Obrazem: Dvoumiliardová modernizace trati z Brna do Střelic pokračuje, zmizela lávka i most
Ukotvení staré lávky před její demontáží ve stanici Střelice. Foto: Skanska
Do konce letošního roku by měla být trať kompletně elektrifikována.
elektromechanika už je ze Střelic pryč?..a předpokládám, že se zdvojkolejněním asi staniceTetčice zanikne,že?
Ještě před rokem jsem v této stanici chodil na praxi na stavědlo, a tedka se všechno nevratně zruší. Potom jaký smysl má práce u dráhy když zaněkolik let všechno zanikne…
Je to smutný pohled
Tak šup,šup nezastavovat dřív než u Jihlavy, když je tam ta technika. 😀
Ta technika (vyjma elektrizačních) tam byla už v roce 2016 a udělala rekonstrukci jen mezi Zastávkou a Třebíčí, a to ještě jen s vynechávkami.
Nevi nekdo za jak dlouho ujede usek Brno hl. – Namest nad Oslavou rychlik s radou 750.7 a zapnutym topenim se 7 vozy oproti rychliku se 4 vozy? A jak rychle jede do Rapotickeho kopce na 25 promilich, kdyz ma 7 vozu a zapnute el.topeni. A jaka je max.norma na radu 750.7, kdyz tahne rychlik se zapnutym topenim do Jihlavy?
Když táhnu 7 vozů tak většinou do Rapálu kolem 40 km/h víc to nedá, při 4 vozech cca 61 km/h a když jsme tahali 3 vozejky minulý jaro tak jsem to mastil i těch 75 co tam je okolo Popovice a dál.. Jinak je to slabota i s katr jednotkama atd.. Ta elektrika by byla znát hodně kor při použití horních rychlostníků.
A bez topení? Jel jsem tam někdy před 20 lety rychlíkem se šesti vozy a 754 s tím nahoru valila skoro tou 60, co tam tehdy byla. Bylo to vlétě a ze spodku mašiny vycházel řídký světlý dým. Ale dojeli jsme až do Jihlavy.
U nás se takovým furerům říká rychlokvašky:))
Děkuji za odpověď a zátěžovou normu má 750.7 se zapnutým topením jakou na Jihlavu? Pamatuji si, že dřív, když tam jezdila převážně 754 a měla 8 vozů do Jihlavy, tak se už dávala z Brna přípřež. Ne, že by 8 vozů se zapnutým topením 754 nevytáhla, ale asi by už jela potom opravdu krokem.
Normativ je už několik let stanoven (a jízdní doby z toho odvozeny) na 6 vozů. Ne 7.
To bylo nutný zničit ten krásnej cihlovej most? (Třeba jo, ptám se, páč mi to přijde škoda.)
Ten v Ostopovicích? Taky jsem si říkal. Je pravda, že ten nový je vyšší a širší, ale je tam jenom příjezd ke sběrnému dvoru a nově k nástupišti zastávky. Taky by bylo fajn, kdyby to pokračovalo aspoň lávkou pro pěší a cyklisty přes D1 na západní konec Starého Lískovce, ale pokud vím, zatím to v plánu není.
Navíc v budoucnu se kvůli VRT bude muset kolem Ostopovic stejně dělat přeložka současné trati, takže stávající násep už se nebude používat.
Chyby projektu: Špatně napojená trať 244 do Střelic, ta měla být napojená do nulté koleje a chybějící trolej do Ivančic.
Jaký smysl má ta elektrifikace do zastávky u Brna, snad do Jihlavy ne? Jinak je to na ..
Jinak je to na eSbahn, který jezdí daleko častěji než rychlík. A odvozí i víc lidí.
Nějak se začít musí.
A „začíná“ se 10km úsekem, kde pak po roční pauze snad půjde na řadu další 10km úsek.
Pozn. stejně až do Jihlavy není elektrizace reálně předpokládána.
