Tady je každá rada drahá a každá diskuse nás kolem jsoucích zbytečná. Obrovská budova, poplatná stavební kultuře doby kdy vznikala, nemá zde opravdu již místo. Nejprve se Moldava jako obec začala vylidňovat skrze téměř neobyvatelné prostředí díky uhelným elektrárnám. Hovořím zhruba 70.-80.leta. Později na osudu této budovy zapracovalo postavení železnice ve společnosti, kdy se chtělo vše zrušit. Železniční provoz ukončit atd. Mít statut kulturní památky na konci světa není dobrá pozice pro vznik čehokoli. Dovolím si srovnat situaci Moldavského nádraží s kostelem Sv. Václava v blízké obci Výsluní.Podobnost čistě náhodná. Rovněž kulturní památka rovněž v majetku obce. Také chátrající. Prohlásit… Číst vice »
přesně tak, obce musejí odolat takovým nákupům, a stále se opakujícím nutkáním, že jednou to může být K K NĚČEMU dobré. Ty stavby byly stavěny k určitým konkrétním účelům, mají skryté vady, a je šílení, si je koupit.
Na druhé straně se tím nákupem obec mohla bránit případnému prodeji většímu městu nebo obchodníkovi s chudobou. Ti by si vyřešili problém s nepřizpůsobivými někde jinde jejich přesídlením zde. I takové křivárny se u nás dějí.
Obec to kupovat vůbec neměla. To jsou zásadní chyby, které obce dělají. Obec pokud uvažuje ekonomicky, tak jen prodává, hlavně pozemky, pokud je zájem tak developerům, ale stát principiálně nedává obcím prostředky na to, any za něj realizovaly nesmyslné nákupy, sale aby se v obci dobře žilo, všechno fungovalo, školy, školky, spolky, ……..
Aleš
20 dny
Léta je uvažována obnova trati do Německa a tím zvýšení provozu a turistického ruchu.Údajně se snad po letech nyní něco pohnulo a tvoří se studie či projekt.Nádraží a okolí by oživení jistě pomohlo.
I kdyby se obnovila dráha do Němec, tak ten barák k ničemu nebude třeba. V případě obnovení provozu by plně postačila zastávka pod mostem, případně výhybna tamtéž.
Happy
20 dny
Ale nebuďme pesimističtí. Když se chce, všechno jde. Jen si to musí vzít někdo za své. Máme tady třeba dotační titul program na záchranu architektonického dědictví PZAD a další tituly pro památky vypisované kraji, státem. Byl by to běh na dlouhou trať, ale dá se to zvládnout. Jenže jde o tu chuť. Jednodušší je samozřejmě nedělat nic a nechat to spadnout. Jenže to co jinde jde normálně běžnou občanskou společností, tak v sudetech je obrovským problémem. A to je podle mě největší překážka.
Problém je v tom, že když to za ty dotace opravíte, tak tomu musíte dát nějaké využití, ale tohle využitelné není. To si obce neumí dát dohromady. Pak budou platit údržbu, na kterou ale už žádné dotace nebudou. A v obci to zhorší všechny parametry života. Obce nedostávají příliš peněz.
Jan Šlezingr
20 dny
Mimochodem, co v té budově bylo, když ještě byla využitá? Byty zaměstnanců dráhy?
Ta stanice byla koncipovaná jako pohraniční (tedy se zázemím pro personál dopravce i finančí stráže) a investor – Pražsko-duchcovská dráha (PDE) – tudy chtěl vozit uhlí do Saska. Ovšem v době dostavění tratě přes Moldavu (a napojení na Saskou síť) 1884 už PDE krachovala, provoz a později majetek převzaly rakouské státní dráhy. Jak moc byla tahle trasa konkureceschopná vůči dopravě uhlí podél/po Labi, nebo vůči dolům přímo v Sasku, netuším. Kažodpádně nějaké uhelné vlaky tady za Rakouska jezdily.
Hlavne tam byli financove, obdobne obri ci jeste obrejsi byly stanicni budovy v Mezimesti (tak bylo dokonce rakouske a pruske depo) i v Jindrichovicich pod Smrkem, velika pred ubouranim byla i budova ve Vejprtech
sklenář
20 dny
Tuto budovu čeká v budoucnosti stejný osud jako nádraží Praha-Vyšehrad. A to bude nemlich demolice.
