Obrazem: Ve Švýcarsku začala jezdit nejstrmější lanovka na světě, je levnější než na Sněžku
Nová lanovka Stechelberg - Mürren. Foto: Garaventa
Lanovka překoná 775 výškových metrů za necelé čtyři minuty.
Lanovka překoná 775 výškových metrů za necelé čtyři minuty.
Ta lanovka tam byla už dávno, minimálně od 2007, viděl jsem ji. 🙂 Novinkou může být max. to, že nyní je veřejná (tehdy nevozila lidi buď vůbec nebo snad jen nějaké uzavřené skupiny).
Vždyť má taky jen 1200 metrů.
Obvykle když chce člověk ušetřit na dražší oběd na kopci/skále, tak dole se rozhlédne, vynalezne pěší stoupavou cestu nahoru a tam se zahřeje pocitem ušetřených peněz (naposledy zubačka Hallstatt). Tady nějak z fotek nevím, kudy bych vylezl mimo tu lanovku…
Mě by bylo tak špatně…
No ale zas se k té lanovce v údolí musíte nějak dostat. Pokud do Lauterbrunnen přijedete vlakem, pořád to jsou dva přestupy: buďto nejprve tam na lanovku a pak na motoráček, anebo nejprve na autobus a pak na novou lanovku.
Pro automobilisty to bude lepší, ti určitě u nové lanovky zaparkují snáz, než v Lauterbrunnen.
Skoda ze autor nezna %, co to je 160 %???!!! Mozna by to zvladi ve stupnich…
Škoda, že nevíte, že stoupání se v dopravě celkem často uvádí v procentech a co to znamená…
A vy asi nevíte co je 100%, to je maximum 🙈
No to prave neni…100% znamena, ze na delkovych 100 m nastoupam o 100 m vyskovych, cili uhel 45 stupnu.
Ale uhel stoupani muze byt samozrejme vyssi – tim, ze je to deleni dvou cisel, pak uz ta procenta naskakuji hodne rychle (krivkou te funkce je hyperbola), pochopitelne ze pri uhlu 90 stupnu (tj. svislem stoupani, ten nize uvadeny vytah) nedava uloha smysl, neb delim nulou (funkce v tomto bode limituje k nekonecnu).
Taky mi to trhá oči, ale používá se to. 100% je jen 45°.
A co když splníme plán na 120%? 😀
Račte se podívat mna úhloměr, o tom, jak se načítají stupně se vás snažili naučit v páté třídě ZŠ…
Kde se v dopravě používají stupně?
Nesmysl. 100 % je 45 stupňů.
160 % znamená 160 m převýšení na 100 m průmětu délky do vodorovné roviny, tj. tangenta úhlu sklonu. Sklon 45 stupňů je tedy 100 %. U skllonu v promile, což je na dráze běžnější, je to převýšení na 1000 m průmětu délky. Takže např. 15 promile je 15 m převýšení na 1 km (1000 m) vodorovné délky.
Lanovka na sněžku víc nejede než jede
Tam je to záměrně, kvůli přelidnění vrcholu.
Sněžka nebrat. Jednou v životě a splněno…. Totálně nezajímavý kopec/vrchol.
Klobouk dolu
A neničí jim to tam panoramata a přírodu? Kde tam mají čističku? 🙂
Švýcaři tohle moc neřeší, považují přírodu především za zdroj obživy.
Rozumné.
Právě, že ochranu přírody a životního prostředí dost řeší, protože je to nenahraditelný zdroj obživy. Jen jsou schopni rozumné diskuze a konsensu místo lží a demagogie. 😉
Mě se tam vždy líbí, že spousta věcí je navržených a postavených tak, že do přírody zapadnou jako by tam už byly ty stavby staletí.
Já když byl párkrát ve Švajcu, šplhal se na kole po horách, tak jsem si říkal, kam se hrabou tzv. „stavby socialismu“ na díla typu Grande Dixence apod.
Nebo když vyjedete na Rigi a vidíte ten vysílač, nádraží pod vrcholem, protunelovaný vrchol hory, erodovaný terén (sešlapy, splachy) i desítky metrů okolo cest…
To má být narážka na Prahu. 🙂
V některých místech ničí. Ale když máte 30 000 km2 hor, přičem 22/23 horských regionů má vrchol > 2500 m (pro porovnání u nás se za hory považuje považuje asi 8000 km2, ovšem ve výškách 900-1600 m), tak se tam nějaká ta lanovka nebo horské středisko ztratí. Zatímco u nás je Dolní Morava jak pěst na oko, která zlikvidovala celý jeden mikroregion.
Hory by se měli oplotit a nikoho tam nepouštět. Tak je to podle zelených mozků správně.
https://mapy.cz/s/ferajopodu
4,9 km severně
Škoda že nejsou podrobnější údaje o lanovce u Macochy. Celá dráha překoná 131 výškových na 207 délkových metrů, takže nějakých 63 %, ale od dolní stanice k prvnímu stožáru překonává okolo 110 výškových metrů na nějakých 110 m délkových, takže krásných 100 %.
