Obrazem: Stroje položily v Prosenicích novou spojku s rekordní výhybkou
Instalace nové kolejové spojky ve stanici Prosenice. Pramen: Správa železnic
Stanice Prosenice na trati Bohumín – Přerov si v těchto dnech připsala v rámci české železniční sítě jedno prvenství. Společnost
Omlouvám se za dosud nefunkční odkaz. Teď už by to mělo fungovat:
https://youtu.be/b1enrKZv6Eg
Fajn, někde se jezdí běžně 200 km/h už desítky let, tady řešíme dvě výhybky pro běžnou rychlost.
A ty mínusy dává kdo???
A kde by se u nás dalo jezdit 200 mimo už vytipovaných úseků na koridoru, kde se navíc musí ještě odstranit přejezdy?
Rychlost 160 do odbočky není běžná.
A někde musí být jen u nás?
„Někde“ jsem pochopil, že je to mimo ČR.protože se tady (v ČR) nejezdí běžně 200. A kde se jinde běžně (několik kusů v nádraží) používají výhybky na 160 do odbočky? (klidně někde a tady)
A nebo mi vysvětlete vaší první větu (někde … tady) a k tomu se pokuste odpovědět na můj dotaz.
Dobře, pokusím se to vysvětlit. Když jsem napsal, že někde se jezdí běžně desítky let jistou rychlostí, a to jsem se ještě držel při zemi, tak jsem určitě neměl na mysli Českou republiku. A tím místním příslovcem jsem měl na mysli tento server. Snad už je to srozumitelné. Jinak klidně upřesním.
A ještě bych něco dodal, ale nehodlám si začínat s vašimi čtyřiceti kámoši…
Dík za vysvětlení, stále platí, že výhybka do odbočky na 160 není běžná ani tam, kde se jezdí do rovnýho třeba i 300.
Me spise zajima to, zda je tam vubec treba, jinak moc pekna, a stejne tak i pracovni stroje…
A ještě video z práce stroje WM500 U v Prosenicích při přípravě pokládky posledního a zároveň nejdelšího dílu druhé „rychlé“ výhybky:
https://youtu.be/b1enrKZv6Eg
Bylo velice zajímavé sledovat ten stroj WM500U při práci. Fantastická technika. Fotogalerie z položené, téměř celé druhé výhybky:
https://dopravnizesp.rajce.idnes.cz/Druha_vyhybka_na_160_km_h_do_odbocky_v_Prosenicich_polozena_-_22.4.2020/
Připomíná mi to, když jsem si jako malej kluk četl v ABC o Šinkanzenu a tam psali, že na výhýbkách v přímém směru múže jezdit až 210kmh. Tenkrát mi to přišlo jako strašně velká rychlost. Je pravda že už je to hoooodně dlouho.
No vidíte, už dávno nejsme malí kluci, co si čtou ABC, ale i přesto je u nás těch 210 km/h v přímém směru pořád strašně velká rychlost. 🙂
Proč se nedá tou vaší galerií normálně listovat? (android + chrome)
Android + Firefox v pohode
Mám Android + Chrome a listovat mi jde.
No spiš bych řešil jinou otázku,proč tam dávají 160ti kilometrovou vexlu,kdyz se po ni nikdy 160 jezdit nebude….
Ono pokud se má vyzkoušet, tak prioritně asi nejde ani tak o rychlost – ta je prostě už ověřená designem výhybky jako takové (= poloměr odbočné větve atd.) – tam asi není moc, co testovat, ale jde o to dát ji do místa, kde je velké provozní zatížení tratě a pak tam, kde se ví, že se s ní bude muset v provozu hodně „šoupat“ (= přehazovat z přímé do odbočky a zase zpátky). A tím se otestuje dokonale:-))
Protože nižší model na 150 nestačí?
A on takový existuje?
viz reakci na JiP o komentář níž: 160 km/h se využije.
Ale tama ,se jezdí 160km….A vy jste kdo,že tomu ,tak rozumíte….???
Vyhybky tohot typu si umim predstavit na mnoha dalsich mistech, kde by nejspis udelaly i vetsi sluzbu.
Podle toho, kde leží, bych si tipnul, že přes ni pojednou všechny vlaky z Ostravy do Prahy do odbočky. Přímo pojedou vlaky z Ostravy do Vídně.
Pro Tornádo na osobáku se nic nezmění, stejně může max 100 km/h, což ale nemá rozhodující váhu.
