Obrazem: Stanice metra Jiřího z Poděbrad prochází proměnou v bezbariérovou
Modernizace stanice metra Jiřího z Poděbrad. Foto: DPP - Daniel Šabík
Stanice Jiřího z Poděbrad bude 47. bezbariérovou stanicí z celkem 61.
Stanice Jiřího z Poděbrad bude 47. bezbariérovou stanicí z celkem 61.
Jsem zvědavý na rychlost nových eskalátorů při té délce. Když 10000 lidí denně ušetříte 20 sekund, tak to jsou dva ušetřené dny … každý den.
Kolik lidí promarní kolik minut dohromady když čekají až přijede vlak? 😉
Konec roku 1980 – hotová stanice. 2023 – vyměňují se eskalátory.
Chápu, že staré věci byly kvalitní, ale s ohledem na to, jaký je pohyb v metru, mě dost překvapuje, zo to vydrželo tak dlouho, kloubouk dolů před tehdejšími inženýry (jo chápu, že na nich musela probíhat údržba, ale i tak mi to přijde jako úctyhodný výkon).
Staré věci vypadjí kvalitně jenom proto, že staré a zároveň nekvalitní věci jsou dávno na smetišti dějin.
eskalatory prosly za dobu sve zivotnosti nekolikrat repasi/vymenou schodnic, soucasti tech repasi je i retez. dalsi vec je ze v rusku se veci vzdy materialove predimenzovaly. tim dohaneli neschopnost elegantni konstrukce a jako vedlejsi efekt to melo vyssi odolnost.
dp ma na opravy interni tymy, nejvetsi diky za provozuschopnost patri jim. a zajimavy clanek o tom byl kdysi na technetu: https://www.idnes.cz/technet/technika/oprava-eskalatoru.A130411_193856_tec_technika_rja
To není kvůli nějaké magické bytelnosti starých věcí, ale kvůli pravidelné údržně a generálkám, kdy se to vždy skoro celé vymění a zbytek zrenovuje.
Ruská potřeba vše předimenzovat měla spíše vliv na neekonomický provoz a že to musí teď pryč, ale udržovat se to cyklicky musí ať je to moderní nebo 40 let na místě.
Při pohledu na fotky z eskalátorového tunelu musím vyjádřit respekt těm, co v něm teď pracují. S eskalátory to tak strmé nevypadá, ale teď, když je tam jen holý beton, to není úplně příjemný pohled. Co se tam používá za vybavení – jištění lanem a mačky?
Jsou tam schody.
„Bezbariérovost“ je věcí názoru. Pro mě osobně i s kočárkem jsou bezbariérové ty stanice, kde vedou obousměrné jezdící schody na všech úrovních od chodníku až k nástupišti.
Výtah s kočárkem nepotřebuju. Pomalý a hůře přístupný výtah je bariérou. Pomalé plošiny jsou barirérou.
Takže Smíchovské nádraží, přestupní uzel, není bezbariérový.
Kopce jsou bariérou pro hůře se pohybující členy rodiny.
IP Pavlova není bezbarirérová, protože mi máma ten kopeček od tramvaje k výtahu za rohem prostě nevyjde. Směrem dolů není IP Pavlova bezbariérová ani pro kočárek.
Tak to můžete přidat půlku stanic. Budějovická je přístupná jen z jedné strany, druhá je pevné schodiště. Florenc C to samé. Vyšehrad absolvujete cestu tam a zase zpět :).
V Londýně se třeba právě rozlišuje bezbariérovost pro vozíčkáře a kočárky. Jinak řekl bych, že s plošinami si to dopravní podnik uvědomuje, ale rychlost výstavby výtahů dost pokulhává i u stanic bariérových s tím že původní plán počítal s rokem 2025 jako komplet bezbariérovou Prahou.
Kdysi jsem někde viděl mapu rozlišující bariérové/kočárkové/bezbariérové i pro pražské metro
Zrovna bezbariérovost mi přijde jako velmi dobře definovatelný parametr, byť se asi shodneme na tom, že řada stanic na to nebyla vůbec nijak připravena, a tak následná řešení nejsou ideální (I. P. Pavlova).
Veřejný prostor i doprava má nicméně sloužit všem, a to včetně těch na vozíku, o berlích, s horší pohyblivostí nebo s kočárkem. V součtu je to docela velká skupina lidí.
Není to věc názoru. Bezbariérovost je myšlena především pro vozíčkáře.
Obecně je několik druhů a řeší to předpisy pro prostupnost pro OOSPO.
Pokud je bezbariérovost skutečně myšlena především pro vozíčkáře, je to špatně. Protože bariér ve veřejném prostoru může být spousta a každá může vadit někomu jinému.
Jak tu někteří píší, pro někoho je bariéra i ujít 100m Legerovou ulicí ve 2% stoupání. Takovým se těžko dá vyhovět.
