Reportáže Železnice Železniční průmysl Zprávy

Obrazem: Škoda vystavuje v Berlíně jednotku NIM Express pro Bavorsko

Innotrans 2018, souprava NIM Express pro DB, zdroj: Zdopravy.cz/Josef Petrák
Innotrans 2018, souprava NIM Express pro DB, zdroj: Zdopravy.cz/Josef Petrák

Plzeňská Škoda Transportation vystavuje na 12. veletrhu Innotrans jednotku pro bavorské regionální vlaky NIM Express. Patrové vozy (tažené a tlačené lokomotivou 109E3 stejného výrobce) se měly představit už před dvěma roky. Technické komplikace a schvalovací proces ale účast zhatily, takže do souprav pro vlaky Norimberk – Ingolstadt – Mnichov můžeme nahlédnout až dnes.

Bavorská regionální divize jednotky nasadí na vysokorychlostní trať přes Ingolstadt, takže jsou konstruované na rychlost do 200 km/h. V praxi pojedou maximálně 189 km/h kvůli použité normě. Soupravy jsou netrakční, podobně jako railjety nebo první generace těchto jednotek, které odebraly slovenské ZSSK. Pohon zajistí lokomotivy 109E3.

V interiéru jsou instalované sedačky Borcad Genio české výroby. K dispozici je 674 sedadel, celkem vlak poskytuje kapacitu 1386 míst. V čelním voze se nachází pestře laděný dětský oddíl. Na obou koncích šestivozové soupravy je v patře k dispozici první třída. Své místo najdou i kola, kočárky a cestující na vozíku, i když vstup do určeného oddílu je překvapivě úzký. Výbava celkově odpovídá jiným vlakům DB Regio, protože dopravce nedává výrobcům volnost, ale požaduje předem schválené díly.

Uličky a zejména patro v druhé třídě působí stísněně. Pro regionální vlaky s jízdní dobou pod dvě hodiny je toto akceptovatelné, ale je znát rozdíl od nejnovějších souprav jiných výrobců, které DB Regio také nakupuje. Ke shlédnutí je NIM Express v Berlíně až do neděle.

VIDEO:

Společnost DB Regio si u Škody objednala šest souprav včetně lokomotiv v roce 2013. Hodnota kontraktu přesahuje 2,6 miliardy korun. Pro Škodu zakázka představuje významnou referenci na západoevropských trzích.

44 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Opět si lze jen postesknout, že se všeobecně rozšířil rozchod 1435 mm. Ruské vlaky mají šířku o 0,6 m větší, přitom ruský rozchod není ani o 10 cm širší. Tedy pokud vím, tak ve Švédsku jsou vlaky taky širší a přitom tam mají standardní rozchod. Ale jestli se nepletu, tak je to nějakých 3,2 m, zatímco v Rusku 3,6 m. A u nás jen 2,8. Pak se není čemu divit, že ve vlacích není uvnitř tolik prostoru.

    • Hmm – uděláme vozidla šířky 3,60 metru (nebo aspoň těch 3,20 metru) a „narveme“ tam trojsedačky = jako v Rusku: úžasný nápad, výborný hlavně pro příměstskou dopravu na tratích s častou výměnou cestujících …

      • A kdo říká, že by při šířce 3,2 m nutně muselo být uspořádání 3+2?

        • Jistě každý, kdo ví, že na uspořádání sedadel „2 + 2“ není ani šířka vozidla 3,20 metru potřebná, a proto chápe, že širší (a tedy i těžší) vozidla by zbytečně zhoršila ekonomiku investic do vozidel i jejich provozu.

          • Potřebná jistě není, na druhou stranu je ideální pro uspořádání 2 + 2 s dostatečně komfortními a prostornými sedadly 😉

  • Tak vida,že umíme vyrobit kvalitní železniční vozidla,není třeba se dívat do zahraničí…..Jen doufám,že v budoucnu obohatí i park ŽKV Českých drah.Jestli tam či onde chybí nějaké madlo,určitě se to dá napravit.