No jo no, když jsem byl na Moldavě naposled, tak byl barák mokrý. Podle mého názoru by tam mohlo být nějaké ubytování, ale ten barák se nedá hospodárně využívat. Je prostě zastaralý jako ten parní stroj. Ostatně nedaleko nádraží chátrá jiná budova bývalé ho hotelu, je mnohem menší a stejně nemá využití. Takže si kladu otázku po potřebě ubytovacích zařízení v místě…
Už dnes jsou díky stále se rozvíjející dopravní infrastruktuře (především silniční) a nadbytku osobních automobilů pro Čechy téměř vše v Čechách a pro Moravany a Slezany zase ve východní části ČR snadno dostupné téměř všechny cíle jednodenními cestami „na otoč“, aktivity typu „rekreace ROH“ skončily a různých „výjezdních porad“ také asi ubývá, takže zájem o ubytování není takový, aby uživil takové množství ubytovacích zařízení, jaké fungovalo v minulosti: pokud jde o nádražní budovu na Moldavě, když její využití pro turistický ruch nikdo „nerozjel“ už před 10+ roky, tak chtít se o to pokoušet teď by vyžadovalo hodně velikou startovní investici,… Číst vice »
Petr Frýdlant
20 dny
Ta budova je v tak špatném stavu, že i za korunu je to drahé. Investice do rekonstrukce je značná. Potenciál ta budova částečně má. Ta oblast není špatná, ale chce to správného investora a hlavně vymazat určitou skupinu jedinců, co se motá kolem Moldavy a okolí.
test
20 dny
proč to prostě někomu neprodají za korunu aby se o to nějaký dobrý člověk postaral a opravil
Krásná, významná a památkově chráněná nádražní budova vysoko v horách není kompatibilní se sociálním bydlením. Částečnou inspirací by mohla být například opravená a fungující budova na Jedlové. Přebytečné kapacity pak raději zakonzervovat než… rozsekat na sociální bydlení.
Prumerny idiot nepochopi, ze podlaha se da zbrousit, dvere zbavit starych nateru a znovu natrit a podobne. Bohuzel kolem nemovitosti a ve stavebnictvi je podobnych ukazu vetsina.
Je to rychle, jen drahe, necitlive a vysledky mnohdy problematicke.
Priklad z praxe – nova parketova podlahy vc odstraneni stare – 3000 kc/m2. Repase stare 700 kc/m2. Ano, nebude jako nova. Ale to mnohdy nevadi a naopak je to dobre.
Kolik stoji vysokem kastlove interierove dreve dvere nove vs repase starych radeji neporovnavat
a) památkáři a památková péče jakoukoli opravu nesmírně prodražují
b) konstrukce a rozvržení neodpovídá dnešním potřebám, třeba vysoké stropy
c) energetická náročnost budovy – byla stavěna pro jinou dobu. Zkuste třeba pražský hrad vytápět tepelným čerpadlem
„Bez té památkové péče by možná“ ta budova už vůbec ani nestála: když jde o (něčí) „vyšší zájem“, tak SŽ umí zajistit fyzickou likvidaci budovy prakticky ze dne na den (aby jí snad někdo jiný nechtěl účinně bránit) = aktuálně viz například Kladno. Na Moldavě sice budovu před několika roky koupila obec, ale nebýt toho, platilo by moje první souvětí naprosto jednoznačně – a z budovy by nezbyl ani takový malý kousek jako ve Vejprtch.
Byl jsem tam v prvním ročníku SOUŽ Sobědruhy ve školním roce 1979/80, měli jsme tam dílny pro zamečnický výcvik (v přízemí), v 1. patře byl internát. Ratejna to nebyla, budova byla v dobrém stavu. Samozřejmě se topilo uhlím, žádný velký komfort to nebyl, ale vyhovovalo to v pohodě. Pak se otevřelo nové učiliště v Ústí nad Labem a pro budovu nebylo využití.
Potvrzuji. S Petrbokem a Urcovou jsem tam válčil 78/79 a docela se mi tam líbilo
Karl vB.
