lot
Infrastruktura Silnice Stavebnictví Zprávy

Obrazem: Začala oprava unikátního Stádleckého mostu, staré dřevo se nesmí potkat s novým

Stádlecký most prochází opravou. Pramen: Jihočeský kraj
Empírový most přes Lužnici se dočkal opravy. Dřevo ze stovek dubů dodalo Chorvatsko.

Na jihu Čech začala oprava unikátního Stádleckého mostu přes Lužnici na silnici mezi obcemi Stádlec a Dobřejice. Práce potrvají dva měsíce a vyjdou na 10,16 milionu korun.

Oprava začala se zhruba půlročním zpožděním, neboť Jihočeský kraj nemohl kvůli kůrovcové kalamitě sehnat v tuzemsku dostatek dubového dřeva. Koronavirová nákaza navíc komplikovala shánění a dovoz dřeva ze zahraničí. Nakonec se podařilo přivézt potřebné dřevo z Chorvatska. Přepočteno na stromy je na výměnu houbou poškozené mostovky a dřevěných podélníků pod ní potřeba zhruba 700 vzrostlých dubů. Dřevo se dosušovalo v jižních Čechách.

Stádlecký most je národní kulturní a technická památka; jde o jediný dochovaný empírový řetězový most v České republice. Nyní je ale v havarijním stavu, neboť jej napadla dřevokazná houba z čeledi trámovek.

„Mostiny jsou v kuse přes celou šíři mostu. Tedy nezbývá než práce provádět za úplné uzavírky mezi obcemi Stádlec a Dobřejice s vyloučením veškerého provozu včetně chodců. Jiná varianta není možná,“ sdělil krajský radní Antonín Krák.

Nejprve se budou demontovat kovové spojovací prvky, následně jednotlivé původní mostiny, tedy dřevěné trámy, po kterých se na Stádleckém mostě jezdí. Z nich se budou fyzicky odstraňovat plodnice dřevokazných hub, a i původní mostiny se budou chemicky ošetřovat tak, aby se zabránilo šíření výtrusů do okolí. To samé se týká i podélníků, na nichž jsou mostiny ukotveny. Nicméně z těch by část, která není napadena, měla zůstat původní. Následně se budou dávat mostiny nové, rovněž chemicky ošetřené. Byl zvolen takový technologický postup, aby se původní dřevěné napadené prvky vůbec nepotkaly s novými.

„Zajímavostí je, že veškerý spojovací materiál, který bude na mostě použitý, bude potažený teflonem. Dubové silice jsou totiž agresivní a pokud bychom použili běžný materiál, rezivěl by daleko rychleji,“ doplnil Krák.

Stádlecký most byl postaven Vojtěchem Lannou podle návrhu Bedřicha Schnircha. Od roku 1848 do roku 1960 spojoval břehy Vltavy u obce Podolsko na důležité obchodní cestě z Bavorska do Haliče. Jeho existenci ohrozilo budování Orlické přehrady, po jejímž napuštění by byl zatopen. Proto bylo rozhodnuto o jeho pečlivém rozebrání, označení jednotlivých kamenných bloků a postupném přenesení mostu do údolí řeky Lužnice, kde byl otevřen roku 1975.

29 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Miky

Nebylo třeba to měnit, došlo jen k samovolnému vylehčení mostní konstrukce dle Cimrmanova technologického postupu, stačilo pouze nasadit návnadná dřeva tvz. šmeknfošny, do kterých by trámovka přelezla.

Eda

Bylo by fajn, kdyby se v článcích objevovaly častěji alespoň odkazy na mapu, když se hovoří o nějakém konkrétním objektu…

Takže třeba takovýhle odkaz:
https://mapy.cz/s/mafejuzape

Jan Sůra

Vzhledem k tomu, že se tato připomínka objevuje poměrně často, tak mi to nedá se nezeptat: pokud mě něco zaujme, je opravdu takový problém si to v mapě najít?