    • V případě Plzně platí dvojnásob přísloví „nechval dne před večeří“ aneb zatím to nevyjelo.

      Taky jste asi v textu nepostřehl pasáž: „Uličky a zejména patro v druhé třídě působí stísněně … je znát rozdíl od nejnovějších souprav jiných výrobců, které DB Regio také nakupuje.“

      On je to bratranec bastlu zvaného Panter, takže je lepší být spíš pesimista a být příjemně překvapen, než být za vola, pokud se to opět „náhodou“ nepovede…

      • Pasáž o stísněných uličkách jsem samozřejmě četl,je to ale subjektivní názor…Na Innotransu jsem nebyl,takže se nemohu blíže vyjádřit a posoudit,no ale,když to vyhovuje DB Regio,….Jinak,co navrhujete místo Pantera?? Nějakou modernizaci jednotek 560,460 ??? nebo může MSV vyrobit další sérii dousystémových ešusů…

        • MSV už dávno neexistuje, je to už taky Škoda, tedy ŠKODA Vagonka, sídlo Ostrava.

      • Ať mi někdo jako laikovi vysvětlí, proč Panter má různé elektro vybavení umístěné jen tak na střeše a není kryté žádným plechem, zatímco tahle jednotka má pěkně vše schované pod kapotou. Pantery nepůsobí díky tomu příliš designově a jistě je to i nepraktické, když na vše prší. Je Panter snad nedodělek šitý horkou jehlou?

          • Spíš chlazení. Pantery jsou hnací vozidla, takže elektrovýzvroj na střeše bude docela topit (minimálně brzdný odporník).

        • U Pantera by to taky mohlo být zakryté, ale vlak by byl těžší.
          Těžší vlak = vyšší poplatek za užití cesty a to ČD nechtěly.

          U NIMu to je zakryté proto, že to tak poměrně přirozeně vychází – na většině délky je nejvyšší bod těsně nad uličkou horního patra, takže tam logicky nějaká střecha být musí (jak to přirozeně funguje by bylo vidět na řezu).
          Na krajích vagonů by to teoreticky být zakryté nemuselo, ale tam by se ušetřilo tak málo (hmotnosti/materiálu), že to nemělo cenu.
          + i ta aerodynamika. NIM se bude na trati potkávat v tunelech s ICE. NIM jede skoro 200 km/h, ICE 300 km/h, to je při míjení jako když jeden projede 500 km/h kolem stojícího vlaku. A to je v tunelu pořádná rázová vlna.
          Panter se s něčím v pětisekilometrové rychlosti nepotká a jeho aerodanymika hraje mizivou roli.

      • To „stísnění“ mě taky zaujalo.

        On ten prostor doopravdy stístěný je, ale NIM využívá na maximum největší povolený obrys vozidla pro tuto trať včetně všech výjimek, má v podstatě nejtenčí možnou kontrukci stěn (ok, ještě by mohla být třeba o 2 cm tenčí při použití mnohem dražších technologií) … tak by mě zajímalo, jak by to jiný výrobce udělal „méně stísněné“, když to geometricky není možné (pro dvoupatrový vlak, uspořádání 2+2 a definovaný obrys vozidla a počet sedadel)

        • Jestli seš v Berlíně na Innotransu, tož sa mrkni dovnitřku Bombardieru twindex vario pro DB regio, nebo do Siemens Desiro Hc pro RRX, nebo do Stadlera Kiss. Všechny splňují stejnou normu (do 189 km/h).

          • V Berlíně nejsem … až ve čtvrtek, ale to budu jen projíždět.

            Zajímalo by mě, jestli ty ostatní vlaky mají stejný průřez (+-) a tedy ta stísněnost NIMu je jen optická, nebo jsou větší (pak by mě zajímalo, jak jim to vyšlo, protože vím, že v ŠTRN ten obrys asi 5x měnili a došli k tomuto jako fakt největšímu), nebo jen nebyl tlak na takovou obsaditelnost, a tak mají míň sedadel (nebo líp tvarovaných/rozmístěných? V DB se v tom vrtali dost dlouho, a kdyby přišli na lepší řešení interiéru, jistě by do něj Škodu natlačili).

