Obrazem: Fantova budova ukázala skryté klenoty. Tady se Dánové inspirovali, řekl Kupka
Ukrytý znak republiky a úchvatné mozaiky. Fantova budova se otevřela v plném lesku.
Správa železnic (SŽ) slavnostně otevřela zrekonstruované sály severní části Fantovy budovy pražského hlavního nádraží. Rekonstrukce začala v září 2021, vyšla na 304 milionů.
Příští rok by mělo navázat vyhlášení soutěže na zhotovitele rekonstrukce jižní části budovy a horních pater. „Teď se dokončuje projekt před stavebním řízením,“ uvedl pro Zdopravy.cz ředitel SŽ Jiří Svoboda. Věří, že budova bude pulsujícím srdcem nádraží.
V rozsáhlých sálech vzniknou konferenční prostory, které chce kromě SŽ využívat i ministerstvo dopravy na kulturní a společenské akce, aby si nemuselo pronajímat například hotely.
Zároveň probíhá soutěž na provozovatele nové kavárny, ta bude přístupná z centrální části stanice i z 1. nástupiště. Sloupový sál bude plnit i funkci business lounge.
V nejsevernější části 200 metrů dlouhé budovy je VIP salónek pro 12 osob, ten chce SŽ pronajímat soukromým subjektům. První zájemci už ho mají podle Svobody zarezervovaný. Druhý „prezidentský“ salonek v jižní části budovy je v majetku Českých drah.
Prostory se také už brzy otevřou široké veřejnosti. V novém roce si je lidé budou moci projít na komentovaných prohlídkách, SŽ pracuje na spuštění rezervačního systému.
Rekonstrukce fasády proběhla už v letech 2019 až 2022. Nyní se opravily interiéry, došlo k obnově maleb, repasí oken a dveří a k restaurátorskému průzkumu zlaceného znaku první republiky.
Ten byl ve Fantově sále zakryt nepůvodními nátěry, vznikl v roce 1918 na počest příjezdu prezidenta T. G. Masaryka do vlasti.
Secesní alegorie i Orient Express
Opraveným prostorám dominuje Sloupový sál vyzdobený kachlemi se secesními motivy podle návrhu samotného architekta Fanty. Jde o opravené původní kusy, znázorňují například alegorie čtvera ročních dob, lovu, rybolovu, či polních a hospodářských prací.
V každém sále je se dá najít symbol okřídleného kola, znaku železnic. Nábytek má evokovat atmosféru jídelních vozů orient expresu.
„Nádraží je branou do Prahy a tyto prostory nabízí to nejkrásnější přivítání,“ řekl při otevření ministr dopravy Martin Kupka. „Je tu vidět obrovský kus práce, je to zároveň dobrá zpráva o SŽ, že je i v čase úspor schopna investovat do opravy památek,“ dodal.
Kupka by si přál, aby z místa vznikl mezinárodní hub, kde se budou setkávat lidé ze všech destinací, do kterých z nádraží odjíždí vlaky.
„Chci, aby z nádraží bylo místo, kde se lidé chtějí setkávat. Není to jen respekt k historii, ale i snaha posunout Česko technologicky,“ řekl Kupka a obrátil se tak současné „kauze“ ohledně soutěžního návrhu na přestavbu nové odbavovací haly.
Žádné Abú Dhabí, Nový Hlavák se inspiroval secesí. Musíme mít odvážné nápady, říká Hřib
Ta je kritizována za údajný orientální vzhled „letiště v Abú Dhabí“. „Zvedněte prosím oči nahoru. Mám za to, že vítězný dánský ateliér byl tady a právě tady se inspiroval. Vzhled dřevěného zastřešení přišel odtud, z Fantova Sloupového sálu,“ uvedl Kupka.
SŽ: O památky se staráme
Svoboda dodal, že SŽ chce ukázat, co pro ni znamenají památky. Zmínil nejen Fantovu budovu, ale i nádraží v Teplicích, Plzni či Českých Budějovicích, která prošla nedávno rekonstrukcí. „Dříve se do toho nikomu nechtělo, nám se to podařilo udělat velmi citlivě,“ dodal Svoboda.
Poukázal tak na památkáře, kteří kritizují vítězný soutěžní návrh na novou odbavovací halu za to, že nerespektuje památkovou ochranu. Správa železnic pak však upozorňuje, že v době vypsání soutěže stavba haly zapsanou památkou nebyla.
Dokument: Zmatečné a nekoncepční jednání památkářů, tvrdí zadavatelé Nového Hlaváku
„Soutěž na halu probíhala regulérně, komise probrala klíčové otázky, probírali i jak návrhy zajistí odkaz předků. Volat pět dní po zveřejnění vítěze po revizi není podle mě šťastné,“ uvedl Kupka.
Dodal, že na návrhu se mu líbí hlavně prvek zastřešeného náměstí, který Praha zatím nemá a v Evropě se začíná stávat trendem.
