listopadu teploty okolo nuly a dojezd klesnul na cca 150km. Nyni minus 10 az minus 14. V autobusech bylo stahnuto topeni v prostoru pro cestujici na 13st. Dojezd okolo 100km. Velke problemy na linkach. Autobusy se musi stale vymenovat za nabite.

Jiří Kocurek

Jeden by čekal, že tam bude na vytápění bufík, pro tyhle mrazy. Bufíku je to jedno, ten může jet i na přefiltrovaný olej z friťáku.

Bylo by zajímavé mít porovnání dojezdu s bufíkem, kdy topení neodebírá elektřinu z baterie.

PS: Klima tahá rozdíl 15 ˚C, topení klidně 30 ˚C, což znamená 2x větší tepelný tok pláštěm.

Ivo

Nebude lepší diesel agregát? Vyrobí elektřinu i teplo současně.

Y.K.

Tak já nevím, ale tohle všichni vědí, není to žádné „rychle než to smažou“ tajemství. Jakmile se elektricky topí (nebo klimatizuje) může to sežrat klidně polovinu kapacity baterie. Topení je nesmírně energeticky náročné (což víme i z domova). Spalovací vozidla to obchází jen tím, že jejich neefektivní řetězec vyrábí převážně teplo, jen drobek padne na pohyb a tepla se těžko zbavuje, tak proč tím netopit, že. Takže s tím dopravce určitě počítá, buď tím, že vozu přehazuje za nabité, nebo nabíjí průběžně a nebo topí spalováním (což pravda není CO2 neutrální, ale lze pálit i rostlinný olej a to je… Číst vice »

Konečně

A přesně to chcete. V jedné z nejbohatších zemí na světě se v autobuse klepat zimou ve 13 stupních a přemýšlet jestli dojedete. To i v Albánii mám k autobusům větší důvěru.

Pavel

Ano souhlas. Az na to, ze s tim nas dopravce zrejme nepocital, kdyz se z kopriv tahaji naftaky, aby pomohly. A spousta vykonu je neodjetych. Chyba je i na strane objednatele (Ruter), ktery zakazal nabijecky na konecnych.

Y.K.

Jestli zakázal nabíječky na konečných, tak to ve Skandinávii trochu hlava nebere. Byrokracie se holt najde všude.

Konečně

Norsko je zelené a progresívní, tak můžou jet na kole a užít si tu ekologie. Stejně jako když zrušili elektrické vlaky v režimu ZDO (zbyly jen jeden komerční Os a R) z Narviku na Riksgrensen a nahrazeny byly ničím, ani smradlavým autobusem.

Petr
Mengo

Co vim tak u Norgessu jsme meli Solarisi s naftovym topenim. Topit elektrikou tak by 60 odjel tak jednou. Jinak dojezd bida bez prubezneho nabijeni v pristavu.

Pavel

Jj, my jsme meli predtim VDL taky s naftovym bufikem. Tyto Solarisi uz ho nemaji. Vcera jezdil kazdy druhy sofer v zimni bunde. Asi zacnou marodky 😀

Y.K.

Tak ty bufíky jsou jistě volitelná výbava a kdo holt chce být 100 % bezemisní si s ním nezatopí. 🙂 Měli zavést trolejbus (parciální) a bylo by.

PetrD

rekuperace elektrovozidel vám asi nic neříká

Vojtěch

Z vlastní zkušenosti: V reálném provozu rekuperace stěží pokryje spotřebu pomocných pohonů.

pacicka

A v momentě, kdy přijde zima, linka přestává jezdit v 18 hodin večer….

Jiří Kocurek

Ne nutně, ta baterie potřebuje za provozu chladit, takže v zimě se jen omezí chlazení. To fakt není stará olověná z první světové, jen trochu vylepšená.

Michal Dvořák

Ale lidem uvnitř je potřeba topit…

Lukáš F.

Nešlo by k tomu topení nějak zužitkovat odpadní teplo z baterie a trakční výzbroje?

Tomáš Kowalski

Toho odpadního tepla je oproti spalovacímu motoru velmi málo, kdyby ho bylo dostatek, už dávno odpadním teplem výzbroje topí třeba trolejbusy.

Lukáš F.

Já vím, že ho tolik nebude, ale jelikož má topení tak velký vliv na dojezd, říkám si, že i kdyby to snížilo spotřebu topení třeba o třetinu, mohlo by to být zajímavé.

P_V

Tak se poplácali po ramenou, jak v teple po rovině se strašně dlouhými zastávkami najeli rekord. A teď šup s tím do nějakého kopcovitějšího města, se zastávkami po půl kilometru, bržděním na každém semaforu, a v zimě, kdy se musí topit.

mimochodem

V teple, ale zrejme bez klimosky, o niz v dokumentu neni ani slovo.