Kéž by jim ta práce šla takto od ruky i na jiných úsecích… Představa opravené („zrychlené“ a elektrifikované) tratě až do Jihlavy je krásná. Nějaké úseky by rekonstrukci potřebovali víc než dost (Studenec-Vladislav). Pokud chceme mluvit o nějaké konkurenceschopnosti železnic, chtělo by to zvládnout třeba úsek Brno-Třebíč za nějakých 45 minut…. Ale to je nejspíš velká hudba budoucnosti
To bohužel ve stávající stopě nepůjde. Čekání na křižování na jednokolejce udělá strašně moc. Jízdní doba těsně pod 60 minut by byla ještě krásná.
no tady mají zpoždění asi 3O let. a panu Dvořákovi do Tetčic posíláme hezkou písničku…
Přečtěte si článek, ve kterém je SPRÁVNĚ uvedena časová osa, ze které vyplývá něco jiného než že by za větší zdržení mohl p. Dvořák z Tetčic.
Proč sem dáváte potřetí tentýž příspěvek? Jste zdráv?
A po dokončení elektrifikace v úseku Brno – Zastávka u Brna budou i nadále rychlíky Brno – Jihlava vedeny v celé trasem řadou 750.7, popřípadě 754, nevíte někdo?
Určitě budou, přepřahání v Zastávce by se nemohlo vyplatit ani časově, ani materiálně.
U rychlíku to až tak moc nevadí, podle JŘ zastavuje jenom v Náměšti a v Brně. Do budoucna možná v Lískovci. Narozdíl od osobáku, který se rozjíždí každých pět kilometrů.
Právě proto, že tam nestaví. Zbytečné zdržení kvůli 23km + nasazení dvou lokomotiv.
Nejsme ve při, našly by se i další důvody. Kam s ní – s deislovou mašinou na zbrojení. A v neposlední řadě nutnost zastavit pod kopcem a pak se rozjíždět.
Kéž by jim ta práce šla takto od ruky i na jiných úsecích… Představa opravené („zrychlené“ a elektrifikované) tratě až do Jihlavy je krásná. Nějaké úseky by rekonstrukci potřebovali víc než dost (Studenec-Vladislav). Pokud chceme mluvit o nějaké konkurenceschopnosti železnic, chtělo by to zvládnout třeba úsek Brno-Třebíč za nějakých 45 minut…. Ale to je nejspíš velká hudba budoucnosti
Mě zas napadlo, jestli má smysl celé „přehazování soustav“ u nás, protože jestli se ujmou vlaky na vodík, tak celá elektrická trakce se může odporoučet.. neřikám že to bude zítra, ale komplet předělat napájení je taky dlouhodobá věc, navíc ne levná.. vodík je sice teprv v plenkách, ale řekl bych že zatím postupuje docela dobře..
Jakože místo toho napájet vlaky přímo z elektrárny tam nacpete ještě energeticky náročné získání vodíku (s tím, že teď se majorita stejně získává z fosilních paliv), transport, čerpání a ve vozidle palivové články?
Vodík smysl rozhodně má, ale tady ho nevidím…
Jako jo, argumenty chápu, nicméně technologická a cenová situace může být za nějakých deset let uplně jinde, a za dalších deset zase jinde..
Uvidíme, sám su na to zvědavej, zatím mi přijde, že to stagnuje.
Pokud se v tom třeba využijí přebytky z OZE…
Než se „ujmou vlaky na vodík“, tak už dávno budou jezdit autonomní elektromobily a vláčky budou tak maximálně víkendovou atrakcí pro děti;)
Které ovšem neřeší prostorovou náročnost IAD.