20 dny
Otázky, které mně v souvislosti s touto ruinou napadly: – Jak vysoké asi tak mohou být náklady na rekonstrukci silně zchátralého objektu z roku 1884 o výměře 1.600 m2 i bez té parádičky, jakou je památková ochrana? – Nějaký smysluplný soběstačný způsob celoročního využití objektu – bez nutnosti dotací na provoz? – Existuje věcné břemeno z důvodu polohy u železniční trati? – Co v roce 2016 vedlo vedení obce s ca. 200 obyvateli k tomu, že si za 3,2 mil Kč na krk uvázali takový balvan (barák je dlouhý asi 95 m), kterého se teď nemůžou zbavit ani pod kupní… Číst vice »
Ten dům je nepoužitelný a neprodejný, a holandská dražba to nevyřeší. I ta idea se sociálním bydlením je nesmysl. Pokud někdo má sociální problémy, bydlením na horské polosamotě se k jejich řešení nepřiblíží, ba naopak.
S těma výškama to asi bude opisovaná chyba. Dřív se u nás měřilo podle Jadranu, dnes podle „Baltu po vyrovnání“ nicméně jejich rozdíl je kolem 40 cm, ne 10 metrů 🙂
Dříve se užíval jadranský výškový systém, u nás po 2. sv. válce se přešlo na baltský. A to je ten rozdíl. Jde jen o to, kde hledat onen nulový referenční bod.
Rozdíl mezi měřením nadmořské výšky od Jadranu a Baltu asi 40 cm – viz pan Kubrt.
Příčina rozdílu hodnot měřených od Jadranu je větší odpar vody na jihu, než v Baltu na severu.
Čerpal jste ze zdroje, jehož informační hodnota je nulová . Odpovědět vám tam může kdokoliv a napsat cokoli, bez záruky. Logické na tom není naprosto nic. To se učí už na ZŠ, jak to je. Doporučuji spíše nějaký naučný seriál od BBC. 😉
Tomáš Záruba
20 dny
Jak si někdo s aspoň půlkou mozku v hlavě mohl myslet, že to někdo koupí za víc než korunu? I to by byl v podstatě zázrak.
Jan
20 dny
Pro účely cestovního ruchu je to paradoxně trochu moc velké, ale hřebíček do rakve tomu zarážejí památkáři se svými obstrukcemi…
Pokud je budova kulturní památkou, tak ať si jí laskavě dá do kupy ministerstvo kultury, obestaví plůtkem a přidá módní QR kód pro načtení informací. Tu budovu prakticky nelze prodat, když je nevyužitelná. Budou to řešit tak dlouho, až to spadne.
Památkovou ochranu má kde co. Třeba nádraží Klatovy…socialistický realismus, prý cenný… Ve Vejprtech zůstal z budovy jen fragment. Tak těžko říct, co je vlastně dobře.
To sice ano, ale i památka může dožít a rozpadnout se. Stačí si vzpomenout na nádražíčka na nedaleké trati Kovářská, Rusová… Ty sice na zápisu KP nebyly, ale jak o stavbu není pečováno, tak přichází konec…
Budovu v Kovářské (která je ovšem výrazně menší než ta moldavská) koupil, pokud vím, zahraniční zpravodaj ČRo (Radiožurnálu), který dlouhodobě působí na Blízkém východě a nemyslím, že by na obnovu dostával nějaké významnější dotace – zjevně je to od něj spíše nějaká nostalgicko-fillantropická záležitost (ale asi na to vše stejně není úplně sám) = viz: https://nadrazikovarska.cz/ .
Jednou památka vždycky památka? Památková ochrana se snad dá i zrušit.
A zrovna tahle „památka“ je další z mnoha dobrých důvodů k zahájení diskuze o omezení pravomocí památkářů. Stav kdy jsou památkáři motivování vyhlašovat památkou kdejakou kravinu protože si tím zvyšují důležitost a nic je to nestojí je prostě špatnej.
Bavil bych se o reformě, nikoliv o omezování pravomocí. To bychom také mohli skončit s tím, že se všechny historické budovy osekají, naplácá se tam polystyren a natře nějakou krásnou oranžovou, červenou nebo toxicky zelenou. A lidi budou jásat, jak to těm zlým památkářům, co je léta létoucí štvali, konečně nandali.
Říkejme tomu jak chceme, hlavně když to povede k tomu že památkáři budou muset rozlišovat co je skutečně významná památka a co je jenom starý. Pokud se něco nezmění tak bude brzo pod památkovou ochranou celá ČR.
A je to skutečně hodnotná věc?? Nebo ta ochrana má jen za cíl posloužit senilním starcům aby měli pocit že věci musí zůstat jak jsou dokud tady budou žít…
Zájmová skupina byla, dotace 50 mil. Kč přislíbená také byla, ale hrozilo nebezpečí jejího vrácení, z důvodu možného nesplnění přísných kritérií.
