Obrazem: Zbývá už jen 140 metrů. České mostaře v Pirně překvapilo nečekané chování konstrukce
Vysouvání mostu Gottleubatalbrücke v německé Pirně (březen 2024). Foto: Bemo Tunnelling
Silný vítr vál z nepříznivého směru. Oproti výpočtu se konstrukce méně prohnula, což zkomplikovalo nájezd na pilíř.
Poručíme větru nebo dešti a postavíme mosty třeba dva.
Já vidím jak je ten most v horizontální rovině zvlněný…
Úplně profesionálně to nevypadá, spíš naopak…
Pravděpodobně počítají s prohnutím při dodatečném zatížení betonem. Proto bývá konstrukce v polích mírně vyklenutá.
Takhle hyzdit pěknou krajinu obřím mostem (a silnici), který dosud nikomu nechyběl…
..a protože nechyběl, tak ho teď staví.
Je úžasné vidět, co dokážou české firmy, když je nezastaví „krajinný ráz“ a jiné pseudoproblémy. Jen drobnost k článku: věta „Poprvé jsme vysouvali s na ocelové konzoly nosné konstrukce osazenými prefabrikáty budoucí betonové mostovky, které po posledním výsuvu skončí nad pro jeřábovou techniku nepřístupným terénem“ by asi šla trochu redakčně vytunit 🙂
Foglar umí. 👍 Ale zajímalo by mě, proč nepočítal s větrem v nejnepříznivějším směru. Když já počítám statiku trakčního vedení, mám ve výpočtech vše, co se ho dotýká. Myslel si, že takový případ nenastane?
Jinak v článku by to chtělo zapracovat na jednotkách. Co je kubík betonu? To přece není kodifikovaná jednotka. V technické zprávě nebo v rozpočtu taky není nějaký kubík, ale konkrétní jednotka. Čekal bych odborný text po všech stránkách.
Co je v případě téhle vysouvané konstrukce „vítr z nejnepříznivějšího směru“? Zleva? Zprava? Napočítám jednu variantu a nastane druhá? A naopak?
No, asi ze směru kde daná rychlost způsobí největší problémy…
Ale jakou má vzít tu sílu větru? Největší jaká kdy byla naměřená?
Nejsem mostař, ale tak nějak bych řekl, že při tom vysouvání se konstrukce musí trefit na správné místo a problém je, ať už fouká moc z té strany, či oné. Takže – zase spekuluju – výpočet se dělá na nějakou nejpravděpodobnější situaci pro dané místo.
tubus = válec
kubus = krychle
Všeobecně se kubíkem myslí metr kubický, neboli metr krychlový.
Někdy i tisíc litrů… 🙂
1000 litrů = 1 metr krychlový. Přesně.
Stejně jako letadlo nepřistává pokud vítr překračuje povolené limity, tak se i most nevysouvá když jsou překročeny limity. Vysunutá a zajištěná konstrukce už pak (nebo by alespoň měla) odolat i extrémnímu větru.
V článku je uvedeno doslova: „Rychlost větru byla hraniční a reálně hrozilo rozkmitání aerodynamicky nestabilní nosné konstrukce,“ řekl Foglar. Důležité je to aerodynamicky nestabilní nosné konstrukce. Konstrukce vysouvaného mostu dosud není kompletní. Chybí vozovka a další části, které budou upravovat proudění vzduchu při obtékání konstrukce mostu při silném větru a potlačovat jeho nežádoucí účinky ve vodorovném i svislém směru.
Ono je to popsané trochou nejasně. Já jsem to nakonec pochopil jako 2 jevy. Byl vítr na hranici povoleného a (navíc) se konstrukce deformovala odlišně od výpočtu. Akci museli korigovat výšku na předchozím pilíři.
Často někdo tvrdí, že něco nejde, i když v zahraničí to už dávno funguje. Vždycky jsem se tomu smál, že u nás jsou asi jiné fyzikální zákony. Ale když se konstrukce prohnula méně než říkaly čeké výpočty – že by na tom přece jen něco bylo? 😯
*české
Pokud je mi známo, tak most si projektují Němci sami. Čeští stavbaři, pod vedením p.Foglara, pouze upozornili na chyby ve výpočtech, což Němci uznali (viz článek).
Podle doslechu, tedy bez záruky, navrhla německá strana pilíře tak štíhlé, že by se do nich snad ani nevešla všechna potřebná výztuž. Byly dohady, snad i hrozba soudem létala ve vzduchu a nakonec německá strana uznala chybu a projekt se předělal.
Předpokládám, že výpočet byl proveden na nejpravděpodobnější směr a rychlost větru a pak při vysouvání foukalo jinak. To se stává a není to důvod dělat z těch projektantů blbečky.
Hlavně vítr tu konstrukci prostě ohne, stejně jako ohne strom. Strom se rozkývá. Ocel je pružná a tudíž se může rozkývat taky.
Mají to udělané dobře, že se jim to nerozkývalo, jenom ohnulo. Znamená to, mimo jiné, že při těchto rychlostech větru most nerezonuje, že jeho vnitřní frekvence je mimo rozsah. Je to most, ne žesťový nástroj.
To já nedělám 🙂
Když stavěli most v Millau, tak měl hlavní architekt obavu, že vítr nehotovou mostovku nadzvedne … asi _české_ výpočty, co?
https://www.youtube.com/watch?v=cx_y-rdDAIM dejte si 35 minutu, Michel Virlogeux potřeboval poradit.
Vaší úvahu si troufnu označit za laicky naivní. Vítr je zatížením, proto změní vysledny pruhyb. Dalším způsobem, jak změnit skutečnost proti výpočtu, je nějaká změna v konstrukci, včetně, věřte nevěřte, aktuálního stáří betonu.
Připomínám, že zatěžovací zkoušky sleduji deformaci. Opravdu se nezkoušel, jestli most spadne nebo nespadne.
páni… je to snad pět let co jsme začali vyrábět první „Elka“ v počerkách a až teď se to celý vysune…
tak prvně museli na místě postavit ty pilíře, pak je v článku napsáno, že pro nějaký problém se práce museli zatavit a udělat změna v projektu.. Jsou prej na 30. pilíři a ještě 2 vysouvání je čekají – sand nechcete říct, že se při skládání a následném vysouvání 30ti částí flákali.
Chce to lépe chápat psaný text. Není to třicátý pilíř, ale pilíř číslo 30. A výsunů bylo 7 a ne 30.