U nás moc příkřejších nebude.
Škoda, že neumíte do Googlu zadat „lanová dráha Macocha“, třeba na wiki byste našel celkem zajímavé údaje.
S tím jsem samozřejmě nečekal na Vaši pozornou radu a udělal jsem to iniciativně sám. Čerpal jsem odtamtud ty základní údaje.
http://www.lanove-drahy.cz/?page=lan&lan=30
Ale to, čeho se týká tenhle článek, t.j. nejpříkřejší část, jsem tam neobjevil a bral jsem to jen nahrubo z mapy
Předpokládám že bude dražší
Pokud člověk jede i druhý úsek lanovky do stanice Birghorn, tak už jsou ceny výrazně méně příznivé. https://schilthorn.ch/en/Infos/Timetable__and__Tariff
Na 1194 metrech překonává lanovka výškový rozdíl 775 metrů (spodní stanice Stechelberg je ve výšce 866 m a horní Murren ve výšce 1641 m. https://schilthornbahn20xx.ch/de/Info/Schilthornbahn_20XX/Sektion_1_Stechelberg_-_Murren
„Lanovka na 1 194 metrech překonává výškový rozdíl. “ No, vida ji, mršku jednu.
A tak se nemohu nezeptat: nechcete editora? Nebo alespoň korektora?
Kdo neblinká, není Čech! 🙂
Kam se Alpy z cenami hrabou na Krkonoše
Kampak se Alpy hrabou z cenou na Krkonoše
Je mi to fuk.
100% stoupání je 45st – tj. na 100m nastoupáte 100m. Při 160% nastoupáte… no kolik?
Když na 100 nastoupám 100m, tak při 160% nastoupám 160m? Nesmíte se na mě zlobit, jsem jen průměrný pták
pri 160% stoupani na 100 horizontalnich metrech nastoupate 160 metru. odpovida to 58 stupnum.
co jste nam chtel rict?
Ještě bych se chtěl poradit a možná hovořím i za jiné ptáky, když kupříkladu vletím do výtahové šachty, sednu si na střechu kabiny a ta mě vyveze deset pater výš, jak velkého stoupání jsem dosáhl, samozřejmě v procentech?
Výtah je lanovka od kdy?
Kam nam ta funkce limituje Jasanek? No k nekonecnu Jasanek, k nekonecnu prece…
Vy jste pták nejen na drátě.
Vzhledem k mozkové kapacitě ptáků si takové číslo neumí žádný pták představit, je příliš abstraktní. Jinak je to látka pro absolventy Základní školy. 😉
Nějak si to nedovedu představit. Kolik stupňů je tedy 160 procent? A když budu pták, udržím se na tom laně?
Řešíte ptákoviny.
Nechi být hnidopich, ale jak vypadá sklon 160(133) stupňů? Mám za to, že nejstrmější je výtah s 90st.
Sorry, ale chápu to zrovna tak …
Podle fotek bych řekl že maximum by mělo být 60 stupňů.
Procent, díky za upozornění.
Když už jsme u toho, proč se nepoužívají stupně jako v geometrii, ale nějaká procenta a promile, které si člověk musí pracně přepočítat? K čemu je tato jednotka dobrá? Je v tom nějaké zjednodušení?
Ze stupnu snadno nezjistite, kolik metru vyskovych ziskate na dane vzdalenosti.
z procent ano.
stupně (respektive radiány) vyjadřují, že řeším něco kulatého – to se tady moc neděje, spíš řeším nějaké vzdálenosti (konkrétně stoupání a horizontální vzdálenost, kterou změřím na mapě)
Něco kulatého může být třeba trojúhelník? 🙂
Je to jiný pohled na totéž. Při projektování vám stupně moc nepomohou, potřebujete vědět, kolik metrů je třeba nastoupat pro danou vzdálenost. Poměr se získává prostým přepočtem, nepotřebujete goniometrické funkce (sinus, kosinus).
Při vytyčování odměříte délku v metrech, přenásobíte procenty a máte rozdíl výšky v centimetrech. Dá se to počítat z hlavy. Stačí prkno, vodováha a skládací metr, spád okapu nebo svodného potrubí přesněji zpracovávat netřeba.
sinus libovolného úhlu od nuly do 10 ° z hlavy … ne.
Technicky vzato je na to potreba tangens/kontangens, protoze se tu resi uhel a odvesny. Sinus/kosinus jsou odvesna a prepona. Ale je to samozrejme detail.
Do deseti stupňů to právě jde, tam je to skoro lineární .. stačí vědět, kolik stupňů je radián, nebo 360 lomeno pi.
Právě se nic nemusí přepočítávat, sklon 1:2 uděláte obdélníkem 1000 na 2000. Procenta obdobně. Úhel (stupně, grady) se zadává blbě.
Vynásobíte tim váhu vozidla a víte, jakou sílu musíte použít.