To by tak malou obec mohlo lehce položit.
I pokud by se záměr povedl, bylo by nutné z rozpočtu obce dotovat provozní náklady objektu, což u 95 m dlouhé, patrové budovy, v nadmořské výšce 782 m., není pro obec s 200 obyvateli vůbec žádná legrace.
Trošku to průběhem připomíná anabázi starého nádraží v Ústí nad Orlicí.
200 obyvatel:??? twe tak o čem se bavíme??? kdo by tam jezdil??? ta vesnice časem degraduje sama a celá plocha se zalesní. tak na co vyhazovat prachy na opravu nádraží?? venkov je před klinickou smrtí.. tam nikdo investovat nebude
Obec Moldava má roční rozpočet ca. 9,5 mil. Kč a oni celou 1/3 z těchto peněz v roce 2016 vložili do koupě toho ohromného zanedbaného baráku.
Jestli jim to pro nezájem zbyde na hrbu, tak až jim to jednoho krásnýho dne samo spadne, budou muset ještě minimálně jednou tolik zaplatit za vyčištění pozemku a likvidaci stavebního odpadu.
Budova v Ústí je zhruba třetinová… a úplně stejně prázdná. Holt některé nádražní budovy čeká osud starých hradů… některé byly dřevěné a nedochovaly se ani na obrázku.
Tady je každá rada drahá a každá diskuse nás kolem jsoucích zbytečná. Obrovská budova, poplatná stavební kultuře doby kdy vznikala, nemá zde opravdu již místo. Nejprve se Moldava jako obec začala vylidňovat skrze téměř neobyvatelné prostředí díky uhelným elektrárnám. Hovořím zhruba 70.-80.leta. Později na osudu této budovy zapracovalo postavení železnice ve společnosti, kdy se chtělo vše zrušit. Železniční provoz ukončit atd. Mít statut kulturní památky na konci světa není dobrá pozice pro vznik čehokoli. Dovolím si srovnat situaci Moldavského nádraží s kostelem Sv. Václava v blízké obci Výsluní.Podobnost čistě náhodná. Rovněž kulturní památka rovněž v majetku obce. Také chátrající. Prohlásit… Číst vice »
Nikdo to do náruče obce nehodil, obec Moldava si to od SŽ koupila sama.
…. a co té obci jiného zbývalo když to nikdo jiný nechtěl že? nebo myslíte že že obec tvrdošíjně přemlouvala SŽ aby ten barák plný problémů získali?
Kdyby to obec nechtěla tak to zůstane SŽ. Ale obec se z nějakého nesmyslného důvodu rozhodla že to koupí.
přesně tak, obce musejí odolat takovým nákupům, a stále se opakujícím nutkáním, že jednou to může být K K NĚČEMU dobré. Ty stavby byly stavěny k určitým konkrétním účelům, mají skryté vady, a je šílení, si je koupit.
Na druhé straně se tím nákupem obec mohla bránit případnému prodeji většímu městu nebo obchodníkovi s chudobou. Ti by si vyřešili problém s nepřizpůsobivými někde jinde jejich přesídlením zde. I takové křivárny se u nás dějí.
Obec to kupovat vůbec neměla. To jsou zásadní chyby, které obce dělají. Obec pokud uvažuje ekonomicky, tak jen prodává, hlavně pozemky, pokud je zájem tak developerům, ale stát principiálně nedává obcím prostředky na to, any za něj realizovaly nesmyslné nákupy, sale aby se v obci dobře žilo, všechno fungovalo, školy, školky, spolky, ……..
Léta je uvažována obnova trati do Německa a tím zvýšení provozu a turistického ruchu.Údajně se snad po letech nyní něco pohnulo a tvoří se studie či projekt.Nádraží a okolí by oživení jistě pomohlo.
Kéž by.
I kdyby se obnovila dráha do Němec, tak ten barák k ničemu nebude třeba. V případě obnovení provozu by plně postačila zastávka pod mostem, případně výhybna tamtéž.
Ale nebuďme pesimističtí. Když se chce, všechno jde. Jen si to musí vzít někdo za své. Máme tady třeba dotační titul program na záchranu architektonického dědictví PZAD a další tituly pro památky vypisované kraji, státem. Byl by to běh na dlouhou trať, ale dá se to zvládnout. Jenže jde o tu chuť. Jednodušší je samozřejmě nedělat nic a nechat to spadnout. Jenže to co jinde jde normálně běžnou občanskou společností, tak v sudetech je obrovským problémem. A to je podle mě největší překážka.