MaT

Ani nemusí být nutně mapa přímo v článku – to je přeci jen o trošičku složitější (ale ne o moc), ale hlavně na to poskytovatelé map mohou mít různé limity a při jejich překročení mapy zmizí, nebo se musí docela dost platit (tedy provozovatel webu, pokud tam dál mapy chce mít). Ale za mně by docela dobře stačil právě takhle odkaz do map… Pokud jde o něco v ČR, tak bych se i docela přimlouval za Mapy.cz – ty Googlí mapy mi přijdou takové nějaké málo podrobné… Nebo eventuálně OpenStreetMaps, i ty jsou pro ČR s více detaily, než Google… Číst vice »

Jan Sůra

Ok, díky za názor, odkazem je to asi řešitelné.

Martin V.

No hlavně u objektů jako jsou mosty, jezy a železniční přejezdy jsou na mapy.cz obvykle samostatné odkazy na tyto objekty i se stručným popisem. To se hodí jak v případě, když to tam někdo osobně nezná, tak i pro připomenutí, jestli je to ten jez, co se přenášel vpravo, nebo jiný, který jsme tenkrát splouvali.

Filip Jirsák

Výhoda webu je, že se v něm dají dělat odkazy. Je efektivnější, když to místo na mapě jednou najde autor článku, než když si to musí spousta čtenářů hledat sama.

Inspektor státních drah

Pokud mne to zajímá tak si to v mapě najdu. Přiložené mapy v podobných článcích jsou stejně většinou nepoužitelné protože GoogleMaps

MaT

No, trošku to zdržuje… Když ten článek bude číst třeba 500 lidí a zaujalo by to 100 z nich natolik, že by se na mapu koukli, tak to 100 lidí bude muset hledat… Kopírovat do schránky název místa, etc. Oproti tomu autor to udělá jen jednou… A pokud jde o ty Google Maps – taky je nemám rád, přijde mi, že na nich nejsou skoro žádné detaily. Ale viz můj předchozí příspěvek pod odpovědí pana Sůry. Nemusí to být nutně vložená mapa, stačil by odkaz… A možná i pro WordPress by mohl existovat nějaký plugin, který by se krmil jen… Číst vice »

Viki

Taková nehorázná škoda 700 dubů.
Stacilo by to udělat z nějalé imitace, než takhle pustošit duby.

Leden

Žejo, koupit plastový imitace dubů z Číny.

Paja

Od nás se vyvážejí duby do Číny a zpátky za ně budem dostávat plastový atrapy, to by nemusel bejt marnej koncept.

Aleš

Jsou to obnovitelné zdroje. Plast na imitace není obnovitelný zdroj.

Jiří Kocurek

Za chvíli nám zakážou proutěné koše, plastový poslouží stejně. A navíc máme být ekologičtí a nepoužívat ropu. Takže je jedno jaký použijete koš na jablka. V obou případech vás ekofanatik odsoudí k smrti. A pak půjde propagovat spalování biomasy v elektrárně namísto uhlí.

Martin Černý

Minulý víkend jsem to byl fotit a ještě nebylo hrábnuto. Příští víkend tam zase zajedu. Těším se, až to bude hotové…

IBM

700 vzrostlých dubů? To se mi nějak nezdá… To je hrozně moc.

Martin V.

Možná to míní tak, že z těch sedmi set dubů potřebují kmeny (dostatečně tlusté, rovné a dlouhé) a zbytek samozřejmě na pile nevyhodí, ale prodají třeba nábytkářům nebo na futra. Ale na most jsou to už příliš malé kousky.

