Odborníci stále zjišťují příčiny poklesu konstrukce mostu u Uherska, který zastavil provoz na koridoru

Stavba dálničního mostu na D35 u Uherska. Foto: ŘSDStavba dálničního mostu na D35 u Uherska. Foto: ŘSD

Stavba mostu na D35 přes koridor je zastavena do odvolání.

Zpět na článek
40 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Miroslav Zikmund

Dle zpráv ČT 02.11.2021 – chyba v projektu. Příčinou nevhodně navržený montážní prostředek …. sdělila mluvčí firmy Štočková …

Cyklista

já osobně nechápu, že každý dálniční most u nás musí být unikátní, atypickou a komplikovanou stavbou.

I tak to za rok, dva na každém tom mostě začíná vypadat jako na tankodromu.

Vypadá to že „mostaři“ u nás vyhynuli v devadesátých letech…

Miroslav Zikmund

Vážení, k níže uvedené učené disputaci o „zakládání staveb“ terénu pomocí čehokoli, v „rizikovém“ prostření, bych jen doplnil, že k „maléru“ došlo v místě, kde se o žádné zakládání stavby „do hloubky“ (zakládání pilířů) nejedná – což je patrné z fota, nýbrž jde o „dočasně“ zabranou plochu podél staničních kolejí 4 a 5, kde se betonuje budoucí těleso mostní konstrukce ….

Zyx

To zajiste, opravdu slo s nejvyssi pravdepodobnosti o pokles docasne podper bedneni. Ale i ta ma svoji dulezitost a predpoklada se ze I po zatizeni hmotnosti betonu se bud vubec nepohne, nebo se pohne predpokladane.

A zde se pravdepodobne pokles a nepredpokladane..

JiriP

Termín otevření půlka roku 2022? To už dávno neplatí ani oficiálně. Dle rsd nejdriv 12/2022, důvodem je most.

Pepík

Když to není vítr, Máchale, tak to bude spodní voda. A té je tam kolem nádraží dost. Celé okolí nádraží je na spodní vodu ( defakto bažinu ) bohaté. Už Perner když stavěl trať, tak dával v Uhersku pod koleje rošty z dubových kmenů.

Potulný wechtr

Rošty z dubových kmenů se dávali i při velké rekonstrukci na německé Dresdener Bahn. Konkrétně po úplném odtěžení valu a jeho novostavbě v úseku Hohenleipisch – Rückersdorf (Elsterwerda – Berlin). Do toho je tam ještě most a několik propustků. Výška valu je +/- shodná s tím sesunutým u Karlových Varů. DB Netz trať zavřely a za 15 měsíců postavili 80km komplet novou trať na 160/200 km/h. Všechny přejezdy odstranili a nahradili mosty a podjezdy. Plus zastávky, nádraží. Na cca 80km dlouhé trati je pět míst na odstavení resp. předjetí nákladních vlaků až 740m dlouhých. Stavební firma měla jeden rok na… Číst vice »

Jiří Kocurek

15 měsíců stavba s úplnou výlukou. To bude ono.

Jiří Kocurek

Na hatích (tak se říká tomu roštu) můžete založit něco plošného. Na bodové založení pilířů mostu už nestačí.

PS: Dubové piloty hnané do dna řeky použil již Petr Parléř při stavbě Karlova mostu. Výhoda hnaných pilot spočívá v tom, že s každým uderem beranu mimoděk měříte nosnost piloty – jak hluboko zajela.

Axel

Stavba v mokrém terénu na dřevěných pilířích nořených v mokru je konstrukční princip od mnichů, přičemž technologické postupy k nám donesli cca před 800 lety. Z Francie. Když přišli na území dnešní ČR, tak dostali možnost od krále/šlechty se usadit na takových blbě využitelných plochách jako mokřiny. A proto tito mniši dovezli do Čech technologické postupy jak stavět v mokřinách. Viz např. mniši cisterciáci a nynější obec Velehrad (Zlínský kraj). Není náhodou že dnes v jeho blízkém okolí je cca 10 vodních ploch (např. rybníky), právě kvůli mokřinatému terénu. https://cs.wikipedia.org/wiki/Cisterci%C3%A1ck%C3%BD_%C5%99%C3%A1d A až mniši s technologickou/know-how pomocí ze zahraničí postavili přístřeší… Číst vice »

Karl vB,

…a tak jsme se od stavby dálničního mostu přes koleje v Uhersku dostali až k rozdělení mužských mnišských řádů podle způsobu jejich styku s okolním světem.