Tahle dotace je fajn, ale tohle není nemovitá kulturní památka.
Je, co si precist clanek?
Problém je v tom, že když to za ty dotace opravíte, tak tomu musíte dát nějaké využití, ale tohle využitelné není. To si obce neumí dát dohromady. Pak budou platit údržbu, na kterou ale už žádné dotace nebudou. A v obci to zhorší všechny parametry života. Obce nedostávají příliš peněz.
Mimochodem, co v té budově bylo, když ještě byla využitá? Byty zaměstnanců dráhy?
Byty, kanceláře, restaurace, sklad.
Ta stanice byla koncipovaná jako pohraniční (tedy se zázemím pro personál dopravce i finančí stráže) a investor – Pražsko-duchcovská dráha (PDE) – tudy chtěl vozit uhlí do Saska. Ovšem v době dostavění tratě přes Moldavu (a napojení na Saskou síť) 1884 už PDE krachovala, provoz a později majetek převzaly rakouské státní dráhy. Jak moc byla tahle trasa konkureceschopná vůči dopravě uhlí podél/po Labi, nebo vůči dolům přímo v Sasku, netuším. Kažodpádně nějaké uhelné vlaky tady za Rakouska jezdily.
Hlavne tam byli financove, obdobne obri ci jeste obrejsi byly stanicni budovy v Mezimesti (tak bylo dokonce rakouske a pruske depo) i v Jindrichovicich pod Smrkem, velika pred ubouranim byla i budova ve Vejprtech
Tuto budovu čeká v budoucnosti stejný osud jako nádraží Praha-Vyšehrad. A to bude nemlich demolice.
To silně pochybuji, že by nádražní budova na Moldavě měla takové štěstí, jako nádraží Praha-Vyšehrad.
https://www.tvbydleni.cz/clanek/nadrazi-vysehrad-nabidne-byty-i-obchody-zatraktivni-se-i-jeho-blizke-okoli//
No jo no, když jsem byl na Moldavě naposled, tak byl barák mokrý. Podle mého názoru by tam mohlo být nějaké ubytování, ale ten barák se nedá hospodárně využívat. Je prostě zastaralý jako ten parní stroj. Ostatně nedaleko nádraží chátrá jiná budova bývalé ho hotelu, je mnohem menší a stejně nemá využití. Takže si kladu otázku po potřebě ubytovacích zařízení v místě…
Už dnes jsou díky stále se rozvíjející dopravní infrastruktuře (především silniční) a nadbytku osobních automobilů pro Čechy téměř vše v Čechách a pro Moravany a Slezany zase ve východní části ČR snadno dostupné téměř všechny cíle jednodenními cestami „na otoč“, aktivity typu „rekreace ROH“ skončily a různých „výjezdních porad“ také asi ubývá, takže zájem o ubytování není takový, aby uživil takové množství ubytovacích zařízení, jaké fungovalo v minulosti: pokud jde o nádražní budovu na Moldavě, když její využití pro turistický ruch nikdo „nerozjel“ už před 10+ roky, tak chtít se o to pokoušet teď by vyžadovalo hodně velikou startovní investici,… Číst vice »
Ta budova je v tak špatném stavu, že i za korunu je to drahé. Investice do rekonstrukce je značná. Potenciál ta budova částečně má. Ta oblast není špatná, ale chce to správného investora a hlavně vymazat určitou skupinu jedinců, co se motá kolem Moldavy a okolí.
proč to prostě někomu neprodají za korunu aby se o to nějaký dobrý člověk postaral a opravil
Bude to někdo chtít i za tu korunu? Je to obrovská budova před drahou rekonstrukcí kolem které nic moc zajímavého není.
By mi za tu rekonstrukci museli platit 🙂
to nevím, ale za miliony to evidentně nejde 🙂
Krásná, významná a památkově chráněná nádražní budova vysoko v horách není kompatibilní se sociálním bydlením. Částečnou inspirací by mohla být například opravená a fungující budova na Jedlové. Přebytečné kapacity pak raději zakonzervovat než… rozsekat na sociální bydlení.
Co je na ní významného?