Tak pokud vim, tak 160 pres ni pojede jenom pendolino protoze v Prosenicicj je oblouk, ktery klasice stejne vice nez 130 neprojede, takze tam mohla tataz kratsi vyhybka co je napr. v Poricanech, ale alespon to pendolino pojede trvale 160.
Už to někdo psal pod minulým článkem – V Prosenicích se má zvýšit rychlost v oblouku přes stanici na 130/140 km/h (V/V130), dále tato spojka je až v přímé cca 500 m od nové změny rychlosti na 160 km/h, tj. využije se, resp. těžší expresy se tam teprve budou rozjíždět a možná budou mít „jen“ 155 km/h, no…
Jenže ten úsek pak je zase krátký, takže nemá cenu se rozjíždět na 160-ku s těžkým vlakem, abych za 30 sekund nebo kolik zase musel brzdit…jako výhybka 160 km/h umožní, ale je otázka kolik vlaků vzhledem k okolní topologii traťových rychlostí bude na krátkém úseku vůbec zvyšovat rychlost.
Jsou to cca 4 km, pokud vlak bude zrychlovat ze 140 na 160 a pak brzdit na (?) 130, není to zas taková tragédie – pojede cca 1 min. konstantní rychlostí. Pro zvýšení rychlosti se obvykle požaduje alespoň 30 s konstantní rychlosti.
Ještě doplnění z grafu průběhu rychlosti v úseku, ve kterém je ta výhybka po jeho rekonstrukci: a) souprava R, Ex – řada 380, horní rychlostníky – jízda V = 160 km/h na úseku délky 2,3 km, doba t = 51,75 sec. b) souprava R, Ex – řada 380, spodní rychlostníky – jízda V = 160 km/h na úseku délky 1,9 km, doba t = 42,75 sec. c) Pendolino – jízda V = 160 km/h na úseku délky 6 km, doba t = 135 sec. Rychlosti přímo přes tu výhybku, kdy s výjimkou bodu c) vlak zrychluje na V = 160… Číst vice »
No vida, tak jsem to skoro trefil. Nešlo by sem ten graf rychlosti dát?
K rychlostem „přes výhybku“ by šlo ještě doplnit rychlosti těchto souprav o 200 m dál, tj. rychlosti posledního vagonu při průjezdu výhybkou. Ale je z toho i tak vidět, že ani výhybka na 140 by zde nestačila (=omezovala rychlost při rozjezdu).
Graf rychlosti – viz níže: https://uloz.to/file/qSvonuoz0fNB/prosenice-jpg Navíc je ještě potřeba si uvědomit jednu věc, a to tu, že graf „nezná“ ETCS, které si při snižování rychlosti konkrétně u řady 680 bude vynucovat začátek snižování rychlosti již minimálně 1000 m před začátkem V = 130 km/h, kdežto graf počítá s dráhou 550 m, čili cirka poloviční. Graf ETCS níže: https://uloz.to/file/OBT5ePMzvJcR/etcs-rada-680-jpg To samé se týká i těch Ex,R jedoucích na horní/spodní rychlostníky, kde je potřeba minimálně dalších 500 metrů odečíst skrze vliv ETCS, takže místo 2,3 km, čti 1,8 km a místo 1,9 km, čti 1,4 km – tomu pak odpovídají i… Číst vice »
Hádám, že to vyzkouší nejeden strojvedoucí lokomotivního vlaku. A těch 160 tam mít bude, ještě si to vyfotí. Plus Leošovy Stadlery, ty by tam 160 vytáhnout mohly.
Leoš jezdí úvratit do Přerova, takže bude na těchto výhybkách jezdit rovně. Vlastně jen po jedné.
Pro vyzkoušení dynamickcýh účinků na výhybky není výhodnost rozjezdu na 160 km/h vůbec relevantní.
Těžkým vlakem??
Stačí těžkou mašinou.
Myslíte s uhlím?2230t s lok 123?
Dá se předpokládat, že tyto výhybky budou přibývat, zejména na VRT. Ale schválně – kde by podle vás nejspíš udělaly i větší službu? Kde je další silně zatížené odbočení trati s rychlostí 160 km/h (resp. smysluplně rekontruovatelné na 160 km/h) ??
Je to napriklad cela trat Kolin Praha s hustou osobni dopravou kde vlaky krizuji prujezdne koleje pri predjizdeni Os neustale. Zasadne by to pomohlo a zjednodusilo organizaci a grafikon dopravy v tomto useku. Ono kdyz vam rychlik zabrzdi ze 160 na 80 aby predjel soubezne osobak aby v nasledujici stanici opet brzil na 80 a vratil se zpet, tak to nakonec ceka na vjezdu i ten osobak. Kdyby to cele prokrizoval 160 tak zmizi a Os ani nebude vedet, co se kolem nej neco deje.