Cenová situace se změnit může. Je totiž možné, že někdo prosadí
uhlíkovouideologickou daň na elektřinu z Dukovan a Temelína. A na druhou stranu bude 1 kg vodíku dotovat částkou 150 Kč jelikož vodík prostě je bezemisní palivo. Což může mimo jiné znamenat, že se motor z Brejlovce vyplatí provozovat jako stacionární zdroj elektřiny pro elektrolýzu bezemisního vodíku.Přes 90% vodíku se vyrábí parním reformingem z uhlovodíků. Při tom se pochopitelně uvolňuje všechen CO2, jako bychom ten uhlovodík spálili. Takové bezemisní palivo. Stlačení vodíku na rozumný objem (100+bar) je nesmírně energeticky náročné. Vodík je extrémně nebezpečný z hlediska výbuchu, má nejmenší molekuly, které občas pronikají i mezi atomy kovů. Palivových článků známe sice hodně typů, některé mají ty a jiné ony výhody, žádný však vše, co bychom potřebovali. Pokud bychom používali vodík do spalovacích motorů, vznikají pochopitelně NOx. Vodík je stejně konkurence schopný jako soláry – bez masivních dotací zapomeňte. A srovnání s elektřinou – je nesrovnatelně jednoduší,… Číst vice »
Vám to ale nemyslí politicky, když se snažíte racionálně argumentovat. Předřečník to již shrnul. Stačí prohlásit, že vodík prostě je bezemisní a prodotovat jej tak, aby prostě byl nejlevnější… :/
Dotace nebudou, bude se muset šetřit!👺
Plány s vodíkem jsou zatím takové, že bude sloužit pro dlouhodobé uložení energie (výroba elektrolýzou v létě z energie z fotovoltaiky, spotřeba v zimě v palivových článcích). Baterie jsou naopak vhodné pro krátkodobé uložení, nabíjet z fotovoltaiky přes den, spotřebovat večer a přes noc.
Dlouhodobé skladování vodíku je problém, protože ho buď musíte silně podchladit a udržovat na velmi nízké teplotě anebo soustavně upouštět bezpečnostním ventilem, aby vám neroztrhl nádrž. Takže buď potřebujete další energii na chlazení anebo vám bude postupně ubývat, tudíž pro dlouhodobé skladování se nehodí.
Vodík se v plynném stavu z elektrolyzeru pod určitým tlakem dopraví do zásobníku/nádrže, kde zůstane ve stejném množství do doby, než jej bude potřeba využít k přeměně zpět na elektřinu v palivovém článku. Množství vodíku v nádrži samovolně nepřibývá a tudíž ani nemůže dojít jejímu roztržení.
Tlak vodíku v nádrži za normální teploty stoupá, protože uskladněný vodík absorbuje teplo z okolí a tím se rozpíná. Takže ho buď musíte odpouštět nebo nádrž chladit na velmi nízkou teplotu, aby jí tlak neroztrhl. Obojí pochopitelně znamená energetické ztráty.
„Pokud v létě do nádrže uložím nějaké množství vodíku, v zimě tam najdu to stejné množství“… https://youtu.be/n0wziihJWdU?t=1260
Oni ten vodík průběžně z té nádrže odebírají a netlakují jí na max. V tomto systému bude v nádrži vodík v létě přibývat a v zimě ubývat, ale pořád je tam nějaký odběr. Proto se jim ta nádrž nepřetlakuje.
Pochopitelně zásobník musí mít kapacitu adekvátní výrobě s rezervou a žádné „odpouštění“ není zapotřebí.
Vodík je velmi lehký a skladovat ho pod atmosférickým tlakem prostě nedává smysl – vyšel by extrémní objem.
Udržovat kapalný podchlazením (jako CNG) také nejde, má bod varu asi 20K.
Oproti zemnímu plynu se vejde do kubíku méně než třetina energie. Tak si představte ty astronomické objemy na sezónní rezervu, téměř neutěsnitelnost a nejhorší výbušnost ze všech plynů.
Například pro vytápění jednoho domku byste ho potřeboval zásobník kolem 8000m3. Každý dopravní prostředek musí prostě vodík ukládat v nádrži pod vysokým tlakem, na tom nic nezměníte.
Nevím, jak moc jste dával pozor ve fyzice, tak to ještě raději rozvedu. Pokud potřebujete nádrž 8000m3 na atmosférickém tlaku, pak při 20barech vám stačí „jen“ 400m3. Viděl jste někdy takovou tlakovou nádobu? A představte si ji u každého rodinného domku 🙂
Navíc žádný materiál není pro vodík zcela nepropustný, protože atom vodíku je ten nejmenší, tudíž vodík každým materiálem pod vysokým tlakem „prosakuje“
K průchodu vodíku stěnami nádrže při běžném tlaku, tj. 15-40bar „nedochází prakticky vůbec“… Výroba zeleného vodíku – rozhovor s Dr. Alešem Douckem | Electro Dad # 184 https://youtu.be/n0wziihJWdU?t=1325
Pan doktor ví, co chce svět slyšet. Kromě toho, tlak 20bar nic neřeší, při takovém tlaku uchováte v kubíku necelé 2kg plynu.