Axel

Je to starší technologie, než uváděli předřečníci… A byla použita i jako základy pro komunikace …. byť samozřejmě, že nelze srovnávat s komunikací jako je tento dálniční most nad rychlou železnicí.

P.S. To rozdělení mnichů je, aby si člověk nepředstavoval, že nějakou špičkou technologií disponovali všichni mniši, např. františkáni asi žádnou technologii k nám nepřinesli. Prostě někteří byli špičkoví v technologiích ať už stavebních či vědeckých. Zatímco jiní mniši (=jiné řády) byli špičkoví v něčem jiném, např. v mezilidském kontaktu.

Karl vB.
Axel

Tohle je web o dopravě, nikoliv o mniších. Ten příklad, který se týká zakládání staveb v komplikovaných podmínkách totiž nedává smysl, když není řečo mniších před cca 800 lety. Neboť po několika sta letech byla většina jejich staveb poničena požárem … během série občanských válek cca 15 let od smrti krále Václav IV (Lucemburského) .. V tehdejším uvažování bylo obvyklé, že své ideové odpůrce (např. mnichy) svázalii řetězem, obložili hořlavinami a vyrabované sídlo podpálili, aby z toho lidského sídla co nejvíc shořelo, tj. ideáně včetně střechy, aby během zimy mráz postupně likvidoval zdivo. tj. během obnovy vypálených staveb (např. za… Číst vice »

Blume

Gravitace?

zdenek

Tak Friebova byla upřímná. Zpoždění a Dobrá správa jdou spolu svorně ruku v ruce nejen u Uherska.

mgr.pavel

Přestože mám hodně negativní názor na Správu Železnic, tak zde je problémem silniční stavba.

Ne že by ŘSD bylo o moc lepší, že. Ale je dobré ve své kritice rozlišovat (např. já si nejsem jistý, jestli je vina na straně ŘSD co nezajistilo dostatečný hydrologický průzkum, pokud je za problémem fakt spodní voda, či zda je problémem třeba zfušovaná realizace a viníkem jen dodavatel).

Standa

Neměly tam být původně obloukové ocelové mosty Podle vizualizace? Co ta změna?

Haxor

Jak byla ta vizualizace stará? Tady se hýbalo s trasou. Pokud mi pamět slouží, měla dálnice původně vést východněji a přecházet koridor v místě, kde jsou jenom dvě koleje. Posunulo se to kvůli ochraně biotopu Loučné do současného místa, kde je kolejí pět a je tudíž potřeba delší most.

Pavel

Ta vizualizace je stále na YT, je 5 let stará a je vedena ve stejné trase (v místě 5ti kolejí). Taky jsem se podivoval, proč se nestaví ty ocelové mosty…

Zyx

Me by osobne take zajimala, proc projektant s RSD vybral zrovna takovouto konstrukcni s prislusnou technologii stavby. Podle zakladnich parametru to je sice vetsi most, ale zase zadny svetovy unikat.

Co me uplne unika je skutecnost, ze pokud se zde diskutuje narocne podlozi v blizkosti koleji, tak pri teto technologii je treba o to vic docasnych podper na tom samem mizernem podlozi. Jestli I ty jsou na pilotech, to se nevi. Dale se divim ze takova konstrukce nebyla pri betonazi geodeticky premerovana a „ze to zjistil stavbyvedouci“.

Axel

takže přespříliš vykonné/blbě použité vibrátory to nezavinily?

Nevím, ptám, se.

Protože samotné ukládání betonu přes čerpadlo by nemělo způsobit nic mimořádného = pokud to bednění připravili/podepřeli dostatečně dobře.

Kubrt

Já to moc nesleduju, takže možná mi to uniklo – ale je veřejně známo, kde konkrétně k tomu „poklesu konstrukce“ došlo? Bednění, jeho podpůrná konstrukce, terén?

Axel

Taky bych to rád věděl. Pokud vše udělali správně (tj. včetně zakalkulování nějakého vlivu od vlaku, když projíždí), tak si neumím představit jinou příčinu, než že v nynějším závěru betonářské sezony nebyly k dispozici vhodné vibrátory, takže použili nějaké nevhodné (anebo s nějakými nestandartními vibrátory neuměli dělat zrovna ti konkrétní chlapi, kteří byl iu ukládání betonu).

