Obrazem: Ve Strančicích proběhl noční výsun nového mostu přes koridor
Noční výsun mostu ve Strančicích. Foto: Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje
Most z roku 1972 byl ve špatném stavu.
Most z roku 1972 byl ve špatném stavu.
Fascinující je, že po mostě dodnes vede ulice Rudé armády. Čekal bych, že zrovna v okolí Prahy se tohoto nepěkného dědictví obce zbaví.
Co je na tom nepěkného? Zdejší obce byly z války skutečně osvobozeny až Rudou armádou. Povstání 5. května tu bylo intenzivní – např. došlo i k přepadení obrněného vlaku, a zůstaly tu desítky mrtvých občanů – ale k vyhnání Němců to nestačilo. Nakonec i několik Rudoarmějců zde padlo.
Stavíme mosty na 50 let, i méně. Stavitelé Karlova mostu a dalších se nám chechtají z ráje…
Až na to, že tohle by takhle přemostit nedokázali. Neuměli vyrobit ocel v potřebném množství. Experte….
Jenomže když už dokázali vyrobit dostatečné množství oceli, začali stavět mosty, které vydržely sloužit 100 a více let. Dnes se mnohé mosty vynášejí jeko architektonické skvosty a kolikrát samy spadnou, nebo se musejí za 50 let zbourat. Aby nespadly.
A pro dovzdělání doporučuju přečíst tohle, alespoň první souvětí.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Most_c%C3%ADsa%C5%99e_Franti%C5%A1ka_Josefa_I.
Pocit, že všechny tehdejší mosty vydržely dodneška je jenom sebeklam.
Může mi někdo objasnit, co je to zlepšení železničního profilu? Profil je do nejmenších detailů stanoven normou. Nic do něj nesmí zasahovat a všechno volné navíc je zcela zbytečné. Děkuji za nové informace.
Stále máme na železnici místa, která vznikla ještě před tou normou. Toto bylo jedno z nich.
Konkrétně zde cca o 40 cm vyšší niveleta umožní reelekrizaci na 25 kV AC bez dalších nutných omezení a opatření.
Hm, most má 50 let a je po něm. To se sódruzi moc nepředvedli. To už i Výtoňský most vydržel víc. A Karlův most už vůbec nezmiňuji.
Na co komouši sáhli, to posrali. Jen pro srovnání – v Děčíně jsou dva silniční mosty. Tyršův a „nový“. Tyršův se otevřel v roce 1933 s jedinou provedenou generální opravou v roce 1996. Nový most se otevřel v roce 1985 a nějaké opravy se na něm provádí neustále. Rozebranej byl už jednou kolem roku 2003, 2004 co mne paměť neklame a vloni zas.
Starý most je kovová nýtovaná konstrukce na dvou kamenných pilířích. Nový most je čtyřproudá, skoro kilometr dlouhá betonová konstrukce zahrnující vlastně i estakádu a příjezdové rampy. Navíc od data svého vybudování s neskonale větší zátěží.
Těžko srovnávat.
Obecně si myslím, že betonové konstrukce v Česku od dob výstavby řopíků a okupačních německých liniových staveb neumíme dodnes.
Vy už předem znáte životnost mostů Nového spojení?
Jen podotýkám, že škarohlídové sázeli během stavby výplatu na to, že to víc jak 10 roků nevydží a bude to stejně nahovno. To byl rok 2008 a už je to pět let přes plán. Asi by ho měli jít odstřelit, aby skutečnost odpovídala jejich přesvědčení.
Neznám, technologie pokročily.
Tato neznalost však nijak neznehodnocuje mojí myšlenku, že betonové stavby je u nás podezřele často potřeba opravovat – tj. že je neumíme.
Betonový most v Děčíně se začal stavět před více než čtyřiceti lety a dvakrát se opravoval.
Budu rád když to s novým spojením bude jinak
Karlův most je předimenzovaný a drahý na údržbu. Ale má historickou, uměleckou a estetickou hodnotu.
Předimenzovaný? Ohledně zatížení pěšími ano, užitné zatížení tvoří asi 1 % vlastní hmotnsoti. Jenže jsou i jiná zatížení: https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/hlavni-mesto-praha/1578662-pred-125-lety-povoden-poskodila-karluv-most
Karlův most několikrát rozvalila povodeň, dva pilíře jsou nové, založené na kesonech.
Proč to na kesonech nezaložil Petr Parléř už tehdy? Z téhož důvodu, proč nepoužil předpjaý železovebon a Karel IV nejezdil na motorce.
Ovšem takoví stavitelé Juditina mostu? „Tehdy se všecko stavelo kvalitněji než dneska!“ – neznámý hokynář, cca roku 1507.
Ten most ale nikdo nikdy neudržoval a to ani za těch 33 let kapitalismu, zespodu byl ještě začouzený od parních lokomotiv, vozovka navrchu samý výmol. Zatékalo do něj, trčely z něj armatury, jak beton odpadával.
Čto takoje koridora?
Prosím, opravte titulek. Koridor je rodu mužského, tedy „… přes koridor“. Pravděpodobně jde spíše o překlep.😉
O jakou koridoru se jedná? 🙂
Že si lidé pletou pilota a pilotu, to už jsem zažil. Tohle zjevně vzniklo přepisováním titulku bez kontroly, stane se. Na druhou stranu se stačí občas podívat, co vyprodukují v nadpisech periodika jistého nemajitele.
Jo, stejně jako kůra a kúra, nebo (ta) plasma a (to) plasma