Kdyby to fungovalo, už dávno bychom to používali. Vodík se v praxi pochopitelně hojně využívá, třeba při výrobě čpavku (asi byste se divil, kolik se ho vyrábí, třeba pro hnojiva), nebo v rafineriích. Takže to není žádná nová technologie, ale ta úskalí už řešíme víc než století. Nevěřte každé slibotechně na youtube.
Prosim Vas kolik vyprodukuji Temelin a Dukovany emisí?! Ty dotace jsou zvrácené jak ta celá von Lajenová!
Prosim Vas kolik vyprodukuji Temelin a Dukovany emisí?! Ty dotace jsou stejně zvrácené jak ta celá von Lajenová!
V tom se shodneme…😀
A to je důležité…
Vodík jakožto forma akumulace elektrické energie těžko nekdy bude platnou alternativou elektrifikace hlavních železničních tratí- počet energetických transformací mluví proti. Vodik možná někdy bude alternativou pro nezávislou vozbu, ale i to je zatím energeticky a environmentalne v plenkách. Technicky to neni problém uz dnes, jen to nedává smysl.
Přesně tak. Kde se uživí trolej, tam je výhodnější. Elektřina -> vodík -> elektřina, to znamená značné ztráty oproti napájení přímo z troleje.
Takže teď radíte deset let nic nedělat a čekat, jestli náhodou vodík nebude zázračně levný. Když jo, použít, když ne, prospali jsme deset let..???
Nic nikomu neradím, nejsem na to samozřejmě pražádný odborník, jen mě to tak trklo, že změna napájení je tak dlouhodobý projekt, že technologie za tu dobu mohou být uplně jinde (a samozřejmě i nemusí)..
Než vodíková lokomotiva odveze 2600 tun z Děčína do Břeclavi na jeden zátah, to si ještě počkáme.
Ano, já časovou náročnost v žádném případě nerozporuji 🙂 ale stejně dobře se může protáhnout předrátovávání .. 🙂
Kolik se tak dá elektrifikovat za rok?
Když by se tedy chtělo…
Kéž by jim ta práce šla takto od ruky i na dalších úsecích…. představa opravené a elektrifikované až do Jihlavy je krásná. A některé úseky by tu rekonstrukci víc než potřebovaly (Studenec-Vladislav). Pokud chceme mluvit o konkurenceschopnosti železnice, tak by to chtělo zvládnout např. úsek Brno – Třebíč za nějakých 45 minut, ale to je asi velká hudba budoucnosti.
Jaké vlaky na této trati budou po rekonstrukci jezdit? Protože S4 vede až do Náměšti, kde se, pokud vím, elektrifikace neplánuje. Zůstanou tam jezdit motoráky nebo bude S4 zkrácena jen do Zastávky?? Nevíte?
Pokud vím, tak všechny osobáky budou končit v Zastávce.
Tak to aby začali přemýšlet nad natažením drátů i dál… myslím, že nemálo lidí z Rapotic, Kralic i Náměšti by ocenilo rychlé a pohodlné spojení s Brnem
Já vám nevím, ale Bdmtee nebude pohodlenější, když ho místo Brejlovce potáhne Plecháč. A z Náměšti do Zastávky už ve většině trasy rekonstrukce proběhla. Také nevěřím tomu, že pod trolejí bude jízda z kopce dolů rychlejší, je to tam samých 80-85-90 km/h. A ze současné stopy se víc získat nedá.
Bdmtee už naštěstí příiš nejezdí, většinu lidí ale stejně vozí ony osobáky (vedené hydrou) a to je teda ultralíná záležitost, zvláště směrem z Brna (v úseku Zastávka – Náměšť), takže i kdyby tam ty Bdt(n) měl tahat plecháč, bude to oproti hydře bezva jízda.
“ většinu lidí ale stejně vozí ony osobáky (vedené hydrou) a to je teda ultralíná záležitost,“
Od 12/2019, kdy na této trati byl vypuštěn vložený vůz, čímž se z „trilobitů“ stal „motopes“, tomu tak již není – Os vlaky vedené „hydrou“ jsou zde najednou o poznání svižnější.
