Obrazem: Velmoc rychlovlaků. Ve Španělsku vyjely nové jednotky Avril, nabídnou 85 000 míst týdně navíc
Vysokorychlostní jednotka Avril S-106 v barvách Avlo. Foto: Renfe
Počet vysokorychlostních souprav na španělské železnici poprvé přesáhl tři stovky.
Právě jsem se vrátil z Malagy, jezdili jsme vlaky Ave soupravami Talgo max. rychlost mezi Malagou a Cordobou 291 km/h a třáslo se to velice nepříjemně. Vlaky jezdí v 2 hodinovém taktu a jsou povinně místenkové. Nemají vůbec žádné návaznosti. Přes výhybky rychlost 30km/h. Z Malagy do Sevilly vlak Avant souprava Pendolino Savigliano solidní komfort, ale pouze 4 vozová souprava. Celkový dojem z vysokorychlostního Španělska velice rozpačitý, málo spojů, špatné značení, komplikované odbavení, špinavé interiéry vlaků, toalety s divnou modře obarvenou a smradlavou vodou, personál neochotný a distingovaný. Na vlakovou dovolenou nedoporučuji, zlaté Švýcarsko, Rakousko a ČR .
„počet vysokorychlostních vlaků v zemi přesáhl hranici tří stovek, konkrétně jezdí 306 jednotek. “ – to jako doopravdy autor nevi co je vlak a co vlakova souprava?
Mají tam i tratě na 330 kmh ? Respektive nemáte někdo tip na dobrou aktuální mapku VRT tratí ideálně celé Evropy ze které by se dalo vyčíst jakými max rychlostmi se kde může jezdit ?
openrailwaymap
Paráda, díky
Ale na mnoha spojích jezdí soupravy co dokážou jen 250 km/h a pak se to stejně klepe jak na nějaké lokálce.
A snad 2026-27 bude hotova trať Murcia-Almeria, výstavba v plném proudu, i s přestavbou na 1435mm z Lorca do Aguilas.
Upř. nově Pulpí-Aguilas
810 na 320. A pak ze to. Nejde
S ohledem na to, že tahle Talga mají i sekundární odpružení, to kromě dvounápravových podvozků nemá s 810 vůbec nic společného 😉
Ten prodejní automat v soupravě je super.
Vozejček je lepší. 🙂
Vozejček mívá po 2 plechovkách 4 druhy piva. Nastoupí banda vodáků a hned v prním kupé má vyprodáno. Toho jsem několikrát byl svědkem (někdy to bylo třeba ve třetím kupé). Pravda byl to obyčejný rychlík modrého národního dopravce ještě než si začal říkat národní.
Prostě neni lepší si tyhle potřeby vézt s sebou a nespoléhat se na nějaký vozejček, který ani nemusí přijet.
Akorát si z něj nekoupím pivo. Takže hlavní výhoda jízdy vlakem s cizími lidmy na malém prostoru proti jízdě v soukromí auta padá.
Jak kde. Jsou automaty, kde naskenujete občanku a koupíte si pivo. V Česku teda ne…
Je strašně zajímavý, jak alkoholici považujou svoje potřeby za standard.
A Babiš bude v rámci předvolební kampaně zase povídat, že za jeho časů jsme byli bohatší než Španělé…
Kromě toho, že se nám o VRT zatím pouze zdá, mají Španělé vnitřek těch vlaků i vkusný béžový a nejen šedý mor, který se jinak šíří po Evropě.
Hus, budete mít přece kozí dráhu a opravený nádraží v nějaký horní dolní!
O Kozině se to ještě neví. 😉
To že někdo má VRT, mimo některé železniční onanisty neznamená, že mají i lepší žiovotní úroveň, počet porodů, zadlužení, velmi vysoká nezaměstnanost mladých ale i celkově proti nám, špína na ulicích, v tom všem je Španělsko proti nám velice „napřed“
Špína na ulicích jako že v Česku není? Aha 😀
Španělsko je asi stejnej bordel jako Itálie a Francie. Prostě jižní národy. A je s podivem, že se jim podařilo postavit sítě VRT zatímco nám potomkům pünktlich němců se to nepodařilo.
Fakt ne. Srovnejte Andalusii s jihem Itálie. Z čistoty metra v Madridu bychom se mohli ve střední Evropě učit.
Barva potahu ve vlaci je jako zakladni meritko zivotni urovne zeme velmi dulezita …
Stejnou rychlost jako Avrily (řada S-106) má i stávající řada S-102/112 (Talgo 350), akorát ta má při stejném počtu vozů (12) menší počet míst – 348/318 a nižší návrhovou rychlost – V = 350 km/h, kdežto Avrily mají V = 365 km/h a je – na rozdíl- od Avrilu naklápěcí.
Talfo 350 (S102 / 112) naklapeci nejsou.
Klopidla jsou do Vmax=250 km/h.
Jsou naklápěcí – viz dole: In 2005, the Spanish National Railway, RENFE, ordered a fleet of 92 power cars designated by their manufacturer, Bombardier, as S-102 units. These power cars were part of an order for 46 trainsets placed with a consortium made up of Bombardier and Talgo. The complete trainsets are designated S-350. Bombardier was to build the locomotives, or power cars, while Talgo, the traditional Spanish supplier of coach equipment for RENFE, would supply the trailer cars. (Talgo equipment is of a unique design consisting of low-slung, short carbodies which ride on individual steerable wheel assemblies. The cars… Číst vice »
Uspořádání 2+3 znám u našich 810 a tři lidi vedle sebe se moc pohodlně neposadí, snad se na těch španělských sedačkách bude dát ve třech sedět lépe. Ty vlaky se do šířky rozšiřovat moc nedají, tak nevím, kde se ten prostor vezme.