            Pro mě už je NIM snad 5 let stará a dávno uzavřená věc (a navíc jsem dělal exteriér, ne interiér) … ale tak, vždycky je možné se poučit pro příště.

  • Včera jsem si soupravu procházel na Innotransu. Zvenku pěkný, zevnitř o dost horší. Stísněné, odpadkové koše u sedadel vyčnívají do uličky, málo místa na zavazadla v horním „patře“, všude něco vyčnívá … I na úklid hrůza… Měli se hoši plzeňský inspirovat např.u Stadlera. To je úplně jiná liga…

    • ta jednička nahoře vypadá jak? Na videu ta dvojka nevypadá blbě.

    • podle videa a fotek se mně nezdá váš komentář, že jste byl v nim expresu. Ty zavazadla se dávají aji mezi pod opěradla. Máte fotky třeba na rajčeti?

  • Jsem zvědav, jak si poradili s 200, když panter a 160.. Asi tentokrát už tlumiče budou 🙂

    • Když je vystavena na odiv na „veletrhu“, tak asi ještě ne …

      • V běžném provozu nejezdí, protože ještě není schválená. Veletrh s tím nijak nesouvisí, ta jednotka není jediná, hotové jsou už možná všechny (4 určitě).

  • Také bych poprosil pokud možno o více fotek, hlavně nějaký celkový pohled do spodního nebo horního podlaží – nebo je to tak stísněné, že ani fotka se tam nedá udělat? 🙂 Ještě by mě případně zajímal nástupní prostor. Zvenku to vypadá pěkně.

  • Na základě čeho vlastně tehdy škoda vyhrála zakázku? Že byla nejlevnější?
    Jinak nechápu tu stísněnost interiéru. Profil musí mít přeci stejný jako ostatní jednotky. A nepředpokládám, že má nějak extra silné vnitřní obložení…

  • Oproti tomu co jezdí tady u nás působí neskutečně stísněně.

    • Přesně tak – navíc tam nevidím nějaké „přidržovací body“ (tyče či madla) v prostoru u horního zakončení schodiště, což jako starší člověk nepovažuji za právě bezpečné.

        • Interpantery neviděly soutěže ani z rychlíku… to vám do teorie moc nesedí… 🙂

          • A možná právě proto také prostory v nich nejsou nijak „stísněné“ …

  • to jednokřídlo bylo v požadavcích? vždyt dvoukřídlo je lepší když se manuálně ovládá jak v létě tak v zimě. Prosím o více fotek a doufám, že nový vedení něco takovýho taky objedná. U stánku škody jaký dopravce se pohyboval?

        • Osobák s lokomotivou je přežitek, tohle bude jezdit dost jiné výkony na dost jiné trati, než by se u nás vůbec našli.

    • Já doufám, že se nic od tohoto výrobce neobjedná. Náhradní soupravu místo InterPanteru vidím opravdu často, evidentně kvalitní výrobek, takže nevěřím, že zde to bude lepší…

      • Je tohle prvenství, nebo na takovou zvláštní rychlost jsou schválená i některá jiná vozidla?

      • TSI HS(2008/232) již není v platnosti a je nahrazeno TSI 1302/2014 pro osobní dopravu, kde je již max. rychlost není omezena, pouze se schvaluje na konkrétní max. provozní rychlost. NIM EXPRES je schválený na rychlost 190 km/h a 109E na 189km/h . Původně byl i NIM na 189 km/h, ale pak se TSI předělávalo na 190km/h. Je to konstrukcí, kdy prozní je stanovena na 189 km/h a max. konstrukční je až 200 km/h, na okruhu se zkoušela tuším až 220 km/h.
        P.S. s protijedoucím vlakem se počítá s max. rychlostí 300 km/h

      • TSI HS(2008/232) již je nahrazena TSI osobní dopravou 1302/2014, kde se již došlo k sjednocení HS a vozidel do 190 km/h.

Newsletter

Partneři


Výběr editora