Olma má výhrady ke stavbě obchvatu Olomouce, ohrozil by podle ní zdroj pitné vody

Silnice I/46. Pramen: dokumentace EIA/ŘSDSilnice I/46. Pramen: dokumentace EIA/ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic se snaží získat souhlasné stanovisko EIA pro východní tangentu Olomouce v posledních letech už podruhé.

Mlékárna Olma ze skupiny Agrofert má výhrady k chystané stavbě východního obchvatu Olomouce, jelikož jeho plánovaná trasa by podle zástupců tohoto potravinářské podniku vážně ohrozila kvalitu místního zdroje pitné vody. Stanovisko Olmy, která vodní zdroj využívá, bude hrát důležitou roli v zahájeném procesu posuzování vlivu dopravní stavby na životní prostředí. ČTK dnes informaci získala ze zvukového záznamu veřejného projednání plánované stavby obchvatu. Nový úsek čtyřpruhové silnice I/46 bude měřit 7350 metrů a z Olomouce odvede velkou část automobilové dopravy. Podle dřívějších propočtů má stát zhruba tři miliardy korun.

I/46, východní tangenta Olomouce. Pramen: ŘSD

I/46, východní tangenta Olomouce. Pramen: ŘSD

Olma zdroj pitné vody využívá několik desítek let, plánovaná trasa obchvatu má protínat jeho ochranné pásmo. „Předmětný záměr (stavby východního obchvatu) na základě celé řady znaleckých posudků označujeme za rozporný s vyhlášenými ochrannými pásmy vodního zdroje společnosti Olma,“ uvedla zástupkyně Olmy Martina Švestková. Znalecký posudek Výzkumného ústavu vodohospodářského Praha podle Švestkové kvůli značnému riziku znečištění tohoto vodního zdroje nedoporučuje jakýkoliv zásah stavby obchvatu do ochranného pásma.

Švestková uvedla, že také podle několika dalších znaleckých posudků je plánovaná trasa obchvatu v rozporu s ochranným pásmem vodního zdroje pro mlékárnu Olma. Stavba východního obchvatu je podle Švestkové sice ve veřejném zájmu, avšak ochrana vodního zdroje má vyšší prioritu. Znalecké posudky podle Švestkové zcela nevyloučily riziko absolutního znehodnocení vodního zdroje. „Máme za to, že trasa komunikace je měnitelná, je možné s ní pohnout určitým směrem, vymyslet alternativní řešení,“ míní zástupkyně Olmy.

V dokumentaci EIA zmiňované náhradní zdroje pitné vody jsou podle ní ve skutečnosti pouze záložními prameny k nynějšímu zdroji pitné vody, ze kterého čerpá Olma. „K jeho primární ochraně nejsou navržena téměř žádná opatření,“ upozornila Švestková, podle které na ochranu nynějšího vodního zdroje pro Olmu bylo při přípravě stavby obchvatu rezignováno. „Záložní zdroje jsou nedostačující jak svojí kvalitou, tak i svojí kvantitou,“ řekla Švestková.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se snaží získat souhlasné stanovisko EIA pro východní tangentu Olomouce v posledních letech už podruhé. V roce 2019 plán stáhlo po nesouhlasném postoji Národního památkového ústavu. Jako problematické se ukázalo křížení obchvatu s poutní alejí mezi Svatým Kopečkem a Klášterním Hradiskem. Jde o ceněné torzo původní barokní krajiny. Kompromisem by měla být varianta, kdy poutní cesta překoná tangentu v podobě středně dlouhého mostu.

Pokud ŘSD získá všechna potřebná povolení, chce stavbu východní tangenty zahájit v roce 2026 a dokončit o dva roky později. Zahájení stavby východní tangenty bylo v původní dokumentaci naplánováno na rok 2020. Obchvat má omezit hustý automobilový provoz v městských čtvrtích Holice, Hodolany, Bělidla, Chválkovice a Týneček, na kterém má hlavní podíl tranzitní doprava.

Tagy EIA I/46 Olma ŘSD východní tangenta Olomouc
39 komentářů