A není to tak, že osobák uhýbá a rychlík nebrzdí? Můžete nám v plachtě ukázat situace, kde se toto děje?
Máte asi na mysli Poříčany-Praha, ono na dvoukolejce se při této hustotě provozu moc souběžně jezdit nedá. Na trojkolejce jsou většinou spojky na 100 km/h a troufnu si tvrdit, že jejich využití je řádově menší, než v Prosenicích, kde spojkou jede každý vlak v daném směru.
(pokud bychom uvažovali, že každý druhý Ex předjede v tomto úseku jeden Os, bude zatížení spojek 16x menší, protože jsou tam 4 stanice (Běchovice, Úvaly, Český Brod, Poříčany), v každé z nich 4 spojky mezi krajní a 0. kolejí, tedy 16 spojek, ale vlak využije jen 2 z nich).
Mezi Kolínem a Poříčany to stejně nejde, protože se tam málokdy povede, aby zrovna nic nejelo oproti a teda ten rychlík měl svou „nesprávnou“ volnou.
Mezi Poříčany a Prahou to většinou vychází tak, že když se rychlík na tu nultou dostane, tak už na ní zůstane. Navíc tam 160 km/h je jen mezi Úvaly a Běchovicemi.
No nevim, jezdim po te trati denne a moje zkusenost je dosti opacna a predpokladam ze pokud by byly vyhybky v prujezdnych kolejich odpovidajici tratovym rychlostem, tak to vyuziti bude jeste mnohem vyssi. A to vubec neberu v uvahu energeticke naroky diky pomalym vyhybkam.
Dotaz.
Do teď jsem si mylně myslel, že vexl na 160 je v Poříčanech. Na kolik tam teda jsou ty rychlé výhybky. Že by 120…..?
Výhybka č. 3 v Poříčanech je 1:26,5-2500 na 130 km/h, do odbočky se přes ni jezdí ni 120 km/h
Ví někdo jak dlouho trvá než se taková výhybka přehodí z jednoho směru na druhý?
Plus mínus stejně, jako se přehazuje běžná výměna, resp. dvakrát tak dlouho, pokud by jazyky a srdcovka šly postupně.
Když bude těch šest zabezpečováků s klikama správně synchronizovaných, tak záleží jenom na tom, jak rychle se tam všichni sjedou.
A bude tam i bubeník jak jsou na dračích lodích? 🙂
Jedna je prý hydraulická, nevíte někdo, kolik lidí bude pumpovat? Druhá má přestavníky elektrické.
Pokud neunikne hydraulika, tak může i jen jeden. S jednou klikou.
Kolik to bude stát, až ji někdo pořeže?
Co to je za debilni prispevek?
To nepochopíte některý lidi jsou prostě od přírody zaostalý
Počítat u všeho i s variantami včasné, předčasné i opožděné liquidace nebo poškození a oprav patří k rozumnému uvažování … samozřejmě včetně opatření, aby ji někdo ani neprořízl jízdou, ani nepořezal pro sběrnu surovin.
Já bych řekl, že to je jen nesprávná terminologie. Asi to mělo být: Kolik to bude stát, až ji někdo rozřízne?
Tato závada vzniká tím, že vlak vjede do výhybky s nesprávně postaveného směru (po hrotu). Tady to bude umocněno (cena opravy) tím, že (roz)řízne navíc i srdcovku.
Dame tam 40tkovou vyhybku aby bylo levnejsi ji opravit 😀
Mám s tím jediný problém. V případě že na výhybce vznikne problém (třeba defektoskopický) budeme tam půl roku jezdit krokem.
Srdcovky se periodicky obměňují, takže s trochou IQ by mohla mít SŽ ve skladu „tu příští“ pro případný havarijní zásah, ne?
Navíc je u pohyblivé srdcovky (která nedrncá) šance, že ten defektoskopický problém tak hned nevznikne.
Měla mít. Jenže situace z Mariánskách lázní ukazuje, že v případě problému je nutné takovou nestandardní srdcovku nejdříve objedant a vyrobit. Na skladě nebyla. A bylo drážníky vysvětlováno, že na skladě být nemůže, protože se to tak nikdy nedělalo.
Kde žijete pane? Věci ve skladu jsou mrtvá investice. I na obyčejnou srdcovku se čeká týden a více. Takže ten půlrok bych viděl blízko realitě.