Obrazem: Zubačka je po půlroce opravená, vrací se vlaky až do Polska. Prošli jsme celou trať
Sklonovník ukazuje, jak strmá jediná česká ozubnicová trať je. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Velká sláva se chystá na sobotu, po dvou letech sveze Rakušanka vlak s cestujícími.
Krásný příspěvek, díky ! Snad počasí vydrží i na jeden šotovíkend. 😁
Označení sklonu 60 ‰ je trošku zavádějící – ve skutečnosti pouze 58 ‰, avšak dnes se instalují pouze označení zaokrouhlená a odstupňovaná po 5 ‰, takže 55 ‰ – 60 ‰.
Na těch perónech nevidím nic velkorysého. Proste standard, jaky by mel byt všude.
Tak se zajeďte podívat do Desné:-)
V čem jsou lepší tyhle šikmé pražce (k vidění na fotogarfiích)? Zdá se, že se zuby to nesouvisí. Podobné jsou třeba na tram. trati Liberec – Jablonec.
Pražce typu Y, jsou kratší. Ale na podbíjení musí mít nějakou vychytávku.
Ta vychytávka je výhybková podbíječka ….
Lepší smyková odolnost v obloucích, trochu nižší vrstva štěrku
Aha, už jsem si to našel, pořád jsem hledal šikmé pražce, a ony jsou ve tvaru ypsilon. Takže mínus: vyšší cena, menší zatížitelnost, menší max. rychlost a plus: delší životnost, menší měrná spotřeba, recyklovatelnost (ocel vs beton), menší nároky na šířku, nižší hmotnost. Prodávám, jak jsem koupil.
S tou zatížitelností je to nějaký šum – Y-pražce jsou někde kolem Jindřichova Hradce a je tam D4. S tou rychlostí se mi to taky nezdá – pointa Y-pražce je vyšší tuhost kolejového roštu při nutné nižší šířce roštu/spodku. Tudíž nevidím důvod, proč by limitovaly rychlost. Jestli to spíš nebude tak, že Y-pražce se primárně používají na obloukovitých tratích, postavených v lokálkových parametrech, kde ovšem důvodem nižší rychlosti jsou právě ty oblouky, nikoliv vlastní Y-pražce.
Já jsem to bral z článku o konkrétních pražcích. Asi se kvůli ceně oceli dělají s menším průřezem než ty betonové a z toho pak vyplývají další vlastnosti. Ale pro tramvajové tratě asi budou docela vhodné.
Možná kdybys tady ocitoval konkrétní článek, bylo by jasnější, zda se uváděná tvrzení týkají konkrétního typu pražců v konkrétní aplikaci, nebo jsou dle autorů obecně platná 🙂
ok, je to tady https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/inzenyrske-stavby/doprava/ocelove-prazce-y-vlastnosti-a-vyuziti-konstrukce
Díky. O nižší zatížitelnosti tam nic nevidím a v závěru se píše o využití na VRT, takže ani s tou rychlostí to nebude tak limitující 🙂
Naopak snížení ceny se nedá očekávat, takže zůstanou tam, kde se uplatní jejich výhody – omezený prostor.
Cituji: „Ocelové pražce Y jsou dle TPD, platných pro ČR od srpna 2008, určeny především pro koleje méně zatížené a koleje regionálních drah.“
To jsou nějaká lokální specifika, „určeny především“, nevidím nic, co by je a priori vylučovalo stran průchodnosti nebo rychlosti.
Přechodnosti samozřejmě.
No a proč se tedy používají tak málo? (Nepokouším se o flame, fakt se jen ptám.)
Jsou drahé. V tom tebou linkovaném článku se píše o o 80 % vyšší ceně (2020), dnes to může být ještě větší rozdíl.
Jsou kratší, tím pádem při zachování stejné šířky kolejového lože umožňují udělat oblouk o větším poloměru. Navíc díky svému tvaru do Y (v protikladech) mají větší únosnost příčných sil. A v případě zubačky a umožnili přivaření držáků hřebenu.
Tu tunelové portály jsou hezké, to nemohu říct!
U fotek se vloudil šotek „doprava – dopravna“, v článku šotek popletl slovo „třetímu“.
Děkuji za článek!
Díky za upozornění
Nic si z toho nedělejte, ani svatá SŽ to neumí napsat správně (viz. SŽ D1, příloha A.1) 🙂
Rok výluky, a není zabezpečený jediný přejezd?
Možná někdy v budoucnu
I samotné kříže jsou zabezpečení. Proti bezmozkům by nepomohly ani přejezdy s ploty anglického typu
Tvrdit že kříž je zabezpečení je neuvěřitelný alibismus.
nejde o bezmozky, ale o pomalé jízdy a zrovna v Desné je viditelnost skoro nulová, je to ostuda, stejně tak nástupiště v Kořenově k obojímu nemám slov. Když už do toho památkaři tak kecají, tak si měly vyhádat i ty závory, ty tam totiž bývaly, takže tohle neodpovídá.