IBM

I tak se mi to zdá moc.

ene bene

Ten most na fotkách vypadá menší, než je. Stál jste na něm někdy?

výletník

A jakou má únosnost? Zvládal by třeba nějakou aspoň sezónní výletní turistickou „midibusovou“ linku v relaci třeba Malšice – Stádlec – Milevsko se vzájemnými přípoji s „Bechyňkou“ v Malšicích (samozřejmě vždy od nádraží a k nádraží a v Milevsku i až do města, a třeba i s nějakým krátkým „fotopobytem“ na parkovisti u mostu)? Ve výletnické sezóně by to byl určitě zajímavý počin.

Jiří Kocurek

Budete se divit. Chodba v budově se dimenzuje na 300 kg/m2, to kdyby tam byl nával lidí. Na mostě může nastat totéž, 40 lidí na ploše 2×5 metrů. Což dělá 3 tuny, více než kolik váží osobní automobil.
Minibus ale neprojede. Oblouky v pilířích jsou příliš úzké, jedině snad šmoulobus jako Subaru Libero. A takovou věc ten most unese zaručeně.

výletník

Nějak vám uniká, že podstatné nemusí být jen zatížení rozložené na ploše, ale i kolový tlak vozidel. A že by i „midibus“ musel být o tolik širší než třeba současné sanitky, pro jejichž nouzový průjezd jsou dimenzovcány i mnohé novostavby lávek pro pěší a cyklisty, to určitě neplatí také – logicky se samozřejmě vozidla nemohou na mostě potkávat. Podle Wikipedie „Vjezd je povolen jen vozidlům do hmotnosti 1,5 tuny, sloupky u vjezdů na most omezují též šířku vozidel.“, ale to může být jen preventivní ochranné opatření, z něhož by taková výletní sezónní linka mohla mít výjimku, pokud by ji skutečné… Číst vice »

Jiří Kocurek

Nejužší Stratos má šířku 2,15 metru, je-li tabulka pod článkem správně. https://www.auto.cz/minibusy-stratos-skd-praha-cesky-nastavbar-76364
Jestliže neprojel stejně široký osobák, tak neprojede ani Stratos, muselo by to být speciálně navržené vozidlo jen pro tuto linku.Jen proto, aby mohli výletníci výletovat. Jestli si to někdo vezme jako podnikatelský plán, atk prosím. Z veřejných peněz ani korunu. Je to asi 2 km od zastávky autobusu.

Jiří Kocurek

A nejsou to doměnky. Známý neprojel, holt jeho amerika je 2,15 m široká. Midibus je ještě o dost širší.

Pro něvěřící: https://mapy.cz/s/netaledofo

výletník

Šířka 2,15 m je asi minimální šířka „Stratosu“, takže by těmi branami (bohužel) asi opravdu regulérně neprojel – škoda. Ale stejně ten námět úplně opustit nechci: když to nejde „skrz“, tak bych udělal minimálně nějakou letní víkendovou linku od „Bechyňky“ na parkoviště k mostu a zpět – je to přece asi 8 km od její zastávky v Čenkově, a to by za překonání veřejnou dopravou určitě stálo (a pak lze třeba i mnohem snáze pokračovat už pěšky někam dál podle vody). Mohl by to být hezký „doprovodný program“ dobře rozšiřující možnosti výletů „Bechyňkou“, a mohli by toho využívat i vodáci… Číst vice »

Paja

Vzhledem k tomu, že po tom mostě jezdilo všechno do převedení dopravy na Podolský most, tak by asi midibus unesl. Musely by se ale odstranit ty sloupky které brání vjezdu všeho většího než je Fábie.

Martin V.

Když použijete odkaz, který dal Eda úplně nahoře a přepnete na Panorama, tak jsou tam dopravní značky (1,5 t), (>2,0m<) a (10). Přičemž ta maximální šířka je zabezpečena i "hardwarově" pomocí pevných sloupků. 🙂 Takže odpověď je NE, jen osobáky a pomalu.

IBM

Nestál, ale našel jsem si parametry na wiki 🙂

ene bene

Ale stojí to za to! Doporučuji tu zkušenost doplnit.