Ale o vliv topeni v zime na dojezd bych se nebal. Na to jiz reseni existuje, jmenuje se naftovy bufik a ackoliv spaluje naftu, do emisi z dopravy se nepocita, protoze se prece jezdi na elektriku, to da rozum. 😀

Jiří Kocurek

Tak on ten bufík jede za atmosférického tlaku, takže NOx z něj moc nejde. Nebo topí klimazizace v obráceném režimu, což teda něco vezme.

Jasně, není pro všecky linky a všecky města, ale jestli někdo čekal, že se vývoj baterí nehne a vše zachrání jedině vodík, tak právě dostal kýbl vody na hlavu.

PS: Vyhoda trolejbusu: Nafťák se cestou z kopce naftu nevyrábí, trolejbus elektřinu ano. Nějak se na to zapomíná.

Ivo

Tak si říkám kde v tom Nizozemsku postaví ty kopce?

Karl vB.

Třeba takové Blansko, nebo Třebíč,,,,

Jan T.

500 kilometrů stačí i na leckteré dálkové a příměstské linky. Pak stačí když se dobije 80% za půl hodiny a může jezdit trasu zpět. Pro městské použití pak bohatě stačí jezdit celodenní linku a přes noc nabíjet pomalejším tempem. Zajímavé to je u parciálních trolejbusů, které mají zadrátováno čtvrtinu až polovinu trasy. To už je dost velký úsek, že se baterie stačí doplňovat během jízdy a stačí menší kapacita. Například ze zkušebních jízd linky 58 v Praze je známo, že po příjezdu na Palmovku má trolejbus často plnou baterii a nepotřebuje dobíjet, může mít obratový čas stejný jako klasický autobus.… Číst vice »

Jindra

Opravte mě, jestli se pletu, ale 80% z 490kWh je 392kWh. Nabít to za půl hodiny znamená příkon (bez ztrát) 784kW. Což znamená že celý Temelín by zvládl nabíjet cca 3 takové autobusy tímto výkonem

PetrD

až na to že Temellín má výkon 2080MW a né 2080kW.
Takže chybí 3 nuly => 3000 autobusů současně.

Obdobně můžeme polemizovat o současně puštěných rychlovarných konvicích(2kW). Temelín jich zvládne „jenom“ 100 000 v jeden čas.

Peter

Áno, môžeme o tom diskutovať, ale to všetko čo o tom môžeme robiť (povedané klasikom)

PetrD

nula utekla, mělo být 1000 000 samozřejmě.

Jiří Kocurek

Počty opravili jiní, vážně vás netrklo, že vám vychází 1 Temelín = 1 lokomotiva?

Stačí aby nabíječka uměla pracovat s informací „kolik a do kdy“, noční proud a HDO spínač nejsou nic nedosažitelného.

V případě dobíjení flotily v garážích jste velkoodběr. Tam se to dá řídit ještě přesněji než vypni-zapni.

Jinak co se dostavby Temelína týká, tak ano, uran máme, pobřeží ani Alpy nikoliv. Lepší než fedrovat 40 tun hnědého uhlí za hodinu.

Michal Bartoníček

Určitě je to průlom, to bezpochyby. A testování nějak začít musí. Takže předpokládám, že další fází bude testování jízdy a výdrže baterie během zimy, kdy je nutné topit.

Jiří Kocurek

Má to bufík, nebo to nemá bufik? Stačí použít LTO jak do 810 a můžete vykázat (lokálně) bezemisní pohon.

Bob

Kdyby to mělo bufík, nemohli by tvrdit, že je to bezemisní, ne? Protože by se v bufíku pálila nafta. Takže to imo bufík určitě nemá. V každém případě dojezd busu 500+ už je sakra pokrok, tleskám. Pro MHD myslím v pohodě dostačující, pro dálkovku samozřejmě nikoli, tam holt musí zůstat nafta.

Lukáš F.

Záleží, jaká dálkovka. Třeba na Praha-Brno by to stačilo.

Bob

Dálkovkou určitě nemyslím lokální trasu 200km, ale třeba 1000km. Ty různý Flixbusy a Jančurové a další co jezdí po Evropě. To jsou pro mě dálkovky. A tam je malý dojezd nemyslitelný a zdržení nabíjením taky. Pokud by tedy to nabíjení nebylo nějaké turbo na 10 minut, ale tam je to zase problém životnosti baterek, příkonu a infrastruktury – aspoň zatím.

czhunter

Myslím že by to mohli tvrdit – protože spotřeba topení/klimatizace se do tabulkové spotřeby na 100 km nepočítá.

Osobní auta (i spalovací, i elektrická) když dělají testy WLTP (spotřeba/dojezd), tak je taky dělají s vypnutou klimatizací a topením.