Trollové trolí a normální lidi si to prostě zjistí. 😉
https://www.pamatkovykatalog.cz/stanicni-budova-nadrazi-moldava-v-krusnych-horach-7850742
Tak jsem si to poctivě přečetl. Prý je to velká nádražní budova která má hrozně moc oken a leží u železniční trati…no prostě poklad.
Takže otázka trvá, co je na ní významného?
Poctivě jste to nečetl a psanému textu také nerozumíte. Takže ještě jednou. Jste obyčejný troll. 😉
Bez té památkové péče by možná investora našla…
Památkáři jsou největší mor nové výstavby.
Tady chcete něco nového stavět? Jaký je problém ten barák prostě jen citlivě opravit a nezprznit?
Prumerny idiot nepochopi, ze podlaha se da zbrousit, dvere zbavit starych nateru a znovu natrit a podobne. Bohuzel kolem nemovitosti a ve stavebnictvi je podobnych ukazu vetsina.
Je to rychle, jen drahe, necitlive a vysledky mnohdy problematicke.
Priklad z praxe – nova parketova podlahy vc odstraneni stare – 3000 kc/m2. Repase stare 700 kc/m2. Ano, nebude jako nova. Ale to mnohdy nevadi a naopak je to dobre.
Kolik stoji vysokem kastlove interierove dreve dvere nove vs repase starych radeji neporovnavat
a) památkáři a památková péče jakoukoli opravu nesmírně prodražují
b) konstrukce a rozvržení neodpovídá dnešním potřebám, třeba vysoké stropy
c) energetická náročnost budovy – byla stavěna pro jinou dobu. Zkuste třeba pražský hrad vytápět tepelným čerpadlem
„Bez té památkové péče by možná“ ta budova už vůbec ani nestála: když jde o (něčí) „vyšší zájem“, tak SŽ umí zajistit fyzickou likvidaci budovy prakticky ze dne na den (aby jí snad někdo jiný nechtěl účinně bránit) = aktuálně viz například Kladno. Na Moldavě sice budovu před několika roky koupila obec, ale nebýt toho, platilo by moje první souvětí naprosto jednoznačně – a z budovy by nezbyl ani takový malý kousek jako ve Vejprtch.
Pokud to nikdo nebude chtít, tak demolice.
I ta by pro takhle malou obec byla nákladná. Nejspíš to prostě samo spadne.
Tak podstatně menší budova v Holzhau asi taky spadne, pokud mě paměť nezklame, tak je to pěkná ruina…
SaZd tam měli dílny s ubytovnou pro učnovské školství, už někdy v 80 letech to byla ratejna
Byl jsem tam v prvním ročníku SOUŽ Sobědruhy ve školním roce 1979/80, měli jsme tam dílny pro zamečnický výcvik (v přízemí), v 1. patře byl internát. Ratejna to nebyla, budova byla v dobrém stavu. Samozřejmě se topilo uhlím, žádný velký komfort to nebyl, ale vyhovovalo to v pohodě. Pak se otevřelo nové učiliště v Ústí nad Labem a pro budovu nebylo využití.
Potvrzuji. S Petrbokem a Urcovou jsem tam válčil 78/79 a docela se mi tam líbilo
Otázky, které mně v souvislosti s touto ruinou napadly: – Jak vysoké asi tak mohou být náklady na rekonstrukci silně zchátralého objektu z roku 1884 o výměře 1.600 m2 i bez té parádičky, jakou je památková ochrana? – Nějaký smysluplný soběstačný způsob celoročního využití objektu – bez nutnosti dotací na provoz? – Existuje věcné břemeno z důvodu polohy u železniční trati? – Co v roce 2016 vedlo vedení obce s ca. 200 obyvateli k tomu, že si za 3,2 mil Kč na krk uvázali takový balvan (barák je dlouhý asi 95 m), kterého se teď nemůžou zbavit ani pod kupní… Číst vice »
Ten dům je nepoužitelný a neprodejný, a holandská dražba to nevyřeší. I ta idea se sociálním bydlením je nesmysl. Pokud někdo má sociální problémy, bydlením na horské polosamotě se k jejich řešení nepřiblíží, ba naopak.