Jistě, ale třeba dvouvozový panter má výkon 1360 kW (13.2 kW/t), kdežto motopes 596 kW (6.6 kW/t). Tažnou sílu panterů neznám, ale věřím, že panter hydřích 80 kN zvládne překonat.
Abych teda zůstal u plecháče, tam se dostaneme na 3080 kW, což s jedním Bdtn a řidičákem dá 19.1 kW/t.
Tak radši El. Mašina.. ta má i lepší zrychlení.. sak JMK má objednané pantery.
Tak… Přemýšleli, ale otázka je jestli/kdy dojde i k realizaci. 🙂
https://mapy.cz/zakladni?x=16.2974226&y=49.1790132&z=17&pano=1&pid=47348544&yaw=1.288&fov=1.257&pitch=0.314
Ano, již v roce 2008 „přemýšleli“.
“ nemálo lidí z Rapotic, Kralic i Náměšti by ocenilo rychlé a pohodlné spojení s Brnem“
Náměšť má rychlé spojení s Brnem v podobě rychlíků, na které nemá elektrizace prakticky žádný vliv.
Rapotice a Kralice měly přímé a přiměřeně rychlé (a mohlo být i rychlejší, pokud by se už dřív jezdilo „pásmově“) spojení s Brnem taky, než bude uměle přerušeno přestupem „na vesnici“ – v Zastávce.
Nemohlo se při generální přestavbě rovnou udělat 160 km/h? Doufal jsem, že Uničov je ukázka, že to jde i na regionálních tratích.
Uničovská trať je směrově příznivější – hned několik několikakilometrových úseků je tam rovných jak pravítko.
A mimochodem trať č. 240 není regionální tratí, ale celostátní tratí (ostatně, proto jistá modernizace před pár lety neprošla s úrovňovými přechody, ale jedině s podchodem, což na uničovské trati nyní není – tam v modernizovaných stanicích budou úrovňové přechody).
Na trati Olomouc – Uničov jsou hlavně všechny oblouky na 155 až 160 km/h, i ty v Bohuňovicích. Tudíž zde nejsou potřeba žádné přeložky (výkupy pozemků).
Na tom kousku těch 120 stačí. Doteď tam byla max. 80ka.
V tomto terénu je to podle mně nemožné bez nového trasování
A to by stálo kolik?
Někde jsem četl, že v roce 2022 dojde k obnově dopravy, protože NAD bude potřeba k pokrytí výluky Brno – Blansko. I to, že by se podle plánu výluk v pracích pokračovalo až v 2023 by tomu mohlo odpovídat. Nevíte někdo o tom víc, nebo je to nesmysl?
Hlavně by bylo zajímavé zjistit, jaktože celá stavba z Brna do Zastávky není realizována v tom období 2020 – 2021 (max. s nějakými dodělávkami v roce 2022), čímž by to celé bylo o 2 – 3 roky uspíšeno.
Takto začne modernizace mezi Střelicemi a Zastávkou až 3 roky (!) po začátku modernizace mezi Zastávkou a Brnem (Na koho se mimochodem v této věci bude nadávat? Na tetčického důchodce, nebo na troubské architekty a právníky?)
“ „Správa železnic v letošním roce zajistí výběrové řízení na zhotovitele stavby, stavební povolení a v letech 2022-2023 bude probíhat vlastní realizace stavebních prací,“ uvedl ředitel Stavební správy východ Správy železnic Miroslav Bocák.“ https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/50157186/DOK+2022+%2810.+12.+2020%29.xlsx/d56e1853-175a-4c55-b13d-1966d8d15f13 Plán výluk na rok 2022 nic takového neuvádí. Naopak až u plánu na rok 2023 je tato výluka uvedena, a to s počátkem 15. 5. 2023 + navíc s výslovným dovětkem, že Dobrá správa neupřednostňuje dřívější začátek termínu výluky než tento. „Původně se měla modernizace 12 kilometrů trati uskutečnit už v roce 2012, jenže už tehdy zrušil územní rozhodnutí soud na popud obce Tetčice.“ K tomu… Číst vice »
Tak když máte lepší informace než stavební správa, tak se s nimi o svoje znalosti. Opravdu potřebujete pro výstavbu nové druhé koleje, její výluku ?(když tam není)