Také se mě ta „zase naše česká cesta“ bezbariérovosti nelíbí ve smyslu, že busy a tramvaje musí být nejlépe bez schodu (děkujeme za 16. reinkarnaci T3), ale dále do metra sfárat můžete jen výtahem, který je (celkem pochopitelně) jen jeden někde uprostřed stanice. A tak další bariérou pro blízký přestup tram/bus/metro jsou schody. Do vestibulů a z vestibulů na nástupiště. Chodím o berlích a celkem mě denně na mé trase do práce a zpět v metru čeká 136 schodů. Nevěřím, že se někdy dostaneme na nějakou světovou úroveň – opakovaně a stále Východní Evropa. Proč nelze zakrýt vchody/schody do vestibulů… Číst vice »
Proč se všude dělají výtahy dělené s tou blbou přestupní chodbou? Šikmé výtahy se uměly už víc jak před 100 lety (Eiffelovka).
1.) OSM – ochraný systém metra – někde je nutné vybudovat tlakový uzávěr
2.) poloha výtahu na nástupišti a poloha možného výstupu na terén jsou většinou dost jinde – chodbou se ty dvě místa spojí
3.) šikmý výtah – je např. na Vltavské místo jednoho eskalátoru
1) Například na Muzeu se tlakový uzávěr vešel na dolní úroveň k nástupišti.
2) Tady by to vyšlo na povrch, ale památkáři byli proti jakékoli škatuli zaclánějící kostelu. I přístřešky nad schody kvůli tomu musejí pryč. Proč se ale ta přestupní chodba dělá složitě v hloubce a ne jednoduše mělce pod povrchem, nikdo nevysvětlil.
„jednoduše mělce pod povrchem“ to jako tam, kde jsou domy, sítě, kořeny stromů, cizí pozemky….
ano kdyby tu pokračoval výtah přímo na povrch, tak by se tu probourali do stěny kostela, uprostřed trávníku s atomovým bunkrem nalepeným na kostel (ošklivý památkáři, že se jim to nelíbí)…
přístřešky nad vstupy nechce arch. Cikán, který stojí za návrhem rekonstrukce náměstí
raději se nevyjadřujte
Domy tam nejsou, sítí bude nejvíc pod tím chodníkem kde se staví šachta, kořeny jsou všude ale stromy umíme i přesazovat vcelku (stávající či náhradní) a dorostou, pozemek patří Praze. Památkářům se tímto omlouvám. Proč pan Cikán nechtěl ukončit výtah vedle kostela v úrovni -5 m a nenápadnou šikmou rampu na povrch, nebo mělkou chodbu k Vinohradské, netuším. Připadá mi, že by se tak mohly nějaké dosti významné peníze ušetřit.
Tady z toho zákresu vyplývá, že kostel by zůstal netknutý.
https://zasobnik.poladprahu.cz/media/com_zasobnik/attachments/122/jirka3.JPG
Díky za mapku. Je z ní vidět, že ten výtah by byl v bezprostřední blízkosti kostela. To by byla pěkná opičárna… Když odhlédnu od estetického hlediska, to zvolené řešení navíc znamená taky jednodušší přestupní vazbu na tram, což je právě pro míň pohyblivé lidi velké plus.
Vzdálenost musíte ujít stejnou, ať už 30 m hluboko, 5 m hluboko, nebo po povrchu. Ale čím výš ten pochod bude, tím to bude levnější 🙂
To nemusí být vůbec pravda. Lépe se razí ve skále než v naplaveninách.
5m hluboko není ražba, ale výkop.
Zrovna zde by se vešel tlakový uzávěr dolů, neboť se prodlužuje centrální loď. Šikmý výtah ty výstavbu citelně zlevnil neboť by se nejen nemusela stavět přestupní chodba, ale také by se nemusel stavět celý systém protipožáních schodišť z té přestupní chodby. Toto řešení je jednak uživatelsky nepříjmené, jednak náročné na údržbu a jednak náročné na výstavbu.
Mě fakt fascinuje, jak se kde kdo bez znalosti vyjadřuje.. i s šikmým výtahem by tam únikové schodiště muselo být, protože se jedná o 2. výstup ze stanice (požární předpisy). Umanutá fascinace šikmým výtahem je absurdní. Kam by vedl? V prodloužení chodby by se proboural do kostela…
Jste nějak posedlý tím bouráním kostela. Jednak by při přímém směru výtah vyšel až za kostelem do garáží. Druhak nemusí vycházet přímo. Třeťak ty únikové schody nejsou kvůli úniku ze stanice, ale kvůli úniku z té přestupní chodby, když vypadne proud nebo z jiného důvodu nepojede ani jeden výtah, a vedou jen zpátky do stanice. Na povrch podle zveřejněných informací nepovedou.
Šikmý výtah má jen jednu nevýhodu, a sice že je dražší a komplikovanější než svislý.
Tak jdete všichni na Kačerov – velká přestupní stanice na busy, 1 východ, jezdící schody jen nahoru-jedny, výtah žádný…. Paráda!
Kačerov projde přestavbou, nově bude na povrch 3 eskalátorů, stávající nákladní výtah bude předělaný na osobní a místo autobusáku nahoře bude kancelářský komplex.