S těma výškama to asi bude opisovaná chyba. Dřív se u nás měřilo podle Jadranu, dnes podle „Baltu po vyrovnání“ nicméně jejich rozdíl je kolem 40 cm, ne 10 metrů 🙂
Zrovna Moldava jako obec má se „sociálním bydlením“, resp. „přitěhováváním obyvatel“ své zkušenosti: https://www.irozhlas.cz/volby/moldava-teplice-komunalni-volby_2210251311_pj (a že se ten dům i trochu podobá tamní nádražní budově 🙂 )
Dříve se užíval jadranský výškový systém, u nás po 2. sv. válce se přešlo na baltský. A to je ten rozdíl. Jde jen o to, kde hledat onen nulový referenční bod.
Ten rozdíl je plus mínus 40 cm, ne 10 m 🙂
Rozdíl mezi měřením nadmořské výšky od Jadranu a Baltu asi 40 cm – viz pan Kubrt.
Příčina rozdílu hodnot měřených od Jadranu je větší odpar vody na jihu, než v Baltu na severu.
S odparem to nemá nic společného. Ale se zakřivením Země a vlivem její rotace.
Vysvětlení rozdílu výšky hladin mezi Jadranem a Baltem mi přišlo logické a čerpal jsem je odsud:
https://www.poradte.cz/skola/3584-jaderske-a-baltske-more-vs-nadmorska-vyska.html
Čerpal jste ze zdroje, jehož informační hodnota je nulová . Odpovědět vám tam může kdokoliv a napsat cokoli, bez záruky. Logické na tom není naprosto nic. To se učí už na ZŠ, jak to je. Doporučuji spíše nějaký naučný seriál od BBC. 😉
Jak si někdo s aspoň půlkou mozku v hlavě mohl myslet, že to někdo koupí za víc než korunu? I to by byl v podstatě zázrak.
Pro účely cestovního ruchu je to paradoxně trochu moc velké, ale hřebíček do rakve tomu zarážejí památkáři se svými obstrukcemi…
Jakými, v tomto případě? Máte něco konkrétního?
Pokud je budova kulturní památkou, tak ať si jí laskavě dá do kupy ministerstvo kultury, obestaví plůtkem a přidá módní QR kód pro načtení informací. Tu budovu prakticky nelze prodat, když je nevyužitelná. Budou to řešit tak dlouho, až to spadne.
Pád budovy je možná nejlepší řešení. Využitelný to není a vyhazovat veřejné peníze na rekonstrukci je škoda.
A nemohl by se tam nastěhovat spolek NEBOURAT? Situaci v Praze by to dost pomohlo…
„Budova je kulturní památkou“. To bude možná ten hlavní problém proč se do toho investorům moc nechce.
Nevím jestli v té dlouhé řadě problémů je některý z nich hlavní.
Ale proč je proboha pitomý nádraží kulturní památkou? Co je na něm proboha tak cenné aby to stálo za památkovou ochranu?
Památkovou ochranu má kde co. Třeba nádraží Klatovy…socialistický realismus, prý cenný… Ve Vejprtech zůstal z budovy jen fragment. Tak těžko říct, co je vlastně dobře.
https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/portal-tunelu-161618
Chráněné to je. Hotovo.
To sice ano, ale i památka může dožít a rozpadnout se. Stačí si vzpomenout na nádražíčka na nedaleké trati Kovářská, Rusová… Ty sice na zápisu KP nebyly, ale jak o stavbu není pečováno, tak přichází konec…
Pozor, zrovna Kovářská stojí, ba i v rámci možností je zvelebována.
O. K., na rozdíl od Rusové, Dominy, koneckonců i velké části budovy vejprtské stanice.
Budovu v Kovářské (která je ovšem výrazně menší než ta moldavská) koupil, pokud vím, zahraniční zpravodaj ČRo (Radiožurnálu), který dlouhodobě působí na Blízkém východě a nemyslím, že by na obnovu dostával nějaké významnější dotace – zjevně je to od něj spíše nějaká nostalgicko-fillantropická záležitost (ale asi na to vše stejně není úplně sám) = viz: https://nadrazikovarska.cz/ .
Jednou památka vždycky památka? Památková ochrana se snad dá i zrušit.
A zrovna tahle „památka“ je další z mnoha dobrých důvodů k zahájení diskuze o omezení pravomocí památkářů. Stav kdy jsou památkáři motivování vyhlašovat památkou kdejakou kravinu protože si tím zvyšují důležitost a nic je to nestojí je prostě špatnej.