Jestli ono to nebude tím, že maj rozchod 1668mm – a celková skříň je díky tomu širší
A u těch souprav. které budou jezdit do Paříže se na hranicích zmenší rozchod dvojkolí na 1435mm a zůží se všechny skříně. 🙂
Kvůli konceptu Talgo (krátké vozy) mohou být vozy mnohem širší i na cestě do Francie.
To můžou i krátké vozy 810.
To můžou, ale zase nejsou zrovna vysokorychlostní.
Zeptejte se v Čisovicích.
Nechtěl bych v té chvíli sedět u okna 😀
Talgo ma kratší vozy a tudíž širší skříně https://www.talgo.com/technological-principles
Jen aby se vešly k nástupištím. 😉
Tak ve Francii už mají ta nástupiště obroušená od jiných souprav, tam už se vlezou 😀
Nenaklápěcí Avrily mají šířku 3 200 mm, starší naklápěcí Talga 2 942 mm a tuším Railjety pak 2 825 mm.
Pokud vezmu prémiový sedák BORCADU 1.třídy, co je instalován v Interjetech dneska tuším, co má 450-500 mm s područkami – tak u toho Avrilu bych se měl dostat při 3+2 uspořádání na šířku uličky 700-950 mm, u 2+2 Talga 942-1 142 mm, u Railjetu 2+2 na 825-1025 mm. Takže asi na cirka +/- jeden metr uličky nebo těsně přes se dá dostat u všech těch tří vlaků, když se chce:-).
Pro redakci (Jan Sůra):
Neměla by předposlední věta v článku znít místo: „Dvě stě metrů bude v běžném provozu jezdit rychlostí 330 km/h“ spíše „Dvě stě metrů dlouhá souprava bude v běžném provozu jezdit rychlostí 330 km/h?“
Přijde mi, že redakční šotci umně skryli některá slůvka z věty. 😉
měla, díky:)
Pro me je spanelska zeleznicni sit predevsim ukazkou toho, ze i ve velmi narocnem terenu lze stavet rychlou zeleznici. Uproti tomu jsou nase kopecky z nejakeho zahadneho duvodu neresitelny problem a stavba vysokeho zarezu, natoz tunelu treba o par kilometrech delky sproste slovo. Bez masivni vystavby tunelu se zeleznice v CR nikdy nestane rychlou a konkurenceschopnou oproti automobilove doprave, ktera jiz v dohledne dobe ziska konecny stav zakladni dalnicni site.
Což o to, různé dlouhé tunely předpokládané jsou, jen jsme se zatím nedostali tak daleko, abychom je už začali stavět (kromě Ejpovického, který konkurenceschopnost železnice sám o sobě zvýšil dost). Španělé také začali „trošku“ dříve a jelikož v té zemi téměř neexistuje venkovské osídlení, mají cestu ke stavebnímu povolení nové tratě výrazně méně trnitou. Souhlasím že dálniční síť brzy dosáhne konečného stavu, u té železniční zatím nevíme, co přesně ten konečný stav je.
Ejpovicky tunel je jasny dukaz toho co pisu, prestoze zbytek trati zustal prakticky v puvodni stope, tak i tento jeden tunel dokazal podstatne zamichat karty alespon v konkurenci vlak/bus na trase do Plzne, totez se deje smerem na CB. Bohuzel to jsou ojedinele vyjimky misto systematickeho postupu.
Ještě je tam „ojedinělá výjimka“ Pardubice a Ostrava, že…
A bývalo slušné i Ústí, jenže tam ČD dělá dlouhodobě to, co umí nejlíp – nic.
Tunely kolem Krasikova sice situaci dost zlepsili, ale realne byla provedena oklestena varianta kdy i pri investovanych miliardach nebylo zdaleka dosazeno pro klasicke vlaky plynule rychlosti 160, nemluve ze v Hostejne se rychlost propadne dokonce az na pouhych 110 km/h. Zkuste si spocitat, kolik se v tomto useku za ty desitky let na tom rychlostnim cimburi propali zbytecne el. energie, svrsek bude mit rozhodne kratsi zivotnost v ostrych obloucich atd…..nakonec se nam ta levnejsi varianta pekne prodrazi.
Dalo by se někde najít, jaké varianty byly tehdy zvažovány?
Základní dálniční síť brzy konečného stavu dosáhne, ale dálniční síť obecně snad ne – uvažuje se o propojení krajských měst mimo Prahu, o dálnici na Pasov, na Znojmo…jsou to podle rozhovorů z posledních deseti let hodně dlouhodobé plány, ale do budoucna asi nevyhnutelné.
Dálnic snad už stačilo. Místo tranzitních kamionů raději snad ten vlak.
V dohledné době leda ve snu, vsadím se že do 10ti let nebude komplet pražský okruh ani středočeská D3
Ono Španělé mají jinak kromě sítě VRT i prakticky nejdelší síť dálnic v Evropě. Pravda sice, že místy přehuštěnou (okolí Madridu, kde si dálnice postavil stát, město i autonomní oblast a nejsou ani propojené) a někde to spojení chybí (třeba přes Zamoru do Porta), ale komentáře, že Československo bylo před sto lety technická špička a Španělé pásli osly, jsou úplně mimo.