Obrazem: Unikátní remorkér Beskydy dostal dokormidlovací zařízení a vrací se do služby
Remorkér Beskydy nově s dokormidlovacím zařízením. Pramen: ŘVC ČR
Remorkér byl postaven v roce 1956 v loděnici Mělník, je jediným remorkérem z původní série v aktivní službě.
Na to, že to chtěli současní pokrokový soudruzi jako nepotřebný relikt historie šrotnout, tak dobrý.
Používat kolesový pohon v zemi, odkud pochází vynálezce lodního šroubu je zvláštní. A ten název „dokormidlovací zařízení“ musel vynalézat zvláště inteligentní úředník. Stejné zařízení funguje léta na jachtách pod názvem příďový propeler nebo anglicky Bow thruster.
Proč by to mělo být zvláštní?
zadokolesák nemá na dolním Labi konkurenci. A nikdy neměl. Tahal dříve mnoho člunů i s lodí vpředu na dlouhém laně. Při povodních byl za Beskydy uvázán velký počet lodí i ostatního a Beskydy po celou dobu povodní byly pouze nastartované a kapitán s posádkou držel pod plynem všechno co měl za sebou uvázané. A vydržel to po celou dobu povodní na Labi. Ressel s jeho šroubem na zadokolesák nemá.
Jako student jsem na této lodi pracoval jako brigádník na lakýrnické práce a byl u slavnostního spuštění skeletu na vodu. Montážní práce pokračovaly na vodě. Dokončovací práce trvaly cca rok .Po vyplutí jsem navštívil Beskydy v době aktivní služby v mělnickém přístavu (šífáci byli mělničáci).Dalším zadokolesákem byla Šumava, která slouží po přestavbě na výletní loď v Praze na Vltavě. Mělnické loděnice potkal osud ČKD, a dalších našich průmyslových klenotů.
, kapitalismus!! Zloději. Kdyby tenkrát při převratu každý z nás věděl jak to dopadne, tak nikdo by nezvonil klíči.
Víte doufám že socialistická ekonomika prošla někdy na začátku 80. značnou krizí ze které se nevzpamatovala a která vedla k pádu socialismu? Ano, možná by se to udrželo kdyby se najelo na „Čínský model“, ale úroveň výrobků a jejich kvalita v porovnání se západem upadala, stejně jako schopnost budovat infrastrukturu.
Kezby se takhle snadno dalo zachazet i jinymi kulturnimi pamatkami, pravdepodobne by jich pak nebylo tolik na spadnuti.
To ředitelství vodních cest je takový krásný svět sám pro sebe…
Pěkná loď. Možná škoda že jich není více takových a možná škoda že se nedělají nákladní lodě s kolesy místo šroubů, přece jenom mají o něco menší marži.
Koleso má jednu obrovskou nevýhodu: Nefunguje ve vlnách. Buď se dostane nad vodu, nebo se ponoří příliš hluboko. V obou případech to znamená ztrátu tahu. Druhá poněkud menší nevýhoda je nižší účinnost proti lodnímu šroubu.
Coz je na rece strasnej problem… Vlnobiti decimuje labskou plavbu…
Labskou plavbu decimují politici a pitomci zelení.
No spíš ti politici než zelení. Existují totiž možné alternativy řešení problematických úseků. Navíc to současné řešení umožňuje de-facto jenom vytáčet elektřinu. Po Děčín by se lodě dostaly tak jako tak jen s prohrábkou a úpravami, které se stejně budou muset udělat na nad něj se nedostanou přes úžinu u Března.
Existuje mimochodem i návrh na splavnění Labe vybudováním podélných a příčných hrází, v zásadě znovuobjevení postupů, které se používaly dříve, jak na Vltavě, tak na Dunaji a dalších řekách. Bude to levnější a méně rušivé a dost pravděpodobně i násobně jednodušší na stavbu.
Mohu potvrdit. Na Labi jsou tak velké vlny, že se již několik lodí zlomilo vejpůl.
. přesto na dolním Labi šroub nemá šanci. Ten jen tancuje zleva doprava a nic neutáhne. Proto je tam vždy pokud to je jen možné kolesák. Také při nehodě v Dráždanech mezi mosty všechno vyřešil kolesák. Šrouby byly bez šance.