Bavil bych se o reformě, nikoliv o omezování pravomocí. To bychom také mohli skončit s tím, že se všechny historické budovy osekají, naplácá se tam polystyren a natře nějakou krásnou oranžovou, červenou nebo toxicky zelenou. A lidi budou jásat, jak to těm zlým památkářům, co je léta létoucí štvali, konečně nandali.
Jenže některým začíná vadit i zaizolování obyčejného paneláku. Kdyby měli to teplo platit ze svého a za celou budovu…
Mohl bych prosím vědět, o jaký jde konkrétně případ? Slyším o tom prvně. Častěji znám případy od nás ze Sudet, kdy i výjimečné budovy chráněné nejsou…
Nekterym. Argumentacni klam
Říkejme tomu jak chceme, hlavně když to povede k tomu že památkáři budou muset rozlišovat co je skutečně významná památka a co je jenom starý. Pokud se něco nezmění tak bude brzo pod památkovou ochranou celá ČR.
Ideal vetsiny, bohuzel.
A bohuzel kdyz clovek zije v hnusu, tam se prostredi na nem podepise
Prd tomu rozumite ale kafrat budete. Ja nerozumim vypalovani cementu a tak se k tomu nevyjadruju a kdokoliv normalni rovnez ne.
Ale jak jde o pamatky, trumpa, dane a elektromobilitu, tak je kazdej expert.
V tomto pripadne spis nekulturni barbar
Kulturní památkou je celá trať z Louky na Moldavu. Tzn. včetně budov.
A je to skutečně hodnotná věc?? Nebo ta ochrana má jen za cíl posloužit senilním starcům aby měli pocit že věci musí zůstat jak jsou dokud tady budou žít…
No????
Pokládáte sugestivní „otázku“, na které očekáváte svoji vytouženou odpověď.
Mmch. ta ochrana tam je už od 90. let 20. stol. Nic nového.
Záleží jestli v místě žije zájmová skupina
O ničem jiném to není … O kulturních hodnotách nemůže být řeč
Říká kdo? Jakýsi Standa u piva?
Presne, mudřec z hospudky na ruzku s kvalifikaci koloťuk.
Zájmová skupina byla, dotace 50 mil. Kč přislíbená také byla, ale hrozilo nebezpečí jejího vrácení, z důvodu možného nesplnění přísných kritérií.
To by tak malou obec mohlo lehce položit.
I pokud by se záměr povedl, bylo by nutné z rozpočtu obce dotovat provozní náklady objektu, což u 95 m dlouhé, patrové budovy, v nadmořské výšce 782 m., není pro obec s 200 obyvateli vůbec žádná legrace.
Trošku to průběhem připomíná anabázi starého nádraží v Ústí nad Orlicí.
200 obyvatel:??? twe tak o čem se bavíme??? kdo by tam jezdil??? ta vesnice časem degraduje sama a celá plocha se zalesní. tak na co vyhazovat prachy na opravu nádraží?? venkov je před klinickou smrtí.. tam nikdo investovat nebude
Obec Moldava má roční rozpočet ca. 9,5 mil. Kč a oni celou 1/3 z těchto peněz v roce 2016 vložili do koupě toho ohromného zanedbaného baráku.
Jestli jim to pro nezájem zbyde na hrbu, tak až jim to jednoho krásnýho dne samo spadne, budou muset ještě minimálně jednou tolik zaplatit za vyčištění pozemku a likvidaci stavebního odpadu.
Budova v Ústí je zhruba třetinová… a úplně stejně prázdná. Holt některé nádražní budovy čeká osud starých hradů… některé byly dřevěné a nedochovaly se ani na obrázku.
Se mi libi, jak to za 3mio nikdo nechce, ale SZ neco takovyho bezne rekonstrujuje za 100+
Právě proto to nikdo nechce, protože by ta rekonstrukce stála moc.
No, SŽ sice rekonstruuje řadu nesmyslných budov, ale mohl bych poprosit o příklad, srovnatelný s Moldavou?
Už to tady někdo řekl: ÚSTÍ nad Orlicí. Totéž v bleděmodrém.
To je menší, ne?
Jaka je souvislost s Ustim? O Moldavu nikdo nestoji. Nedivim se.
A Usti nekdo chce?
Ústí je problém nedohoda spoluvlastníků,kteří mají rozdílné představy a plány.Není to o tom,že by budova neměla využití…
Budovu v Ústí Dobrá správa rekonstruuje?
Ústí je soukromý majetek několika vlastníků kteří jsou kapku rozhádaní ve svých plánech..