Tj. já osobně bych si spíš tipnul, že se jim nějak rozjel armování (neznám konkrétní typ, ale je možné že nešli cestou téměř vše svařit).

Kubrt

Bezcenné amatérské vyšetřování.
Nevíme, zda „všichni vše udělali správně“. A někdy k úspěchu akce ani nestačí, že „vše je správně“, ale může nastat nepříznivá shoda okolností, a je problém.

Axel

Z mé strany to určitě amatérské je, neboť nemám žádné konkrétní info. A Vy na tom jste asi podobně.

Ad že na stavbě dochází k výskytu „shoda okolností“ či nehody … ano.

Spíše je otázku jak dlouho ještě budou nad tím bádat, protože jestli se brzo nevyřeší, tak, tak letos už asi nezabetonují.

Je to moc velké a moc ve vzduchu, takže se blbě dá ochránit proti vlivu počísí během počáteční fáze zrání betonu (mluvím o prvních měsících zrání)… A navíc je to příliš specifický typ konstrukce, než aby si někdo „lajznul“ že to riskne.

Kubrt

Ovšem já nevytvářím vyšetřovací verze z nuly.

Axel

Však já taky chci POUZE vědět, jestli příští jaro už ten most bude dokončen nebo jestli staveništěm budou vlaky projíždět do příštího podzimu…

Proto řeším tu příčinu.

A jestli už nějaký beton byl uložen a jestli se „rozdrbalo“ armování, tak vůbec nezávidím odborníkům, aby to rozhodli. Už jenom samotná otázka vrstvení betonu je nesnadná, neřku-li v takto specifické konstrukci.

kakov

můžete mi nějak vysvětlit pojem „rozjelo armování“? to je snad vada hotového výrobku a ne podpůrné konstrukce, to by musela být hodně amatérská práce….

Kubrt má pravdu, bez dalších informací nemá smysl řešit

Axel

Vždyť nemá. Právě proto jsem „rýpal“ do článku, aby padnul dotaz: jestli staveništěm budou rychlíky jezdit až do příštího podzimu

Miroslav Zikmund

Třeba ano …. vy na tom nic nezměníte ….

Ingot

No, mě by tedy zajímalo, jak se může rozjet armování…
Achjo. Tak pro vysvětlení.
Betonářská výztuž se nesvařuje, neboť se každým svarem oslabuje průřez jednotlivých prutů, což není žádoucí. Výztuž se většinou spojuje vázacím drátem, po vyvázání tvoří celek. Pokud už se to svařuje, tak jen a pouze v případech, kdy je v dosahu stejnosměrná trakce a je třeba konstrukci chránit od účinků bludných proudů (případně na vyžádání investora, pokud je například na železniční trati plánovaná budoucí elektrifikace). A to se zdaleka nesvařuje každý prut.
Když už by se jim tam mohlo něco rozjet, tak nedostatečně zakotvené bednění

Miroslav Zikmund

Stačí se koukat na zpravodajství veřejnoprávní ČT 1 a tam se můžete dozvědět potřebné …. včetně vyjádření pracovníků stavby / šéfů …

Axel

doma nemám telku. A jsme s tím spokojeni = žádná další krabička pro příjem běžného televizního vysílání přes náš práh neprojde -:)

Miroslav Zikmund

Najděte si na www ČT úterní regionální „večerník“ v 18.00 a tam se dozvíte víc …..

Axel

Díky za tip , ale nevyužiju.

Byl byste prosím milosrdný a prozradil tajenku?

Karl vB.

Mně se chce něco říct, ale když máme dneska státní svátek, tak si dám taky pauzu a aspoň zachovám dekórum….

Jiří Kocurek

Vyšetřování na dálku přináší jisté, ovšem málokdy správné závěry. Počkal bych na zprávy od lidí na místě.

PS: Je tam kromě statika také (hydro)geolog?

Axel

To základní co mě zajímalo je, kdy vlaky přestanou projíždět staveništěm.

Proto jsem se pustil do nesnadného odhadování co se asi tak mohlo stát = jak rychle/pomalu to bude napraveno.