Opravou zubačky to nekončí. Přeshraniční trať do Polska čeká další rekonstrukce
Slavnostní otevření zubačky po opravě 6.11. 2025. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Jasno zatím není o instalaci ETCS na unikátní trať.
Jasno zatím není o instalaci ETCS na unikátní trať.
No zrovna do Týna nad Vltavou si myslím že je to luxus dávat to ETCS už x let tam jezdí jen výletní vlaky a sem tam někdy náklad pro uhelný sklady. A taky si myslím že třeba instalovat nové světelné návěstidla je už totální plítváni penězi. Na co vždy stejné když odjíždí ňjaký vlak z Týna nad Vltavou tak dává vlakvedoucí telefonicky odhlášku do dirigující stanice. Tak že ty světelný návěstidla si sem tam někdy zanikají odjezd a sem tam někdy posun povolen ale stejně všechno řídí dispečer z íčenic. Tak že na co takové investice nechápu.
Může prosím někdo neznalému říci, zda se bude instalovat ETCS do Rakušanek?
Úplně jsem nepochopil, jestli (a na kdy) se teda DOZ Tanvald – Harrachov chystá nebo ne.
Správcem infrstruktury na polské straně je Dolnośląska Służba Dróg i Kolei
(DSDiK), nikoli PKP PLK. https://dsdik.wroc.pl/koleje/wykaz-linii-kolejowych
SŽ zase řeší problém kde není. Umístnění balíz na ozubnici je mnojo let aplikováno v Ch na tratích s ozubnicí a rozchpdu 1000 mm.
Na ozubnicových tratích v CH jsou balízy umístěny vedle ozubnice. Třeba na Zentralbahn je to vpravo při jízdě od Lucernu (Bergfahrt). Ozubnicová vozidla nejsou nijak interoperabilní a jsou nesymetrická – mají Bergseite a Talseite. Na normálně rozchodných adhezních tratích jsou balízy umístěny v ose koleje. Vozidla se totiž mohou poměrně nekontrolovatelně otáčet (napadá mne třeba odklon Praha Libeň – Malešice – Běchovice). A do které kategorie patří kořenovská trať? Sice je tam ozubnice používaná k nostalgickému provozu, ovšem normální provoz zajišťují adhezní vozidla, která zajíždějí i dost daleko na normální adhezní síť. Jak by tedy tato vozidla měla mít umístěný… Číst vice »
Jen doplním.
Co jsem slyšel, tak se zjistilo, že na normální trati vadí i složené kolejnice v blízkosti balízy, že to negativně ovlivňuje komunikaci mezi balízou a BTM.
Takže řešení je asi jen v umístění balíz v dostatečné vdálenosti mimo ozubnicové úseky, což bude třeba problém pro dopravnu Dolní Polubný.
Tvl to je šaškec…a zároveň ta nejlepší reklama na individuální automobilismus. Na té trati každý rok min. jeden kvartál výluka, někdy i dva, pak to chvíli jezdí…a pak zase dva kvartály výluka. Já už to vzdal před lety takže do Jizerek jedině autem.
Cože?kvartál?a že tam jezdím bezmála 35 let a nepamatuju žádnou výluku takového rozsahu👍
A ta velká rekonstrukce Liberec – Tanvald přibližně kolem roku 2010, kdy se zapomnělo třeba na rekonstrukci některých tunelů. To nebyla výluka takového rozsahu?
Asi tím byla myšlena výluka zubačky. Pokud tam jezdí od Železného Brodu, výluka z Liberce do Tanvaldu na jeho trase nebyla.
Neplanuje se rovnou elektrizace z Polska? At alespon do Korenova muzou vlaky zajizdet?
Jinými slovy, to co za 1. republiky bylo. Já bych jí protáhl až do Liberce – tam je jen otázka adhezních elektrických jednotek pro zubačku a peněz. Určitě by to z hlediska ekologie bylo pro hory dobré.
Nejsem odborník, ale nemají tunely nedostatečný profil pro trolej ?
V Harrachovským tunelu už trolej byla, ale i tak si myslím, že vaše pochybnosti jsou oprávněné, že se používají širší pantografy.
Ale taky v tý troleji bylo (výrazně) vyšší napětí, než by přicházelo v úvahu nyní, takže by to takový problém být nemusel…
Toť otázka jestli by to nebyl problém, protože tehdá mohla být trolej i o něco níže, průjezdný průřez GB je nižší.
Původně bylo v troleji napětí 15 kV, teď by to bylo 25 kV.
No… Poláci by tam mohli zatáhnout 3kV ss. To jsou ty výjimky z pravidel… 🙂 .
Nepoužívají. Jsou stále stejné, 1900 mm.
Jakože tenhle stroj: https://de.wikipedia.org/wiki/DR-Baureihe_ET_89 už mět šířku pantografu 1900 mm už tehdá?
Připouštím, že je to možné.
A nebyla jen trolej jen do kořenova?😉
Byla. A procházela právě Harrachovským tunelem…
Tunely na úseku Kořenov – Tanvald (a dále) profil na trolej mít zřejmě nebudou, ikdyž, kdo ví…
Vím že Liberecký, kraj chce aby se to elektrifikováno prostou elektrizací, stejně jako z Liberce na Frýdlant. Tak uvidíme jak daleko se ty plány dostanou, pravda že zadratovat Liberecko by mohli, na těchto tratích jezdí vlaky klidně i co půl hodiny.
Tak tady už ta elektrizace musí být jedině prostá, teď tam proběhlo tolik výluk s modernizacemi, že všechno kromě trolejí už je vyřešeno 🙂
Foto č. 8 ukazuje názorně jakoukoli ztrátu koncepčního myšlení SŽ (necháme přejezdy jak jsou)… letos dolnolučanský tunel, zavřeme na půl roku trať, a přitom víme že hornotanvaldský tunel na vyloučeném úseku potřebuje opravu.
nelze ztratit něco, co nemáte. lepší milovat a ztratit, než…
to že nelze ztratit koncepční myšlení jsem mylel směrem k dobré správě, ne k miroslavovi, kdyby to někomu uniklo…
Jednou osobou, která takto koncepčně myslí je ředitelka Kosinová zmíněna v článku. Brzda modernizace a koncepčního myšlení
A co takhle se zaptat na to, zda SŽ dostala peníze na ZZ (obecně)?
Pak ale je třeba raději neudělat ty přejezdy jinde, ale udělat je teda tady, když už to je zavřené… rozhodně by bylo lepší udělat zabzař zde, než třeba do Týna nad Vltavou.
Co máte proti ETCS do Týna n/Vlt. Zcela jistě je tím nejlepším úsekem pro KPI vedení SŽ – vykazuje nejméně tripů:-).